| |||
|
| |||
U skákavého poníka Trpaslice zůstane a začne se vyptávat. Co jí mám jako říct? Ani já nevím co tu vlastně dělám... Nejdříve jsem potichu a jen sleduju trpaslici a její monolog. Z mojeho obličeje nejde vyčíst jediná emoce. Tohle mě naučili dobře. I to už o mě něco vypovídá, určitě by se při takovém "výslechu" nezachoval náhodný vandrák. Její schopnost dedukce je velmi dobrá. Z počátku si říkám, že si něco vymyslím a ona odejde, ale nevypadá to tak. Čím déle mluví, tím je to jasnější. Nezbývá než říct alespoň většinovou pravdu. "Ano, nejsem běžný vandrák... Jsem odhalen." Sundám si kápi z hlavy a klidně položím obě ruce na stůl a sepnu je. Posadím se rovně a vypadám, jako bych byl na nějaké podstatné oficiální radě. "Jsem hraničář." Odpovím stroze. Podívám se a kývnu směrem k luku, toulci a meči, které mám dost pevně a úhledně svázané v jeden celek, pro jednoduché přenos. Jde vidět, že jsem to takhle nevázal poprvé. Kdybych se to nenaučil tak by moje cesty byly mnohem, mnohem nepohodlnější. Navíc lépe se schová jeden svazek, který by se dal i považovat za svázané dřevo, než tři kusy zbraní. Když se nad můj stůl trpaslice nakloní a dívá se mi do očí, zachovám chladnou hlavu a klid. Takhle mě neznervózní. "Je mi líto, že vás takhle znervózňuje můj pohled, ale není pro to vůbec žádný důvod... Kdo by si nevšiml velké skupiny trpaslíků v jedné hospodě. To není úplně běžné a pohled to přitáhne. Je mi jasné, že se tady ani nikde jinde bít nechci, navíc v přesile." Už to vypadá, že nakonec odejde a bude klid, takže už se zase opřu a založím si ruce. Ale trpaslice se zase otočí a začne trvat na dopití toho piva. To si nemůžu dovolit. Pokud mě tu Gandalf poslal, byl pro to důvod a další pinta už bude přes míru. "Já jsem Morgen a co jsem zač už víš... Ale i když bych za jiných okolností to pivo rád dopil, ke všemu když je mi zaplaceno trpaslicí, teď musím odmítnout. Další pinta už by byla přes míru, kterou bych by ochotný překročit. Aspoň do té doby než zjistím, proč jsem tu byl poslán." Sakra... Řekl jsem asi víc než jsem chtěl. No nic aspoň se někam pohneme. I když vidím, že ona neustoupí, musím trvat na svém. A v tomhle taky budu stát za svým a jde to na mě vidět. I za cenu nějakého konfliktu, to že jsem tu poslán někým jako je Mithrandir má pro mě věští váhu. Jen sedím se založenýma rukama a čekám jak zareaguje. |
| |||
|
| |||
|
| |||
|
| |||
Přituhující atmosféra Vše se začínalo rozjíždět směrem, kterým jsme nepředpokládali. Také jsem si povšiml muže, který nás až moc sledoval. Toho prakticky přehlédnou nešlo i slepý trpaslík by si všiml jeho zájmu. "Lidé jsou podivní." Pomyslím si a přelétnu pohledem naše osazenstvo. Kiliho naštěstí už uklidňovala Alviara, která se ho snažila přesvědčit, aby nestřílel v hospodě po škaredých lidech. "Matka? No sice asi zuří, že nás Alvi vzala sebou, ale jinak se jí daří." Vysvětluje mezitím Fili Balinovi a Glóin a Óin se vítají s ostatními, když přisedají k našemu stolu. Začíná tu být docela plno. Musím se také usmát tomu, jak šikovně se snaží Alviara opít onoho nepříjemného muže. Začínám přemítat o tom, že bychom se mohli začít sázet jestli ustojí druhou pintu, nebo se té třetí ani nedožije, ale hra ztrácí smysl, když muž nepokračuje v pití. "Pfffch a proto lidé nemůžou být trpaslíky, odmítají pivo, které jim někdo nabízí." Zavrtím lehce hlavou až mi copky poletují vzduchem. "Co na mě tak blbě čučíš ty zakuklený dlouháne! Připadám ti snad, jako tvoje matka, nebo co!" Mou pozornost přitáhne vrznutí židle, když se Fili zvedá od stolu a probodává pohledem toho neznámého muže (Morgena), který o něj asi zavadil špatně pohledem, nebo se prostě Fili pouze rozhodl, že se chce prát. "Nech ho být Fili nestojí za to, vrať se ke svému pivu." Odpoví mu klidnějším hlasem Dori, který je mým starším moudřejším bratrem. "Tak to teda ne!" Zatváří se Fili neústupně a docela jistým krokem i přes to, co vše vypil se vydá ke stolu dlouhána (Morgena). Alespoň, že meč zůstal u nohy stolu, snad nepoteče tolik krve. Fili si to dorázoval až k jeho stolu a opřel se o jeho desku rukama. "Celý večer na nás čušíš, jak na ženskou s pořádnýma kozama, vo co ti de?! Si snad nějaký úchyl?! Navíc úchyl co ani neumí pít pivo!" Přejde Filiho prudký hlas ve smích, když popadne korbel s pintou piva (Morgenův) a začne ho do sebe po trpaslicku obracet. "Takhle se to dělá ty.....ty skruffe!" Zahuláká Fili. Lehce povytáhnu obočí, tohle byla škaredá trpasličí nadávka pro někoho kdo nemá pořádné vousy. Doslova řídký vous. Dveře se znovu rozrazily a v nich stanul velký svalnatý trpaslík, který si přeměřil místnost tvrdým pohledem a opřel se o své velké kladivo. "Jaký bezvousý bastard to tu otravuje moje přátele?!" Zaburácí jeho hlas místnosti a kladivo zvedne jednou rukou, jako by nic nevážilo a zamíří směrem ke stolu kde Fili hádá s dlouhánem (Morgenem). "Tak tohle bude ještě zajímavé...když se tu objevil i Dwalin." Usoudím a začnu si škrábat brkem do knihy poznámky. |
| |||
|
| |||
|
| |||
|
| |||
|
doba vygenerování stránky: 0.081629991531372 sekund