Andor.cz - Dračí doupě online

Od porážky Azar'dhuka s vypětím spojených sil všech ras v Eredmooru uplynulo již více než dvacet let a Eredmoorský kontinent nyní zažívá nevídaný ekonomický rozmach. Rusovousý trpasličí velkokrál Galdar Železolam splnil, co před porážkou Azar'dhuka sliboval, a trpaslíci se otevřeli světu. Z jejich podzemních síní nyní ve velkém proudí zbraně, zbroje, rudy i drahé kamení, na opačnou stranu naopak putují drahé látky, koření, ryby, brambory a obilí. V reakci na otevření se trpaslíků lidskému trhu se musela do začné míry přizpůsobit také elfí knížectví. Branou veškerého obchodu lidí s elfy se stalo knížectví Almadaan, do něhož se nyní koncentrují veškeré elfí výrobky určené pro obchod a lidské výrobky poté putují z Almadaanu skrz Tepny světa dále do ostatních knížectví. Ty si tak mohou dovolit zůstat před lidmi nadále uzavřené, což vyhovuje jak jim, tak kvetoucímu Almadaanu.

Potkat tak nyní v některém z větších lidských měst elfa nebo trpaslíka se z naprosté rarity stalo docela běžnou záležitostí. Eredmoorskou krajinu křižují trpasličí kováři a námezdní stavitelé, také elfové s dobrodružnější povahou se vydávají do lidských krajin, aby prodali své umělecké dovednosti a poznali svět. Objevují se rovněž první elfští a trpasličí námezdní lovci a žoldáci, byť je na ně stále většinou populace pohlíženo se značnou nedůvěrou. O práci ale nouzi nemají. Přestože Azar'dhuk byl poražen již před dvaceti lety, neblahé důsledky jeho půlročního setrvání v Darogaru si tento svět nese s sebou dodnes. Z vychýlení magické rovnováhy se dosud nevzpamatoval, černá magie je stále mnohonásobně účinnější a lákavější než magie světla, podhoubí s temnými kulty jen kvete a v Eredmoorské krajině se přemnožila monstra z těch nedivočejších a nejbázlivějších představ starých vesničanek. Zatímco před dvaceti lety bylo v Eredmoorské krajině naprosto ojedinělé narazit na garka, žbřichala, hejkala či ghúla, dnes se tyto bestie mnohdy dokonce shlukují do skupin a smeček a jsou schopné napadat celé karavany nebo dokonce i celé vesnice.


Jeden z nových obyvatel Eredmooru, obří plaz slaird

I přes tyto problémy citelně se dotýkající transportu to z ekonomického hlediska vypadá pro Eredmoor výtečně, z hlediska politického už ale situace snad nemůže být složitější. Rozdanými kartami pořádně zamíchal příchod elfů a kentaurů z Andulia'nu. Zatímco kentauři pod vedením svého krále Dhaina zmizeli v hustých Eredmoorských lesích a dnes o nich takřka není slyšet, elfové se pod vedením své královny Siliel uchýlili na území vzniklém obnovením Pustin, kde založili suverénní elfí království Andulia'n. A to je velkým zdrojem napětí uvnitř elfí rasy v Eredmooru. Elfí knížectví začaly mít oprávněnou obavu o svou suverenitu, a tak se vaimiirskému knížeti Orönwenovi povedl nevídaný kousek, když dokázal sjednotit knížectví v jedné obranné unii. Všechna knížata se každý měsíc schází na společném rokování v lázních Saliaanu a před necelým rokem došlo k velkému pokroku v jejich spolupráci. Všechna knížectví se rozhodla přejít na jednotnou výzbroj a podrobit se vojenskému výcviku pod dohledem vaimiirských důstojníků. Nápad ustanovit jednoho společného generála pro vojska všech knížectví a udělat tak z nich jednotnou armádu už se ale Orönwenovi prosadit nepodařilo.

Napětí ale nepanuje pouze mezi elfy samotnými, ale navzdory nově navázaným obchodním vztahům to drhne také ve vztahu mezi elfy a lidmi, alespoň na politické úrovni. Jak elfští, tak lidští učenci a mágové s v podstatě shodují, že zlomením kaarské kletby elfů vznikl zásadní historický mezník. Někteří elfí učenci jdou dokonce tak daleko, že podle nich tímto dnem skončil druhý lidský věk a nastoupil nový věk elfů. Dokonce zavedli elfími knížectvími nově vynulovaný letopočet, v němž se nyní píše rok 2E20. Přestože lidé nechtějí o konci druhého lidského věku ani slyšet, nemohou popřít fakta. A ta jsou taková, že během dvaceti let elfí porodnost vzrostla skokově o stovky procent. A přestože elfové lidem se svou populací zatím stále nemohou ani zdaleka konkurovat, během pár desetiletí se narůstající populace elfů stane pro lidi obrovským problémem. Již nyní by elfí knížectví ráda rozšiřovala své území, aby mohla začít stavět více domů, ale to se samozřejmě nelíbí lidským vévodům a arcivévodům, jejichž území by touto expanzí bylo zasaženo.


Zbroj vojáků Unie

Velká pohoda nepanuje ani mezi trpaslíky a lidmi. Některá trpasličí města hrubě nesouhlasí s otevřením se lidským obchodníkům a podvolila se příkazům velkokrále jen se skřípajícími zuby. Proslýchá se, že pod Galdarem Železolamem se hodně nahýbá trůn. Zatím v něm však stále sedí pevně. Situace se již bezprostředně po porážce Azar'dhuka zkomplikovala také v lidském císařství. Císař Rainald I. se stal vládcem Eredmooru teprve ve svých dvaceti třech letech poté, co se jeho vzdálený bratranec Gilbert III. vzdal trůnu, aby se přidal k Dračím Jezdcům, a nezanechal za sebou žádné potomky, sourozence ani jiné příbuzné s přímým nárokem na trůn. Rainaldova legitimita tak byla v době jeho nástupu minimálně velmi sporná a někteří arcivévodové se vůbec netajili tím, že podle nich i oni sami mají silnější nárok na Eredmoorský trůn než tento císař. Téměř polovina Eredmoorských arcivévodů tehdy před císařem poklekla jen z donucení autority Jezdců, kteří se za císaře Rainalda I. postavili.

Tehdejší slabosti a nezkušenosti Eredmoorského panovníka v prvních letech jeho vlády využila Akademie i Církev Boha Slunce. Obě instituce se vymanily z tisíciletého císařského područí a staly se obě zcela nezávislými na koruně. Církev řídí její velekněz, Akademii spolu s celým magickým řádem oficiálně vede arcimág. Na růžích ustláno ale ani tyto instituce nemají. V rámci Akademie se poté, co přišla o svou nezpochybitelnou hlavu, rozzuřil boj o moc mezi arcimágem, velmistrem řádu a radou mistrů. Ohniskem sporu je kromě moci a vlivu také názor na zakázaná učení a odpadlictví. Církev se zase potýká s rostoucí silou samozvaného Kultu Boha Slunce, jenž si díky svým skvěle ozbrojeným a vycvičeným kultistům chránícím vesnice na severu proti barbarům a vybíjejícím monstra a příšery po celém Eredmooru rychle získává přízeň prostého lidu právě na úkor církve.


Vojačka Kultu Boha Slunce, oděná ve zbroji inspirované zbrojemi Jezdců

Tyto Eredmoorské "problémky", slovy nejmenovaného Jezdce, jsou však to poslední, co v současnosti zajímá Řád Dračích Jezdců. Jeho Regent Kharis se rozhodl vzít vážně jedny z posledních slov arcidémona Azar'dhuka, který v darogarské dceřinné sféře těsně před svou porážkou upozornil své pozdější přemožitele, že se blíží rozpad sférických bariér jejich světa. Po tomto varování Jezdci pod Kharisovým vedením převrátili vzhůru nohama knihovny nejen v Oblačném chrámu, ale také v Rayveniilu a Eresbernu. Do pátrání po více informacích se kromě Jezdců zapojily také stovky učenců a elfích a trpasličích mágů. A něco přeci jen našli.

Podle dochovaných záznamů se jednou za osm tisíc let musí v Darogaru konat rituál zvaný Obnovení, nebo kaarsky Chalian'thaal. Při něm osm Strážců matečné magie spojí své síly a obnoví sférické bariéry zesláblé zubem času. Poslední rituál obnovení provedli elfí Strážci před osmi tisíci lety, dávno po vymření Kaarů. Bohužel, všechny dochované záznamy jsou velmi skoupé na detaily. Spíše se věnují tomu, kolik vína při tomto rituálu, jenž byl zároveň patrně největší elfí oslavou v dějinách, proteklo elfími hrdly, kolik básní bylo odrecitováno a písní zapěno. Už se však nezmiňují, kde se rituál konal, jak byl veden ani co k němu bylo potřeba.

To však není problém pro dnešní den...