Andor.cz - Dračí doupě online

Titus
599 SL / 20.2. / 13:10
Staré město – Sídlo železných

Dvojice žoldáků se na tebe otočí. Oba si tě chvilku prohlíží, zřejmě proto, že tě tu ještě nikdy neviděli.
„Jo, docela jo.“ odpoví jeden z nich, zatím co druhý se věnuje Abigail, aby spolu něco dořešili. „Většina prvotřídní techniky se dá sehnat v Horním městě. Hračky, který nadělají díru do země velkou jako malé město, bouchačky které většinu práce odvedou za tebe, stačí jen mačkat spoušť. Ale nanotechnologie je speciální i na jejich poměry. Ne, že by to tam nikdo nedělal, ale není jich tolik. Doporučoval bych jednu laboratoř v centru.“ Při tom ti řekne adresu a popíše cestu. „Je to trochu z ruky a zastrčený v bočních uličkách, ale ta ženská co tam dělá je fakt kočka.“ Víc už si spolu neřeknete, protože žoldák i se svým kámošem odejdou.

„Proto se tomu říká práce.“ odpoví Abigail. „Vědět všechno to, tak by to už někdo dávno vyřídil. Jestli ale chceš něco jednoduchýho, tak jsem slyšela, že se uvolnilo pár míst v kaisových dolech. Jednoduchá práce a stabilní plat. Co ty na to?“

Daina
599 SL / 18.2. / 21:49
Mraveniště - Vnitřní část

Neso jenom nejistě pokrčí rameny a zakroutí hlavou. Seth na druhou stranu něco málo ví.
„Nic moc. Nevím, k čemu to tady sloužilo před tím, ale posledních pár let se to využívalo jako skladiště. Plno prázdných místností, kde místní gangy nebo pašeráci skladovali svoje věci. Drogy, alkohol, zbraně, cokoliv tě napadne. Sakra klidně tu mohl mít nějakej překupník i kanystry s kaisem. “

Pomalu se připlížíte ke skladišti. Vchod nikdo nehlídá. Žádná ochranka, bezpečnostní kamery, ani podezřelé osoby v okolí, prostě nic. Seth opatrně dojde ke dveřím a chytí za kliku. Neso ho jistí a současně pozoruje okolní uličky. Potom se slabým skřípěním dveře otevře a ven se vyvalí zatuchlý vzduch. Uvnitř je schodiště, které sestupuje dolů a ztrácí se ve tmě.
Seth rozsvítí světlo na své brokovnici a posvítí dolů. Neso se naplno věnuje hlídání, pro případ, že by se objevila nějaká návštěva. Prozatím je klid. Světlo odhalilo několik dalších schodů a také chodbu, která pokračuje dál do nitra skladiště.
„Tak co, půjdeme?“ zeptá se Seth a koukne na tebe. „Nemám tušení, co nás tam dole čeká, ale klidně je možné, že odtamtud budeme zdrhat s nějakými šmejdy za prdelí. Ještě můžeme vycouvat.“

Kassandra
599 SL / 20.2. / 12:55
Budova společnosti Creos – Druhé patro

Civilisti, které jsi přivedla, se přesunou k ostatním. Prozatím jsou tak v bezpečí a ty máš o starost méně. Bezpečák, který vás zastavil, to tu má zdá se na povel. Kromě něj si všimneš ještě jednoho člověka v podobné uniformě, jinak tu nikoho ozbrojeného nemají.
„Tady je docela klid.“ odpoví bezpečák. „Nic se tu nestalo. Po tom co jsme uslyšeli exploze a střelbu nám došlo, že došlo k útoku. Chtěli jsme evakuovat, ale šéf bezpečnosti to zamítl. Řekl, ať chráníme civilisty a počkáme na pomoc. Potom jsme s nimi ztratili kontakt.“
Z venku se ozvou další dvě exploze. Nejsou tak velké jako ty první, ale přesně to neurčíš. Izolace budovy je v tomhle ohledu velmi dobrá, takže je většina zvuků z venku tlumená. Bezpečák i civilisté vypadají znepokojeně.

Mraveniště – Vnitřní část

Naštěstí průvodce nebyl potřeba, Seth se tu vyznal. Kývla jsem hlavou. „V tom případě to bude všechno.“ Domluvili jsme se na místě setkání a hoši se vydali vybavit.
Asi o hodnu později se jako první zjevil Seth a následně Neso, který vypadal, že přitáhl nějaké granáty. Souhlasně jsem pokývla hlavou. Vždy je lepší mít sebou něco co bouchá. Proplatila jsem mu pořízené vybavení, je lepší mít tyhle věci vyřešení hned.
Vyrazili jsme.

Řídila jsem se zápisky Ellise, podělila jsem se o znění i s hochy, nakonec oni by třeba mohli poznat něco z toho, když tu žijí.
Procházeli jsme Mraveništěm a musím říci, že rozhodnutí najmout si někoho místního bylo dobré. Cítila jsem se mnohem bezpečněji a jistěji. Takhle jsem se aspoň nemusela věčně ohlížet přes rameno.
Navíc Seth byl naprosto v pohodě a choval se jako kdyby šlo o procházku a vyprávěl nějaké své životní zážitky.
„To jo.“ Odpovím mu na jeho vyprávění. „Někdy se zdá, že vůbec je zázrak, že tady někdo dokáže dospět.“ Pronesu. Řekla bych, že jsem šťastlivec že jsme skončila jen v Dolním Městě.

Nakonec jsme se někam dostali. Skladová jednotka čtyři.
„Slyšeli jste něco o tom místě?“ zeptám se jako první kluků. „No... první to tam skočíme omrknout a pak se uvidí. A nenápadně. Zjistíme jak to vypadá aspoň z venku, jakou tam mají obranu a zkusíme najít nějakou přístupovou cestu, která ale nebude hlavním vchodem. Podle toho co zjistíme se pak zařídíme.“ Řeknu jim. Případně se hold budeme muset vrátit a koupit nějaké další vybavení. Jen doufám, že nebudu muset jít najímat celou malou armádu a najdeme způsob jak se dovnitř dostat.

Přízrak
599 SL / 17.8. /13h a pár minut.
Staré město – Sídlo železných

Koupil sem si novou bouchačku...novou hračku na dělání děr do lidí. Cítím se spokojenej jak hráč, kterýmu padlo něco kloudnýho z lootboxu. Štráduju si to na Recepci a slyším žoldáky mluvit o někom, kdo dělá podobnej bordel jako já, jen ve větším a asi cíleně.
Asi děláme něco špatně, že takhle nemluví o nás...
Promluví vnitřní hlas, ale mě by mrzelo, kdyby o mě takhle mluvila zrovna Abi, takových pěkných zrzek je málo, na to aby nás další taková neměla ráda.

Borci se začnou bavit o nějaké nanotechnologi, na vteřinku sem v rozpacích, jestli věnovat pozornost zrzce nebo debatě o nanotechnologii…
Prvně si oprav plášť, kurvy si můžeš kupovat potom.
Teoreticky má vnitřní hlas pravdu, ale předstírám, že ho ignoruju, protože mě mrzí, že se vyjadřuje o Abi takhle….asi měknu.

Potom co borci opustí debatu s Abi se jich relativně slušně zeptám.
”Slyšel sem, že máte nějakou nanotechnologii, to muselo bejt celkem mastný. Kdes takovou hračku sehnal?”
Moc se s nima nezdržuju, jen mě zajímá ta informace, hlavně adresa.

”Čau Abi dobře řečeno. Né, že by mi prachy pana Chena smrděli, ale rád bych něco, kde zadavatel ví CO chce a KDO je můj cíl. ”
Na druhou stranu, mě to donutilo trochu přemýšlet a oprášit staré dobré detektivní myšlení z doby mého hrdinství.
To víš no, když šňupeš, tak ti to bere mozkovou kapacitu na takovýhle věci.
Připomíná mi vnitřní hlas….parchant jeden.

Budova společnosti Creos – Druhé patro

Tohle se mi nelíbí a nejsem sama, ale můj návrh je přijatý takže vzhůru vpřed. Tedy do druhého patra a jak jsme očekávala nepůjdu sama.
„Tedy pojďte za mnou.“
Kráčíme po schodišti za vrzání naších kroků a blikání červených žárovek, celou dobu sleduji zda na mně něco vyskočí a nejspíš nejsem jediná. Civilisté kteří se krčí za mnou zřejmě touto situací nejsou překvapeni (no tím lépe) a nakonec se dostaneme do druhého patra ovšem jakmile otevřu dveře jsme přepadeni. Mžurky na očích se okamžitě stáhnou aby omezili přísun světla a já se zaměřím na oba muže abych si všimla že mají spíš strach sami o sebe protože netuší co se zde děje.
Vida takže problémy přišly a můj předpoklad se ukázal jako správný teď to jenom dotáhnout do konce.
Potom co zjistíme že nejde o přepadení si všimnu že zde nejsme sami, i když může to být past my jsme použili předtím stejný postup.
„Skupina demonstrantů se dole dožaduje vstupu, dav se zvětšuje a my se snažíme zjistit o co tady vlastně jde. Výtahy nefungují a o přerušeném spojení jste už asi slyšeli a co se děje zde?“ odpovím na otázku kterou jsem čekala než položím vlastní.

Daina
599 SL / 18.2. / 21:41
Mraveniště - Vnitřní část

„Já jsem dobrej.“ řekne pobaveně Seth „Většinu věcí mám doma, takže si pro ně jenom skočím a hned jsem zpátky. Nic víc nepotřebuji.“
Neso ale tvou nabídku uváží. „Pokud je to takhle, tak já bych si pro něco možná došel. Možná munici a nějaké drobnosti.“

Jakmile je vyřešeno tohle, přejde řeč na průvodce. Správně jsi usoudila, že by bylo dobré mít na místě jako je tohle někoho, kdo se tu vyzná. Obzvláště po tom, jak dopadl Ellis. Na to se ale ozve opět Seth.
„Já tu vyrostl. Už od patnácti jsem se tu potuloval a znám to tu celkem dobře.“
Takže nakonec máte i průvodce. Těžko říct, na kolik se zle spolehnout na Sethovo slovo, ale nic lepšího teď k dispozici nemáš. S tím se všichni rozejdete.

Asi o hodinu později se s ostatními zase setkáš na domluveném místě nedaleko baru. Jako první je tu překvapivě Seth. Na sobě má taktickou vestu, u pasu pistoli ale ta nejpodivnější věc je asi puška, kterou má opřenou o rameno. Na první pohled nic neobvyklého, ale s velikostí hlavně jakou to má by to nejspíš dokázalo sestřelit i vznášedlo.
Neso dorazí o chvilku později. Na jeho výzbroji se toho moc nezměnilo. Automatická puška, kterou měl už sebou v baru a také si všimneš, že má na vestě připevněný nůž. Co ale před tím neměl, je pás s něčím, co vypadá jako granáty. „Můžeme vyrazit?“ Vyzbrojeni tedy vyrážíte do nitra mraveniště, kam vedou stopy, které ti zanechal Ellis.


Stopu jsem sledoval až do nitra mraveniště. Už několikrát jsem byl nucen se na tohle místo vydat, ale nikdy to nebylo tak daleko. Všechno je tu stísněné a špinavé. Lidé se mi vyhýbají, jako bych byl Cajn a to jsem na ně ani nepromluvil. Nevím, co to s tímhle místem je.
Úplně nejhorší je uspořádání budov a cest. Ano, mraveniště je docela chaotické, ale tady hlouběji to dostává trochu jiný rozměr. Řada cest je úzká tak akorát pro jednoho člověka a cesty, které tu vedou, jsou někdy tak nesmyslné, že nechápu jejich význam. Asi hodinu jsem tu bloudil, než se mi podařilo dostat ven. Celou tu dobu jsem měl pocit, že mě někdo pozoruje.

Ellisův zápisek z pátrání po Lucy

Stopy vás dovedou dál do zastrčených koutů mraveniště. Slumy, drogová doupěte a úkryty vrahů, alespoň se to tedy tvrdí. Podle Setha je tohle místo spodina i mezi spodinou. Lidé, kteří už nemají moc na výběr.
„Jednou, ještě jako kluk jsem tu dělal práci pro jistého gangstera.“ začne Seth vyprávět. „Takový ten typ, vedle kterého se i jeho podřízení cítí nesví. Aby taky ne. Jednou nechal rozřezat celou rodinu, jenom aby ukázal, kdo je šéf. Fakt magor. Ale nějak jsem se k tomu hold nachomítl. Nikoho jsem samozřejmě nezabil. Jenom jsem nosil věci a zprávy z místa na místo. Bohužel děcka tu nemají o nic víc na výběr, než dospělí. Když nad tím teď zpětně přemýšlím, tak jsem měl docela štěstí, že jsem pracoval pro něj. “
Procházíte úzkými uličkami, které se dělí, stoupají a pak zase klesají. Hotový labyrint. Akorát zápachem a vzhledem to připomíná spíše skládku. Po zemi se válejí nejrůznější věci, od výkalů až po neidentifikovatelné směsi, z jejichž samotného zápachu by se jeden pozvracel. Ze zdí občas trčí nějaký kus železa nebo špatně upevněné konstrukce, takže je třeba mít se na pozoru i před těmito pastmi.
Se Sethovou pomocí se vám podaří vyslechnout několik místních. Nejsou zrovna sdílní, ale nakonec vám řeknou to, co potřebujete. S tím a s informacemi které jsi získala před tím tak máte dost, abyste mohli určit vaše další kroky. Skladová jednotka čtyři. Všechno směřuje k tomu místu. Místní se v tom místě zmínili o nebezpečně vypadajících mužích, které popsali jednoduše jako hrdlořezy. Otázkou je, co teď?

Kassandra
599 SL / 20.2. / 12:52
Budova společnosti Creos – Druhé patro

„Vezměte si sebou dva chlapy. My se tu zatím postaráme, aby nikdo z těch lidí neprošel nahoru.“ řekne velitel. „Snad do té doby dorazí pomoc.“ povzdechne si. Ty zamíříš směrem ke schodišti, aby ses dostala do dalšího patra. Ještě před dveřmi tě ale zastaví jeden z vojáků.
„Myslíte, že byste je mohla vzít sebou o patro výš?“ Přitom hlavou pokyne k trojici zaměstnanců, kteří se krčí stranou.
Nakonec se přeci jen vydáš do dalšího patra. Schodiště je tiché a kromě blikajících červených světel se tu nic neobvyklého neděje. Civilisté, které jsi dostala na starost, tě tichounce sledují a drží se kousek za tebou. Zřejmě to nebude jejich první tanec. Vojáci se pak starají o bezpečnost a hlídají předek a zadek

Netrvá to dlouho a dostaneš se do druhého patra, jak jsi plánovala. Hned jak otevřeš dveře, uslyšíš hlasité: „STÁT!“ nedaleko od tebe stojí muž s baterkou a míří na tebe pistolí. Když dveřmi projde voják, tak nejistě zamíří na něj a pak zpátky na tebe. „Ano hnout!“
Voják si muže krátce prohlédne a potom skloní pušku. „Ty vole, jsme na stejný straně, koukej.“ Potom u ukáže značky na prsou a na ramenou. Bezpečák pak s úlevou skloní svojí zbraň.
„Myslel jsem, že jste oni.“ Kousek vzadu si všimneš pohybu několika postav. Když se na ně zaměříš, tak rozpoznáš, že jsou to civilisté. Zaměstnanci, návštěvníky i jeden údržbář. Všichni se ukrývají mezi kancelářskými stoly.
„Co se to tu vlastně děje?“ zeptá se bezpečák.

Budova společnosti Creos – Přízemí
„Ano to mám v úmyslu hned jak to bude možné ...“
Vybaví se mi náš plán k odvedení pozornosti který byl později přiřčen aktivistům za práva Labronů. Zde to může být podobné ti demonstranti neví že se sem byli nejspíš přivedeni a stali se tak loutkou ve vyšší hře.
Tohle není Staré město a tak o podobných způsobech sice slyšeli, ale rozhodně nečekali že se jich dočkají zde proto ta zarputilost ...
„To opravdu není normální buď za to muže ten výbuch nebo něco podobného měli bychom si dávat pozor pokud tohle všechno není jen na odvedení pozornosti.“
Podívám se na výtah a dostanu nápad ovšem brzy ho zavrhnu protože je pořád brzo odhalovat karty.
„Dobře zatím se vydáme do druhého patra, dávejte pozor, ale ať už je za tím kdo chce ať si myslí že jeho plán vychází. Zatím ... “
Zatím toho skutečně moc dělat nemůžeme, potřebuji aby ti co stojí za tím vším slevili ze své obezřetnosti tím že že nebudou předvídat náš další krok. Pokud nebudou mít podezření tak je to uklidní a možná udělají chybu nebo prozradí něco z čeho budeme mít možnost skutečně zjistit co se zde děje.
Vím že úkol o který se někdo snaží hraničí s nemožným ovšem taky vím že i zdánlivě nemožná věc je za jistých okolností proveditelná.

Dolní Město – Mraveniště

Seth si přisedl a když viděl fotku sestry zeptal se jestli někoho má. Pozvedla jsem obočí. „Ach chápu.... už máš věk na to se usadit, tak hledáš nějakou mladou, pěknou prdelku kterou by jsi pojal za choť? Hm... Lucy nikoho nemá, tak to na ní pak klidně zkoušej. Ale upozorňuji tě na to, že oplzlosti nejsou zrovna dobrý způsob jak si získat náklonnost ženy. Většina se ti spíš pokusí ustřelit koule.“ Usměji se na něj.
Zmínil čmuchala a já pokrčila rameny. „Nikdo předtím netušil, že zmizela tady. Máš pravdu. Ale je ho škoda. Byl to dobrej chlap.“ Okomentuji.
Šedovlasý řekl, že to není pro něj. „Jistě. Díky za tvůj čas.“ Rozloučím se s ním.

Pirát řekl, že to bere a jmenuje se Neso.
„Daina.“ Pousměji se. Takže jsem měla dva, se mnou tři. To bylo lepší, ale připadalo mi to pořád málo. Návrhy Setha jsem ignorovala.
„První by jste se měli zamyslet nad tím jestli nepotřebujete nějaké vybavení. Když mi přinesete účtenky, tak vám útratu za výbavu zaplatím, ale opovažte se kupovat nějaké drahé hračičky, které doopravdy nepotřebujete. Nejsem blbá a nějaké pistole z limitované edice vám rozhodně neproplatím.“ Varuji je a hlavně Setha, protože on vypadal jako někdo kdo by to udělal.
„První se chci zeptat jak moc se v Mraveništi vyznáte? Protože jinak potřebujeme ještě někoho kdo zná dobře zákoutí tohohle místa. Nebo znáte někoho kdo by vyhovoval?“ Požádala jsem je také o jejich číslo, abych jim poslala první polovinu kraditů. Ach... moje peníze.... těžce nastřádané úspory! Doufám, že platba za tamtu prácičku brzy přijde!