Andor.cz - Dračí doupě online

Daina
599 SL / 16.2. / 18:18
Dolní město – Ellisův byt

Ellis visel přišpendlený ke zdi. Mrtvolně bledý, s krvavými skvrnami všude po oblečení. Bylo to jako výjev z nějakého strašného hororu, akorát tohle byla krutá skutečnost. Začala jsi s detailním prohlížením jeho těla a hledáním možných stop.

Tělo viselo asi tak půl metrů nad zemí. Ruce natažené do stran, každá propíchnutá na dvou místech (zápěstí a kousek před začátkem ramene) něčím, co připomínalo obrovský hřeb. Nohy pak visely dolů, rovněž připíchnuté stejným hřebem. Už jen tohle samotné vypadalo velmi bolestivě. Takto uchycený člověk se neměl šanci pohnout, aniž by mu to způsobilo neskutečnou bolest.
Rány jsou po Ellisově těle rozesety na první pohled zcela náhodně. Někdy jde o dlouhou řeznou ránu, jindy o hluboké rány způsobené patrně bodnutím. Nepoznáš, zda se rány nějak liší, ani do jaké míry mohly poškodit vnitřní orgány. Pokud bys měla hádat, tak to udělal někdo nožem nebo podobnou zbraní. Všimneš si také, že útočník ignoroval krk a obličej, i když ten je plný modřin a šrámů.
Krve je na zemi celá kaluž. I s tvými znalostmi medicíny poznáš, že je to mnohem víc, než by bylo pro člověka zdravé. Připisovat to ale Ellisově smrti by byly pouze spekulace.
Potom cosi zahlédneš. Přímo uprostřed vší té krve leží něco, co tam nepatří. Malý plochý předmět, který je i přes spoušť kolem překvapivě čistý.
Když se sehneš níž, zjistíš, že je to identifikační karta. Podobnou kartu má v dnešní době každý člověk a obvykle pomáhá při identifikaci. Tahle však nepatří Ellisovi, je Lucy. Na kartě je její fotka, jméno a pár dalších nedůležitých detailů.

Tím jsi skončila s ohledáváním těla. Byt je tichý a stejně tak i jeho okolí. Neslyšíš sousedy, ani nikoho venku. Vypadá to, že jsi prozatím úplně sama, otázkou je ale na jak dlouho. Potom pokračuješ s dalším hledáním.
První čeho si všimneš, je, že v Ellisově bytě je neuvěřitelný nepořádek, stejně jako když jsi procházela chodbičkou. Na zemi kousek od mrtvoly leží převrácená nějaká skříň. Podle velikosti a rozmístění ostatního nábytku se nejspíš nacházela tam, kde teď visí Ellis.
Tvé další hledání pak odhalí několik skrýší různě poschovávaných po bytě. Některé už někdo odkryl, ale jejich obsah si překvapivě nevzal. Nebo vzal pouze něco, ale nemáš tušení, co by to mohlo být, pokud to tak opravdu bylo.
Ve skrýších jsou převážně kreditové karty různých částek a v jedné z nich dokonce najdeš Ellisovy zbraně. Jeden kufřík je prázdný a zůstala pouze munice, patrně na zbraň, kterou měl u sebe.
V druhém, podstatně větším, nalezneš dvojici pistolí. Cosi co se nedá popsat jinak než “kanón“ a potom ještě naopak docela malou pistoli. Oboje vypadá docela kvalitně, žádný doma smontovaný krám.
Kdesi v tom všem bordelu najdeš i Ellisův komunikátor. Na obrazovce bliká několik zmeškaných hovorů a zpráv. Většina je od tebe. Poslední co najdeš je Ellisův kapesní počítač, zdá se funkční.

Kassandra
599 SL / 20.2. / 12:26
Horní město

Od tvého zařazení k Hodsonově ochrance uběhly už dva dny. Během té doby se nic zvláštního nestalo, takže jsi měla čas se blíže seznámit se svou prací. Ta se v praxi stávala z toho, co ochranka obvykle dělá, chrání svého zaměstnavatele a zajišťuje okolí. Takže jsi před každým setkáním, schůzkou nebo cestou někam do města musela zajistit, aby to bylo bezpečné. V devadesáti procentech jste nic neobjevili. P pokud už se něco našlo, netýkalo se to Hodsona ani pokusu o jeho zabití.
Byl klid a klid byl něco, co neměl Major rád. Byl to bývalý voják a veterán řady bitev, o kterých jsi zcela určitě alespoň slyšela. Pravým jménem Arthur Sager, ale téměř nikdo mu neřekl jinak než Major. V ochrance s tebou pracovalo i pár těch, který s ním sloužili. Prý trochu morous a moc toho nenamluví, ale jinak fajn chlap.

Dnes měl Hodson v plánu jedno ze svých jednání. Někdo by si myslel, že člověk jako on toho moc nedělá, ale Hodson byl překvapivě aktivní. Jednání se šéfy nejrůznějších sekcí, schůze s různými společnostmi, obchodní setkání nebo návštěvy v laboratořích.
Tentokrát se jednalo o nějakého pochybného obchodníka ze sousedního sektoru. Měl sebou ochranku v podobě dvou mechanizovaných jednotek. Před začátkem samotného jednání jste prověřili místnost a podle vašeho specialisty by se nikde poblíž neměly nacházet žádné výbušniny. Všechno vypadá v pořádku, ale Major se tváří mrzutěji než obvykle. Jednání ještě nezačalo, ale ty musíš pracovat.

Rozmístění:
Jedna obchodníkova jednotka je v místnosti s ním, druhá hlídá chodbu.
Hodson má u sebe jednoho člena ochranky u sebe a další jsou společně s tebou a Majorem v budově.
Pro případ útoku zvenčí máte i jeden dvojčlenný tým, který hlídá okolí budovy.

Ellisův byt
Dolní město

Opatrně jsem vešla. Byt to nebyl moc velký, takže obhlídka jestli tam nikdo není bylo rychlé.
Byl tu nepořádek a nezdálo se, že by šlo o normální nepořádek.
Když jsem vstoupila do hlavní místnosti tak jsem se zarazila a tiše zanadávala. Ellis byl mrtvý a ne moc hezkým způsobem. Přišpendlili ho ke zdi a když jsem přišla blíž, tak se zdálo, že ho mučili.
Stisknu rty. Sakra co zjistil? Do čeho se to ta ségra připletla?

Sklonila jsem zbraň. Nikdo tu už nebyl. Vrátila jsem se ke dveřím a loktem jsem je zavřela. Neměla jsem moc času, bylo docela možné, že sem už někdo míří, aby to tu prošetřil. Jestli Ellis křičel, tak to mohl někdo nahlásit.
Pak jsem se vrátila k Ellisovi a víc si ho prohlédla, ale neměla jsem lékařské znalosti, takže jsem mohla jen hádat na co umřel. Šok? Ztráta krve? Ty rány nevypadali zrovna moc hluboce.
Znovu se rozhlédnu, musela jsem dávat pozor abych se ničeho zvlášť nedotýkala, netoužila jsem po tom tu nechávat otisky.
Ten kro ho zabil to tu už prohledal, jenže to neznamenalo, že našel všechno. Potřebovala jsem najít... něco. Aspoň nějaký náznak toho co zjistil, že ho kvůli tomu zabili. Ale Ellis byl vyšetřovatel. Jistě důležité věci někam schovával. Takže jsem potřebovala najít skrýš. Začala jsem byt prohledávat, snažila se dávat pozor na otisky a prohledávala místa, kde by lidi nenapadlo hledat. Obrazy, lampy, zásuvky, podlaha, záchod, kdekoliv.

Raymond Hodson, Major a já

Dorazím nahlásím se u robotické sekretářce a čekám než mně pustí dál a potom se setkám se samotným ředitelem celé společnosti. Cítím se nervózní a ten muž s jizvami sem působí poněkud nepatřičně, Raymond Hodson si mně prohlíží protože já jsem byla jak překročit běžné hranice výroby protetiky.
Ti kteří měli neštěstí mají novou možnost i když běžné implantáty vypadají jako ty které měl K nebo které jsou vidět v naší čtvrti ...
Druhý muž vypadá jako bývalý voják ovšem takové osoby se stahují Stratos, často to jsou veteráni které zde nechají dožít. Někteří pod svým velení sjednotí místní gang jako odpověď na to že ho zde odložili.
Aspoň takové jsou drby o vůdci gangu v naší čtvrti a hodně věcí tomu odpovídá.
„Dobrá den pane Hodsone, mně také těší.“odpovím na přivítání a potom co si mně prohlédne se oba posadíme zatímco ten druhý muž zůstane stát. Ano implantáty u mně nebyly jako u K vidět a tak mně podcenily, naštěstí a tak nečekaly že se mi podaří utéct.
Zatímco já čekala že se to pokazí i když to my všichni, ovšem ostatní neměli dost převahy ... nebo štěstí jako já.
Z mých vzpomínek se vrátím do současnosti kde přikývnu a pak si převezmu příruční počítač kde je varování které není nic nového. Lidé mohou cestovat na jiné světy ovšem nezmění se, někteří lidé jsou skutečně vyděšeni či rozhořčeni zatímco ostatní sledují vlastní zájmy ovšem to neříkám nic nového.
Žijeme ve stín Horního městé, lidé kteří jsou vypovězeni se stáhnou do Starého města. Někteří si najdou své vlastní místo ovšem jiní plánují návrat.
„Rozumím, vynasnažím se aby byl schopný mluvit.“
O své názory se nepodělím protože zde nikoho nezajímají jalové řeči, aspoň Major tak na mně rozhodně působí.

Titus, Roger
599 SL / 17.2. / 13:52
Mraveniště – Sledování

Nebyl jsem moc nadšený, že to nevyšlo a jsem bohatší jen o pár kreditů. Kdybych mohl vyměnit těch pár kreditů za to, aby jsme věděli kdo je kdo. Nerad si znepřáteluju barmany, ale neočekávám, že se tady budu vyskytovat častěji, takže to snad do budoucna pro mě nebude mít nějaký výraznější vliv.

Další dlouhé čekání. Pán bůh nebo špagetové monstrum nebo to co bdělo nad osudy lidí vědělo, že já nesnáším čekání a tak mi ho dopřávalo velké dávky. Za celou dobu jsem nemluvil, protože nebylo moc co říkat.

Hej něco leze!

Syknu na Tita, protože jsem zrovna já koukal na dveře. Podle všeho si řekli žoldákům, aby to prvně zčeknuli než sami vylezou. My jsme, ale byli pěkně schovaní a tak jsme se mohli vyplížit za nimi. Pozice lovce na nic netušící kořist se mi velmi líbila. Holky se odpojily, ale nebyl důvod je sledovat.

Hele berem ty kluky, myslím že holky nám moc neřeknou.

Když zalezou do toho skladiště, tak si sám začnu celou budovu prohlížet a hledat případné pasti. Nějak to smrdí, ale taky nemusí. Myslím, že tady lidi bydlí v kde jakém bordelu.

Vypadá to jako past. Takže co uděláme? Vlezeme do pasti? Pokud si teda uvědomují, že jdeme za nimi. Tak inteligentní mi nepřišli.

Titus, Roger
599 SL / 17.2. / 13:52
Mraveniště – Sledování

Váš pokus nevyšel přesně podle vašich představ. Podařilo se vám sice zabít dva mladíky z té skupinky a získat pár kreditů, ale to byly tak jediné vaše úspěchy. Nezjistili jste nic užitečného, co by vás posunulo blíže ke splnění vaší zakázky, vlastně jste pořád s jistotou nevěděli, že jdete po těch správných lidech. Navíc jste si nejspíš znepřátelili barmana zdejšího podniku. Proto jste se rozhodli počkat venku a zbytek partičky sledovat zpovzdálí.

Čekáte ve svém úkrytu, stále pozorující východ z baru. Dlouhou dobu se nic moc zajímavého neděje. Nemáte představu, co by mohla partička podniknout. Může jít o partů zbabělců kteří se rozhodnou počkat několik hodin uvnitř dokud vás to nepřestane bavit, nebo se pokusí potajnu nějak zdrhnout.
Nakonec se přeci jen ukážou.
Z baru vyjde nejdříve nějaký žoldák. Opatrně se rozhlíží kolem, když nic nenajde, vrátí se dovnitř a ven vyjde partička mladých. Nyní už jen dva kluci a tři holky.
Partička zamíří kamsi do nitra mraveniště a vy je sledujete. Není to zrovna jednoduchý úkol, ale daří se vám držet v dohledu. Také se nezdá, že by si vás někdo z nich zatím všiml. Netrvá to dlouho a na jedné křižovatce se s nimi rozloučí dvojice dívek. Zbytek pokračuje jiným směrem. Vy sledujete tu trojici.

Trvá to několik dlouhých minut, než se partička nakonec zastaví. Je to před stavbou, která vypadá, jako nějaké staré skladiště. Nezdá se, že by bylo používané, ale stejně tak může jít o nějakou stavbu, která jako skladiště jenom vypadá. Nakonec partička vstoupí dovnitř. Chvilku čekáte, jestli se něco bude dít, ale nikdo ven nevychází.
Teď je na vás co podniknete. Budova nevypadá, že by byla obydlená a široko daleko to vypadá dost podobně. Cestou sem jste sice zahlédli pár pochybných existencí, ale nezdálo se, že mohli dělat potíže.

Daina
599 SL / 16.2. / 18:11
Dolní město – Ellisův byt

Dveře se otevřou s tichým zaskřípáním. Až teď si všimneš, že nejde o žádné moderní dveře, ale o hodně starý typ, který byl akorát dodatečně (a ne zrovna profesionálně) opatřen čtečkou karet, sloužící k jejich odemykání.
Vejdeš dovnitř a ocitneš se v malé chodbičce. Něco rozhodně není v pořádku. Na zemi leží rozházené oblečení, boty a několik bund, patrně patřících Ellisovi. Po tvé pravé straně je vstup do koupelny, ještě menší než je samotná chodbička. Stačí jeden pohled, aby sis jsi zjistila, že je prázdná.
Nijak moc se nezdržuješ a pokračuješ ve svém průzkumu. Projdeš dveřmi, které máš před sebou a vstoupíš do hlavní části bytu. Tvé obavy se potvrdily, Ellis je mrtvý.

Byt není moc velký. Jde o jednu velkou místnost, kde jsou všechny důležité části, obytné prostory, ložnice a kuchyně, spojené dohromady. Stejně jako v chodbičce, i zde je velký nepořádek. Ale to hlavní je Ellis.
Ellis visí přišpendlený ke zdi, jako nějaká nepodařená karikatura Ježíše. Všude po těle má řadu řezných a bodných ran. Pod místem kde visí, je pak velká kaluž krve, nepochybně jeho vlastní.
Můžeš zkusit tělo ještě prohlédnout, ale tvé lékařské znalosti nejsou nejlepší.

Dolní město – Obytná čtvrť
599 SL / 16.2. / 18:26
Lewis bohužel nevěděl na čem Ellis dělal, ale dal mi jeho adresu. Zdá se, že tohle byla moje jediná možnost.
„Jo dej. Díky.“ Řeknu. Nenapadlo mě, že bych se dala na nějaké pátrání sama, ale tak nedá se nic dělat.
Vyrazila jsem na adresu, kterou jsem dostala. Obytné čtvrti, byla jsem ráda, že jsem tu nebydlela. Prostory nad barem byli víc než dostatečné. Nesnáším dojíždění.

Dostala jsem se do budovy a vyrazila do třetího patra, kde měl mít byt. Jenže... stačil jeden pohled abych věděla, že to moc dobré není. Dveře byli pootevřené a vzhledem k tomu kde jsme a co je Ellis zač tak jsem měla jisté pochybnosti o tom, že by zapomněl zamknout.
Vytáhla jsem zbraň a opatrně a co nejtišeji jsem se vydala ke dveřím.
Sakra co se mohlo stát? Co Ellis objevil, že kvůli tomu zmizel a někdo se mu očividně vloupal do bytu?
Přiblížila jsem se ke dveřím a okamžik poslouchala než jsem špičkou nohy dveře opatrně otevřela a s připravenou zbraní vešla dovnitř. Prosím ať tu hlavně Ellise nenajdu zavražděného!

Přežili jsme?

Přízrak, Roger
599 SL / 17.2. / tři čtvrtě na jednu
Mraveniště před bezejmenou hospodou

Všechno co jsem našel u mrtvol jsem schoval do kapes a potom jsem už jen sledoval ten tyjátr, který se tady vyvinul. Já už fakt nevím, ale v těhlech zapadlých slumech se může stát skoro cokoliv, aniž by to někoho jen tak zvedlo ze židle. Už jen Ty dvě pojišťovací rány do mrtvol. Já jsme nijak neprotestoval a šel za Titem.

Našel jsem hovno co myslíš, že takový kreténi asi maj u sebe.

Konstatuju, ale jejich věci si prohlédnu, abych se ujistil, že opravdu mám hovno a ne stopu.

Jo je to velká hromada hnoje, protože týpků jako je v popisu tu běhá tři prdele. Je dost reálné, že teď po nás půjdou, takže pokud si tu najdeme nějaké místečko, možná by jsme mohli něco zjistit, ale je to asi podobná šance jako to teď. To už spíš počkám u té restaurace toho číňana a rozbiju jim huby tam.

V mém hlase je jasná frustrace, protože tohle je prostě úkol podělaným nahoru. Hlavně na planetě, kde se pořádně ještě nevyznám, to je prostě loterie.

Mrtvý prd ví

Přízrak, Roger
599 SL / 17.2. / tři čtvrtě na jednu
Mraveniště před bezejmenou hospodou

Celkem dlouho bezeslovně stojím a blbě čumím. Nikdo mi neustřelil hlavu ani koule. Jediný na co sem se tak nějak zmohl bylo uznale kývnout na týpka co dává laskavosti.
”To zní jako fér nabídka.” Odpovím barmanovy. Mávnu na Smileho a stáhneme se od hospody.
”Našels u nich něco? Doufám že jo, protože tohle je jako hledat psí hovno v kupě kravskýho hnoje.” Né že bych věděl něco o přehrabování hnoje, ale říká se to.
Z nějakého důvodu mám neodolatelný pocit, že sem to posral.
Máš recht, ale hráli jsme si na detektiva, zastříleli jsme si a nejsou v nás nový díry.
Na druhou stranu, na to žes chtěl kopat za ten dobrej tým tak nic moc. Pokud teda dobrej tým nejsou hrobníci.