Andor.cz - Dračí doupě online

Hlavní server
Všechno je to stejné někdo bez mých vylepšených smyslů by se tu brzy ztratil neboť všechny chodby, zdi,ale i dveře tu vypadají stejně. Jediné značení které tu jsou jsou cedulky na chodbě proto vydat se touto chodbou je stejné jako se vydat každou jinou ovšem hučení strojů a útržky rozhovorů. Sice jim nerozumím ovšem tyto zvuky mně vedou, plížím se po chodbách a následují šepot a skučení a pískání. Jakoby celá tahle budova ke mně mluvila a nejen mluvila když mluvila když moje oči přejdou z šedých do modré a nakonec do červené barvy jak přijde ke slovu termovize. Vnímám teplo až se nakonec zachytím místo které ho vydává nejvíc, to je ten server který hledáme a tak se vydám přímo k němu.
Vida hlavní server ... jak předvídatelné.
Moje oči opět naberou ocelovou barvu já zapojím vysílačku a dám vědět ostatním že jsem našla co hledáme a stojím přímo před naším cílem.Ovšem uvědomuji si že ta lehká část (pokud je to možné takto říct) teď končí. Protože teď půjde do tuhého až zjistí že se k nim někdo napíchl budou reagovat velmi rychle aby eliminovali ohrožení zvláště těch kteří se dostali tak daleko.
A zvláště k okolnostem které tomu předcházely.
„Takže tady to je, podle tepla vyzařovaného z místnosti a mého odhadu má má místnost uvnitř tak osm krát osm metrů.“poznamenám potom co oči naberou opět červenou barvu kterou pak opět vystřídá barva ocelově šedé. Patrik rozdá poslední rozkazy a já přikývnu, teď začne teprve zkouška ohněm až dojde na jedna vrazíme dovnitř a zajistíme místnost.
Jdem na to ...

Dolní město

Můj plán byl jednoduchý. Došla jsem k vojákům a po vyzvání předala mé doklady. Naštěstí mě kdo ví jak neprohledávali, ne že by našli něco divného, ale mohli by si všimnout zranění.
Nechali by mě jít, ale já začala mluvit abych upoutala jejich pozornost.
„Ano.“ Odpovím. „Ale jak říkám, nevím jestli to byli oni. Hlásili jste, že jsou nebezpeční tak jsem si je neprohlížela a raději vypadla.“ Pak jsem sledovala, jak muž o tom říká do vysílačky a tady můj plán šel do háje. Někoho tam poslal! Tahle možnost mě nenapadla, přece jenom ten tunel je odsud kousek. Rozumnější mi připadalo, že se tam vydají samy a tady zatím zůstane jeden nebo dva.
„Do prdele práce!“ Pomyslím si otráveně.

Ale na poldy se usměji. „Snad vám to pomůže.“ Vydám se pryč, ale pak se na ně ještě ohlédnu.
„Stavte se někdy do mého baru! Chlapy v uniformách jsou sexy.“ Mrknu na ně a pak se vydám rychle pryč.
Když jsem se od nich odvrátila, tak se zachmuřím. Co teď? Tohle vyšlo úplně blbě.
Naštěstí se jim nějak podařilo proklouznout, ale setkala jsem se jen s Espectrou. Když jsem se zeptala na Kaslena, řekla, že dál už nejde. No doufala jsem, že bude v pohodě.
„Nejlepší bude, když půjdeme tak jak Kaslen řekl. Nakonec jen díky němu jsem se dostali takhle daleko. Tak bude lepší když se toho budeme dál držet.“ Řeknu Espectre a jestli nic nenamítala tak jsme se vydali dál. Pohybovat se ve dvou bude o něco snadnější než ve třech.

Tým 2: Daina, Espectra
599 SL / 15.2. / 11:15
Ulice Horního města – Kontrolní bod

"nO to nevÍm, zÁleŽí, jestlI NEbudou cestou nĚJaké hlÍDky. NeJlePší by BylO se potkat zPÁTky v barU.“ Odpoví Kaslen, když se ho zeptáš na místo setkání. Tunely mezi oběma částmi jsou dost spletité a staré. Pokoušet se předvídat jak jejich průchod dopadne, bylo asi stejné jako věštit budoucnost.

Když domluvíte, vyrazíš směrem ke kontrolnímu bodu. Vojáci tu zbudovali pár zátaras, ale není to nic, co by se nedalo překonat. Jsou tu hlavně kvůli tomu, aby se kolem nich nesnažil nikdo proklouznout a musel projít přímo přes ně.
V momentě když jsi jen kousek od zátarasu, zastaví tě jeden z mužů. Je ozbrojený a připravená na akci, stejně tak i ostatní tři. Ti si tě ale prozatím moc nevšímají.

Stát! přikáže voják. „Doklady.“ řekne krátce. Potom si od tebe převezme tvou identifikaci a začne jí kontrolovat. Důvod tvé přítomnosti ho podle všeho nezajímá, ale tvé bydliště ano. „Staré město, hmmm.“ Věnuje ti další pohled, jako kdyby to, že jsi z nižších pater znamenalo, že jsi zločinec. Přelétne tě rychle pohledem, pravděpodobně hledající zbraň, zranění nebo cokoliv podezřelého, co by si mohl spojit s nedávným útokem. Nic ale nenajde, takže ti vrátí doklady. Právě v tu chvíli mu řekneš o podezřelých osobách, které jsi spatřila, což upoutá jeho pozornost.

„Jste si jistá?“ zeptá se zvědavě a kývne na jednoho z mužů, kteří ti až doteď nevěnovali moc velkou pozornost. Dotyčný se k vám připojí, pravděpodobně velitel, a vyslechne si vše o podezřelých osobách, které jsi nedaleko viděla. Jakmile skončíš , sáhne muž ke krku a zapne vysílačku.

„Tady hlídka šest. Máme tu informaci o možném výskytu hledaných útočníků. Žádám o zaslání oček do našeho sektoru.“ Nastane okamžik ticha, kdy muž poslouchá odpověď svého velení. Rozumím a děkuji. Hlídka šest konec.“

Voják se potom obrátí k tobě a pokyne ti na důkaz díku hlavou. „Děkujeme za spolupráci, slečno. Doporučuji vám pospíšit si co nejrychleji domů, pro případ, že by ještě k něčemu došlo.“
Tvůj plán nevyšel. Ne že bys udělala něco špatného, vše bylo vymyšlené dobře, ale reakce SBS byla trochu jiná, než jsi čekala.
Vrátit zpátky ses už nemohla, aniž by jsi nevzbudila podezření. Proto jsi pokračovala ulicí dál a ostatním jsi naznačila, že se váš plán nezdařil.

S ostatními se setkáš až po několika minutách, když se jim konečně podaří tě najít. Hned v první moment si ale všimneš, že je něco špatně. Nikde nevidíš Kaslena. Když ze zeptáš Espectry kde je, odpoví, že s vámi Kaslen nejde. Cesta k dalšímu průlezu vedla přes veřejná místa plná kamer a hlídkujících dronů, což by Kaslen podle svých slov nezvládl. Takže najde jinou cestu.

Další průlez se nachází poblíž vlakové stanice a podle Kaslenových informací které předal Espectře, by neměl být problém ho využít, pokud se tam zvládnete dostat. Druhou možností bylo využít samotný vlak, ale nikdo z vás netušil, jestli nebude stanice po útoku nějak zabezpečená. Volba je vaše.

Tým 1: Kassandra
599 SL / 15.2. / 10:56
NETA Robotics – Šesté patro

Poté co ostatní odejdou, vydáš se jednou z prázdných chodeb. Všude panuje ticho, a kdyby ses musela spoléhat jen na své běžné smysly, patrně by jsi se během chvilky ztratila. Nejen že tu není žádné značení, když nepočítáme cedulky na dveřích, ale vše tu vypadá naprosto stejně. Každá chodba, každá zatáčka, dokonce i dveře jsou stejné.
Přepneš tedy na své vylepšené smysly. Jakmile se tak stane, uslyšíš hučení strojů. Pokud by ses snažila a zaposlouchala se, zaslechneš i útržky nějakého rozhovoru, ale s tím vším hlukem je těžké něco rozeznat.
Hned potom vyzkoušíš všechny své módy vidění, z nichž tě nejvíc zaujme to, co ti ukáže termovize. Všude kolem sebe vidíš stopy tepla, vydávaného stroji na tomto patře. Rozeznáš několik různých zdrojů, z nichž jeden vydává opravdu velké množství tepla. Pravděpodobně server, který hledáte.

S touto novou znalostí se vydáš přímo ke zdroji toho ohromného množství tepla. Nakonec se ocitneš před dveřmi s nápisem “Hlavní server“. Přesně to hledáte. Dáš tedy vědět ostatním a čekáš.
Po několika minutách se váš tým sejde před dveřmi k hlavnímu serveru. Podle tepla vyzařovaného z místnosti a tvého odhadu má serverovna tak 8x8 metru.

„Jdeme na to.“ řekne Patrik. „Jakmile to spustíme, tak nejspíš začne peklo, tak buďte připraveni. Jakmile zajistíme server, tak se do něj Billie napíchne a získá co potřebujeme. Kassandro, ty se postaráš, aby jí nikdo neotravoval. Já s K zajistíme všechny vstupy. Až budeme mít ta data tak odsud zmizíme přes technické patro. Vše jasné? Vyrazíme na tři. Raz … dva … tři …“

Jdem na to
Na to co jsem jen tak plácla skutečně někoho najde což mně nepřekvapuje protože ve mně nejspíš vidí jen potencionálního zákazníka. Být tu K tak by nejspíš pochybnosti měla ovšem co se týká mně ... no i když to vypadá zajímavě a já bych tu nejspíš něco našla ovšem tolik času nemám. Nakonec přijde čas se vrátit k ostatním protože jsem tu ztratila až tak dost času a asi už je zajímá kam jsem se vlastně ztratila.
Tedy pokud se tu dá ztratit a přitom neudělat rozruch.
Když se vrátím tak K má uniformu a výzbroj zdejší ochranky a všichni čekají na mně abychom si prošli co vlastně máme udělat než půjdeme na věc.
My to snad vážně uděláme ... já vím, ale pořád jsme ještě v ...
Důrazně zavrtím hlavou a vydám se za ostatními do šestého patra, zbývalo jen projít přes ochranku získat pro co jsme vlastně přišli a pak rychle pryč. Zkouška našeho zamaskování je nastane když zaujmeme muže pro kterého je podezřelé že vidí víc lidí zvláště po tom co se tu právě stalo. Ovšem nakonec mu podezřelí nepřijdeme možná jen otrávení z tím že nás někdo zdržuje a on se rozhodne neztrácet svůj i náš čas tím že nám oznámí že tu jenom nekouká do zdi.
Je tu nebezpečí a on je pevný bod za který se můžeme schovat.
Když vystoupíme v šestém patře z výtahu tak v první volné místnosti se sejdeme rozebereme si výbavu Patrik rozdá poslední instrukce a pak se rozdělíme. Chodba ve které se nakonec ocitnu je bez nějakého značení a tak pokud to nerozhodnu vybrat formou pokus omyl rozhodnu dojít na její konec a pokusit se pomocí svého vylepšeného zraku přiblížit co je vlastně na obou koncích. Zároveň zapojím i sluch a snažím se dávat pozor jestli právě někdo nejde aby pokud je to možné eliminovala moment překvapení.

Tým 2: Daina, Espectra
599 SL 15.2. 10:53
Ulice Horního města

Oyan zmíní, že po nás budou chtít doklady pokud na nás narazí. Pro mě to nebude zase tak problém. Jsem legálně registrovaná v Dolním městě s tím, že vedu živnost. Ale byla pravda, že Kaslen by měl velký problém a zranění Expectry by mohlo být až příliš očividné.
„No... nedá se nic dělat. Šli jsme do toho spolu, tak se z toho spolu i dostaneme.“ Poznamenám. Řekla bych, že moje pověst by utrpěla kdybych Kaslena v tom nechala.

Nakonec jsme vyrazili. Poděkovala jsem Oyanovi a šli jsme. Ulice byli klidnější, ale pořád je hlídali a my museli zůstat ostražití. Kaslen se chopil velení a já ho následovala. Jenže smůla se nás úplně nepustila a průlez ke kterému jsme potřebovali jít byl nedaleko hlídky.
Keslen řekne, že tohle byla poslední možnost. Přemýšlím a rozhlížím se. Pár lidí prošlo, ale bylo vidět, že je kontrolují.
Uhladím si vlasy a zkontroluji jestli moje zranění je schované pod trikem.
„Odlákám je. Nakonec mám podnik v Dolním městě a doklady u sebe mám. Zkusím upoutat jejich pozornost. Jestli se naskytne příležitost tak běžte.“ Odmlčím se. „Kde vylezete? Abychom se tam mohli sejít?“ zeptám se.
Jestli nemají jiný nápad, tak jsem vyrazila k hlídce. Připravím si doklady.
„Dobrý den.“ Pozdravím a hned podávám doklady. „Vracím se z návštěvy kamaráda zpátky domů.“ Vysvětlím jim proč tam jsem.
„Mimochodem.... nevím jestli... no jestli to pro vás bude nějak užitečné. Ale viděla jsem nedaleko tři lidi co se očividně plížili uličkami. Víte jak je o dvě ulice dál ten napůl zasypaný tunel? Ten jak ho nějaký magor v devadesátým šestým odstřel nějaký magor který si myslel,že je Krysař? Mířili přímo k němu. Jen mě napadlo že by to mohli být ti co hledáte.“

Tým 2: Daina, Espectra
599 SL / 15.2. / 10:53
Ulice Horního města

Dainin plán se zdá být celkem prostý a jednoduchý. Chovat se nenápadně, nevzbuzovat příliš velkou pozornost a v případě setkání s nějakou z hlídek se z toho nějak vykecat. Ostatně nic jiného vám stejně nezbývalo, pokud jste se z toho chtěli dostat živí.
„Moc bych na to nespoléhal, moje milá.“ řekne Oyan, který se škodolibě usmíval. „Proklouznout byste mohli, ale jakmile na někoho z těch parchantů natrefíte a on po vás bude chtít doklady, tak jste v háji. On rozhodně.“ S posledními slovy ukáže na Kaslena. Jako jediný z vás zůstal v tom, co měl na sobě a je třeba uznat, že je to velmi nápadné.

„tO mÁ PRavDu.“ Řekne Kaslen. „Už tak JE to doST nebEzpečné A moje přÍtomnosT to jeŠtě zhOršuje.“

„Nic proti, mladej, jen říkám jak to je.“ pokrčí Oyan rameny.

„Ano, TO ano. UvIDímE, jessstli se doSTAneme k někTErému z průlezů, potOM by doklady nebYLy třeba.“
„Hodně štěstí.“ řekne Oyan a potom opustíte jeho “dílnu“.

Situace v ulicích se už trochu uklidnila, hlídky SBS však stále zůstávají ostražité a musíte se tak co možná nejvíce využívat postranní uličky a ukrývat se.
„MusíMe tudY.“ řekne Kaslen a vede vás neznámo kam. Na první pohled vypadají ulice dost podobně a během své cesty narazíte hned na několik průlezů. Kaslen o ně však ani pohledem nezavadí. Patrně ví něco, co vy ne.
Zastavíte se na rohu v jedné z uliček. Na moc lidí jste venku nenarazili a většině hlídek jste se úspěšně vyhnuli. Pár metrů od vás vidíte hlídku čtyř mužů, kteří si na jednom místě vytvořili kontrolní stanoviště.
„ZATracENě.“ zakleje Kaslen a praští pěstí do zdi. „To nepůjde.“ Průlez ke kterému jste měli namířeno, se nachází kousek dál za tou hlídkou a je jasné, že vás k němu jen zak nepustí. Během doby co jste je sledovali, tudy prošlo několik lidí a každého si pozorně prohlédli.
„pOBLíž je jeŠTĚ jeDEN, ale tam já se už nedOStanu. Po cestě bUdou určitě hlídky NEbo dRony. JaKmile mě uvidí, jE koNec. “ Možnosti vám ubývají a dřív nebo později vás hlídky nejspíše dostanou. Je třeba něco vymyslet.

Tým 1: Kassandra
599 SL / 15.2. / 10:21
NETA Robotics – Přízemí a První patro

Žena se nad tvou otázkou zamyslí a rychle si něco najde v počítači svírajícím v ruce. Potom spokojeně pokývá hlavou, zřejmě našla to, co hledala. „Říkala jste robot na domácí práce?“ ujistí se, že pochopila tvůj požadavek. „Něco by se tu našlo. HSM-32 je základní služební model, který zvládá práce jako úklid nebo vaření. Není to sice nejnovější typ, ale je spolehlivý. Pochopitelně každý stroj se dá nastavit přesně podle vašich požadavků. Pokud máte zájem, můžeme se domluvit na schůzce a já vás seznámím s dalšími modely.“
Většinu informací si žena očividně pamatuje, jen několikrát její pohled sjede k příručnímu počítači, aby si něco ověřila. Pravděpodobně by byla schopná mluvit ještě mnohem déle, kdyby ti tím dokázala něco prodat. Možná by ses dozvěděla i něco užitečného, ale na to bohužel není čas. Když se podíváš, kolik je hodin, zjistíš, že jsi tu strávila už docela dost času a je třeba se vrátit za ostatními.

Zpátky v přízemí už všichni čekají. K na sobě má uniformu zdejší ochranky společně s jejich výzbrojí. „Vida kdo přišel.“ prohodí Kamoe, kterého si zrovna prohlíží Billie a upravuje mu některé části oblečení. „Už jsme si mysleli, že tě budeme muset jít hledat.“ Další poznámky ale zarazí Patrik gestem své ruky. „Ještě si to jednou projdeme, než půjdeme.“


599 SL / 15.2. / 10:37
NETA Robotics – Šesté patro

Cesta přes kanceláře proběhla úplně v pořádku, ale to nejhorší mělo teprve přijít. Výtah vedoucí do vyšších pater byl hlídaný ochrankou, navíc jste potřebovali přístupovou kartu aby jste se dostali dovnitř. Obstarat kartu nebyl tak velký problém, ale měli jste k dispozici jenom jednu, takže museli jít všichni najednou, což už mohlo vzbudit pozornost.

Muž, který je na hlídce si vás zkoumavě prohlíží, když se zastavíte před výtahem, zastoupí vám cestu se zbraní v ruce. „Kampak panstvo?“ Kamoe jde v čele ve své “půjčené“ uniformě a je asi o hlavu větší než strážný před vámi. Ostatní jsou také patřičně zamaskováni, podle toho co jste našli. Pár oděvů laboratorních pracovníků a kombinéza technika.

„Nahoru do čtvrtého.“ řekne K. „Tihle …“ než ale stihne dokončit větu, přeruší ho Billie. „Anna Sheridanová. Přivezli jsme prototyp, na který čekají v oddělení pokročilé robotiky.“ Společně s tím ukáže na velkou tašku, ve které jste ukryli většinu vašich zbraní a výbušnin. „doprovod jsme už dostali a další snad nepotřebujeme ne? Pokud je to vše tak bych ráda pokračovala. Na rozdíl od vás nemůžu celý den jen tak stát a čumět do zdi.“
Poslední část se strážného nepatrně dotkla, ale ni neudělal. Udělal vám cestu a nechal vás projít.

Výtah vás dovezl do nejvyššího patra, kam měla vaše přístupová karta oprávnění, do šestého. Naštěstí jste výš už nepotřebovali, servery se nacházely přímo tady a o ty vám šlo především.
Zalezete si do první volné místnosti, kterou najdete, K začne po chvilce vytahovat ukryté ve vašem zavazadle.
„Teď se rozdělíme.“ řekne Patrik. „Nevím kolik máme času a nechci se tu zdržovat déle, než bude nutné. Všichni i vezměte vysílačku a nastavte bezpečnou frekvenci. Až najdete server, zavolejte ostatní. A nestřílejte, pokud to nebude opravdu nutné.“ Potom se všichni rozejdou a ty zůstaneš sama. Chodba se větví dvěma směry, ale nejsou tu žádné ukazatele, nebo značení, podle kterých by ses mohla řídit.

Sparkle
599 SL / 16.2. / 10:39
Pustina - planiny

Poté co vstaneš, zamíříš do společenské místnosti. Dá se využít k celé řadě věcí, ale za dobu kdy jste vyrazili na svou výpravu, jste jí použili asi jen dvakrát jako něco jiného, než jako jídelnu. Nancy čeká, až se sejde váš celý tým a potom nakonec začne.
„Předpokládám, že všichni víte, co nás dneska čeká, tak to nebudu moc prodlužovat. “ S těmito slovy zapne holoprojektor který se nachází nad stolem. Zobrazí se na něm mapa blízkého okolí, včetně vaší pozice.
„Míříme přímo sem.“ Nancyn prst ukazuje na nedaleké pohoří na jih od vás. „Podle našich skenů a informací které nám poskytl tady Liru, by se tam měla nacházet rozsáhlá síť podzemních chodeb. Prozkoumáme to tam, vezmeme nějaká vzorky a podobně. Nějaké připomínky, ne? Dobř …“
Nancy čekala, že se nikdo neozve ale najednou se zvedne Liru, který zřejmě něco hodlá říct.
„RáD bYC jenoM všEm PŘIPomNĚL, aby sI sebOU vZali oCHraNné oBleky a dýchacÍ masky. zDeJší prOstředí není tak přÁTelské jAko vaše PLaneta. VšuDe se nacHÁzí plynové kapsy a VElMi čAsto s KaiSeM, kterÝ je při vdeChnutí vYSoce smrtící. TAké by nÁs moHL zastihnOUt déšť, kteRý je pODObně toxický.“
Hlas vycházející zpod jeho masky je mírně zkreslený, což může být pravděpodobně způsobeno poškozením, nebo špatnou montáží. Když domluví, tak odejde se připravit.

Všichni se setkáte asi za deset minut, i když ne úplně všichni. Chybí Drew, který s vámi ale dnes nepojede. Jak se ukázalo, tak je Stratos vůči Lytaonské fyziologii velmi nepřátelský a delší pobyt v jeho prostředí představuje drobné nebezpečí. Stalo se to zrovna včera, kdy Drew prováděl údržbu lodě a musel kvůli tomu jít ven. Na krátký okamžik pak ztratil vědomí a musel se vrátit zpátky do lodi.
Je sice pravda, že máte speciální obleky vůči vysokým teplotám, ale ani ty zdá se neúčinkují stoprocentně.
Z toho důvodu Nancy rozhodla, že bude Drew na vše dávat pozor z lodi a kdyby nastaly nějaké potíže, tak pro vás přiletí.

Cesta přes rozlehlou planinu ubíhá velmi pomalu. Široko daleko se nenachází vůbec nic, takže to vypadá, jako byste stály na místě. Pohoří samotné se nachází přímo před vámi, ale stačí pouhý pohled, aby vám bylo jasné, že tam jen tak nedorazíte.
„Za jak dlouho tam dorazíme?“ zeptá se po chvilce ticha Nancy Lirua, který sedí u řízení. Liru se podívá na palubní desku, potom na obzor a odpoví.
„jEŠtě aSi taK hOdINu. ZáLEží nA počasí.“
Jeho pohled se potom opět upře k obzoru.

Na místo se dostanete zhruba za hodinu, jak Liru předpověděl. Venku panuje strašné vedro, ale nezdá se, že by z toho byl Liru nějak špatný, na rozdíl od tebe a Nancy, které na to nejste zvyklé.
„TáMhle." Ukáže Liru kamsi ke skalám a vykročí. Jeho výstroj se od jeho běžného oblečení vůbec neliší. Přibily akorát nějaké zbraně, brašna a malý kanistr, který se mu pohupuje u pasu.

Tým 2: Daina, Espectra
599 SL 15.2. 10:24
Ulice Horního města – Opravna u Oyana

Keslen řekl, že je v pořádku, že je to jen věkem? Kolik mu tedy sakra je? Je fakt, že se mi těžko určuje kolik mu je let. Ale nějak jsem si myslela, že bude středního věku. Podle toho jak to říkal to skoro znělo, že mu je aspoň sto.
„Tak dobře.“ Řeknu. Nebudu na něj naléhat. Oyan byl docela ohleduplný a nabídl Espectře dvě injekce proti bolesti. Jednu na teď a další kdyby dostala šok.
„Děkuji.“ Řeknu trochu překvapeně a jednu vezmu, abych ji schovala. Druhou si Espectra snad aplikuje.
Když jsme byli hotovy, tak bylo načase se domluvit co a jak.
„Takže co teď? Řekla bych, že do Horního města nemůžeme. Sice by tam byl vzduch čistý, ale byli bychom jak pěst na oko. Nejlepší by bylo jít k doktorovi ve Starém městě i když by to bylo těžší. Na druhou stranu, zbavili jsme se zbraní a i změnili oblečení a myslím, že ani přesně neví jak vypadáme, takže kdyby nás hlídky odhalili asi bychom se zvládli z toho vykecat. Nakonec udělali zákaz vycházení a někteří lidi určitě se nestihli dostat domů. Nejspíš bude víc lidí co se teď snaží dostat domů.“ Pokrčím rameny.
„Pokud jde o druhý tým, řekla bych, že jsme toho udělali víc než dost abychom jim pomohli. Já s Kaslenem bychom možná ještě něco zvládli kdybychom chtěli, ale Espectra rozhodně musí k doktorovi. Jsou to vážná zranění. Takže co myslíte? Půjdeme do Starého města?“ aspoň pro tuhle možnost jsem byla já.
Víme kde tam doktoři jsou, máme tam i známé u kterých bychom se třeba mohli na chvíli schovat, kdyby na to přišlo.
Horní město? Vždyť by bylo jasné na první pohled, že tam nepatříme.