Andor.cz - Dračí doupě online

Daina
599 SL / 18.2. / 25:47
Mraveniště - Přestřelka ve skladišti

Nepřítel se s ničím nepáře a pálí do vás snad vším co má. Zanedlouho jsou dveře pryč a jediná památka na to, že tu kdy nějaké stály, je pár kovových plechů na zemi, rozpálených do ruda. Na druhé straně nemají očividně nouzi o náboje, protože to tímhle představením ještě nekončí. Další salva zlikviduje kus nedaleké stěny, ale ta stále drží. Potom následuje váš protiútok.

Seth a Neso spustí sami zběsilou palbu ze všeho, co mají, což alespoň na chvilku donutí vaše útočníky zalézt do krytu. To ti dá dostatek času k tomu, abys dovnitř hodila granát. Ten sebou několikrát třískne o zem, než se zastaví. Zaslechneš hlasité cvaknutí, následované dlouhým syčením.
„Plyn! To je Plyn! Rychle pryč!“
Zakřičí někdo zevnitř. Nastane drobný zmatek a potom klid. Netrvá to dlouho a palba začne znovu, už ale není tak soustředěná jako před tím. Je dost možné, že ustupují, nebo se pokoušejí pořád působit agresivně. Moc dlouho se ale ze svého vítězství neradujete, protože po vás začne někdo střílet z úplně opačného konce.
Vzduchem se mihne několik elektrických výbojů. Jeden zasáhne Setha do zad a na místě ho složí k zemi. Nehýbe se. Nesa střela mine, ale vzápětí se přižene sprška klasických kulek. Palba začala nanovo, tentokrát z nového směru.

Kassandra
599 SL / 20.2. / 17:06
Hackerovo doupě

Voják pohlédne směrem, o kterém se zmíníš, potom pohlédne zpátky na tebe a přikývne.
„Ano, to je podle všech stop úkryt našeho hackera. Celá oblast je stíněna proti tepelnému záření a bio-skanům.“
Voják pokyne, abyste ho následovali. „Jo a pozor, kam šlapete.“ dodá.

Procházíte starou ulicí, nepochybně jeden ze zdejších slumů. Všimneš si, že je země na některých místech čerstvě ohořelá. Tvoje senzory zaznamenají stopové prvky nějaké explozivní látky. Bohužel nic, co by bylo ve tvé databázi. Kousek dál narazíte na trosky nějakého mechanismu, který nakonec identifikuješ, jako automatické věže. Nijak zvlášť aktuální model, ale ty které jsou v trochu lepším stavu, nesou stopy modifikací, které neodpovídají žádným z běžných specifikací.

Dojdete až k jedné polorozbořené budově. Okamžitě si všimneš dalších členů zásahového komanda, s několika roboty, kteří se starají o likvidaci min. Standartní pěchotní modely, jako mají jednotky SBS.
„Jak je na tom Shay?“ zeptá se voják, který vás doprovází ostatních vojáků.
Odpoví mu voják, který je celý bílý od suti. „Trochu pomlácený, ale jinak jsem bojeschopný.“

„Dobře. A jaká je situace?“

„Dvojka je na cestě ke zdroji. Dokud ho neodpojí, tak tu musíme tvrdnout.“

„Čas?“

„Nejvýš několik minut.“

Uběhne nějaký čas a jeden z vojáků ohlásí odpojení zdroje, který napájí věže.
Komando se dá okamžitě do pohybu. Udeří rychle a tvrdě. Hackerovo doupě je během několika krátkých minut vaše. Bohužel Hacker už tu není. Jediné co po něm zůstalo je kupa počítačů, a spousta papírů, které se chystal zlikvidovat, ale kvůli vám to už nestihl.

„Čistý.“ ohlásí velitel zásahu.

Zpátky do Starého města
Jsem vybavená a s lidmi které budu potřebovat nastoupím do vznášedla kde brzy řidič odbočí na speciální trasu vyhrazenou pro SBS, hlídkující drony, sanitky a jiné naléhavé případy. Cestujeme docela rychle než dorazíme do Starého města, mám pocit že jsem zahlédla skulpturu parku který obsadil gang které ovládá naší čtvrť. Vůdce jsem sice neviděla jako každý kdo nepatří ke gangu, ale prý je to válečný veterán naštvaný na to že ho odložili na Stratos.
Teď když jsme ho poznala mám pocit že to je někdo se schopnostmi a zkušenostmi Majora, jen on totiž dokázal ze zdejších povalečů vycepovat něco víc ...
Dívám se z okna zatím co kličkujeme mezi budovami, vyhýbáme se jim a taky těm kteří mají na to aby měli vznášedlo. Potom však začneme klesat k jedné z budov na které nakonec přistaneme protože blíž se už nejspíš dostat nedokážeme.
Ne je to jistota ...
Usměji se když se mi vybaví co jsme slyšela a pak zavrtím hlavou abych se věnovala tomu co nás právě čeká. Než však dorazíme k cíli zastaví nás člen zásahové jednotky aby nám dal své poučení.
Rozhlednu se a oči mi najednou zčervenají když se podívám před sebe:
„Tepelná stopa asi padesát metrů před námi, teplota je však značně nižší, ale týká se to jen oblasti asi 5x5 metrů.“
Oznámím a moje oči opět naberou ocelovou barvu.

Mraveniště

Takže kamera byla ve tmě a i vysílačka, ale náš feťák nikde.
To samo o sobě už bylo divné. Feťáci zrovna neuvažuji rovně, když dostanou nějaký svůj záchvat nebo ho něco rozptýlí. Ano, kameru shodí, ale vysílačka je něco co není zrovna těžkého.
Seth mě pobídl abych tam hodila granát a já tak udělala. Naštěstí jsme si vzali krytí za zdmi a nestáli před dveřmi jako trubky... bylo by z nás hned řešeto.

Někdo uvnitř byl a střílel. Přikrčila jsem se a moji kluci začali střílet zpět.
Po pár sekundách jsem na kluky zamávala. „Šetřete munic!“ řekla jsem jim. Naše zásoby zase nejsou bezedné, zatím co ti uvnitř mohli být dobře zásobeni.
„Vystřelte jen občas, aby je to nutilo pořád pálit jak šílení.“ Pokud nám dojde munice jako prvním, tak jsme rozhodně v háji.
Podle toho, jak ti uvnitř střílejí tak mi to přišlo jako.... no.... předvádění kdo má větší kvér? Vždyť ani nevidí na koho střílí a to je stejný problém u nás. Na co vystřílet zásobník do prázdna?
Já sama jsem nevypálila ani jednu patronu, kromě toho, že bych se musela natahovat přes jednoho z kluků, abych mohla střílet aspoň do vnitřku dveří, tak prostě... na co bych měla střílet?
Navíc zajímalo by mě jak se jim podařilo odolat granátu. Byli na to připraveni?
Zavrtím hlavou a čekala jsem až se palba trochu uklidní, pak jsem klukům naznačila aby si nasadili plynové masky a tentokrát si připravila granát s jedovatým plynem.
Dovnitř poslepu rozhodně nepůjdeme, takže... co je zkusit vykouřit ven?

Kassandra
599 SL / 20.2. / 16:44
Cesta do Starého města

Jakmile se vyzbrojíš a seženeš potřebné lidi, tak zamíříš ven. Tam na tebe už čeká vznášedlo s řidičem, který je vám plně k dispozici. Řidič byl plně seznámen s cílem vaší cesty, takže stačí jenom nastoupit a zbytek nechat na něm. Hned jakmile se vznášedlo rozjede, tak řidič zapne korporátní kódování a při první příležitosti odbočí na speciální trasu, vyhrazenou pro členy SBS, hlídkující drony a naléhavé případy. Provoz je zde minimální, takže řidiči nic nebrání v tom šlápnout trochu na plyn.

Netrvá to dlouho a ocitneš se i se zbytkem svého týmu ve starém městě. Špinavé a pokroucené, tak jak si to pamatuješ od svojí poslední návštěvy.
Vznášedlo kličkuje mezi budovami, vyhýbající se budovám a několika málu vznášedel, které tu potká. I to je na zdejší poměry docela dost. Pomalu začnete klesat k jedné z budov, na které na konec přistanete.
„Konečná.“ prohlásí řidič. „Blíž už vás nedostanu.“
Zbytek cesty musíte jít tedy po svých. Nedaleko se nachází výtah, který tebe i zbytek týmu dostane do přízemního patra. Potom se už jenom stačí držet signálu.

Chvilku před tím, než dorazíš do svého cíle, tě zastaví jeden člen zásahové jednotky. Je po zuby ozbrojen a stačí jediný pohled na něj, aby vzbuzoval respekt. Dokonce i ty se všemi tvými vylepšeními bys měla co dělat, pokud by ses s ním dostala do křížku.
„Tady jste.“ ozve se voják. „Už tu na vás čekám. Podařilo se nám najít náš cíl, ale oblast je zaminovaná a opařená automatickými věžemi. Nevíme, kde všude jsou, tak tu moc raději necourejte.“
Pokud se kolem porozhlédneš, všimneš si zvláštní tepelné stopy asi padesát metrů před tebou. Teplota v té oblasti je značně nižší, ale týká se to oblasti asi tak 5x5 metrů.

Daina
599 SL / 18.2. / 25:36
Mraveniště - U rozcestí ve skladišti

Nápis na dveřích je těžko rozpoznatelný. Většina písmen už sešla časem, nebo je někdo sedřel. Jediné co dokážeš identifikovat je pár písmen, které nedávají moc velký smysl: --R-V-E
Ať tu to sloužilo k čemukoliv, tak sklad to zřejmě nebyl. Ale nemáš ani nic, co by svědčilo o opaku. Jediné, co v místnosti zatím vidíš, je tma.
Neso se rozhodne zkusit vysílačku, jak jsi navrhla. Uchopí zbraň tak aby mohl v případě nutnosti střílet i jednou rukou a druhou vezme do ruky samotnou vysílačku.
„Haló, je tam někdo? Haló, slyšíme se?“
Uvnitř místnosti uslyšíš praskání vysílačky a potom nějaký hlas. Následuje ticho. Neso to zkusí ještě jednou. „Haló?“ Ze tmy se vzápětí ozve: Haló?

„Fajn. Tak tam hoď granát.“ řekne Seth když se ukáže, že plán s vysílačkou nic nového neodhalil. „Hlavně rychle.“ Granát se ztratí v temnotě a Seth za ním přibouchne dveře. Nedošlo k žádné ohlušující explozi nebo světelnému záblesku. Jediné co skrze zavřené dveře slyšíte, je tlumené: Thuuuuum.
Vzápětí skrze zavřené dveře proletí plazmitová kulka a zanechá v nich tlustou díru. Netrvá to dlouho a následuje sprška dalších kulek, který začnou cupovat dveře na kousky. Objeví se i několik elektrických záblesků z neznámého zdroje.
Seth s Nesem palbu rychle opětují a oplácejí útočníkům stejnou laskavostí.

Centrum města – Neoznačená budova
„I já jsme byla překvapená,jakoby najednou upustily od předchozího plánu nebo je od toho něco odvedlo.“
I mně přišlo divné že nakonec se spokojili pouze s ochromením naší bezpečnosti,jakým si vztyčeným prostředníčkem ovšem skutečně tohle všechno dělali zřejmě jen kvůli vztyčenému prostředníku?Potom se řeší další záležitosti ohledně zranění které bylo v mém případě minimální co se týká toho útoku tak k tomu došlo až po odchodu.
Byli dobře informováni a rozhodli se využít příležitosti.
Následuje pátrání po datové stopě do Starého Města což není něco co by mně překvapilo přesto mám pocit zda za to nemůže třeba nějaký nespokojený zaměstnanec.
To mně napadlo už jen při mém výletu do NETA Robotics
Potom se ozve komunikační kanál a když Major přepne na video hovor objeví se tam muž který se jmenuje Paul Esra.
Takže hacker byl už nalezen ...
Ale vím co bude nasledovat, zvláště když se na mapě objeví místo ve Starém městě kam máme vyrazit.
Přesto mi to přijde nějaké ... snadné? Ne to není podceňování i když uvidím.
Sleduji místo na mapě a protože nemám co bych dodala tak se rozloučím a odejdu vybrat si výbavu kterou budu potřebovat a také sejít se lidmi kteří mně budou doprovázet. Byla bych ráda kdyby mně mohl doprovázet opět jeden z těch velitelů kteří se mnou byli v poslední akci, potom co přednesu svůj návrh se vydám dát dohromady výbavu která se bude skládat z vhodné pušky a pistole.

Mraveniště – Hlouběji do skladiště

Vyrazili jsme. Šli jsme docela rychle i když jsme se měli na pozoru. Kluci se chovali opravdu profesionálně a i když já neměla žádný klasický výcvik, tak jsem se také měla na pozoru.
V jednu dobu jsme míjeli místnost se sudy, nešla jsem dovnitř, ale viděla jsem je skrz škvíru a cítila teplo.
Tiše jsem se zeptala Nera jestli ví co to je.

Pak jsme, ale pokračovali než jsme se dostali na ono rozcestí. Dostali jsme se ke dveřím ve kterých náš feťák zmizel.
Seth dovnitř posvítil, ale místnost to byla velká a tak světlo nedosahovalo daleko, ale odhalili jsme kus elektroniky, který byl přidělán k feťákovi.
Dovnitř jsme zatím nešli. Přešla jsem k nápisu a zkusila ho otřít jestli se mi nepodaří odstranit rez nebo špínu, aby se to dalo přečíst.
Slyšela jsem co ti dva říkají. „Možná nejsem takový profík jako vy dva, ale když někdo zmizí na takovéhle místo, tak raději vždycky počítejte s tou nejhorší možností. Unesli ho nebo zabili.“ souhlasila jsem však s Nesem, že tohle místo je děsivé.

„Řekla bych že lidi s kterými nechceme mít nic společného.“ Odpovím Nesovi. „Nebo pokud jsme v hororu, tak nějaké příšery.“ Dodám s úšklebkem.
„Neso zkus vysílačku.“ Pobídnu ho, nevíme jistě, třeba to je jen kamera a vysílačku má furt u sebe.
„Tak či onak, nehodlám riskovat. Místnost, kde leží v temnotě kus elektroniky, který byl přidělán k člověku, který není nikde vidět ani slyšet? Ne děkuji.“ Pronesu a vytáhnu jeden ze sonických granátů.
Počkala jsem, jak jsme dopadli s vysílačkou, pak jsem kluky varovala, odjistila granát a hodila ho co nejdál do místnosti, než jsem dveře zabouchla a ukryla se za zeď se zbraní připravenou.

Kassandra
599 SL / 20.2. / 16:24
Centrum města - Neoznačená budova

„Pravděpodobně. Spíš by mě zajímalo, co bylo původním plánem. Kromě útoku demonstrantů a napadení naší vnitřní bezpečnosti k ničemu nedošlo. Žádný průnik, krádež dat, majetku, ani nic podobného. K útoku na ředitele došlo až po tom všem. Nějaké komentáře k tomu?“
Když vyřešíte tohle, pokračuje Major dál v poradě.
„Během posledního útoku jsme utrpěly malé ztráty. Jmenovitě je to již zmíněná asistentka ředitele Hodsona, řidič a člen Hodsonovy osobní ochranky. Druhý člen je v kritickém stavu. Doktoři mu nedávají víc než čtyři hodiny. Jaké máme ztráty z prvního útoku?“
Slova se ujme jeden z velitelů. Je to ten, který bránil vstup před demonstranty.
„Ztráty jsou nulové, ačkoliv řada mužů utrpěla zranění. Jeden muž byl odvezen z četnými zlomeninami a vnitřním krvácením. Potom tu máme jednoho s lehkými popáleninami a zbytek má jen lehká zranění. Všichni připraveni do akce.“

„Dejte si prozatím pohov. Hlavní akce prozatím převezme druhá skupina.“ S tím se Major obrátí na druhého velitele. Jeho lidé se nacházeli především v horních patrech, takže nemají ani žádné ztráty. Velitel souhlasně přikývne. Major pak pokračuje.
„Zpátky k tomu hlavnímu. Díky datové stopě se nám podařilo vystopovat našeho útočníka. Technický tým se stále snaží zjistit jeho přesnou polohu, ale jsme si celkem jistí, že se ukrývá někde v Dolním městě. Jakmile budeme znát víc, tak na něj udeříme. Útok povede tým Omega, s kterým jste se nejspíš všichni setkali na naší poslední akci. SBS se rozhodlo v této akci s námi spolupracovat. Druhá skupina bude mít na starosti ředitele Hodsona. Čekáme, že ho přesunou do soukromého ošetřování. Ale nejdříve musí počkat, než se jeho stav trochu zlepší. Do té doby ho musíme chránit. “
Zanedlouho se rozezní komunikační kanál. Major přepne na video hovor a na holoprojektoru se objeví tvář muže, okolo třiceti. Krátké vlasy, hladce oholen. Na popisku k hovoru vidíš jméno: Paul Esra.
„Zdravím pane Sagere.“

„Vida, zrovna jsme o vás mluvili, veliteli.“

„Doufám, že samé hezké věci.“ řekne pobaveně.

„Samozřejmě. Proč voláte? Nějaké novinky ohledně našeho problému?“

„Vlastně ano. Já i můj tým jsme zrovna na cestě do starého města. Technikům se podařilo vystopovat signál k místu, které jak předpokládáme, bude úkryt vašeho hackera. “
V pozadí se ozve cizí hlas. „Tři minuty do výsadku.“ Paul se ohlédne za dotyčným a poté zpět k obrazovce. „Budu muset končit. Pošlete na adresu, která vám přijde svoje lidi. S trochou štěstí tu na ně budeme čekat i s tím hackerem.“ S tím přenos skončí. Na projektoru se vzápětí objeví mapa se souřadnicemi v Dolním městě.
Major se podívá na tebe. „Pokud k tomu nemáte co dodat, tak můžete vyrazit. Vezměte si vybavení a lidi, které budete potřebovat.“

Daina
599 SL / 18.2. / 25:27
Mraveniště - Hlouběji do skladiště

Neso udělá, co řekneš, potom vyrazíte. Následujete ve stopách vašeho průzkumníka. Chodba je přímá a nikde neodbočuje. Míjíte místa, které jste před tím viděli na obrazovce. Zamčené dveře a dávno zapomenuté sklady. Zápach je v některých místech slabší, občas ho vůbec necítíte, ale potom se zase ve vší své odpornosti vrátí. Nedokážeš přesně určit jeho zdroj. Občas se zdá, jako kdyby byl všude kolem vás, jakási nekvalitní náhražka vzduchu.

Pohybujete se celkem rychle a to i přes to, že nijak zvlášť nespěcháte. Netrvá to dlouho a dostanete se ke skladu s těmi podivnými barely. Dveře jsou pootevřené a skrze škvíru vidíš onu zvláštní tekutinu. Zdá se, že dokonce světélkuje. Moc se nepřibližujete, ale i tak cítíš, že z místnosti sálá slabé teplo.

Ujdete pár dalších metrů a ocitnete se na rozcestí. Přesně to rozcestí, kde jste ztratili spojení. Neso i Seth si počínají obezřetně a zcela profesionálně. Zkontrolují odbočky i cestu zpátky, kvůli případným nebezpečím. Nikde nic.
Je tu chodba, která směřuje doleva, druhá která vede doprava a také chodba, kterou jste sem přišli. Kromě nich jsou tu také dveře přímo naproti vám. Dveře jsou otevřené a v místnosti za nimi je tma.
Seth nakoukne a zasvítí dovnitř. Kousek za vstupem kužel světla osvítí malý předmět. Vypadá to, jako část postroje, který měl na sobě feťák. Možná kamera nebo něco takového. Je k tomu připojeno pár kabelů, jinak nic jiného. Samotného feťáka nikde nevidíte. Místnost samotná se zdá být velká a celou se vám jí osvítit nepodaří. Také to nevypadá na skladiště jako u ostatních místností, které jste cestou sem viděli. Na dveřích je nápis, ale není moc čitelný.

„Buď jsme našli to, co jsme hledali, nebo našemu průzkumníkovi ruply nervy a rozhodl se zmizet.“ Řekne Seth. „To, nebo dostal absťák a válí se tu někde v koutu.“ dodá se smíchem.

„Je to tu děsný.“ okomentuje situaci Neso.

„A tos ještě neviděl patra pod námi a uzavřené sekce. Stísněný prostor, závaly, jedovatý plyn a spousty a spousty šrotu.“

„Kdo na takovém místě může žít?“