Portál

Nedalo se říct, že bych měla kouzlo zrovna dvakrát pod kontrolou, hlavně, když jsem sama byla oslepená svou mocí a nějak jsem nevěděla, kdy přestat. Jediné pozitivum bylo asi vědomí, že si to bere energii z okolí, a ne ze mne. Možná to bylo jediné pozitivum, protože kdyby se tak stalo, kdo ví, jak by to vypadalo před Arnfreidem.
Přerušení kouzla jeho slovy jen aby se mi pomalu vrátil zrak a já jen-tak-tak chytila krystal druhou rukou a přitáhla jej k hrudníku, aby mi nespadl. Trochu jsem jej odtáhla a byla spokojená již s tím, že se mi nerozsypával mezi prsty… vypadal čirý a uvnitř mělo jakési fialové světlo. Cokoliv to bylo a proč se mi podařil vytvořit takovýto krystal bylo jen otázkou a já mohla jen dělat, že jsem přesně takovýto chtěla. Přeci jen jsem se před chvíli chlubila, že pokud někdo krystalům rozumí, tak to jsem v celém království jen já.
Mírné pootočení v ruce a snaha si vzpomenout na vzhled toho gigantického krystalu… tamten ale byl nafialovělý, tento byl čirý s čímsi uvnitř. Barva sice byla uvnitř stejná, ale byl tak trochu jiný.

„Chtěla jsem předvést, že nejsem jen slova a žádné činy,“ dodala jsem k Arnfreidovi, který si dle volených slov a nejspíše i větší mírou zkušeností uvědomoval, že moje magie tak trochu nečerpá energii ze mne samotné, ale z okolí. Petrana si toho nevšimla a já mohla být asi ráda, že tyto místnosti byly většinou odizolované od ostatních. I tak… kdyby mne nezastavil, bylo dost možné, že by se má magie snažila zakousnout nejenom do bariér okolo těchto místností, ale i do Arnfreida a Petrany. Byla jen a jen otázka, jestli by ta magie tam přestala, nebo nakonec pohltila i mne.

S menším odkašláním do zatnuté pěsti jsem popošla k platformě a dodala: „Většinou je potřeba několik malých krystalů… čtyři až šest. Je to z důvodu stability a též toho, aby zůstal portál stabilní. Tento krystal by měl ale něco vydržet a portál oživit,“ položila jsem krystal do jednoho z otvorů a okolo něj utáhla kožené řemeny. Kdokoliv zde trénoval očividně rád využíval krystaly, které levitují při využití. Platform byla hromada… přeci jen se jednalo jen o něco, co dokáže portál držet rozevřený na průchod delší než jednoho mága. V některých očích to bylo jakýsi stabilizační konstrukt, kde není potřeba další mág nebo dva a nehrozí, že jej ten portál připraví o končetinu.

Začala jsem kouzlem, které mělo nejdříve propojit dva body. Za normálních okolností by se portál prostě otevřel, ale Nelika ve vesnici nejspíše neseděla u kamenů a musela se nejdřív pokusit napojit svou magickou podstatu a portál stabilizovat. Byla ta nejodolnější z těch čtyř, a protože očividně předtím byla využívaná na rituály jako jakési médium, tak toto snad dokáže též.

Postavila jsem se, ruce dala před sebe, hřeby k sobě a natažené před sebe. Portál se otevíral podobným způsobem jako rift do jiné sféry… teorií jaký je v těchto věcech rozdíl bylo mnoho. Já preferovala tu, že portál je samotná sféra, jako rift. Jen v portálech nic nesídlí…
„Ovit nyi va'sner na' nyi staerreki, a'tri ekeaet, yies dh rerr!“ Pokud mne krystal a magie poslechla, pokusila jsem se odtáhnout hřeby rukou od sebe a otevřít tak portál. (19)

Krystal

Arnfreid i Petrana pečlivě naslouchají plánům Kaedor. Většinu z toho, o čem mluví, dobře znají, ale nechají jí mluvit, protože chtějí mít jasno, co by se mohlo stát.
Když poté Kaedor zmíní, že nemá dost energie na vytvoření trhliny, Petrana jen pochybovačně pohodí hlavou.
„Vy sama možná ne,“ řekne neurčitě a naznačí tím ke spoustě událostí, které nastaly napůl skrz Kaedor spíš než její silou. Petrana byla svědkem mnoha událostí, které naznačovali moc a nevyzpytatelnost oné nové síly. „Buďte si jistá, že já se nemám v plánu proměnit na prach.“
Arnfreid Petraně věnuje krátký pohled, ale pak se rozhodne. Kývne na Kaedor.
„Pokračujte.“

Kaedor namíří svou energii na stabilizační substanci. Ucítí podivné mravenční, když pronáší zaklínadlo.
Chvíli se nic neděje. Poté má pocit, že cítí chladný průvan. Když se soustředí, uvědomí si, že ten pocit je energie, která opouští místnost… dokonce i teplo bylo vysáváno jejím kouzlem.
Krystal v ampulce začne růst…
Energie se brala zdánlivě odnikud. Nemohla už ani pohlédnout do Sféry nebo zjistit, jestli to není práce Hlasů… proudící energie její kouzelné oči zcela oslepovala.
Uslyšela praskání skla. Na ampuli se začaly dělat praskliny, jak krystal narůstal. Sklo zaskřípalo. Prasklo. Horní část ampule spadla na zem a roztříštila se. Kaedor v ruce držela krystal o velikosti pěsti, který se neustále zvětšoval…
„Gaš Kazalam!“ uslyšela hlas. Znělo to jako úder zvonu. Význam slov neznala. Poznala Arnfreidův hlas a zjistila, že se jí oslepený zrak vrací. Energie přestala proudit. Skoro všechna síla se rozptýlila, jako na povel – něco takového bylo téměř na úrovní její vlastní schopnosti manipulovat toky energie.

Její ruku táhne k zemi obrovitý krystal, který je v průměru větší než její rozevřená dlaň. A je těžký. Musí ho zachytit druhou rukou, aby nevyklouzl na zem.
Je zcela čirý… ale uvnitř se nafialověle třpytí. Barva krystalu zpravidla říkala něco o energii, která v něm byla uložená. Vytvořit takto velký, více méně čirý krystal, v tak krátkém čase… to by bylo i pro elfského čaroděje výzvou.
Arnfreid na ní vrhl nepříjemný výraz. Petrana zírá na krystal. Královský zaříkávač si popuzeně odfrkne.
„No, tolik k nedostatku energie. Mohlo to ale dopadnout i hůř. Zatím jsme všichni naživu.“

Krystal

Cokoliv mne pozorovalo ze zrcadla využívalo toho, co jsem tomu poskytla, jak jen mohla. Možná se snaží zjistit, kde jsem? Nebo zjistit něco více o Arnfreidovi? Nemůže přeci cítit, jak je mocný, přesto ale… sama si kladoucí otázky a nepřestávající jedním okem sledující to zrcadlo.

Netrvalo ale dlouho a šli jsme ven s tím, aby se k nám připojila Petrana. Nemohla jsem mít za zlé, že ji její mistr u toho chtěl mít, přeci jen, byla asi jediná, která mu dokáže říct popřípadě, co má vlastně čekat.

V místnosti jsem viděla dost povědomých udělátek, které bych nazvala jako nutné. Bez vnímání těch dvou jsem si popošla ke stolu a začala hledat konkrétní předmět… „Hm…“ zamyšlená a konečně nacházející předmět s práškem v šuplíku.
„Normálně bych nejspíše nepoužívala nic, ale… řekněme, že má magie není úplně něco ideálního na tvorbu krystalů,“ poznamenala jsem a dodala: „Ale, s tímto,“ zvedla jsem jakousi ampulku, do které jsem nasypala celý obsah měšce a uzavřela ji se slovy: „By to mohlo být trochu jiné.“ Poklepala jsem si na rty a dodala: „Některé magie jsou více méně nepolapitelné a dost špatně se samotná energie uchovává v krystalech. Tento prášek by to měl stabilizovat. V lepším případě to tedy stabilizuje, v tom horším to anuluje,“ pokrčila jsem rameny a nějak doufala, že mi krystal neexploduje nějakou záhadnou reakcí v ruce.

„Nevím, co tímto myslíte Petrano. Ano, je samozřejmě možnost portál přetvořit na rift a… no, otevřít sféru někam jinam, ale na to je potřeba nemálo krystalů, navíc více energie, než aktuálně mám. Pokud tedy dovolíte, nejdříve se pokusím vytvořit jeden krystal a vůbec zjistit, jestli se mi podaří platformu jaksi donutit spolupracovat s tímto krystalem. Pokud ano, můžu pokračovat,“ podotkla jsem s menším úsměvem a čekala, jestli mne někdo nezastaví před tvorbou krystalu z mé vlastní energie.
Zaměřila jsem se na dlaň, ve které jsem měla tu ampulku, rozevřela ji a pokusila se nasměřovat moji energii vůči té ampulce, na tvorbu krytalu. „Uz’Akarelsh as Satira Nat“ (78)

Portálová platforma

Arnfreid prozatím nechá její argumenty pro útěk být. Nezdá se být přesvědčen, ale nejspíš se nechce hádat o něčem, co zatím nemá prvořadou prioritu.
„No, nebudu tvrdit, že si jejich prokletí dovedu představit… a ani bych nechtěl. Už jsem viděl pár z těch, kteří tím byli stiženi a je to poslední, co by mág chtěl zažít…“ uzná diplomaticky.
Poté raději přejde k portálové magii, o které začne Kaedor mluvit.
„To by se dalo zařídit… i když opravdu nemám dojem, že by portály mohly být odpověď, bránit vám nebudu.“ Trochu zpozorněl a určité změny v jejím tónu při té žádosti si všiml… zatím to nijak nekomentuje.

Kaedor dostane nepříjemný dojem, že jí ze zrcadel něco sleduje. Problém je, že je to něco tak neurčitého, že by si to také mohla sama namlouvat. Žádnou skutečnou přítomnost ničeho necítí. Pokud by byla v nebezpečí, snad by jí Stín pomohl… zdá se dostatečně oddaný.
Arnfreid mezitím pokyne směrem ze své studovny.
„Měl jsem jednoho studenta, který se portály zabýval. Ve druhé vedlejší studovně je portálová platforma.“
Vykročí do chodby. Pocit pozorovaného Kaedor alespoň trochu poleví, když vejdou do průchozí chodby.
Tam sedí Petrana, která se vyskočí na nohy, jako by jí někdo vyrušil z hlubokého zamyšlení nebo dokonce vystrašil. „Mistře?“ zeptá se. „Měla jsem pocit, že jsem něco slyšela…“
Arnfreid se na ní podívá zamyšleně. Zavrtí hlavou. „Jen jsme spolu hovořili. Madam Kaedor chce provést menší experiment s portály, můžete se k nám přidat.“
Petrana nepřítomně přikývne a přidá se k nim. Vrhne na Kaedor neurčitý tázavý pohled. Nic neřekne.

Pracovna je poměrně prostorná. Je překvapivě dobře uklizená a nezdá se, že by v ní probíhal nějaký intenzivní výzkum. Spíš to vypadá, že tu delší dobu nikdo nebyl.
Má přibližně čtvercový tvar. Proti dveřím je řada vysokých oken, které sem vpouští slábnoucí večerní světlo. Po levé ruce jsou spojovací dveře do první vedlejší studovny. Levá stěna je zabrána vysokou knihovnou.
U stěny u dveří je větší množství stolů s běžnou arkánní výbavou. Zejména si Kaedor všimne velkého okuláru pro studování krystalů, několika menších, stolních magických kruhů na příruční vyvolávání a slušné zásoby drobnější čarodějné výbavy, která je pro lidský přístup k magii tak běžná.
Dominantou studovny je samozřejmě snížená platforma zasazená do podlahy pro tvorbu portálů. Kolem celého obvodu jsou dva schody, které vedou do magického kruhu. Skládá se z run a stojanů na krystaly rozestavěných po obvodu. Krystaly chybí a runy nejsou aktivní. V prostředku je vyznačeno několika jednoduchými čarami, kde by se měla síla koncentrovat a kde by měl portál vzniknout.
Arnfreid ukáže rukou na pracovnu: „Tak prosím, portálová platforma. Ale předtím, než se do něčeho pustíte, rád bych, abyste mi řekla, co máte vlastně v plánu. Poslední dobou nemáme s portály moc dobré zkušenosti. Spíš naopak.“
Petrana to vše sleduje. Vypadá nervózní. „Popravdě, něco se mi na tom nelíbí,“ řekne nesměle. Arnfreid se po ní podívá. Pomalu přikývne, bere pocit Petrany na vědomí. Instikty čarodějů je lepší nepodceňovat.
Ohlédne se na Kaedor a čeká, zdali se mu dostane nějaké odpovědi nebo vysvětlení, co by se Petraně nemuselo zdát.

Zrcadlo

„Nejde o to, jestli byste utíkali před bitvou, ale v případě prohry. Chápu, že kdyby město padlo, tak mnoho čarodějů položí život pro ochranu města samotného, ale věřte, že stačí pár hodin s prokletím, které jsem měla a leckdo by si to rozmyslel,“ trošku skepticky jsem se usmála, protože kdo necítil, jak jeho vlastní mana v jeho těle se mění na oheň a maso okolo ní na popel neví, jaké to je.
„A kam… věřím, že Elfský národ by poskytl leckterým mágům z tohoto města útočiště, jako bylo poskytnuto elfům zde. A je lepší prohrát bitvu než celou válku,“ dodala jsem a přešla na své kouzlo.

Úspěch byl, že moje snaha artefakt nezničilo, ale výsledek nebyl takový, jako-bych očekávala. Přejel mi mráz po zádech a já nervózně ustoupila, zadržený dech jsem vydechla. Prudce jsem se otočila na slova Arnfreida a pokusila se trochu uklidnit.
Kdokoliv mne pronásleduje nejspíše zná to kouzlo, o kterém mi řekl ten Stín. Navíc jsem takto upoutala na sebe pozornost… cokoliv mne pronásleduje nyní ví, že o tom vím… má výhodu, pomyslela jsem si a trochu nervózně jsem si promnula zápěstí se slovy: „Bylo by možné dostat k dispozici nějakou platformu pro otevření portálu? Než se pokusím navázat spojení s některou jinou platformou, chtěla bych to nejdříve otestovat. Je mi jasné, že kdybych se pokusila něco na nějaké z veřejných platforem, tak by mne někdo z akademie ihned zastavil. Nevím, jestli se zde v Aklaině učil obor portálové magie, ale i platforma pro studenty mi bude stačit,“ řekla jsem trošku nervózně a horlivě, snažící se potlačit to, že cokoliv nyní o mne ví má asi i informaci, kde se nacházím. A cokoliv to bylo, chtěla jsem tomu čelit s těmi třemi, kteří mi nyní sloužili… nebo aspoň některým z nich. Neměla jsem svou magii kompletně pod kontrolou, a tak jsem musela využít toho, co mi bylo poskytnuto. Portál nyní byl jediná možnost, jak to získat.

Pohled do zrcadla

Arnfreid vážně pokýve hlavou, když mu Kaedor poodhalí podstatu toho, co jí možná pronásleduje.
„Můžeme se pokusit zjistit, o koho se jedná. Ale tato metoda není vždy tak účinná, jak byste si možná představovala.“
Pak začne elfka mluvit o svých možnostech a znalostech, které by bylo možné využít. Arnfreid zavrtí hlavou a zatváří se poněkud zasmušile.
„Není kam utíkat. Nevím, co máte v plánu, ale ať už se stane cokoliv, Reyonští čarodějové zůstanou tady, v Aklianě. Všude jinde bysme byli jen lovná zvěř. Nebude to tak jednoduché. Ale ano, kdybychom dokázali znovu zprovoznit alespoň některé portály, mohlo by nám to pomoci. To je velká rána, ztratili jsme kontakt s příliš mnoho čaroději.“
Její poklona a poznámka k jejich spojenectví u něj vyvolá neveselý úsměv.
„Nemám v úmyslu vás omezovat. Budeme muset sáhnout po všem, co budeme mít k dispozici, abychm Inkvizici odrazili. A už dávno nemám tak dobré postavení, které naznačujete.“

Ohledně automatonů vypadá zatím zdrženlivější.
„Hm… je to lákavá myšlenka, ale mohlo by to narušit to křehké spojenectví čarodějů akademie, které tady zatím máme kvůli Inkvizici. Ne všichni si uvědomují jak vážná je naše situace. Ale pokud mi sem toho trpasličího znalce přivedete a najdeme nějaký způsob, jak znovu získat krystaly na jejich pohon, můžeme se pokusit.“
Poté Kaedor přistoupila k použití zrcadel. Arnfreid jí napověděl zaklínadlo, které nebylo na hony vzdálené tomu, které napadlo jí samotnou. Její znalosti byli koneckonců dost rozsáhlé na to, aby zvládla uhodnout, jak tato zrcadla budou fungovat. Mocný nahlížecí artefakt, který rozšiřoval působnost pohledu čaroděje samotného.
Když tedy zaklínadlo vyslovila, chvíli se nedělo nic. Ze zrcadlových odrazů se staly černé kaňky, slepá okna. Ale nic neukázaly. Kaedor naopak dostala nepříjemný pocit, že se něco dívá z nich…
Zrcadla postupně získala temně nafialovělý odstín… pak po obrazu přeběhlo několik vlnek, jako by někdo upustil kamínek do vody… a pak se obraz vyjasnil a zrcadla opět jen zrcadlila pracovnu.
Arnfreid zavrtěl hlavou.
„Snažíme se dohlédnout někam, kam moc těchto zrcadel nesahá.“
Kaedor sama má pocit, že by vysvětlení mohlo být trochu složitější…

Nabídka

Pousměji se a dodám: „Kdokoliv mne pronásleduje ví o mne možná víc než já sama. Ať se jedná o někoho, kdo se mnou chce být spojenec, nebo někdo, kdo chce můj příběh ukončit, tak budu radši, když budu vědět, o koho se jedná.“ Dodala jsem na jeho slova a vyslechla jsem si důvod, proč vlastně krystalům nevěří. Ať se jednalo o cokoliv, tak jsem mohla jen tušit, co se mohlo stát. Byla pravda, že pokud někdo neuměl měnit magii na krystaly mohl vytvořit nestabilní krystaly. Nebylo přeci jen překvapení, že některá království takovéto krystaly používaly jako munici do trebuchetů. Efektivní munice vůči magickým štítům a možná efektivnější, než některé další metody.

Na jeho slova jsem se musela pousmát: „Spojenectví mohu nabídnout, pokud budu mít dostatečné prostředky k dispozici. Jak víte, jedna z mých expertíz byly portály… poskytněte mi nějakou platformu a jsem schopná propojit toto město a i tam, kam můj lid chce utéct. S trochou štěstí se nám podaří udržet tento portál stabilní i v moment, kdy bychom chtěli utéct,“ pokrčila jsem rameny a dodala: „Moje portály ale držely při životě většinou právě krystaly. Nevím, jak vaše metody jsou schopné živit portály a vím, že právě portálům toto království moc nevěří, ale…“ lehce jsem si povzdychla a dodala: „Občas je lepší riskovat průchod portálem, než padnout Inkvizici do ruky. Jsem si jistá, že bych většinu svých studentů protlačila portály a nebrala jejich statečnost jako něco, čehož jsem si v ten moment cenila,“ trpce jsem se pousmála a dodala: „Pokud tedy nebudete omezovat moje metody, můžeme naše spojenectví brát za oficiální… navíc, kdo by odmítl spojenectví s nejvýše postavenou postavou tohoto království,“ usmála jsem se a nabídla ruku na potřesení.

„Mimochodem, vím, že město má schované automatony, které sloužili na zabíjení mágů. Pokud povolíte, znám jednoho trpaslíka, který by nám jistě rád pomohl tyto stroje rozchodit. Nevím tedy, jestli jsou poháněny krystaly nebo tou tekutinou, ale…“ možná trochu egoisticky jsem se usmála: „Nemyslím si, že toto město má někoho zkušenějšího, kdo dokáže přetvářet magii na stabilní krystaly.“
Nyní tedy musím přehlídnout, že první krystal mne téměř zabil a snaha krystalizovat vytvořila cosi nestabilního. Možná by mi ta čtveřice z města dokázala pomoct krystaly stabilizovat. Rituál též přežili…

Pokud tedy dovolil, popošla jsem k zrcadlům a řekla zaříkadlo, buď to, které mi řekl, nebo pokud ne, tak to, které mi bylo známé z kouzel, které mělo vyhledávat konkrétní osoby. Oblíbené mezi dětmi, kteří si hráli na schovávanou…
“Sya'z di nya'li zya' esi ryelaetk di." (29)

Odhalování pravdy

Arnfreid si Kaedor chvíli prohlížel. Poté pomalu přikývl.
„Nevím, jak město, ale já vám věřím. A možná, že částečně věřím i vaší magii. Právě teď je každý nepřítel mých nepřátel můj přítel. Už máme příliš mnoho nepřátel na to, abychom si mohli dovolit něco jiného.“
Nejvyšší zaříkavač si poté vyslechl její nabídku. Zamyslel se a ohlédl se na zrcadla.
„Nemyslím si, že v těchto zrcadlech uvidíte jakékoliv nadpřirozené sledování a předpokládám, že nějací běžní lidé by vám takové starosti nedělali. Ale můžeme se pokusit.“
Pak dodá: „Ale krystal vaší magie by byl spíš výhružka spíš než nabídka. Nemám o něj zájem… důvod proč jsme přestali používat magické krystaly, byl ten, že máme podezření, že se nás cíleně snaží naše vlastní magie zničit. Tedy, některé z jejích metod. Jako by se nás pokoušely sabotovat.“

Povzdechl si. „To je samozřejmě všechno tajné. Nebo respektive bylo. V naději, že odradíme Inkvizici a přilákáme zpět něco z přízně našeho vlastního lidu, rozhodl král a jeho regenti proti mojí radě a odpovědi na vaše otázky brzo bude znát každý, kdo bude chtít.“
Podívá se zpříma na Kaedor a pokračuje. „Praktiky našeho města jsou založené na magii, kterou lidé praktikovali dříve, než se začali učit od elfů a trpaslíků. Ty staré techniky nám zůstávají věrné. Vznikly v dávných, temných a zapomenutých dobách. Tehdy jsme se bránili temnotě sami. Nevím, jestli to bylo to samé, čemu čelíme dnes. Ale profesor Artiner ty prastaré techniky oživil. A fungují. Ostří Akliany je jejich ohniskem, a proto se tu můžeme bránit i Temnotě.“
Historie elfů a lidí je z pohledu elfů velmi krátká… Před několika elfskými generacemi přebývali elfové v obrovských hvozdech, které se táhly po celém světě. Stromy však nevysvětlitelně hynuly. Elfové proto vytvořili a zasadili první Stromy života, a tím srdce hvozdů zachránili. Mezitím prázdné planiny osídlili lidé – polodivocí kočovníci, lovci a sběrači. Nevěděla o tom, že by snad měli předtím nějakou magii, než se jí naučili od elfů.
Arnfreid se na Kaedor usměje. „Takže… budete muset nabídnout něco jiného, madam. Přijal bych například příslib vašeho spojenectví. Sice o té vaší nové magii téměř nic nevím… a vy nevíte téměř nic o té naší staré magii… ale o to víc fér to bude,“ dodá a ušklíbne se. „Zbavme se Inkvizice… a pak snad budeme mít příležitost zbavit se Temnoty… pokud naše nebo vaše cestou bude fungovat.“

Teorie

Poznámky Petrany jsem již dále nekomentovala. Měla na jednu stranu pravdu, ale do doby, dokud budu mít svou vlastní mysl, tak se není třeba strachovat. Ano, je též možné, že se vrátím do města a bude tam dvojnásobná populace, ale je též možné, že to město srovná se zemí.

V každém případě se ukázal Arnfreid a jak se dalo čekat, nebyl v nejlepší náladě. Nechala jsem jej mluvit a v moment, kdy jsem se chtěla dát ke slovu, Petrana se jej chytila, jako kdyby šlo o život.
Horlivost lidí… pomyslela jsem si a čekala, jak se situace vyvine. Připadalo mi to jako když se student hádá s mistrem před jiným a ten ji pošle studovat pryč. Naštěstí Petrana měla trochu rozumu a poslouchala, a proto jsem brzo mohla být s dotyčným sama.

„Elfská nátura…“ poznamenala jsem na jeho slova a pokračovala: „Mohu říct, že jsem se dozvěděla o něco víc o své magii, avšak ne tolik, abych mohla poskytnout přímou odpověď, o jakou magii se jedná.“ Chvilku jsem nemluvila, snažíc se vybrat nějaká slova, která by se právě hodila.
„Aktuálně mohu s jistotou jen říct, že město se bude muset rozhodnout, jestli mojí magii věřit. Již…“ krátce jsem si povzdychla a dodala: „… jednou má magie pomohla ubránit toto město. Tehdy před útokem Temnoty. Dle toho, co jsem zjistila, tak ji na Inkvizici nezáleží,“ podotkla jsem a uvědomila si, že mluvím o magii jako o samotné entitě, což mohlo vyznít trošku zvláštně.
„Všechno jsou to spekulace, ale jak jsem tvrdila ze začátku, je tu více stran než toto království, Temnota a Inkvizice… jakkoliv jsem napojena na tu třetí stranu, myslím si, že jsem se nějak dokázala od vlivu odprosit…“ chvilku ticha a pak řekla: „V každém případě, je možné, využít tohoto artefaktu?“ Rukou jsem naznačila na zrcadla za ním a dodala: „Mám podezření, že mne někdo sleduje. Nyní ne z řad akademie nebo samotného města, ale očividně můj návrat upoutat pozornost. Za využití mohu nabídnout pokus o krystalizaci nějaké energie, abyste mohl posoudit, s jakou magií právě nakládáte. Změnit energii na cokoliv tekutého neumím, praktiky tohoto města a důvod toho, proč krystalizace magie byla zakázána mi nějak unikla,“ podotkla jsem trochu trpce, protože jsem si připadala jako staromódní mág. S krystaly jsem neměla žádné špatné zkušenosti… nepočítaje to, že my Hlasy daly krystal a ten mi expodoval v ruce.

Rozhovor v pracovně

Petrana si vyslechla poznámky Kaedor a uznala s pochopení, že chce mít rozhovor rychle za sebou. V první reakci na slova o spolupráci a rozvoj díla inkvizitorů se jen krutě usmála. Promluvila na obhajovu Arcimágů.
„Nikdo v Akademii nebude spolupracovat s Inkvizicí. Ti fanatikové chtějí všechny naše hlavy, pokud to správně chápu. Všechny uživatele magie… a elfy a trpaslíky k tomu navrch. Myslím, že to by se raději arcimágové sami obětovali, než aby se Inkvizici podřídili nebo jí jakkoliv pomáhali…“
Vrhla smutný pohled na Kaedor. „Ale to by nám rychle čarodějové došli… a Inkvizice má fanatiků a knězů za tři národy…“
Dodala ještě pár zamyšlených slov, které se vztahovaly k prokletí Kaedor. „Potkala jsem několik prokletých čarodějů… těch pár trosek, které jsme vytáhli z pevností Inkvizice, když se nám na severu podařilo nějaké přepadnout… nebo několik nedobrovolných „špehů“, které za námi Inkvizice poslala.“ Odmlčela se a upřela pohled na Kaedor. „Vy jste něco úplně jiného. Možná, že je to tím, že jste elfka.“
Strávili spolu ještě krátký čas při čekání. Petrana někde našla ovoce a chléb, které mohly sníst a doplnit trochu sil. V komnatách bylo ticho.
Konečně zachřestila klika…

Otevřely se dveře. Stál v nich mistr Arnfreid, tvář zachmuřená. Mávl rukou a rozžhnul všechna světla v dlouhé páteřní chodbě jeho komnat. Světlo zaplanulo a oslnilo obě ženy.
Věnoval jeden pohled Petraně a jeden Kaedor. Pro sebe si přikývl.
„Jste zpátky,“ konstatoval. „Doufám, že máte nějaké dobré zprávy. Máme jich poslední dobou čím dál méně.“
Pokynul jim a vešel do své pracovny. Obě ženy ho následovaly. Nejvyšší královský zaříkávač si sedl za svůj stůl. Zrcadla za jeho zády byla temná. Arnfreid se zahleděl na Kaedor a zamumlal:
„Jste jiná, madam Kaedor... co mi povíte o výsledcích své cesty?“
Petrana se prudce a nedočkavě zeptala: „Co je to o ultimátu Inkvizice? Co si myslí král a regenti?“
Arnfreid na ní vrhl nezvykle rozmrzelý pohled. „To je politika, nic víc. Prosím, Petrano, nech nás o samotě. Později si můžeme promluvit.“
Petrana zůstala stát trochu zaražená. Zaváhala a pak jen přikývla. „Jistě, mistře.“ Obrátila se a vykročila ze dveří. Ještě cestou pohlédla zmateně do očí Kaedor a zmizela. Dveře za ní hlasitě zapadly.
Arnfreid hledí na Kaedor. Osloví jí: „Co mi povíte, madam? Mám podivný pocit, že i kdybych chtěl, těžko bych vás nyní mohl nutit k tomu, abyste mluvila.“ Zdá se, že Arnfreid už nyní poznal, že je v něčem namočená… a že se její moc rozrostla minimálně o Stín, který poslouchá její příkazy.