Andor.cz - Dračí doupě online

Rozloučení

"Promiň," pousměji se ještě omluvně na Riley, když si tak povzdechne a nechám ji odejít. Však až se situace uklidní, jsem si jistá, že si to nějakým čajem u ní vyžehlím. A teď jde skutečně o život. Takže když se Raynor rozejde směrem k dopravní lodi, vydám se hned za ním. Ochotně přijmu jeho pomoc, co se týkalo uskladnění věcí. Pak se sama usadím a ujistím se, že jsem bezpečně připásaná. Nejistě se podívám po Raynorovi, když uslyším pilotova slova. Moc důvěryhodnosti ve mě tím proslovem nevzbudil, ačkoliv doufám, že to měl být tak trochu žert. Až později mi dojde, že Raynor bude mít ještě větší problémy rozeznat ten vtip než já.

"No, hlavně nás tam dostaňte v jednom kuse, prosím. Operovat jiné, zatímco jsem na části, ještě opravdu neumím," pokusím se tedy zažertovat nazpět a mírně se pousměji.

V duchu ale doufám, že je minimálně tak dobrý pilot jako Cressida, nebo ještě lepší.

Na ranveji

"No jo, Raynor se zase snažil vypadat tajemně a málomluvně," povzdechnu si, ale dál to nerozvádím.

"Margie s Raynorem to zvládnou. Mal už tvoji pomoc udala tady na planetě. Až Margie vrátíš její věci, najdeme Dimu a uvidíme co to bude. Určitě to bude něco lepšího než vyhrabávat někoho ze Šrotiště." Vysvětlím a počkám, až si Nelly dá věci dohromady. Oproti původnímu plánu vypadnout co nejdřív najednou není kam spěchat.

Před letadélkem

"Hej!" zavrávorám když mi na rameno dopadne těžká ruka. Div mi taška nespadne na zem. Pak se otočím a zmateně se zadívám na Margie. "Ale vždyť máme jít někoho ošetřit. Mám s tím pomáhat. Nejsem sice lékař, ale něco málo umím a krve se nebojím," vysvětluji a jsem celá popletená. Vždyť přeci Raynor říkal, že mám jít s doktorkou. Proč to teď mění? Nevím co to má být za práci, ale není přeci záchrana někoho přednější? Navíc jsem se opravdu chtěla proletět a vidět tenhle svět z výšky a teď to nebudu mít. Taková škoda. Ach jo. Takhle mě podrazit. a dokonce jsem si i vzala boty! Ovšem jak se zdá jsou s tím všichni srozumění. Hádat se nemá cenu ničeho bych tím nedosáhla.

Položím tašku na zem a vrazím ruce do kapes. Zklamaně svěsím hlavu. Nezbývá než počkat až si ostatní nastoupí abych se tedy dozvěděla co je to za tak důležitou práci, kterou musím dělat zrovna já.