Andor.cz - Dračí doupě online

Rozloučení

Průzkum

To jako vážně? Dokonce i náš černý pasažér ví více než já? Honí se mi hlavou a cítím se nanejvýš dotčeně. To jsem jim dobrá opravdu jen kvůli opravě motoru? A to mi dokonce nikdo ani nedá vědět, jestli ty součástky sehnali, nebo ne?

Nějak si nemyslím, že by mi Raynor prozradil něco více a doktorka už očividně skončila. Když si Nelly zamluví místo v lodi, která před chvíli vyjela z hangáru, už jsem opravdu naštvaná. Normálně by mě ani nenapadlo do něčeho se motat, ale jak se zdá, co si nezjistím sama, to vědět nebudu. A ten zamazaný mechanik vypadá, že byl poslední chvíle v centru dění.... asi.

Nahlas si povzdychnu, hodím naposledy okem po doktorce a uzavřu naši diskusi: "No, co se dá dělat, třeba se spolu napijeme někdy později, až toho nebude najednou tolik."

Vrátím se pohledem k mechanikovi a uvědomím si, že se s jeho lodí vlastně velice snadno spojím přes tablet, který mám uložený v brašně. Podívám se na ruce, které mám plné hrníčků a konvice s čajem, pohlédnu na zaprášenou podlahu dvora se rty napučenými v nespokojeném zamyšlení (na zem ty věci přece nepoložím) a vrátím se zpět do hangáru, kde se postavím k policím těsně u vrat.

Na jednu z nich odložím své čajové břemeno, pak se zády ležérně opřu o rám vrat, takže stojím jedním bokem dovnitř a druhým ven s jednou nohou pokrčenou v koleni chodidlem zapřenou vzadu o rám, a vytáhnu z tašky tablet, jako by se nic nedělo a já si četla jen další diagnostiky. Což mám vlastně v popisu práce.

Jako první se mi po spojení s lodí podaří vytáhnout z jejího počítače údaje o třídě a výrobě. Hmm, starý, ale dobrý kousek, uznale připustím, že se majitel vyzná. Nijak se netajím tím, že jsem se spojila s lodním dokovacím systémem. Nechávám na pilotovi, jestli mi další přístup k datům odepře, nebo ne, protože automatika mě informuje jen o základních technických údajích.