Přistání

Planeta Gernewall (Přístav), severní oblast, Dimovo pozemek
posádka Jitřenky, Artur Armus a Dima

Pro posádku Jitřenky nastalo dlouhých dvacet minut. Začalo to tím, když se všichni usadili a nějak připravili na přistání. Od té doby loď sebou několikrát opravdu významně hodila. Cressida si nechala zapnutý kom jen s Riley. Zbytek posádky tak byl ochuzen o pár peprných nadávek a hodně opakované "No tak pojď!". Jarrod, který došel až do kokpitu si to všechno ale vyslechl. Navíc si mohl všimnout, že svítí až nezdravé množství kontrolek červených a oranžových barev. Nicméně obě, jak Cressida, tak Riley si zasloužily svůj plat. Loď sebou naposledy poskočila, jak dosedla na zem.

"Sakra, jo! Riley! Pivo bude!" zaradovala se Cressida a přepla kom tak, aby ji slyšeli všichni.

"Dámy a pánové, přistáli jsme. Můžete se nyní odpoutat. Za zatraceně úžasnou posádku, co s vámi přistála na Gernewallu vám děkujeme, že jste využili našich služeb," pronesla s úšklebkem. "A koukám, že máme venku už i uvítací výbor. "

Cressida komy jedním pohybem ze své strany vypla a odpoutala se. Na čele se jí perlil pot.

"Čas konečně vystoupit, nemyslíš?" obrátila se na Jarroda a sama se vydala příkladem. Vypadalo to, že se ven z lodě opravdu těší.


***

"Dobrá práce hoši. Miku, jdi to nahlásit dovnitř, ať přinesou nejlepší pálenku, hned!" popohnal Mika Dima. Sám si oprášil své oblečení, kterému to oprášení stejně moc nepomohlo.

"Malčik, pojď je se mnou přivítat," pobídl jej Dima v dobré náladě, ačkoliv mu tato nečekaná návštěva málem rozbila nejednu loď. Díky ale rychlé práci Mika a Artura k tomu nedošlo (9).


***

Pro Mal a Jarroda nebylo těžké, kdo bude součástí uvítacího výboru. Samozřejmě se tam objevil samotný Dima. Na tváři veselý přátelský úsměv, obzvlášť pak, když uviděl samotnou Mal.

"Mallory! Kapitánko! Tak rád vidím známé přátelské tváře! Jarrode!" pronesl vesele a pokud k němu přišli, oba dva pozdravil velmi přátelsky v duchu ruského přivítání polibkem na obě strany tváří.

"Tohle je můj nový pilot, málčik Artur Armus," představil hned muže stojícího po jeho boku. "Čemu vděčím za tak nečekanou návštěvu? Nebo to chcete vyřešit uvnitř? Mám novou várku vodky! Dáte si na přivítanou že? Ty i celá posádka jste zváni dovnitř. Pojďte dovnitř, všichni chcete-li. A tam se napijeme na zdraví a na váš přílet!"

Pokud Mallory přijala, vedl je Dima skrz jeho velké skladiště, kde se několik lodí opravovalo. Některé kusy vypadali jako vyvezené ze skládky, jiné jako pěkné kousky vhodné na okamžité použití. Kolem strojů se pohybovali muži, kteří se jen občas podívali po nově příchozích. Většinou to ale pro ně nebylo nic zajímavého, a tak pokračovali ve své práci.

Místnost, kterou měl Dima vyhrazenou pro návštěvy měla velký jídelní stůl. Míst tu bylo tak pro dvacet lidí. Uprostřed stolu stálo už pět připravených láhví čiré tekutiny a k tomu spousty malých skleniček na panáky. Místo působila nepříliš moderně, ale za to funkčně. Docela určitě nikde nezatékalo, židle také vypadaly relativně čistě a na stolech nebyl prach, ani olej od strojů. Takže to byl docela luxus na lidi Dimova zaměření.

"Malčik, rozlij, přátelům!" poručil stále veselý Dima, který velmi důsledně dával pozor na to, aby skutečně každý, kdo přišel do místnosti držel v ruce sklenici.

"Tak zdarovje!" popřál všem a vyklopil do sebe panáka vodky. Kvůli tomu, že to byla domácí pálenka, která docela určitě nesplňovala regule hlavních planet, tak to pálilo opravdu silně. Každý, kdo to ochutnal, musel dát za pravdu rčení, že se tím dá vypálit červ.

"Takže, čemu vděčím za tu čest, že jste k nám opět zavítali?"