Schůzka plná významných pohledů

Docela se mi ulevilo, když kapitánka odsunula tajný hovor se záhadným doktorčiným kontaktem až na dobu po odletu z Gernewallu. Je sice pravda, že jeden hovor by se ve velkém objemu planetárních komunikačních dat ztratil, ale pokud by někdo věděl, co má hledat, konverzace by se dala vysledovat.

Když uvážím všechny významné pohledy na Nelly, nevyřčené otázky a opatrné narážky na náš náklad, je téměř jisté, že tam venku bude někdo, kdo si práci s pátráním dá.
„Margie, až opustíme Přístav, přijď za mnou prosím. Podívám se, co by se dalo udělat pro větší zabezpečení tvého hovoru,“ řeknu duchem trochu nepřítomné doktorce. „Fialová nefialová, nezní to jako něco, s čím bychom se chtěli pochlubit polovině soustavy.“

Otočím hlavu směrem k Mal a naoko dotčeně se podivím: „Vždyť jsi mi přece říkala, ať vám nachystám nákupní seznam, jistě že jej mám,“ řeknu a klepnutím aktivuji diagnostiční tablet, který s sebou od oné nehody ve strojovně raději stále nosím.

„Potřebujeme hybná ramena přívodových trysek. Nová, nebo jen krátce používaná. Špatná zpráva je, že jsou drahá. Navíc, jakmile opraváři uslyší, že hledáte právě tuto součástku, bude jim hned jasné, že jste v pořádném maléru. Každopádně, stojí za pokus se na ně aspoň zeptat.“

Na chvíli se zamyslím, jestli to mám říci všem, ale nakonec, proč ne:
„Napadla mě jedna alternativa. Předtím, než většina typů lodí začala v motorech používat současný typ ramen, používal se jiný, méně efektivní, model, jemuž se v mechanické hantýrce říká Žabí nohy. Pokud jej zkombinujeme s nanopěnovou technologií (tu je třeba také koupit), možná se mi podaří spravit motor mnohem levněji, protože Žabí nohy dneska nikdo nechce. Mechanici si budou myslet, že se v tom nevyznáte a pokud to dobře zahrajete, prodají vám je levně jako součástku podle nich zcela nepoužitelnou. Myslím si, že to bude fungovat, ale nemůžu to stoprocentně zaručit, proto se v prvé řadě pokuste sehnat klasická hybná ramena, model XH-99. A také samozřejmě palivo.“

Zvláštní otázka

posádka Jitřenky

Nenadšeně přikývnu, když po mě Mal zopakuje moje zaobalené označení toho, pro co ty látky mohli být použité. Jsou to jen dohady, ale věřím jim. Neřekla to přímo, ale... sakra, dává to bohužel smysl.

"Dobře,"souhlasím s její podmínkou, že musím počkat, dokud nepřestaneme být bezbranné sedící kachny. Nebo jak to pořekadlo bylo...?

"Jasně fialovou. Má to nejspíš nějaké indikátory pH, nebo něco podobného," začnu odpovídat okamžitě Raynorovi, ale pak se zarazím a podívám se na něj. On pozorně kontroluje krčící se Nelly na židli. Krátce se na ni také podívám, ale pak věnuji pohled zase jemu. Nejasná myšlenka, jež se mi pozvolna formuje v hlavě se mi ani trochu nelíbí. Natočím k němu hlavu.

"Proč?" zeptám se dost podezřívavě. Lidi se prostě neptají na barvu chemické sloučeniny, pokud nečekají nějakou specifickou odpověď. No, dobře možná ještě, když se chtějí tvářit, že poslouchají dívku, se kterou jsou na rande, a položí jí otázku k chemickému tématu, o kterém tak dlouho mluví. Ale... to tady tak úplně neplatí.

Hlídání

posádka Jitřenky

Juutu v puse skoro ani necítím. Ujídám to stejně jen proto, že tady není co dělat. Už když nás sem Mal nahnala, bylo mi jasné, že to bude příliš dlouhé. Navíc, nechápu, jak mi mohla odmítnout mojí nabídku. Peníze jsou potřeba. A nikdo mi nevymluví, že ne. Neobtěžuji se zvedat pohled od stolu zatímco mluví. Natáhnu vzduch přes nos do plic, když si poslechnu o tom, že budu podavačka nářadí Riley.

*Zase jako uvázanej pes u boudy,* zabručím si v duchu pro sebe a nespokojeně si dám další kousek juuty.

Mou pozornost uchvátí až rozhovor o té látce. Nezvednu sice pohled, ani se nezačnu vyptávat na podrobnosti, ale začnu pořádně poslouchat. Juuta do mě začne padat i o něco pomaleji. Z našeho horkého zboží se stalo zboží ještě žhavější.

Zavětři stopu

Jako vždy, i teď jsem trval na tom, aby mohl být uasazený na místě, které bylo zády otočené ke zdi. Upíjel jsem z plechového hrnku kouřící syntetickou náhražku kávy a naslouchal briefingu. Pravda, nebyl to pravý vojenský briefing, na to tomu pár věcí chybělo, ale změna je život, jak se říká.

Svůj úkol jsem přijal stoicky, nebylo co k tomu dodat, pouze jsem přikývl. Gernewall měl však vcelku vcelku striktní zbraňové regule a pokud existovala možnost přítiomnosti Federace, musel jsem být extra opatrný. Nicméně neozbrojený do toho taky nejdu. Kapitánčin kontakt jsem neznal, nicméně bylo třeba předpokládat, že to bude něco...ošemetného.

Pistoli, něco skladného. Walther? Nůž, to bezesporu. Granáty? Možná, jeden s nimi nikdy neví...

Něco v hlášení Margie mě však vytrhlo z přípravy seznamu. "Alternativní využití.... Vojenské složky.... Nelly ji poznala...." Světlé, doteď nesoustředěné oči se náhle velmi pronikavě upřely přímo na dívku, schoulenou do sebe.

"Margie...bude to asi zvláštní otázka, ale pobav mě. Jakou barvu měl ten roztok?" Prohlásil jsem pomalu, oči přitom nespouštějíc z našeho černého pasažera.

Je možné, že by...ne...ne, to by byla příliš velká shoda náhod...

Zasedání

všichni na Jitřence

Sedím na židli se stehny přitaženými k hrudníku a pažemi si objímám holeně. Pohled mám upřený na zem abych se nemusela na nikoho dívat jenom když se ozve moje jméno ještě víc se schoulím do sebe. Snažím se poslouchat o čem se tu baví, ale nedokáži se soustředit. Pořád musím myslet na to co se stalo na ošetřovně. Na ampulky s fialovou tekutinou. Hodně mě to rozhodilo.
Nečekala jsem, že tohle ještě někdy uvidím. Že to zažiji, ale stalo se. Je to tady. Jenom kousek odsud a nevím co s tím. Mám to nechat být? Měla bych, ale chci to? Právě tím si nejsem vůbec jistá, ale možná... Možná je tu jistá šance, že bych to mohla využít ke svému prospěchu. Doteď jsem nad tím nepřemýšlela, protože jsem nečekala, že se někdy s tou chemikálii znovu potkám, ale mohlo by to fungovat. Opravdu mohlo. Musím to pořádně promyslet. Nic neuspěchat. Opatrně. Krok za krokem.

Stále jenom nehnutě sedím. Nic neříkám protože se mě nikdo na nic neptá a na nikoho se nedívám protože to nepotřebuji. I tak cítím obavy a nepřátelství vůči mně.

Samé komplikace

Margie si vezme slovo jako první sotva jej předám. Pozoruji ji a čekám, co z ní vypadne. "Alternativní využití," zopakuji po ní. Tohle se mi nelíbí. A o to více, když v téhle souvislosti zmíní Nelly. Zamračím se a nedůvěřivě na černou pasažérku pohlédnu, ani se nesnažím skrývat své znepokojení a nelibost nad tímto zjištěním.
"Dobře. Ale s Victorem se spoj až opustíme Přístav, bude to tak jistější," souhlasím nakonec s Margie. Dokud budeme sedět prakticky neschopní letu v Gernewallu, byli bychom jednoduchým cílem. S tichým zamručením si nakonec povzdechnu a promnu si kořen nosu, krátce pohlédnu i na Jarroda.

Nikdy to nemůže být jednoduché, co?

Zasedání

všichni na Jitřence

Zvednu oči ke kapitánce až po jejím odkašlání si. Myšlenky mě táhly jinam, jako se tomu občas stávalo, když přede mnou leželo něco komplikovaného a já musela jen tápat. Raději jsem měla věci, kdy jsem si byla jistější v kramflecích.

Těkám postupně po lidech, co dostanou svoje úkoly. Při tom svém se mírně opět ošiji, ale přikývnu. Je třeba zapnout ještě několik testů a možná si ověřit některé informace, ale... jak to mohlo vysypat z rukávu? Pohledem se zastavím krátce na Nelly. Napomenu se a odvrátím zrak jinam. Ještě chvilku a začnu ťukat nohou do země jako nějaký feťák. Po nekonečně dlouhé době - aspoň pro mě - dá Mallory prostor pro otázky, a tak zvednu ruku, abych na sebe upozornila.

"Mal, k té látce," začnu a položím si dlaně na kraj stolu. "Věřím, že Victor se nás nesnažil nijak zneužít a že to opravdu chtěl použít jako léčivo. Ale myslím, že ta látka má i alternativní využití. Pravděpodobně vojenské, nebo pro policejní složky."

Podívám se na Jarroda, jestli se mnou souhlasí a pak zase na Mal.

"Nemám jak to otestovat a k spisům na tohle téma se jen tak nedostanu. To bych musela být někde u počítače Federace nebo u firmy, co jí testovala. Ale... Nelly ji poznala," dodám i s vysvětlením, jak to, že mě vůbec něco takového napadlo.

"Nechám běžet nějaké analýzy, které by dál tu látku přiblížily, ale ráda bych si došla zavolat s Victorem. Ve spisech o té látce by měli být nějaké vedlejší účinky, nebo něco, co by mi pomohlo případně tuhle teorii vyvrátit..." navrhnu ještě. Spojení by mělo být možné z tak velké planety a teoreticky by nikdo neměl mít takovou kapacitu, aby dokázal hovory poslouchat a stopovat v tak obrovském provozu téhle planety.