(Ne)klid ve vesmíru

poblíž planety Gernewall (Přístav)
posádka Jitřenky

Jarrod mě výhodu z války, že byl zvyklý na krizové situace a jednání pod tlakem. A tak mu nedělalo absolutně žádný problém pořádně zamířit, vypočítat si správnou chvíli a vystřelit úsporně a přesně na cíl. Družice sotva začala roztahovat své antény, když se rozletěla na několik desítek tisíc kousků a prachu. Jediné bohužel spočívalo v tom, že se nedoneslo dovnitř do lodi žádné velké uspokojivé bum.

Cressida se opět předvedla jako zručný pilot a zvládla vymanévrovat Jitřenku do hlubin temného vesmíru tak, aby se vyhnula pozemským, federačním i vesmírným nástrahám. Loď sebou několikrát trhla do stran, až to hodilo s věcmi a lidmi, kteří se nedrželi a nebyli připevnění. Bohužel, ostré manévrování spustilo další alarm. Tentokrát speciálně pro Riley. Ve strojovně teď bylo zase pořádně horko. Doslova i přeneseně...

***

Jitřenka si to vesmírem už jen plula. Ačkoliv už dávno měla minout planetu Hessen a nacházet se na kraji Cantonské soustavy, nestalo se tak. Loď se pohybovala setrvačností poblíž Přístavu a jeho měsíců. Brzy planetu i měsíce loď mine. Nejspíše to bylo štěstí v neštěstí, že se to stalo teď a tady. Přeci jen, Přístav je znám tím, že je vhodný pro všechny typy lodí a cestování, dá se tu sehnat vše, co je na loď třeba, když má jeden peníze, nebo něco jiného na směnění, či samozřejmě za práci. Otázka byla, zda je vhodné se zastavovat, či doufat v zázrak ze strojovny.

Takový běžný ústup

Posádka Jitřenky,
Jitřenka, nákladový prostor
Soustava Canton, měsíc Perien planety Hessen

Poslouchám hlášení Raynora a radost z něj skutečně nemám. Stejně tak cítím, že loď vzlétá a je mi jasné, že za chvíli to začne pořádně házet. Bedny se tak prozatím rozhodnu zanechat v nákladovém prostoru, jen ukážu v rychlosti Raynorovi místo, kde je má přikurtovat k podlaze, která má na to i patřičné úchyty. Abychom to měli rychleji, pomohu mu, věřím, že Jarrod a Cressida to chvíli zvládnou na můstku sami.

"Smrdí je slabé slovo. Museli tam mít něco důležitého."
A já pevně doufám, že to právě nemáme v těch bednách tady, protože jinak čeká doktůrka pár nepříjemných chvil vysvětlování. Nezbývá jen doufat, že jsme zbytečně paranoidní a jen jsme byli ve špatnou chvíli na špatném místě, ačkoliv... Na náhody příliš nevěřím.

Jakmile se ozve z reproduktorů hlas pilotky, neváhám a přidřepnu k zemi, abych se chytila pevně jednoho z úchytů s lanem.
"Kde je Riley a ta malá štěnice?" stačím se zeptat doktorky.

Vždy připraven
Soustava Canton, měsíc Perlen planety Hessen

Právě dopadnu do sedačky která je hned vedle Cressidy. Právě včas aby mě to zarazilo do opěradla když začla s Jitřenkou manévrovat a tahala z ní výkon snad největší jaký může dát. Kur.a fix! Hlava se mi zaboří do opěrky. To je dneska už podruhý! Prvně Raynor, teď Cressida.
S námahou jsem si zapl pás, přihmouřil pravé oko a levým už mžourám do zaměřovadla. Vždy připraven! Musím ale říct, že bych byl raději kdyby za náma nikdo neletěl.

"Jasan." Odpovím pomalu Cressidě. Zatím nikdo nikde a já to nakonec nevydržím a vypustím z pusy jedno moudro za druhým.
"Víš vlastně kam letíme?" Na tváři se mi objeví úsměv zatímco pořád sleduji hvězdy a vše, co by mezi nima být nemělo. "Jak jsi na to šlápla, málem jsem si nadělal do kalhot." Začnu se smát sám sobě. "Nikdy mi nedělala dobře centrifuga podobný věci." Všechno to vypadá dobře. Nikde nikdo. Sáhl jsem do kapsy pro žvejkačku a nabídl Cressidě nataženou rukou. Žvejkání mě vždycky uklidňovalo.

Díkybohu nepotřebná

Soustava Canton, měsíc Perlen planety Hessen
Všichni, hlavně Mallory a Raynor

Přesunu se od schodiště a přikývnu. Kapitánky odpověď neberu nijak špatně, naopak obsahově jsem s ní naprosto spokojená.

"Jo, to zvládnu," pronesu si polohlasně pro sebe a nechám je pracovat. Netuším sice, jak jinak zkontrolovat obsah, zda je v pořádku, než okometricky, ale nehodlám protestovat. Jsem sama zvědavá, co v těch bednách je a třeba mi něco v okolí napoví o složeninách uvnitř toho roztoku.

"Samozřejmě," řeknu proto na kapitánky druhou část mého úkolu.

Svírám v rukách popruh svojí tašky, protože si připadám zoufale neužitečná. Ačkoliv je to přesně to, v co jsem doufala. Snad že jsem se při tom přemisťování přesouvala tak rychle, tak na sebe upozorním Raynora. Věnuji mu vděčný úsměv, když se mě snaží uklidnit, že se nikomu nic nestalo. Rychle přikývnu.

"To ráda slyším," brouknu k němu s úsměvem a dál se pilně věnuji nepřekážení.

Nakrčím přemýšlím obočí, když Ray začne zmiňovat možný problém ohledně celé situace. Od doby, co to Cressida oznámila, tak cítím nepříjemnou předtuchu, že je něco špatně a že to celé může být nepříjemně namířené proti nám specificky, ale snažila jsem se doteď uklidňovat, že jsem jen přehnaně paranoidní. Ne všechno ve vesmíru se točí kolem posádky Jitřenky, ne?

Cressidin hlas v komu mě ale zarazí, než stihnu vyjádřit jakýkoliv názor na toto téma. Raději se chytnu aspoň jednou rukou zábradlí vedle mě.

Stressed Depressed Lemon Zest

Soustava Canton, měsíc Perlen planety Hessen

Na Riley už nijak nereaguju, protože čekám, až se objeví naši kolegové. Mal dala docela jasný rozkaz, takže není nad čím váhat. Jakmile se objeví známý vůz, zapnu poslední zbývající systémy. Když se za vozem zaklapnou dveře, Jitřenka se začne zvedat. To už se do kokpitu přiřítí Jarrod. "Nezlom si nohu," utrousím. "Něčeho se držte," oznámím pak do komů, aby to slyšeli všichni na palubě.

Jitřenku vznesu do vzduchu tak rychle, jak jen to tahle naše kocábka zvládne. Nechci tady u toho být, až se z křižníku vysypou jako mravenečci federační vojáci a začnou na nás pálit. Chci být z tohohle měsíce co nejrychleji pryč, nejlépe někde v temném vesmíru. "Jestli nás bude něco pronásledovat, pal," řeknu Jarrodovi, i když je tohle snad jasné. Mezitím se snažím zjistit trasu, jak nejlépe z Perlenu utéct a jestli se jim nemůžu někde ztratit.

Fishy suspishy...

Všichni přítomni
Paluba Jitřenky

Konečně jsem se s úlevou pustil volantu a vzdal se svého řidičského místa, abych se mohl pořádně protáhnout. Povzbudivě jsem se zazubil na Margie, když kolem nás začala poskakovat se svbou typickou nezdolnou energií. "Jsme v pořádku, M. Dostali jsme se odtamtud bez škrábnutí," uklidním jí, protože je mi jasné, jaké si musí dělat starosti.

Následně jsem se otočil k vozítku a začal odepínat poutání beden. Ani jedna nevypadla, navzdory naší divoké jízdě. To bylo dobře, kapitánka by mě asi jinak sežrala zaživa. 'Já vzal dvě, kapitánka a Jarrod každý jednu. Čtyři bedny, to není tak špatné, když uvážím okolnosti.'


A když bylo po akčních scénách, konečně jsem měl čas pořádně analyzovat situaci. A analýza to rozhodně nebyla pozitivní.
"Poslali sem plně vyzbrojený bitevní křižník. Na zemi jsem viděl minimálně dva kompletní pátrací týmy s drony a aspoň jedno lehce obrněné vozidlo. Hodně přehnaná reakce, na takovýhle zapadákov. Federaci jsou lidi na takhle zastrčených měsících ukradení. A tohle je přestřelená ukázka síly, i na jejich poměry. Něco tu smrdí, kapitánko, a Jarrodův chlast to vyjímečně není..."

Pronesl jsem asi nejdelší proslov za tenhle den (možná i týden), ale poslušně jsem bendy nesl tam, kam kapitánka ukázala.