Vzhůru do oblak

Tak prý všichni
Soustava Canton, měsíc Perien planety Hessen

Ulebí se mi, když se před námi za dalším zákrutem objeví Jitřenka a nic nám nebráním v tom vjet do nákladového prostoru a hydraulické dveře se za námi začnou zavírat. Upřímně doufám, že už Vega šlape do pedálů, obrazně řečeno, protože už tak jsme tady déle než je zdravé. Nevím, co přesně se podělalo, pro co si přišla ona druhá skupinka ani jak to, že tu Federace byla tak rychle, ale v tuto chvíli to zjišťovat nehodlám.

"Dobrá práce, Rayi," brouknu k Raynorovi ještě než vylezu z vozítka. "Běž," potvrdím Jarrodovi jeho úmysl. Pokud se na Můstek vydá on, já aspoň mohu s Raynorem vyložit náklad a zkontrolovat obsah bezpečnostních beden. Celá tahle situace mi smrdí, fakt že jo.
"Ideálně nepřekážet," pohledem zalétnu k doktorce, když se ozve. "Až vyložíme náklad, můžeš ho zkontrolovat, zda je vše, jak má."

V plném počtu

Soustava Canton, měsíc Perlen planety Hessen
Všichni

Trvá mi to pár minut, než zapnu a zkontroluji všechny přístroje na ošetřovně. Ale pak už vážně nevím, co dělat. A tak se rozhodnu jít za Riley do nákladového prostoru. Jestli mě bude potřeba, tak mě bude potřeba nejdříve tam. Tašku přes rameno s nejzákladnějšími věcmi, co by bylo potřeba na ošetření, si vezmu na sebe a rozejdu se za ní.

Dojdu ale sotva nákladovému prostoru, když slyším - a vzápětí i hned vidím - jak se pozemní vůz zbytku posádky blíží a vjíždí do Jitřenky. Oddechnu si, když napočítám tři různé lidi. A když rozeznám známé tváře, tak se i jen kratičce pousměji. Sejdu rychlým krokem zbytek schodů, abych jim případně na schodišti nepřekážela. Rychle přelétnu pohledem Jarroda, který už stačil energicky vyskočit z auta a usoudím, že ten mou pomoc nebude potřebovat. Rozhodně ne urgentně. Stočím pohled tedy k Mallory a k Raynorovi.

"Můžu nějak pomoct?" ozvu se nakonec. Aby to pokrylo jak možnost ošetření, tak i jen pomoc s odepínám beden, nebo něčím takovým nespecifickým, co i jinak nepoužitelní doktoři zvládnou.

Konečně "doma"
Soustava Canton, měsíc Perien planety Hessen
Mallory, Raynor a všichni v doslechu, dohledu

Dělej, dělej, dělej! Ženu v duchu Raynora i s naším vozítkem. Jitřenka v dohledu, otvírají se vrata do nákladního prostoru... a já mám konečně důvod ke spokojenosti. Tep se mi zase dostával do normálu. To když jsme projížděli vratama do nákladovýho prostoru a pohledem za nás jsem zjistil, že to jistojistě zvládneme.

Když jsme byli na palubě, s oddechnutím jsem alespoň na pár okamžiků položil hlavu na opěrku a sesunul se na sedačce. Byla to krátká, ale sladká chvíle.
Věděl jsem, že stejně budeme spěchat, že Cressida dá Jitřence co proto abychom byli pryč, přesto jsem se tady cítil bezpečněji.

Konec. Můj sladký okamžik skončil a rychle jsem se vyhoupl na nohy. Zuby jsem o sebe stiskl. Vím, že bedny jsou teď v bezpečí a můžeme je sundat později.
"Mallory, běžím na můstek." Měl jsem v úmyslu se chopit nějakého kniplu pro ovládání zbraní Jitřenky kdyby bylo ji bylo potřeba bránit. Pokud to už tedy neměl někdo ve své moci.