Přesdtavte si vesmír. Máme třetí rozměr. Teď si ho představte se všemi sílami, které na něj působí a které jsou jeho součástí jako gravitace, kvantová pravděpodobnost, osud (chcete-li). To je čtvrtý rozměr. A teď si představte takových vesmírů mnoho, všemožně propojených ať už jde o plnohodnotné světy nebo jen kapesní dimenze. Máme rozměr pátý. Snad se v tom zatím neztrácíte. Je tu totiž ještě jedna část. A to je co? Radši opět uvedu příklad. V tom multiverzu, které před tebou právě stojí, si vyber jednu osobu. Jedince, který si právě představuje to samé co ty. Právě jsi ho identifikoval. Možná mu tvá mysl dala jméno, vzhled...stal se pro tebe docela skutečným. Můžeš mu změnit barvu vlasů (pokud nějaké má), nechat změnit paměť nebo i zabít jen tím, že na to pomyslíš. Ejhle, je po něm. Rychle ho vyděšeně vrátíš zpět a on si ničeho nevšiml. Žije si dál svůj život, dokud mu ho zase náhodou neovlivníš. Můžeš si s ním dělat co se ti zlíbí. Jsi pro něj něcojako bůh. Ale i on má své multiverzum, jak víš. Můžeš mu do jeho práce klidně také zasáhnout. Nechat ho psát příběhy, které bude považovat za svůj výtvor. A nebude nic tušit. Vůbec nic. Je totiž minimálně o jednu hladinu reality pod tebou. Tyto hladiny oddělují jednotlivé světy od jejich výtvorů. Co je v té nižší hladině, je bezmezně podřízeno těm vyšším včetně té naší.

Teď se zde však objevuje jedna myšlenka. Co když někdo nasměroval tvé kroky k tomu, abysis tohle přečetl? Co když jsi jen výplod něčí fantazie stejně jako ten nešťastník? Odpověď na tuhle otázku neznám ani já. Pokud je to však pravda, Vítej v Šestirozměru.

Já se v Šestirozměru pohybuji už delší dobu. A leccos jsem v něm už stihl vybudovat. Je zde ovšem malý háček. Jeden z mých výtvorů se stal tak trochu...mocnějším. Nejde o to, že by prostě byl všemocný nebo tak něco. Tohle mi kryjou jednotlivé hladiny reality. Problém je v tom, že našel způsob, jak se dostat o hladinu výš. A pokud ho někdo včas nezastaví (a pokud mám s Šestirozměrem pravdu), brzy ho nedokáže zastavit nikdo z nás. A já, jeho autor, jsem už s rozumem v koncích. Nemůžu ho totiž jen tak vyhladit. U něj to nejde.

A proto jste zde vy. Kreativní lidé, kteří nakonec dokážou najít řešení v jakékoli situaci. I v té (zdánlivě) bezvýchodné. Hodně štěstí.