Setkání na cestě

„Dělej, vstávej!“ ozývá se naléhavý hlas zpoza vrcholku kopečku.

„Aáá,“ odpoví mu zaúpění doprovázené další vlnou nadávek.

Jako první uviděli dvojici Gridani s Krystalikem a rychlý pohled jim odhalil dva mladé muže, skoro ještě kluky. Jeden z nich se hrbil a držel si u těla levou ruku a z výrazu tváře šlo poznat, že ho končetina dost bolí. Druhý jej podpíral z pravé strany a snažil se jej odtáhnout směrem k lesu, který se rozkládal na horizontu asi 30 minut přespolního běhu daleko.

Oba byli dost zaneprázdnění a bojovnice s kouzelníkem si nevšimli, stejně jako Djaxe a Azazela, kteří se k nim přidali, dokud jste nesešli z kopce na pár metrů od nich. Když vás však ten nezraněný spatřil, v očích se mu objevilo zděšení. Chytil zraněného za paži zdravé ruky a táhl jej s sebou, když se rozběhl směrem k lesu.

„Aáááááá,“ zařval opět jeho společník, protože mu rychlý pohyb nedělal moc dobře.
Nezraněný výrostek, člověk se světlými na krátko ostříhanými vlasy po vás vrhl ještě jeden zděšený pohled a rozběhl se pryč.

„Dám vědět ostatním,“ zavolal na svého společníka, který se za ním zoufale podíval, než se vrátil pohledem k vám. Podlomily se mu nohy a ztěžka dosedl na zem a dále se na vás vyděšeně díval modrýma očima, do kterých mu padaly prameny světle hnědých vlasů, a stále si držel u těla ruku, která mu z ramene visela v divném úhlu. Oba na sobě měli jednoduché vesnické oblečení a tašku visící na popruhu přes hruď.

Na cestě

Výkřiky v lese

Příjemná farmářka a výlet do lesa

„Nevím,“ odsekne farmářka Krystalikovi.
„Mám na starosti jiné věci, než stopovat výskyt vlků. Od toho jste placeni vy.“ Pronese, a na chvíli se odmlčí, když Djax zase zmizí ve své lampě.

Povytáhne obočí, zavře oči a nevěřícně zakroutí hlavou.
„Na Vašem místě bych zkusila zajít nejdříve na farmu u Tři dubů. Pokud s tím má Seba něco společného, měli by Vám tamější farmáři říct více. Zdejší farmy spojuje jedna polní cesta, ze které vybíhající odbočky k farmám, které leží pod lesem. Tři duby najdete na druhé odbočce směrem k Amphailu.“

Jakmile se Djax zase objeví ve světnici, tváří se, jako by viděla blázna a uvažovala nad tím, jestli to má nějak komentovat, nebo raději ne. Nakonec se rozhodne pro druhou variantu a jen rychlou odpovědí odbyde jeho otázku: „Ne, nezkoušela. Vypadám snad jako kouzelník?“

Znovu zakroutí hlavou a vypadá to, že už s vysvětlováním skončila.

//Krystaliku, Djaxi, máte poslední možnost dát vědět, jestli s sebou z farmy něco odnášíte.

Od farmy odcházíte za svitu jarního slunce a na cestu vám zpívají ptáci. Venkovskou idylku však narušují mršiny vlků, které hnijí na loukách okolo domu. V tuto chvíli žádná další divoká zvířata nevidíte a putujete v poklidu až do chvíle, kdy vám polední slunce stojí nad hlavou.

Zastavíte se, abyste si na chvíli odpočinuli a případně něco snědli, když zpoza jednoho z kopců, které lemují polní cestu směrem na sever a zakrývají výhled na les, zaslechnete sesuv kamení a hlíny a tichý lidský výkřik, který se mísí s nadávkami.

Ráno na farmě