Zamotané ráno plné nemilých překvapení

Ve chvíli kdy jsem se začal zamýšlet nad Krystalikovou odpovědí ohledně světélkování rostlin, přišla s jistou odpovědí i farmářka. Měl jsem v úmyslu jí na to něco odpovědět, ale ani jsem se nenadál a najednou jsem byl zase v lampě. Překvapeně a zmateně jsem zamrkal.
"U ohně ifrinů co se to zase stalo?!"
Zamračil jsem se a rozhlédl kolem. Neshledával jsem žádný důvod, proč by mě lampa měla samovolně pohlcovat. Rituál jsem provedl v čase, který mi byl stanoven. A do lampy jsem se schovat nechtěl, takže tohle samovolné chování mé lampy bylo prapodivné. Pohlédl jsem ke stropu svého lampového příbytku.
"Hmmm už včera jsem zjistil, že nikdo bezpečí mé lampy nenarušuje a vše je tak, jako vždy. Může to mít nějakou skrytou spojitost s tím, co se stalo včera, ale žádné vodítko, které se nabízí tomu nenasvědčuje."
Kousl jsem se do rtu, jak to dělávají lidé, když horečně přemýšlí. Pak mi došla úplně jiná možná perspektiva celé věci.
"Lampa mě vždy chránila a byla mi útočištěm, když jsem potřeboval, nebo byl v nebezpečí.....je možné, aby mě chránila před něčím i nyní? Před něčím, čeho jsme si nevšimli?"
Zamumlal jsem si pro sebe a po zádech mi přeběhl mráz. Myšlenky na to, že by farmářčina rodina mohla být ve skutečnosti ta špatná strana, která za tím vším stojí byla.....nepříjemná. Ale pokud by nám byla farmářka potencionálně nebezpečná, bylo by to jisté vysvětlení onoho náhlého jednání mé lampy. Přece jen patřila matce a ta mě vždy chtěla chránit, je možné, že tedy tohle je jistý způsob možného.....varování?
Nadechl jsem se a opět jsem se objevil venku z lampy. Sehnul jsem se a zvedl lampu ze země a zavěsil jí na své místo. Mé oči se zvedly ke Krystalikovi.
"Nejsem si tím úplně jist......a ne není to úplně běžné."
Odpověděl jsem mu polohlasem. Pohledem jsem mu naznačil, že si o tom můžeme zkusit promluvit později. Opět jsem se narovnal a přelétl pohledem přítomné.
"Může to být také tak, že Sebasto zasadil rostliny tady přesně z opačného důvodu, ne aby vlky přilákal, ale aby tuhle farmu ochránil, před něčím jiným. Pokud nyní však chybí vlkům může to mít za následek jejich objevování se zde, protože i oni chtějí ochranu, kterou měli předtím. Je to jen domněnka. Zkoušel někdo zjistit, jestli vyzařují ty květiny nějakou magickou auru?"
Podíval jsem se hlavně na Krystalika, protože on z naší skupiny vypadal nejvíce, jako ten, který by těmhle věcem kromě mě mohl rozumět. Svou pozornost přenesu při svých slovech taky více k farmářce a snažím se více vnímat řeč jejího těla, mimiku, případně způsob řeči, nebo pohledu. Jestli jím uhýbá, soustředí se na něco konkrétního, nebo jestli je jinak v jejím chování něco neobvyklého, co by nasvědčovalo tomu, že nám něco úmyslně zatajuje, nebo před námi skrývá. (6+4=10 na Vhled)
"Poptat se na okolních farmách bude asi lepší, než se honit za vlky neznámo kam lesem. Třeba zjistíme více, nebo cestou narazíme na další vodítko."
Myšlenky se mi rozbíhaly všemi směry a snažily se najít možnosti, které nám unikaly.
"Zvláštní, že nikomu na téhle farmě nevadilo, že si tu někdo v podstatě cizí zasadil neznámou rostlinu a nic jim k tomu prakticky neřekl. Předpokládal bych, že alespoň farmář by se zajímal."
I když jsem přemýšlel, vnímal jsem své okolí připraven vyrazit, jakmile bude rozhodnuto.

Den 5111 - Jasanová farma
Djax, Shennenna, Krystalik, Gridani, Azazel

Podívám se na Gridani. "Nemyslím, že to Sebasto udělal záměrně. Možná nevěděl co je to za květiny. Ale zatím víme málo a vše jsou to jen spekulace."

"Hmm, takhle rychle dorůstající květina není běžná." poznamenám spíše pro sebe, když o nich farmářka povídá.

Pak počkám až se Djax opět vynoří. "Jsi v pořádku? To takhle záměrně zničehonic mizíš do té lampy?"

"Nicméně tedy asi je rozhodnuto, Karissa s Darkenem zde zůstávají na stráži a my ostatní se vydáme na další nejbližší farmu."
Obrátím svou pozornost na farmářku a zeptám se ji na nějaké geografické údaje.
"Prosím, kterým směrem je nejbližší farma napadena v posledních dnech vlky? Je to ta Podhorských, na Vysokém vrchu a nebo U tří dubů?"

Ráno na farmě

"To jako naznačujete, že tenhlecten Sebasto sem donesl ty kytky aby vlci napadali farmy?" nechám zaznít v hlase notnou dávku pochybností. Samozřejmě vím, čeho jsou ostatní schopní, ale takovýhle plán? To se mi nějak nezdá, ale na světě se dějí i divnější věci. Rozhodně bude dobré mu položit nějaké otázky ohledně celé téhle události.

"Takže ho nejdříve půjdeme najít? Toho chlápka. Ovšem jak to uděláme? Karissa je na tom hodně špatně a rozhodně s nám nikde nějakou dobu běhat nebude. Také je tu nebezpečí, že až odejdeme tak ta prašiví psiska toho mohou využít a znovu tu kolem dělat neplechu. Sice dostali pořádně do kožichu,
ale to pořád nemusí stačit. Neměl by tu někdo hlídat?" vyptávám se jak to tedy celé provedeme.

Ráno na farmě

Azazel otevřel oči až jako jeden z posledních patrně ve chvíli, kdy by na peci začínal vonět, kdyby mu to teplo nedělalo ve skutečnosti tak dobře. Že mu sahají na ocas si nijak nebral. Nikdo nekřičel, vlka za krkem neměl a mezi přednosti jeho bohyně rozhodně nepatřily složité mše za prvních ranních paprsků a kokrhání kohouta. Vlastně by mu mohl někdo klidně uvařit kakao, ještě než přijde čas na zázraky.

"Dobré ráno." Zaznělo zpoza pece jeho libozvučným hlasem, který měl v repertoáru hned za rohy a folklorním bububu. Shodil nohy z okraje pece a zabalený do přikrývky na ní zůstal. Měl odsud skvělý výhled na všechny v místnosti. "Kdy vyrazíme za těmi vlky?" Prstem si ještě utíral ospalky na očích.

Chvilku to trvalo, než se rozhoupal slézt z pece. Bohužel snídaně na stole v takovém množství lidí nevydrží věčně. Musel tedy slézt a nalít si hrnek mléka. Do druhé ruky pak vzal svůj svatý symbol visící mu vždy na krku. "Nelekněte se." Doporučil farmářce a přiložil jí ho na rameno. Krátké melodické zaříkadlo stačilo, aby vydal poslední magické rezervy na léčení.

S pocitem zadostiučinění si na závěr nabral dvě vařená vejce, hrnek mléka a ve své torně vyhrabal kus chleba na cesty. Bosky přešel světnici směrem k východu. "Musím jít vše povědět Yondalle. Tak do hodiny můžu vyrazit." Vysvětlil jednoduše a omluvil se mávnutím z přítomnosti ve světnici, aby si došel pomodlit se ven ke stromu.

Dalšího dne se stejným problémem

Noc strávená odpočinkem v lampě pro mě byla neklidnější, než bych si chtěl přiznat. Hodně mi utíkaly myšlenky zpátky k tomu, co se stalo tam v boji mezi vlky a pak zase k tomu, kdy mě lampy stáhla do sebe samovolně. Pořád mi to vrtalo hlavou a ač lampa bylo vždy místo, kde jsem nalezl klid a potřebný čas k rozjímání tak tentokrát to bylo o dost jiné.
Doufal jsem, že ráno bude moudřejší večera. I tak jsem se vzbudil relativně brzy a zbytek času v lampě strávil v meditacích potřebných pro udržení mé léčby a stavu, ve kterém jsem byl.
"Tak a vzhůru zpátky, uvidíme, jestli bude fungovat vše, jak má."
S nádechem jsem vyšel z lampy ven a objevil jsem se opět vedle stolu. Rychlým pohledem jsem překontroloval, kdo už je v místnosti vzhůru a upevnil lampu k pasu, pokud mě opět nevtáhla. To by bylo nemilé a chtělo lepší prozkoumání.
Zaslechl jsem slova farmářky a následnou přímočarou ne moc prozíravou poznámky od naši rohaté válečnice.
"Zahubit život není vždy ta správná cesta. Mám těm vlkům nejvíce, co zazlívat a přesto.....přesto mi nepřijde úplně správné je jen tak pobít."
Svraštil jsem čelo v zamyšlení a starostech. K mé úlevě se do hovoru zapojil Krystalik, který projevil více nápaditosti a porozumění, než jsem doufal.
"Zdá se, že ten Sebasto je v celé téhle záležitosti nemálo zapletený."
Slétl jsem očima k farmářce.
"Měl s někým v okolí spory, nebo špatné vztahy, něco co by mu dalo důvod se třeba chtít někomu pomstít?"
Přešel jsem pomalu ke Krystalikovi, chraplavý hlas stále zůstával a jizva na krku svědila. Ovládl jsem nutkání se poškrábat.
"Musíme doufat, že se nyní nepřijdou jen mstít za padlé druhy."
Zašeptal jsem ke svému společníkovi, tak aby to pokud možno farmářka neslyšela.
"Máš tušení, proč ta květina takhle světélkuje? Našli jste v ní někdo stopy magie, nebo původ světla? Jak dlouho vydržela svítit ta poslední? Od úsvitu do soumraku? A zářily ty květiny i v noci, když jsi nás střežil, nebo až se svítáním?"
Věnoval jsem se dál nejvíce Krystalikovi s nímž mi v tuto chvíli připadlo, že je nejkonstruktivnější hovořit.

Den 5111 - Jasanová farma
Djax, Shennenna, Krystalik, Gridani, Azazel
…
… konec strážného módu
… den: 5111 … umístění: Jasanová farma, střecha … mírné riziko nebezpečí
… kontrola součástí: v pořádku
… aktivace pohybových systémů

Ráno ukončím svůj strážný mód. Mé tělo i má mysl zregenerovali, dá-li se to tak říct. Sestoupím ze svého místa zpět na zem a nejprve zamířím do zahrady k plotu, kde se nyní již line nafialovělá záře. Sehnu se a jednu tu svítící květinu utrhnu.
Třeba se bude hodit. Musíme ji prozkoumat.

Květinu uložím do kapsy roucha a vydám se dovnitř budovy do světnice, kde počkám až se ostatní probudí. Jakmile jsou všichni při vědomí a užívají si snídani, promluvím.

"V noci se do zahrady proplížila ta vlčice. Ukousla všech pět květů, které tam rostou a zmizela s nimi v lese."
Pak sáhnu do záhybu své róby a vytáhnu jednu tu květinu, která nyní opět lehce svítí.
"Do rána ty květy opět dorostly a vykvetly. A během dne zdá se i svítí."
Na chvíli se odmlčím aby ostatní mohli vstřebat tyto informace.

"Ty květiny jsou vskutku zvláštní a nyní se potvrdilo i to, že vlčí útok na farmu byl veden právě kvůli nim. Ať už s nimi ti vlci dělají cokoli, potřebovali je tak moc, že byli ochotni riskovat své životy."
"Víme, že ty květiny donesl mladý sedlák Sebasto před několika dny. Je možné že z místa, kde původně rostly, odnesl všechny a proto k nim vlci ztratili přístup."

Pak se otočím na farmářku.
"Doporučil bych vám ty květiny přesadit někam mimo farmu, aby k nim vlci mohli, to by mělo zastavit útoky na vás."

"No a my by jsme měli jít zjistit co stálo za útoky na ostatní farmy, zda tam také ty květiny mají a zda je tam Sebasto také donesl. Případně zda nám nepomohou pana Sebasta najít. Zdá se mi, že ten je klíčem k celé této situaci."

Ranní vstávání

Není to poprvé co se vzbudím dřív než ten s kým sdílím lože. Většinou to skončí tak, že se seberu a odejdu, ale dnešek je trochu jiný. Ani jeden z nás tu není doma a navíc tu jsme na rozkaz gildy.
Sice mě probraly hlasy těch dole,a le stále nechávám zavřené oči a hovím si v pelechu. Žádný poplach se nekoná tak proč si ještě chvilku nepohovět. Azazel stále tiše pochrupává a i když by se mi líbilo vyvést mu nějakou čertovinu nechám si zajít chuť. Nemuselo by to dobře působit na místní obyvatele. Jenom se vypletu z pod jeho ocasu, který měl přese mě přehozený a když začne farmářka zatápět slezu dolů. Kývnu jí na pozdrav a zamířím ven abych vykonala to co nepočká.

Teprve když se vrátím začnu se strojit. Na položenou otázku jenom pokrčím rameny. "Co asi. Pochytáme je stáhneme a necháme si z jejich kůže našít boty," oznámím to co se samo nabízí.