Úprkem vpřed

"Azi, za tebou," vykřiknu aby byl varován. Kuši nechám ležet na zemi a tasím meč, abych je mohla krýt při ústupu. Ostatní se sem nestihnou tak rychle dostat, proto jim potřebuji získat čas.
Vlk, který se vrhl proti mně nyní není můj cíl, rozběhnu se za tím, který pronásleduje Aze s holčičkou. Zařvu abych ho trochu znejistila a pak ho seknu mečem po hřbetu. Já mu dám si s námi zahrávat.

Útěk a boj

Gridani, Azazel

Přimět holčičku k běhu nebylo jednoduché. Gridani ji musela vzít za ruku a táhnout za sebou. Ostrými smysly válečníka vycítila, že se vlk blíží, zastavila se, otočila a instinktivně vystřelila po nejbližším nepříteli. Během manévru ji doběhl Azazel, který se ani nezastavil, proběhl kolem bojovnice, vzal holčičku za ruku jako při předání štafety a pokračoval ve zběsilém úprku. V ústrety mu zazněl zděšený výkřik z domu: "Mé dítě! Bože pomoz!" když si farmářka uvědomila, co se děje.

//Azazeli: v domě o nebezpečí tedy ví, ale chvíli potrvá, než ti Darken nebo Karissa doběhnou na pomoc. Navíc, přiběhli jste s holčičkou k zadní straně obytného domu farmy a potrvá další dvě kola, než oběhnete plot a dostanete se k otevřeným vratům a dovnitř. Vzpomínka na předchozí střetnutí zapříčinila, že jsi trochu zpanikařil a při útěku se soustředil na rychlost běhu a místa, kam šlapeš. Neměl jsi čas všímat si okolí a nově příchozí jsi proto nezaregistroval. U domu budeš mít ale chvíli na to, aby ses rychle rozhlédl a vymyslel, kudy jít dále.

Gridani překvapilo, když za sebou neviděla zraněného alfu, ale zcela zdravého vlka s vyceněnými zuby. Obětovala vteřinu a pohledem zpět k hájku zjistila, že kus za prvním vlkem běží druhý, ale že se třetí vlk (zraněný alfa) zastavil u hrobu a sklonil hlavu, aby do zubů uchopil fialovou květinu. Šipka vystřelená z kuše sice našla svůj cíl, ale ten nestřežený moment zaváhání přiměl bližšího vlka změnit tempo, a tak mu střela přejela po hřbetu a zranila ho jen zlehka.
útok 13, zranění 3

Vlk zavyl a podrážděně pokračoval v pronásledování Gridani v očividné snaze srazit ji k zemi. Tieflingka však věděla, že směr se zvířeti za běhu mění těžko, takže mu na poslední chvíli uhnula z cesty a vlk proskočil kolem ní, aniž by se jí dotkl.
útok 6, zranění 0
Druhý vlk pokračoval v pronásledování Azazela a holčičky.

//Gridani: jako zkušený dobrodruh, který má již pár bitek za sebou, se v okolí orientuješ lépe i za bojových podmínek, a proto si všimneš trojice běžící k farmě a směrem k tobě. Na chvíli se ti však ztratí z očí, když je skryje mírně se vlnící terén kolem farmy.

Přeslesní běh
Shennenna, Krystalik + Gridani, Azazel

Mírně jsem se pousmál v náznaku lehkého úšklebku na své společníky, když mi oznámili, že ďáblíci dole jsou členové jejich gildy a patří k rase jakýchsi teiflingů. Zamyšleně jsem pokývl hlavou.
"Dobrá budu si to pamatovat."
Možná jsem chtěl říci ještě něco, ale v tu chvíli už se ozvalo zavytí a krátce po něm druhé. Postavičky dole se daly na útěk k farmářskému domku.
"Doufejme, že ostatní jsou někde poblíž a ne mrtví."
Houkl jsem na Krystalika a rozběhl jsem se za svými společníky seč mi síly stačily. Za běhu jsem se dotkl své lampy.
"Dej mi sílu."
Vydechl jsem v duchu a očima pátral po okolí.
"Dávejte bacha kde je jeden vlk bude celá smečka, ale bojí se ohně! Zažeme je!"
Zavolal jsem na Krystalika a Shennu za běhu.
"Až se přiblíží zkusím je zahnat."
Kývnu na společníky, jakmile zastavíme a letmo bříškem ukazováčku a prostředníčku přejedu po boku lampy a pak prsty roztáhnu, cítím, jak mi zajiskřila magie mezi prsty.
"Díky ti."
Pousmál jsem se a očima pátral po okolí s úmyslem v případě, že nějaký vlk objeví, střelit před něj tajemný výšleh. Abych jej tím odehnal, nechci je zabíjet zbytečně pokud to nebude nutné. (Držení akce na seslání Tajemného výšlehu)

Den 5110 - Jasanová farma
Djax, Shennenna, Krystalik + Gridani, Azazel

Postupujeme postupně z kopce směrem k farmě, když náhle je slyšet vlčí zavytí. A po chvilce druhé. Vidím jak se Gridani i Azazel rozeběhli k farmě. Hrozí nebezpečí, dojde mi a slyším i Gridani jak křičí na poplach.

"Rychle k nim." vyhrknu a rozebíhám se z kopce směrem k farmě. Tedy k místu kam běží ostatní. Cestou sleduji i okraj lesa odkud znělo to vytí a kam původně Azazel koukal.
Jakmile doběhneme k farmě, pozdravím se se spolugildovníky a pak provedu pár kouzelných gest a pronesu zaklínací formuli a tím sešlu kouzlo, které mne bude chránit před případnými útoky (Mage Armor).

Cesta na farmu

Djax, Shennenna, Krystalik + Gridani, Azazel

Zasměju se Krystalikově vtipu. "S Azazelem jsme se jednou zdrželi v hostimci. Démon chtíče do sebe hodil pět kořalek a usnul na stole. Ale co jsem slyšela od ostatních, nebezpečí se postavit umí."

Pomalým krokem následuju ostatní z kopce dolů.
Na první zavytí zvednu hlavu a zhodnotím situaci.
Na druhé zavytí se rozeběhnu naproti Gridani a malému člověku. Potkáme se skoro u farmy. Pokusím se o úsměv na pozdrav a sáhnu po holi upevněné na zádech.

U hájku

"Bohové, vy mě zkoušíte." Byl to sotva znatelný povzdech v okamžiku, kdy Azazel spatřil zraněného alfu, který se proti veškerému očekávání vrátil. Sotva se dal trochu dopořádku, byli tady zas.

Květina už jednou byla na hrobě a tak natáhl ruku od sebe a pustil ji zpět na hrob. Tím že by zkontroloval zda a kam dopadla se nezdržoval. Otočil se na patě a tryskem vyrazil za holčičkou a Gridani.

U hájku

"Běž," postrčím holku před sebe a jestli neposlechne tak do ní strčím ještě víc. Nepotřebuji aby teď zamrzla. Tohle chování skutečně nevypadá na nic normální. Nejspíš v tom bude nějaká magie. Kuši mám připravenou a během následuji holčičku zpátky k chalupě.
Co chvíli se ohlédnu za sebe a doufám, že Azazel nebude zkoušet nějaké pitomosti a také se dá na úprk do bezpečí. Při běhu ještě zakřičím z planých plic: "Poplach! Útočí!"
Doufám, že to ta banda uvnitř uslyší a přiběhnou nám na pomoc. Já mezitím vypálím po vlkovi, který se při pronásledování dostane nejblíž a pak tasím meč.

Soumrak nad lesem

Po čase stráveném pozorováním, jak Azazel ošetřuje všechny raněné, kteří se odpoledne shromáždili v domě, se jej holčička už nebála, i když si pořád myslela, že ten pán vypadá nějak zvláštně. Když ji pobídl, aby utíkala ke Gridani, nemusel ji příliš pobízet, přeci jen vlčí volání udělalo své. Rozběhla se k tieflingce, jež stála s nachystanou kuší v ruce.

"Paní, slyšela jste to?" zavolala, když k ní doběhla. Chytla se jí kolem pasu ve snaze schovat se za ní jako za máminou sukní a nejevila známky toho, že by utíkala někam dále.

Azazel zalétl pohledem k lesu, ale žádného vlka tam neviděl. Hranice mezi stromy a paloukem byla zřetelná, protože se farmáři starali, aby stromy nezasahovaly na pastvinu a lesní porost bujel pouze na jedné straně pomyslné předělové čáry, jež procházela polovinou stráně a neumožňoval tak pohled do dáli. Vědouc, že má ještě chvilku času, upřel zrak na svítící květinu. Vypadala docela obyčejně, čerstvě utržená, s devíti fialovými květy na lodyze a menším počtem listů. Světlo, jež z ní vyzařovalo, bylo mírné a jemné. Zatímco si prohlížel rostlinu, ozvalo se od lesa další zavytí, tentokrát však přicházelo od hranice lesa. Rychlý pohled Azazelovi ukázal, že se na něj dívá zraněný alfa, kterému stále z boku čouhala šipka z kuše a z nohy mu čouhal ulomený dřík šípu.



//Azazeli, musíš jednat rychle - ve vteřině se rozhodnout, jestli si kytku vezmeš s sebou nebo ne. Pokud budeš chtít, stihneš doběhnout ke Gridani, i kdyby měly s holčičkou náskok. Nikdo z vás však nestihne doběhnout až do domu, vlk by vás chytil pár metrů od zadního plotu zahrádky.
//Gridani, pokud chceš vylézt na strom, je to možné, jsou tam dva dobře stavěné, každý by udržel určitě tři lidi, ale holčička sama na spodní větve nedosáhne. pro tebe by to však neměl být problém, za života ses našplhala dost, byť to bylo především v lanoví lodních plachet.

Djax, Krystalik a Shennena sice zaslechnou první vlčí vytí, ale zdá se jim, že přichází z dálky. Vidí, jak holčička běží ke Gridani, a Azazela, který si kleká k hrobu, ale není jasné proč. Když posléze zvedne hlavu, je zřejmé, že se dívá směrem k lesu, ale není poznat, na co, i když si to podle vytí můžou domyslet. Pomalý postup zrozený z obezřetnosti je přivedl sotva do čtvrtiny cesty z kopce, když se ozvalo druhé vlčí vytí, tentokrát mnohem blíže. Farma leží v dolíku pod kopcem, z této strany mírně se svažujícím, na kterém stojí, a jenž se táhne až za farmu, kde přechází v les.

//Pokud poběžíte, ve stejném čase, který by to zabralo Gridani, Azazelovi a holčičce, se dostanete ke vratům na farmu, ale ne dovnitř. Navíc vám tak statek bude bránit ve výhledu na les a palouk pod ním. Pokud poběžíte po vrstevnici po úbočí kopce, dostanete se na dostřel hájku a trojice u něj, ale zároveň také blízko k lesu. Zhruba tam, kde se nachází spálená skvrna, ale jinam, než kam se dívá Azazel.

Den 5110 - Cesta na farmu
Djax, Shennenna, Krystalik + Gridani, Azazel

Z kopce je krásný výhled. Chvíli se kochám, ale nakonec přeci jen sjedu pohledem k našemu cíli, farmě. Evidentně se tam něco stalo.
Když Djax zmínil démony chtíče, zasměju se svým kovovým hlasem.
"No, hlavně jim tak neříkej, až je dole potkáme. Jsou to totiž členové naší gildy. Ta větší s kuší je tiefling Gridani. Toho menšího tieflinga moc neznám, je v gildě krátce. Avšak podle jména uvedeného na zakázce se jmenuje Azazel."
Chvíli se odmlčím, když pozoruji farmu.
"Ale ostatní nikde nevidím, mělo by zde být pět členů gildy."

"Souhlasím, jdeme blíž." a vydávám se z kopce k farmě.

Srocení skupiny?

Shennenna, Gridani, Krystalik a Azazel

Když jsme opustili cech a dali jsme se na cestu, čekal jsem, že nás povede někdo z místních, ale jak se zdálo ani oni neměli přesnou představu, kam vlastně přesně jdeme. Když mi popsali alespoň přibližný směr vykročil jsem kupředu. Pohladil jsem konečky prstů svou lampu a s holí v druhé ruce jsem si docela svižným tempem vykračoval. Až na rozcestí byla cesta snadná, když jsme se rozhodovali kam dál oči mi padly na stezku, kterou používali málo, ale pošlapaná tráva mne zaujala. Přiklekl jsem tam a spatřil stopy směrem po pěšině nahoru do kopce.
"Jak se zdá někdo potřeboval ve spěchu docela rozhled. Koukneme na to, třeba nám to napoví, kde máme zbytek skupiny."
Navrhl jsem a vydal jsem se nahoru do kopce.
"Ve spěchu se stáhnout na kopec? Pro orientaci dobré, ale pokud by mě něco pronásledovalo, je to docela špatné místo, kam se schovat."
Nevšiml jsem si však dalších stop, takže jsem usoudil, že k tomu měla dotyčná osoba jiný důvod. Až když jsme stanuli na vršku kopce naskytl se nám pohled na farmu, les a háj mezi tím. Nelze si nepovšimnout vlčích mrtvol, které se válely okolo a také dvou.....rohatých osob s ocásky a malého děvčátka.
"Hmm vypadá to, jako dvě nějaké sukuby, že by chtěli ublížit tomu děvčátku? Neřekli, že by v tom mohlo být zamícháno něco takového."
Lehce jsem se zamračil a podíval jsem se na své společníky.
"Neměli tam mít problém s vlky? Tohle spíše vypadá, na nějaké démony chtíče, nebo tak něco."
Odtušil jsem a počkal jsem, zdali má někdo k tomu, co říci.
"No nic musíme blíže."
Začal jsem obezřetně scházet z kopce, cítil jsem, jak mi mezi prsty volné ruky zachvěla magie. Nehodlám nic podcenit, byl jsem připravený po těch stvořeních od pasu vypálit, pokud to bude potřeba.
"Pokud tu dívenku očarovali, musíme si dát pozor ať jí nezraníme."