Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Vlčí zhouba
Ukončená jeskyně!
Družina
| |||
 | Jasanová farmaAzazel, GridaniBez Sagamorovi pomoci a těžké práce by celý pohřeb nenabyl potřebné atmosféry. Jindy poměrně úsměvný a otevřený Azazel zvážněl. Nemohla za to pouze bolest, kterou před ostatními úspěšně skrýval. Jen co ošetřil ty, kteří přežili, věnoval se padlému otci. S pomocí jeho tělo zabalil do prostěradla a převázal tak, aby na něm drželo. O spolupráci pouze žádal a nerozkazoval, přesto dokázal s důrazem dohlédnout na to, aby tělo nevláčeli, ale přenesli, správně vybrali místo, třeba jen dle toho kam dopadalo světlo a jak blízko bylo okolním stromům a jejich kořenům a aby byl hrob dobře a viditelně označen. Dokázal zapojit každého, kdo se nachomýtal kolem, sběrem kamenů, výrobou kříže, rozbíjením drnů a tak dále dokud nezbyl téměř žádný čas topit se ve vlastních myšlenkách. Při obřadu natáhl ruku a vzal za ni holčičku, aby mu při modlitbě stála po boku. Řeč vedl dlouhou a popsal při ní celou farmu, pozůstalé a vše, co měl příležitost vypozorovat z okolí i z farmářova skonu, jehož byl svědkem. Musel si ovšem sám přiznat, že o tom, který tu teď bez hnutí leží, neví vlastně vůbec nic. Jeho bohyně mu kladla na srdce, aby strasti světa bral zlehka. Vše tudíž začalo slovy: "Nadělila jsi nám krásný den. Nám se ale s odchodem milovaného vkradl do srdcí smutek..." Ke konci se již smráká. Trocha šera na dva tieflingy těžko udělá nějaký dojem. Jemně zářící květina je zcela jiný případ. "Utíkej za mou rohatou kamarádkou, už je tma." Kromě tmy samozřejmě nešlo neslyšet vlčí vytí. Azazel pustil dívčinu ruku a rozhlédl se obezřetně po okolí, než se pokrčil v kolenou a natáhl se po květině, aby si prohlédl i ji. | ||
| |||
7015.jpg){kind=icon} | Cesta z Gildy Djax, Krystalik, Shennena Zachytila jsem Djaxův pohled. Možná mi přišel až vyzývavý, i když šlo asi jen o zvědavost s kapkou netrpělivosti s mou mlčenlivostí. Pokrčím ramenem. "Náš kmen si na papírování také moc nepotrpí." Podívám se na svou prázdnou dlaň. "Také ani magii příliš neovládáme. Kouzlit umíme jen s vlastním tělem." Na dlani mi vyroste zelený úponek s dvojicí drobných lístečků. "Vždycky mi po tom vyhládne." Pěst krátce sevřu a znovu ji otevřu. Úponek v dlani zmizel. "Jmenuji se Shennanna a jsem Wilden. Náš kmen má blízko lesu." Při představení si položím dlaň na hruď a pak plynulým pohybem naznačím k celé své postavě. "Jak je vidět." Usměju se. "Jsme s ním i mezi sebou ve spojení... jak to jen popsat... umíme číst v jeho náladách tak jako... jako čtou lidé ve tváři radost nebo bolest." Následně vyrazíme a já si nejsem vůbec jistá, čím se do rozhovoru zapojit. Naštěstí mě po cestě vedou a tak se mé myšlenky toulají uplně jiným směrem. Je vlastně svým způsobem dobře vyrazit právě s touhle skupinkou. Čekala jsem lidské společníky tak moc, že jsem podcenila jak příjemné je stát mezi Djaxem a Krystalikem a být tím posledním, na koho kdo koulí očima. To všechno se ale ještě může změnit až potkáme zbytek skupiny podepsané na vývěsce. Mrknu na Djaxe. Vlastně je to sympaťák. Připadá mi jako Pán snů. Ani bych se nedivila, kdyby to byl uprchlý džin z lampy opilý nově nabytou svobodou. Jeho tělo by pak třeba drželo pohromadě stejně jako iluze, kterou vykouzlil na své ruce. Nakonec bezmyšlenkovitě máchnu rukou, jako bych chtěla iluzorní obraz rozvířit, a ani jsem si nevšimla, že Djax jde kousek předemnou. Omylem do něho při tom ťuknu. Ruku pak stáhnu před sebe a pokouším se na ni nechat vyrůst suk, pak větvičky a vytvořit z toho nějaký tvar. Zarazím se a ze zamyšlení skočím rovnou do rozpaků. Myslím, že jsou na mně i vidět. Právě jsme dorazili na kopec, ze kterého je krásně vidět na farmu i les za ním. Musím se přestat ztrácet ve vlastních myšlenkách. Pomalu si ani nevybavuji, jak jsme sem došli. | ||
| |||
 | U hrobu Azazel "Je na čase se vrátit," zavolám na ty dva když se ozve vlčí vytí. Při tom si ze zad sundám kuši a natáhnu jí a založím šipku. To jenom tak pro jistotu. Zraněný Azazel by je mohl pořádně vydráždit když na to přijde. Pach krve dokáže udělat své. Viděla jsem vodu, která se vyloženě vařila když se tam desítka žraloků prala o kus masa. Tohle by mohlo být podobné jenom na souši a nerada bych kvůli tomu strávila noc na stromě. Proto bude lepší se pohnout a schovat se za zdmi a pevnými dveřmi. Nehodlám tu, ale holčičku a Azazela nechat a odejít sama, jsem ale připravená tu holku klidně popadnout do náručí rovnou s ní utéct kdyby to začalo lézt z tlustého do tenkého. | ||
| |||
 | Jasanová farma Azazel, Gridani "Tak já si teda vezmu na starost farmářku," zamumlá si Darken napůl pro sebe, když vidí Gridani odcházet směrem ke shluku stromů, kde je pohřben farmář. "Stejně tady asi budeme muset přespat, tak bych to mohl vevnitř obhlédnout," říká si po cestě k domu, před nímž se na chvíli zastaví a přes rameno prohodí směrem k Sagamorovi: "Mohl by ses porozhlédnout, jestli by se tady nenašlo místo, kde bychom mohli přespat? Ať se v domě nemačkáme všichni." | ||
| |||
| Cesta z Gildy Djax, Krystalik, Shennena Přestože Djax svůj podpis na pergamen nepřidal, seznam zakázek se i tak ukázal užitečný, především díky informacím. Při bližším prozkoumání jste se dozvěděli, že se žádost farmářů o vyřešení problémů s vlky vydalo plnit 5 členů gildy: Azazel, Darken, Gridani, Karissa a Sagamor, přičemž pouze Darken a Gridani jsou členy cechu delší dobu a ostatní jsou nováčci. Vlci byli spatření na jižní a jihozápadní hranici Westwoodského lesa. Pohřešovaný farmář je jediný syn rodiny Podhorských, která sídlí na farmě, jež se nachází v údolí mezi Westwoodem a předhůřím Mečových hor. Protože se farmy na západě oblasti nachází poblíž Vysoké cesty, vydáte se tamtudy. Nějaký čas vám putování zabere, a tak na místo, kde z Vysoké cesty vybíhá polní cesta široká tak akorát pro farmářské povozy, dorazíte pozdě odpoledne. Podle údajů od farmářů se jedná o komunikaci, která spojuje místní farmy, roztroušené poměrně daleko od sebe, s vesnicí Amphail východně od severní části farmářské oblasti. Farmářská cesta je používaná především jako spojnice s vesnicí a část napojující se na Vysokou cestu vypadá docela zanedbaně a málo používaně. Když se zastavíte na rozcestí, abyste si na chvíli odpočinuli, všimne si Djax pěšinky, která vede na vrcholek jednoho z kopců a nese stopy po tom, že po ní nedávno někdo rychle vyběhl, jak nasvědčují několika četné stopy po rozryté hlíně a vykopnutých drnech trávy, které po sobě zanechá ten, kdo se pohybuje ve spěchu. Vzhledem k tomu, že se nepoužívaná cestička stáčí mezi kopce a nejde vidět, kam přesně směřuje a kopec vypadá jako vhodné místo pro rozhled do okolí, vydáte se čerstvou stopu prozkoumat. Z vrcholku kopce máte pěkný výhled na farmu pod ním a les za ní. Mezi farmou a lesem se nachází menší háj, ve kterém stojí dva tieflingové a malá holčička. Jeden z tieflingů a holčička postávají u sebe v nitru háje, další je sleduje zpovzdálí. Na kopečku vedle toho, na němž stojíte, vidíte sežehlou černou skvrnu. Před farmou leží tělo vlka, přičemž důkaz o jeho smrti představuje uťatá hlava. Ve dvoře farmy leží další mrtvý vlk. //Krystaliku, ty sis stopy nevšiml dokud ti ji Djax neukázal, ale protože ses rozhodl, že mu budeš věřit, neměl jsi důvod pochybovat o tom, na co přišel. Shenneno, ty se držíš ostatních a možná ti není úplně jasné, jak může rozrytá hlína souviset se ztraceným člověkem, takže ses po žádném takovém znamení ani nedívala. Kdo ví, proč to přijde ostatním zvláštní? | ||
| |||
 | Noví společníci Zářivýma očima jsem slétl ke Krystalikovi, který se, jako první rozhodl se mnou začít nějak více bavit. Na tváři se mi objevil smířlivý úsměv, následovaný lehkým pokývnutím hlavy. "Svá slova vždy beru vážně Krystaliku. Pokud se nemůžeme spolehnout na něčí slovo, kus pergamenu neposlouží lépe. Jsou určité věci, které dělám určitým způsobem, proto bude muset mé slovo postačit. Ale nemusíš se ty ani tví přátelé ničeho obávat, má slova nejsou tak pomíjivá, jak tou bývá bohužel u lidí." Naznačím tím, že nikdo z nás přítomných vlastně není člověk a že jsou to právě oni, kdo nejčastěji své přísahy porušují. "Co se týká vašeho Mistra. Věřím, že kdyby mi nevěřil, nepřizval by mne sem, pokud ano, bylo by to.....neprozíravé. Ví čeho se držím a pokud doufal, že se něco od našeho posledního setkání změnilo, spletl se. Ale respektuji to." Když se Krystalik rozmluvil o tom, co umí a udělal obrázek nočního města s oblohou usmál jsem se nad tímto výtvorem. "Velice hezké a užitečné. Magie je užitečná sama o sobě, to je pravda. Taky s ní mám, co dočinění, ač předpokládám, že každý kráčíme v tomto ohledu po jiné cestě." Úsměv mne neopustil ani, když jsem se bezděky dotkl prsty levé ruky olejové lampy u pasu. Pocítil jsem jistý pocit úlevy a jistoty. Pak jsem natáhl svou ruku dlaní vzhůru vedle té Krystalikovy. Nad dlaní se mi zavlnil vzduch, a jakmile se ustálil, tak mi dlani seděla malá figurka v podobě Krystalika.
"Avšak některé její prvky budou asi podobné." Zvedl jsem jeden koutek úst v náznaku úsměvu a pak když jsem v dalším okamžiku pohnul rukou, tak se podobizna rozplynula, jako by jí někdo rozfoukal do větru. "Těším se na spolupráci Krystaliku a jsem zvědav, zdali naše.....magie bude možno kombinovat." Pak jsem slétl pohledem i na naší třetí společnici. "Zajímalo by mne, co je zač ona." | ||
| |||
 | Den 5110 - Noví společníci Djax, Shennenna, Krystalik Gilda dobrodruhů Sleduji rozhovor mezi Djaxem a mistrem a začínám si dělat obrázek o jejich vztahu. Pochopil jsem tedy, že Djax nepatří do gildy a má problém podepsat zakázku. Jakmile se k nám Djax vrátí ze svého nákupu zásob, zadívám na něj zkoumavě, než se ozve můj kovový hlas. "Djaximirialiusi, můj názor na tebe je v tuto chvíli neutrální. Neznám tě a tak nemohu říct, že ti věřím, ale zároveň ani nemohu říct, že ti nevěřím. Nerozumím sice tomu, proč máš problém zakázku podepsat, ale věz, že to není nic, co by tvou osobu jakkoli omezovalo, pokud je to to, čeho se bojíš. A pokud myslíš vážně to co tvrdíš, že tento úkol nemíníš opustit, tak bys neměl mít ani jakoukoli obavu zakázku podepsat. Nicméně rozhodnutí je samozřejmě na tobě." Pak se ještě podívám na Alronda a na Shennennu a pak zpět na Djaxe. "Já osobně tvůj podpis pod zakázkou nepotřebuji, je to pro mne jen formalita. V tuto chvíli to, zda tě budu považovat za K'omrada, tedy společníka v tomto úkolu, závisí na mistrovi Alrondovi. Pokud on ti bude věřit, pak ti budu věřit i já." Načež provedu gesto kdy zaťatou ruku v pěst přitisknu na svou hruď a kývnu hlavou. "Abych ale také odpověděl na tvůj předchozí dotaz. Já dokážu využívat arkánní energie těchto světů a přeměňovat je v rozmanité efekty, … ehm tedy účinky. Běžně se to zde označuje za magii." V ruce se mi objeví malý modrý krystal, udělám několik gest a krystaly vetknuté do mého těla se zalesknou a zajiskří magickou energií. Nato se kousek od nás ve vzduchu objeví velký malovaný obraz ve zdobeném rámu, který zobrazuje pohled na noční město Waterdeep. Stejný obraz měl Alrond ve své pracovně na zdi. Chvíli tam jen tak ve vzduchu vísí, pak mávnu rukou a on opět zmizí.  -------------------------------- Hod na vnímání: 10 + 3 = 13 | ||
| |||
| Skrytá výhružka? Mírně jsem se na mistra zamračil, když mi předhodil mou nevoli ohledně podpisu pergamenu. Pozvedl jsem tázavě jedno obočí a pak jsem se mu podíval do očí. "Pokud všichni věří více cáru papíru, více, než slovu cti, pak jsou lidé opravdu hloupí. K rozdělané práci se neotáčím zády, ani k těm, kterým s ní pomáhám, ale k tomu stačí mé slovo, ne kus papíru." Neuhnul jsem pohledem ani na okamžik. "Sám jsi mě na pomoc pozval, očekával bych více důvěry v někoho, koho sis sám přivolal, ač nepatří do cechu. Pokud pro tebe, nebo tvé lidi mé slovo nic neznamená, pak jsem se v téhle Gildě šeredně zmýlil." Zatvářil jsem se zklamaně a odvrátil jsem se od mistra. Na jeho tichá slova jsem více nijak nereagoval, svou pozornost jsem přesunul k Shennenně a Krystalikovi. "Zajdu si koupit nějaké zásoby na cestu a můžeme vyrazit, vše ostatní potřebné mám sebou. Mezitím máte čas se rozhodnout jestli věříte mému slovu dost na to, abyste cestovali se mou, nebo zdali se naše cesty opět rozdělí." Má slova byla smířená a upřímná. Neměl jsem důvod něco skrývat, nebo se je snažit přesvědčit. Gilda chtěla pomoc, je tedy na Gildě jestli o ní stojí za mých podmínek, nebo ne. Zamířil jsem do výčepu za goliathem. "Poprosil bych něco zásob na cestu, trvanlivých pokud možno, může to být nějaké sušené ovoce, maso, nebo podobně, tak abych vydržel pár dní, čutorou s vodou také nepohrdnu ať nemusím shánět na tržnici. Řekni, co jsem dlužen." Vyhodím to na přímo a počkám si, na sumarizaci, abych mohl barmanovi zaplatit. Koutkem oka kontroluji své dva potencionální společníky, jestli o mou společnost stojí či nikoliv. Hod na vnímání: 17+4 = 21 | ||
| |||
| Mistrova pracovna (Djax, Krystalik) "Intuice je těžko uchopitelná substance a ve své podstatě snadno zaměnitelná s paranoií," poznamená mistr, kterému neunikne podezření schované v Djaxových slovech. "V tuto chvíli neexistuje žádný důkaz o tom, že by ty dvě zakázky byly spojené, krom místa, na které se vážou. Zdůrazňuji, že plníte úkol přijatý gildou, nejdete na záchrannou akci. Nechtěl bych, aby vyvstaly jakékoli pochyby o podstatě vaší mise." Ačkoli nezvýší hlas, jeho slova by nemohla rezonovat jasněji. S úsměvem na půl úst pak žertovně dodá, že by o lokalitě a její historii mohl říci více v podstatě kdokoli, kdo četl dějiny oblasti Waterdeep. "Přesto, neuškodí, pokud se budete na věc dívat v širším kontextu a chci, abyste mi nahlásili cokoliv, co by vylučovalo náhodu jako příčinu starostí farmářů," řekne Krystalikovi a je jasné, že tím považuje debatu za uzavřenou. Hospoda gildy (Djax, Krystalik, Shennena) "Postup pátrání nechávám na tobě, nemám pochyby o tvých schopnostech," okomentuje mistr Krystalikův návrh a jeho podpis na listině přijme s pokývnutím, stejně jako Shennenin tichý souhlas s účastí. "Pokud by se ti zdálo, že ti farmáři nevěří, zkus na ně promluvit, zdvořilá slova lidi mnohdy uklidní," doporučí ještě bojovnici z rodu wildenů. "Mezi lidmi panuje spousta předsudků, ale mohou být relativně rychle prolomeny." Od Krystalika a Shenneny mistra odtrhne Djaxovo prohlášení. Prudce se otočí a proměna z vlídného mentora na věhlasného kouzelníka, který drží pevně v rukou gildu a všechny její členy, je nepřehlédnutelná. "Chováš se, jako by to byl krevní úpis, jenž na věky zaprodá tvou duši a přitom se jedná o pracovní smlouvu - důkaz, že odvedeš práci a dostaneš zaplaceno. V podstatě jednorázovou dohodu, které uzavírají lidé neustále, vědomě či nikoli." "Ale v jedné věci máš přesto pravdu - podpis na pergamenu představuje pomyslný závazek, a to nejen vůči mě, jako mistrovi cechu. Především je to forma slibu těm, kteří se na cestu vydávají s tebou. Aby si mohli být jisti, že jim nevrazíš nůž do zad, když budou spát a nevykašleš se na zadaný úkol, pokud si nešťastně skopneš palec u nohy." Mistr udělá pár rychlých kroků a dostane se tváří v tváří k Djaxovi, přičemž nezapomene postavit svou hůl na zem s úderným zaduněním. Pošeptá Djaxovi pár slov, pak kývne na Krystalika a Shennenu v tichém znamení, že s nimi počítá a odejde pryč. //Krystaliku, Shenneno, neslyšíte, co říká mistr Djaxovi - je to očividně něco osobního. Pokud to chcete zjistit, budete se muset Djaxe zeptat a je jen na něm, jestli vám odpoví. //Pokud se chcete vydat na cestu, je nejvyšší čas, ale ještě se stihnete rozhodnout, jestli po cestě něco koupíte nebo se domluvíte na nějakém konkrétním postupu, případně si vyměníte informace, kdo co umí nebo navrhnete konkurenční plán k tomu, který předložil Krystalik. Pokud tam chcete vpadnout jako velká voda naslepo, tak je to samozřejmě taky možnost ;) //Hoďte si na perception a výsledek hodu uveďte na konci příspěvku, bude se od toho odvíjet další děj. | ||