Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Vlčí zhouba
Ukončená jeskyně!
Družina
| |||
 | Ráno Spánek je trochu divočejší než jak jsem si představovala. Sen nebyl zrovna z těch příjemnějších. Naštěstí když se probudím rychle to vyprchá a zůstane pouze matná vzpomínka na něco nepříjemného. Chvilku ještě zůstanu ležet s očima upřenýma na strop kůlny. Podle zvuků slyším, že Raina je už vzhůru a nejspíš už delší dobu. Konečně se protáhnu a posadím se. "Brýtro," pozdravím elfku. Rozhlédnu se kolem, ale všechno vypadá v pořádku. Nejspíš se sem nikdo nepokoušel dostat. Nakonec přelezu k okénku ze kterého odstraním překážky a vykouknu ven do dalšího rána. Chvilku se rozhlížím kolem dokola a pak seskočím dolů abych si odskočila za chajdu. Za chvilku se vracím zpátky. Počkám až Raina odstraní barikádu a vlezu dovnitř. "Takže, kam se vydáme teď? Zkusíme najít ten chrám či co to je?" zeptám se na plány na dnešní den. Z vaku vyndám trochu jídla a pustím se do snídaně. | ||
| |||
 | Dlouhá noc Už jsem ani nestihl adekvátně pobouřeně slovně reagovat, když mě opět Gridani odkázala do lampy. S tichým povzdechem jsem opět ducnul na polštáře. "Proklatá rohatice a její nevymáchaná pusa." Promnul jsem si unaveně oči. Naštěstí hůlky sice reagovaly s mou lampou ale nijak ve větší míře. Natáhl jsem se proto na polštáře, abych trochu popřemýšlel a počkal, až budu moci ven. Ale tak nějak jsem pocitově záhy přišel na to, že si tu tentokrát pobudu o něco déle. "Paráda." Vydechl jsem a zavřel na chvíli oči. Za zavřenýma očima jsem přemítal, jakou spojitost by mohly mít tyto hůlky se sférou džinů, na druhou stranu mohla na sebe jen reagovat magie s magií. Třeba se jednalo jen o podobný typ, nebo tak něco. Bohužel mé znalosti v těchto oblastech byly patrně mělčí, než by mi bylo rádo. Nakonec jsem se povaloval v lampě a přemýšlet hodinu. Tak nějak mi stejně myšlenky také ubíhaly k jinému nedávnému nevítanému rozhovoru a pohrůžkám, kterých se mi dostalo. "Ubývá času a výsledky žádné." Zatnul jsem na chvíli zlostně zuby. Konečně přišel okamžik, kdy jsem se mohl vrátit. Po mém objevení však již děvčata patrně spala. Upnul jsem lampu opět do jejího bezpečí mé blízkosti a tiše vydechl. "Tak se dáme do práce." Usadil jsem se k hůlkám a začal je zkoumat. "Hmm habr to říkala i Raina....hmmm nějaké staré velmi staré kouzlo. Proč v tom nevidím něco více konkrétního? Že by to nebylo už celistvé kouzlo?.....Částečky částečky...." Mračil jsem se na hůlky a mnul si zamyšleně bradu. "Třeba byly hůlky původně součástí jedné velké magické hole, ve které toto kouzlo bylo celistvé, nebo nějakého jiného objektu, třeba stromu, nebo tak něco." Dál jsem se věnoval zkoumání hůlek a zkusil si je dát dohromady jestli bych z těch střípků dohromady nedokázal zjistit něco bližšího o možném celku, případně, jestli mi stále něco chybí. Jakmile jsem zjistil vše co se dalo zamířil jsem k sadě řezbářských nástrojů společně s hůlkami. Přelétl jsem očima jejich zaprášený povrh a začal jsem pátrat po stole, co vše zde je, jestli se tu nachází i něco dalšího kromě nástrojů, ať by se jednalo o poznámky či návody v šuplíku, nebo nějaké bližší známky předešlé aktivity, nebo jestli hůlky samotné nějak reagují s tímto místem, nebo nástroji samotnými. "Stále příliš daleko od cíle." Bručel jsem si pro sebe i přes všechny objevy neobjevy. | ||
| |||
 | Noc Gridani i Raina už v podstatě spaly, když je ještě přiměl lehký závan večerního vánku zvěstující Djaxe, který se objevil venku z lampy, pootevřít oči. Ve chvíli, kdy skončilo šero, vládu převzala noc a uviděly Djaxe, přestal svítit také okvětní plátek květiny. Gridani Zobrazit SPOILER  Raina Zobrazit SPOILER Djax, vida, že ženy již v podstatě spí, usadil se na pytlích u improvizovaného stolku pod pódiem a v tlumeném světle svíčky začal zkoumat dřevěné hůlky. Djax Zobrazit SPOILER | ||
| |||
| Před spaním "J8 na teorie moc nejsem," poznamenám a složím si přikrývku pod hlavou lépe. "Možná se jeden z nich nebo klidně všichni zapletli s nějakým druidem nebo knězem, ale klidně to všechno může být zcela jinak," povzdechnu si a zadívám se na dřevěný strop. "Uvidíme co zítra najdeme v lese za okultní místo. Já osobně doufám, že tam bude ten sviňák, který se nerozpakuje střílet na zpoza stromu. Předvedu mu co si o tom myslím. Až s ním skončím tak mu nezůstanou žádné prsty, kterými by mohl natáhnou tětivu a nejspíš ani paže." Oddám se malému snění před spaním. Vážně nevím co si o tom myslet, ale za to mě tu stejně nikdo naplatí. J8 tu jenom pobíjím vlky a s tím jsem spokojená. Zavřu oči a dál už to nerozebírám. Je čas spát a zítra nás čeká prodíraní se křovinami. | ||
| |||
 | Před spaním Myslím, že sem nepronikne ani myška. Dveře, i velké okno, jsou zabezpečené a pokud sem někdo zkusí vniknout, zaručeně nás to probudí. Jen to bohužel znamená, že místo pod otevřenou oblohou, musím spát uvnitř. Jednu noc ale snad vydržím. | ||
| |||
| Před spaním Djax je zpátky ve svém domečku. Uvědomím si, že je to trochu mým přičiněním, ale co. Stejně už jdeme odpočívat a nějaké další diskuze mohou počkat na ráno. Ještě věnuji poslední pohled tomu jak jsme to tady zabezpečili. Myslím, že je to dostatečné. Jedině snad, že by Djax využil nějaká ochranná kouzla pokud je ovládá, ale myslím, že to zvládneme i bez toho. Sice mě napadá jak by nás tu mohli přepadnout, ale pochybuji, že obyčejní vlci by tuhle chajdu zapálili a děcka to snad taky nenapadne. Pak si všimnu podezřelé záře v rohu. Loktem drcnu do Rainy a ukážu jí na co se to dívám. "Hele, další pitomá svítící kytka," zvednu ten kousek a podržím ho v dlani. "Chceš s tím něco dělat teď nebo si to necháš na další den?" | ||
| |||
| Před spaním Gridani a Raina Gridani byla sotva v půlce věty, když se Djax jen zašklebil a v oblaku modrého kouře zmizel v lampě, jež na zem dopadla s tupým bouchnutím. Oproti dosavadním zkušenostem se však nevynořil během minuty zpět ven. Nic však nenasvědčovalo tomu, že by byl někde problém, a tak se ženy rozhodly spojit své síly při přípravě chatky na noc. Raině se podařilo popotáhnout jeden z regálů ke zdi, kde v kombinaci s poleny, s nimiž přišla Gridani, vytvořil efektivní zábranu. Djax Jakmile se Djax ocitl zpět v lampě, zaraženě zůstal stát a čekal, jestli se něco stane s hůlkami, jež měl u sebe, když Gridani vyslovila ono zapovězené slovo. Přejel mu po zádech mráz, protože na okamžik dostal stejný pocit, který cítil již v poledne při vstupu do lesa, do něhož pronásledovali jednoho z chlapců a podařilo se mu jej spojit s téměř nepatrnou změnou prostředí lampy, která předznamenala, že jej čeká další léčebná fáze připadající na hodinu šerosvitu. Tentokrát však byla léčivá energie o malinko slabší než posledně, a když se více soustředil na své prostředí, měl pocit, jako by hůlky nějakým způsobem interferovaly s energií proudící ze sféry džinů, přestože jen nepatrně. Z opatrnosti se rozhodl počkat, dokud proces neskončí a zkoumáním hůlek se zaobírat zpět v chatce, v níž se po hodině strávené v lampě objevil. | ||
| |||
| Přípravy na noc Bedna žádná další překvapení neskrývá. Hůlky také jsou k naším chabým pokusům netečné, takže je na čase to nechat na ráno. "Spát budeme nahoře," ukážu na dřevěné patro vedle. "Venku vezmeme polena a zablokujeme jimi dveře. Žebřík se dá dolů a do toho okénka pak můžeme dát bednu. Vlky to zastaví a když se tam tudy bude chtít protáhnout někdo jiný tak to uslyšíme," předestřu ostatním svůj plán na zabezpečení. Není to tady zrovna žádná pevnost, ale ani nečekám nějaký velký útok nebo obléhání takže tohle bude stačit. Vylezu ven a schovám žebřík zase zpátky. Pak vezmu dvě klády, které se dají zapřít za dvířka. Nakonec si na prknech najdu místo které mohu prohlásit za své. Sundám ze sebe zbroj, opasek s mečem položím hned vedle ruky, stejně jako kuši. Hadry, které jsem našla složím a udělám si z nich polštář a tím jsem připravená se odebrat do říše snů. | ||
| |||
| Na dobrou noc Hůlky se mnou nic moc nedělají. Navíc mi to nedává smysl. Do čeho se ti zatracení kluci namočili? Obezřetně jednu hůlku zvednu, a prohlédnu si jí. Habrové dřevo mě nijak nepřekvapí, je to tady poměrně rozšířená dřevina. Jestli to má ale pro naší věc nějaký hlubší význam, to netuším. | ||
| |||
| Hromádka hůlek Když Gridani vyndala hůlky a začaly s Rainou zkoumat bednu samotnou, nevypadalo to, že se setkaly s nějakým dalším objevem. Se zájmem jsem si prohlédl hůlky, zdá se, že byly všechny podobné. Nedivil bych se, kdyby ne vytvořila jedna a ta samá ruka. "Osobně vroucně doufám, že se jedná o něco jiného. Každopádně až si půjdeme odpočinout zůstanu vzhůru první a zkusím zjistit k těm hůlkám něco bližšího. Bude to chtít ale čas a klid." Vysvětlil jsem děvčatům a sbalil hůlky do uzlíčku. Jen tak válet by se tu zrovna nemusely. Pak jsem se znovu rozhlédl kolem. "Možná pokud hodláme spát tady bude dobré, když na noc zabezpečíme dveře a jiné přístupy, kdyby se rozhodla vrátit Sebova parta, nebo jejich chlupatí kamarádi. Nerad bych byl v noci nemile překvapen." Nadhodil jsem a koukl po Gridani. "Co se týká mého cestování do lampy....není to tak jednoduché, jak se zdá a nosit tam neznámý magický předmět by nebylo dvakrát moudré natož jej tam zkoušet." Pravil jsem mírně a postupně svůj zrak nechal vyhasnout opět do normálního, když jsem tu již nic dalšího magického neviděl. | ||