Salaš – 27.Mahena odpoledne

Falgo pečlivě sbírá mince do měšců a Bolgar dělá hromadu ze zbraní kousek od salaše. Nakonec se se tam kupí slušná hromádka a pár štítů.

Kolar za boudou našel bedýnku a vak. Opatrně do nich šťouchne mečem, ale nic se nestane.
Když pak skouší mečem otevřít vak, zabere mu to dost času a nakonec stejně musí použít ruce.
To už k němu přijdou ti dva a tak jejich obsah prozkoumáte společně.

Jako první se podíváte na obsah velkého vaku. Byl zavázaný na krátkým řemínkem a když jej otevřete, uvidíte uvnitř změť různých věcí.
Nějaké kosti, kusy kůže a rostliny. Rozhodně to tam není nijak srovnané.
Když to vyskládáte ven, leží před vámi hromádka krátkých kostí , dvojice drobných ptačích lebek, dvě oválná, tmavě hnědá kožnatá vejce , trojice velkých křídel z hodně přerostlého netopýra a několik bylinek. Tři , dvě a dvě .

Pak se podíváte do bedýnky. Její víko drží kousek řemenu na boku přitlučený hřebíky a na víku je v něm otvor, kterým je prostrčený kousek klacku.
Už když s ní chcete pohnout, zjistíte, že je docela těžká a uvnitř něco rachtá.
Po otevření uvidíte dva kusy železa o velikosti menší cihly a tři různě velké hnědé, tmavě skvrnité „hroudy“. Vypadá to jako kusy nějaké rudy .

A jde se obírat
Vidím, že se Falgo ujal iniciativy. a tak mu jen ještě řeknu:
"Jasný, prachy ber k sobě pak to probereme."
Začnu sbírat nejdřív zbraně.
Své dva oštěpy si dám na záda a ten skřetí dám zatím stranou a pak se pro něj vrátím.
Totéž udělám s ostatními zbraněmi a taky štíty, vezmu si k sobě parůžky, ty uklidím a pak prohldávám dál.
"Hele, kostky" vezmu je a dám i s měšcem do torny.
pak se dostanu ke skřetovi s koženou zbrojí.
"tu bych mu možná i vzal a zkusil dát spravit."
Odpobím Falgovi na jeho dotaz.
"a asi mu seberu i tu čapku, nerad bych dopadnul tak jak jsi mohl skončit ty..."
Poté se brátím k hromadě zbraní a štítů. "Možná bychom mohli tohle vzít kováři... Ten se v tom vyzná a tak."
Pak když zavolá kolar, tak se vydám rovnou k němu.
"Jasný už jdu."

Po boji

Jasný, taky jsem jich pár vystřelil, jen mě se asi budou hůř hledat.
Odpovím Kolarovi.
Tak fajn, copak máte po kapsách?
S Bolgarem začnu obcházet mrtvolu po mrtvole a jak u první najdu měšec, začnu pak mince hromadil v něm.
Jako, maj toho docela dost.
To už mám plný druhý.
Sice je toho hodně v mědi, ale každý penízek se počítá.
Hmm... Hmm...
Prohlédnu si roh z brouka a hodím jej do torny. Jinak zatím nic zajímavého nenacházím. Až tedy, než dojdem k tělu jejich velitele.
Má pěknou zbroj, co Bolgare? A ten peníz je taky zajímavý.
Kousnu do něj a prohlédnu si jej ve slunci.
To je ale divnej zlaťák. Je nějaký těžký, na to jak je malej. A tu ražbu nepoznávám.
Potěžkám jej v ruce a pak ho hodím do měšce k ostatní kořisti.
Když u jednoho najdu dýku, vezmu si ji a zastrčím za opasek.
Kudel není nikdy dost.
Porozhlédnu se ještě po šípech, vyndám z těl ty, které jdou a dojdu si ke sloupku, kde by měl být jeden zaražený.
Jako, Bolgare, pro mě tu asi nic jiného vhodného není. Viděl bych to na to, pobrat co unesem a zkusit prodat. Tedy, asi kromě těch jejich zbrojí, jednak se mi nechce je z nich sundavat a asi to nebude moc cenné. Co myslíš?
Když pak na nás Kolar zavolá.
Jo, jen to tu doděláme a přijdem se podívat. Se mrkni co v nich je. Tady ti krom peněz nemaj moc použitelných věcí.
Ale pak se za Kolarem vydám. Třeba našel něco zajímavého, co hodí víc než staré zbraně.

Pober co uneseš


Jak se tam tak rozhlížím a sleduji okolí, dojdu k mrtvole skřeta, který mě tolikrát trefil, že když vidím s čím po mě střílel, nemohu tomu uvěřit.
"Von to musel mít nějak vočarovaný, tohle neni přeci možný, aby mě s touhle vohnutou větví takhle proháněl. No ale co, určitě se to bude dát krapek speněžit."
Posbírám vše co jde a má nějakou hodnotu. Když se potom otáčím, že se mrknu zase na společníky, všimnu si u boudy v trávě nějakého pytle a bedýnky.
"Copak to tu máme, že by přeci jen nějaká odměna za tohle všechno?"
Opatrně jdu k těm věcem, ale pro všechny případy beru do ruky zase meč.
Dojdu opatrně k těm věcem a špičkou meče opatrně dloubnu do pytle a potom klepnu do bedýnky.
"Tak nám tu přeci jen něco nechaly, nějakej pytel a dřevěnou bedýnku."
Zavolám na ty dva, když si myslím, že by mohly být už hotovy s tím prohlížením ostatních mrtvol.
Mezi tím, než dojdou a já se ujitím, že mi nehrozí žádné nebezpečí, mečem opatrně otevřu ten pytel a opatrně nakouknu, co že to v něm je.

Salaš – 27.Mahena odpoledne

Rozhodnete se prohledat mrtvé skřety, jestli u sebe nemají něco použitelného.

Tedy až na Kolara, který se rozhodl podívat jen na toho posledního, kterého střelil do zad a pak hlídat les, kdyby se někdo z těch co utekli rozhodl vrátit.

Falgo a Bolgar se tedy vydají od mrtvoly k mrtvole, prohlédnou jim „kapsy“ a vybavení, které mají.
Barbar ještě sebere svůj druhý oštěp a také jeden s kameným hrotem , co po něm jeden ze skřetů hodil.

V podstatě jsou si, co se týká zbroje a vybavení, všichni podobní. Mají na sobě hrubé kožené zbroje svázané dohromady provázky, kusy drátu nebo tenkými řemínky. V podstatě to samé má na sobě i Bolgar, jen je ta jeho lépe udržovaná.
Také má každý něco jako jednoduchý vak nebo režný pytel s pár drobnostmi. I nějaké mince mají, buď v měšci nebo zabalené v kusu hadru.

Jdete tedy od mrtvoly k mrtvole.
Jako první navštívíte skřeta s kyjem . Krom jeho zbraně ještě leží opodál dýky s ostřím z pazourku a u mrtvoly najdete asi dvaceticoulový roh z nejspíše obřího brouka, protože kost ani paroh to není. Také u sebe má 3 stříbrné mince a čtrnáct měděných.

Pak se podíváte na dvě těla u sebe.
Skřet s mečem, což je skřetí hrubý meč , dále má za provazem sloužící jako opasek zastrčený lovecký tesák a na paži nasazený dřevěný štít . Jinak nic zajímavého, tedy až na docela těžký měšec. Tucet stříbrňáků a čtyři měďáky.
Hned vedle leží utržená paže a pak zbytek těla toho jejich velitele. Těžká palice , lovecký tesák, dřevěný štít a čapka z vlčí kůže . Ten štít je hodně poškozený od výbuchu. Také on má měšec s sedmnácti stříbrnými a třinácti měďáky. A také s jednou starou mincí s divnou ražbou . Ale zase vypadá jako zlatá.
Jako jediný z těch co jste zabili je oblečen v normální kožené zbroji . Sice je starší a po tom, co s ní udělal Falgo, bude potřeba opravit. A také má na pravé paži uvázaný zelený šátek. Momentálně hodně zakrvácený šátek.

Poslední dvě těla na louce před salaší patří tomu s prakem a s dýkou.
Jeden má u sebe dýku , kožený štít a dvojici srnčích parůžků . A stříbrňák a dvaadvacet měděných.
Druhý prak, velký oblázek a dlouhý nůž . V měšci jste u něj nalezli dva stříbrné, tucet měděných a trojici kostěných kostek .

Po boji


Když jsme všichni v pořádku a ošetřený, padne návrh na prohledání místa a skřetů.
"Souhlas, jdem je prohledat, jo a dík Falgo, dobrá práce, hned je mi líp. Čoveče tys to musel už někdy dělat."
Opatrně se vydávám k jednomu ze skřetů. Spíš ale hlídám okolí a samotné prohledávání nechám na ostatních. Přeci jen ta zranění mě malinko komplikují pohyb a nehodlám si nějak poškodit, tak skvěle ovázané, obvazy.
"Hele vomrkněte to sami, já budu hlídat. Jo když tak určitě poberte šípy, moc mi jich už nezůstalo. Mohly by se ještě hodit."
Opatrně uklidím meč a vezmu zpět luk a nasadím šíp.
"ten šaman mě ale dožírá, ten neměl utýc."
Koukám po okolí a hlavně si hlídám les, kam utekli ti zbylí skřeti.

Po boji
Poslechnu si co Nám řekne pter a jak odpoví Falgo. Poté jen souhlasně příkývnu.
"nemá cenu to opakovat"
Počkám až mě Kolar ošetří.
"Díky, hele když tak mám taky nějaké obvazy, bral jsem je u vetešníka, tak když tak si řekněte, pokud bude potřeba."
Když si prohlédnu Falgovo hlavu. "má ji dobře trefenou...", tak se ho po oštření zeptám.
"Tak co, kolik nás vidíš, haha?" pak ale dodám
" ne vážně, koupil jsi ji pěknou, myslím že mám kliku, že mě netrefil, já nemám ani tu čapku..."
pak jen souhlasím s návrhem.
"šel bych je prošacovat... Ale tu svini s lukem bych si nechal až nakonec - pokud by tam na nás čekali, tak by se to nemuselo vyplatit."
pak se ještě podívám po zbylých oštěpech - po jednom svém a jednom tom skřetím.

Po boji

Jo, dobrý.
Odpovím Petrovi a rozhlédnu se okolo, jestli je opravdu po všem.
Už to tu zvládnem, odpočimem si a dáme se trochu dopořádku. Já tedy určitě.
A ano, pivo se určitě bude hodit.

Když jsem ošetřen a sám se také zapojím.
Dík.
Opatrně si ohmatám ovázanou hlavu.
Hele, ten lístek si nech, teď by se jeho účinek moc nevyužil. Pokud bude potřeba, můžeš mi hlavu převázat na noc, pak by byl jeho účinek plně využitý.
Prohlédnu si svou čapku, vezmu trochu sena nebo trávy a vyčistím ji od své krve a vlasů. Pak ji vložím do torny.
Musím si pořídit lepší ochranu, přilba bude fajn. A nechodit do boje beze zbroje. Vlastně, nikam nechodit beze zbroje. Doufám, že ji dnes dokončí.
Zvednu se ze země a opráším si špinavé kalhoty. Podívám se po svých společnících a usměji se.
Tak co? Jdem se podívat, co mám tu ti skřeti zanechali?