Boj
"Pošli mu ji do zad" křiknu na Falga a seberu první oštěp.
"Ještě tu někde musí být ten co po mně hodil..." pomyslím si
Rozhlédnu se kolem a počkám jak se situace vyvine.
"Kolare, do lesa za nima nemůžem, oni utíkaj a já si musím aspoň vyndat ten podělanej šíp. A Falgo nemá zbroj. To už k ničemu není. Dorazil bych ty co tu zbyli a pak se kouknul co tu nechali."
pak ještě zakřičím za kopec:
"už to vypadá dobře Petře, už je tu skoro čisto."

Boj se skřety – Kolo 7

Po přeskočení ohrady doběhne vlk se skřetímu lukostřelci a začínají mizet mezi keři.
Ještě po něm Falgo vystřelí a asi i zasáhne, protože se z lesa ozve vzteklý výkřik. Pak se ale za nimi zavřou keře.

Skřet s oštěpem dále ustupuje, nebo spíše utíká a Bolgar se míří směrem k mrtvole skřeta s mečem. Nedaleko něj leží první z jeho oštěpů a mezitím se ještě ozbrojí alespoň tesákem.

Rwy'n anfon Hye Archon!
Ozve se z poza boudy zvolání a pak odtamtud vyběhne ten zraněný skřet s lukem. Běží na sever do lesa.
To už se Kolar postupně dostává do pozice, kdy za boudu vidí a s napnutou tětivou sleduje skřetí záda.
*****
Konec 7. kola
V příštím kole Kolar střílí po tom skřetu, pokud to nechce změnit.

Boj
"Jau, pozdě Falgo."
Houknu směrem k Falgovi, když mi projde šíp svalem.
"Ten sráč mě trefil do nohy, Pokud to nevyndám tak nepoběžím"
Vytáhnu lovecký tesák, a rozhlédnu se kde mám nejbližší oštěp. K tomu potom zamížím a dávám si bacha abych stihl uhnout pokud by na mě někdo mířil.
nebo spíš někam spadnout...

Skřeti

Utíkaj!!!
Vykřiknu radostně.
Jo, půjdem po nich z druhý strany, jen pošlu ještě jeden dva šípy támhle k lesu, aby si měl ten hajzl důvod odtud vypadnout.
Zavolám na Kolara a opět po skřetovi vystřelím. Sice začíná být krytý v lese, ale chci, aby nepřemýšlel a utíkal.
Bolgare, kryj se!
Opět napnu luk až mě letky zašimrají na tváři.
Ještě jednu dobrou ránu, ještě jednu...
xxxxx
Míření a střelba.

Boj se skřety – Kolo 6

Vlk mění směr a utíká zpátky k tomu skřetímu lukostřelci u lesa.
Rhagol! Rydyn ni'n diflannu. Byddaf yn ymddangos yn y goedwig y tu ôl i chi.
Ozve se křik hrubým skřetím jazykem z poza boudy, načež skřet vypouští šíp na Bolgara a zahvízdá.
Rod! Rhedeg!
Barbar se snaží uhnout, nestihne to a šíp jej zasáhne do levé nohy, do stehna. Skřet pak ustoupí o kousek hlouběji do lesa.
To už po něm střílí Falgo a lehce jej zraní na boku.

Barbar pak hodí oštěpem po ustupujícím skřetovi. Hlavice oštěpu mu roztrhne kůži na paži. Vidíte, jak okamžik zaváhá, ale pak se otočí a začne utíkat směrem k ohradě a tomu kamenu, kde prve hlídkoval.

Kolar mezitím postupuje na sever a s nataženým lukem sleduje hromadu dřeva a ty dva, kteří by za ní a boudou měli být. Sem tam mezerou mezi poleny nějaký pohyb zahlédne, ale na pokus o střelbu to není.
*****
Konec 6. kola
Kolar psát nemusí.

Boj
"At jste z kteréhokoliv lesa nebo pohoří, tohle muselo bolet."
vytáhnu oštěp z mrtvoly a jamile se dostanu k falgovi, vezmu si na mušku nebližšího ustupujícího skřeta a připravím se po něm hodit oštěp, protože vidím, že on míří na vzdáleného střelce.
"Stůj ty hajzle!" Zařvu na skřeta co se chystá zdrhnou, doufaje, že by se mohl zarazit."stačí jen chvilku"
Hned potom co nejrychleji zamířím a hodím.

Zakleji, když ucítím, jak mě skřetův šíp opět zraní, tentokrát na předloktí. Není to nic úplně vážného, ale zase to o trochu ubere pohodu v boji.
"Sakra pes, hajzle jeden."
Zakřičím na ustupujícího skřeta,ale ten mi už mizí za hromadou klád, kam se nějak doplazil i ten skřet s holí.
"Nesmím je nechat prchnout nebo se za čas zase vrátí a to by mohlo bejt už horší. Musíme je dodělat, dokud to de."
"Chlapy jdu za těma skřetama, co se schovali za ty klády, ten šaman nesmí utýct. Až si to tam vyřídíte vemte to z druhý strany, nadběhne te jim."
Zakřičím na ty dva a rukama gestikuluji co budu dělat já a co bych chtěl aby udělali oni, když to situace dovolí.
"Sakra, chtělo by se to i vyléčit, ale to ztratim moc času, musí to vydržet."
Nechám zranění zraněním a plný adrenalinu a chtíči, zatočit s těma neřádama se je vydám pronásledovat. Beru to krapek obloukem, abych jim nevlítl hned do rány. Připravím si luk a nasadím šíp a vyrážím na ně. Snažím se však jít potichu, abych je pokud možno překvapil a nedal jim možnost se připravit na to, že jdu po nich.
Jakmile budu mít prostor za kládami v zorném poli, natáhnu luk a jsem připraven okamžitě střílet nebo se krýt.

Skřeti

Stačí okamžik a situace se mění z hrozivé jen na asi nebezpečnou.
S hóódně dobrý pocitem zadostiučinění sleduji, jak ten hajzl padá k zemi.
A máš to! Hlavu za hlavu, ty kreténe!
Sáhnu pro další šíp a natáhnu tětivu až k uchu.
Dobrý, na tamtoho kašlu, ať si zdrhá. Ještě jednu dobrou ránu támhletomu pazgřivci.
Pečlivě zamířím na skřeta u lesa.
Kurva, to je daleko.
Vypustím šíp.
*****
Míření a střelba.