A ještě jim vyřiď že ještě nebylo tak zle...
"no dopr...." prolétne mi hlavou poté co mě zraní oštěp.
Ani se neotáčím, vím, že je někde za mnou. pokud by byl průšvih tak se k němu zkusím dostat.
Přikrčím se, vidím totiž skřeta s prakem co se otočil na mě a jsem připraven uhnout, pokud by na mě letěl kámen.
***změna bojového stylu na obranný***

a postupuji ke skřetovi bez oštěpu a štítem, ale částečně i do strany, abych mohl případně jít pomoct Falgovi. Pokud se k němu dostanu útočím.

Skřeti

Rychlé mrkání a to, že se po převalení nedívám do točících se mraků mi pomůže. Zvednu se do kleku a rychle zjistím situaci.
Kurva, dvakrát kurva...
Se rojej jak mravenci.
Luk leží opodál, tak jej vezmu do ruky a pak z truhličky vydoluji „můj“ kámen.
Ti dám ty hajzle po mě házet šutry.
*****
Jen přezbrojení, takže házím jen na obranu.

Boj se skřety – Kolo 2

Barbar se rozpřáhne a vrhne oštěp po nejbližším skřetovi. Ten nastaví oštěpu štít, ale vržený oštěp po něm sklouzne a zasáhne skřeta do boku. Roztrhne mu zbroj, kůži o maso a nejspíše mu přerazí i nějaké to žebro. Skřet vzteky a bolestí zařve, ale i tak udělá alespoň jeden krok kupředu směrem k Bolgarovi.
Ten za ním vrhne z pokleku po barbarovi svůj oštěp. Ten se mu nestačí vyhnout a kamenný hrot jej poraní na pravém stehnu.

Z poza boudy vyběhne další skřet. Větší, lépe vyzbrojený.
Tělo mu kryje regulérní kožená zbroj a ve svalnaté paži, tedy na skřeta, drží palici a v druhé má dřevěný štít. Přikrčí se u jednoho z kůlů, které drží boudu a ukáže palicí na Bolgara.
Ffyciwch y corrach, tynnwch yr un mawr, mae ganddo goes anafedig. Bydd Satrok yn gofalu am hynny iddo.

Po tomto, asi rozkazu, se skřet krčící u plotového sloupku rozběhne směrem k Bolgarovy, mává dýkou a něco řve.
Také ten s prakem se rozběhne a přeskočí plot.

Ten úplně vpravo od vás se dál blíží k pahorku s Falgem a Petrem.
Zahlédnete jak se trpaslík jen o kousek převalí, ale jinak se ze země nezvedá.

To už má Kolar zamířeno a šíp se zaryje nejbližšímu skřetu do hrudi. Ten se zhroutí do trávy.

U hromady dřeva se také něco děje.
Objevil se tam ten, kterého na začátku střelil Kolar. Drží v ruce primitivní luk a zamířil s ním na Kolara. Je vidět, že za ním je další, který jej vystrkal z poza krytu. Ten je štíhlejší, vyšší, oblečený v hrubých potrhaných šatech, na hlavě čapku z vlčí kůže a v ruce drží dřevěnou hůl s nějakými pírky na konci. S tou šťouchá do toho s lukem a něco mu brebentí.
To už skřet pouští tětivu a šíp zasáhne Kolara z boku do ramene a pak sklouzne dál někam do trávy za jeho záda.

Za boudou v lese zahlédnete nízký stín a vlk, který je nedaleko, se po krátkém hvizdu rozběhne směrem k vám.
*****
Konec 2. kola
Kolar nemusí psát, beru to co napsal předtím. Pokud má zájem o úpravu a stihne to než odjedem kolo, tak jo. Hody ale beru ty co již hodil.

Skřeti

Jo, a teď se netrefím vůbec. Se na to můžu vys...
Rána do hlavy mě srazí do trávy.
Že se ty obláčky tak točí dokola, to je hezký... Aúúú, kurva co to bylo.
Bolestí mi slzí oči, hlava duní a svět se točí dokola. Jen se překulím na stranu a snažím se zastavit ten kolotoč.

Boj

"Aspoň si zraněnej prevíte."
Bleskne mi hlavou, když vidím skřeta, kterému jsem právě uštědřil trefu jedním ze svých šípů.
Co mně ale malinko zneklidňuje, je postava schovaná za kládama, která právě zatáhla jednoho zraněného skřeta k sobě.
"Kdo to tam sakra je."
Z myšlenek mě vytrhne Bolgar a když se ohlédnu po Falgovi, je my jasné co měl Bolgar na mysli.
"Bolgare, musíme chránit Falga, stáhni ho k Petrovi, budu vás krejt. Nebo se aspoň stáhni k němu a vyřiď toho úplně napravo od tebe, já se tady o to už postarám."
Udělám krok zase stranou, aby se mi Bolgar nepletl v cestě a zamířím na druhého skřeta. toho zraněného prozatím nechám být.
Jakmile na něj vidím a jsem si jist vzdáleností, nasadím šíp a střílím. Po tom hned zase beru další šíp a pokusím se dorazit toho, co jsem ho právě trefil do boku.

Boj
"Falgo bach...."
no tak nic, nedokončím větu, když vidím co udělál skřet s prakem.
"Kolare mááme problém...Falgo"
Tak pojď kámo, ty už jsi blízko...
Podívám se na nejbližšího skřeta. Připravím si oštěp k hodu, zamířím tak abych odhadl kam skřet poběží napřáhnu a hodím. A zároveň mířím nad štít.
Poté, co hodím připravím druhý oštěp.
Teď už půjdu na blízko

Boj se skřety – Kolo 1

Kolar postupuje o dva kroky kupředu a vystřelí na skřeta. Ten a i ten s mečem u salaše se vydávají kupředu. Druhý něco křičí.
Oba se o několik kroků přiblíží, kryjí se štíty. Kolarův šíp zasáhne toho s oštěpem do boku, ten poklesne na koleno a opře se ratištěm o zem.
Skřet úplně vpravo přeběhne k vysoké nažloutlé trávě a u lesa na severu se z křoví vynoří velký pes, tedy spíše našedivělý vlk.
Vlevo se za boudou někdo pohne a v krytu za dřevem zatáhne zraněného skřeta, kterého před chvíli zasáhl Kolar, za naskládaná polena.
Falgo se mezitím přesune o dva kroky vpravo a vystřelí po skřetovy krčícím se za sloupkem.
A zasáhne právě ten sloupek.
Bolgar postupuje kupředu a dolů z pahorku. Dostane se tak mezi Kolara a útočící skřety.
Ten vzadu u ohně popojde kupředu a to co jste pokládali za řemen je ve skutečnosti prak.
Kámen se mihne vzduchem za trefí trpaslíka do hlavy a srazí jej na zem.
*****
Konec 1. kola

BOJ

"No to se úplně nepovedlo, ale i tak , jeden dole další dost daleko na střelbu po nich."
Rychle si zhodnotím situaci a začnu se přemisťovat. Jdu tak, abych mohl střílet na skřety kteří by šli po přátelích, takže by mi naběhli pěkně bokem a nekrytí.m Takže malinko změním taktiku a dál se přemisťuji na levou stranu a směrem k salaši. Zraněného skřeta si držím v zorném poli, ale teď se snažím zranit nebo lépe, zabít dalšího. Na mušku mi padne skřet s dýkou a kyjem.
"Ideální cíl, jenže toho si bere Falgo, tak mu to ulehčím s tím druhým."
Počkám, až Falgo vystřelí a tím na sebe vezme pozornost, potom si ještě kousek nadběhnu a přiblížím k salaši a zamířím na toho vedle něj s tím štítem.
"Štít je malej, budu mu mířit víc na břicho, tam je odkrytej a hůř se v těch partiích brání."
Připravím si další šíp a naběhnu si, abych ho dobře viděl. Zastavím se, rozhlédnu, jestli mi nehrozí bezprostřední nebezpečí.
Pokud ne, nádech vteřinka klidu a už letí další šíp ke svému cíli.

Boj
"na mě jsou taky moc daleko..." pomyslím si, když zaslechnu Falga.
"jo, já jdu dopředu ale přímo, ať se ti nepletu." odpovím mu.
Vydám se kupředu.
Vrhat zatím nebudu, jsou moc daleko.
Pokud se některý ze skřetů vydá mým směrem. zastavím a jeden z oštěpů zabodnu do země, abych mohl vrhat.