Statek

Pokyvuji hlavou.
Rozumím.
Na tu stěnu se podívám, pokud mi dáte i kladivo a nějaký sekáč, tak případně zvládnu něco otesat.
Souhlasím s jeho návrhem.
Mzda za odvedenou práci, je nám to jasné. Oběd rádi přijmeme.
Rozhlížím se okolo a počkám, až nás tedy uvede na pracoviště.
Tady bude stejně nějaký měkký, šuntový kamení. Tak opuka nebo podobný bláto. Ale na stěnu stodoly to bude stačit.
Furt lepší než lozit nahoře po střeše.

Statek - Falgo a Bolgar - 27.Mahena před polednem

Zdá se, že se trochu uvolní.
Ethan vás posílá?
Prohlédne si vás a pak pokývne hlavou.
Jsem Petr Zelný a to je moje rodina. Když vás tedy Ethan poslal, tak asi víte o co jde. Jak vidíte, stavíme novou stodolu. Stará už byla hmm... stará a nejspíše by v zimě spadla.
Takže se nám každá ruka hodí.
Rozhlédne se po staveništi.
Tak pojďte se podívat. Potřebujeme upevnit krov a pak položit střechu. Stěny a další drobnosti jsou již jednodušší a zase tak nespěchají. Ale pevná střecha je základ.
Podívá se na Falga.
I pro vás tu něco najdeme, v zadní části chceme vybudovat kus stěny z kamene, toho je tu dost z polí a tak vám pak ukážu co a jak. Jak bych si to představoval.
No...
Za hodinu bude oběd, tak vás zvu. A co se týká mzdy za práci, tak uvidím, jak vám to půjde. Nebudu kupovat zajíce v pytli i když vás poslal Ethan.
Souhlasíte?

Statek

Řekl jsi vše důležité.
Odpovím a pak se otočím na toho chlapa.
Jak povídá, máme čas a pokud se vám hodí dva páry pomocných rukou. Umím to s kamenem, pokud by jste potřebovali něco přitesat nebo tak něco.
Lehce pokrčím rameny.
Jinak zvládnu podávat, nosit a tak podobně.
Už když to říkám si připadám tak nějak neužitečně.

Cesta k potoku - PJ


Po tom, co jsem skončil u Harolda, se vydám k potoku, zkontrolovat návnadu jestli tam někdo třeba byl a jestli byl nějaký úspěch.
"Můžu to vzít krapek okolo a podívat se po nějaký bylince a nějaký tý stopě, třeba bych měl štěstí a ulovil něco do krčmy už po cestě tam."
Vezmu to tedy trochu okolo a hledám bylinky a stopy. Pokud najdu nějakou stopu, co by stála za to, vydám se po ní. Připravím si luk s šípem a pomalu jdu.
Je hezky, cesta je příjemná, nesnažím se nějak moc prolézat houštím, abych nevyplaším případnou kořist. Po nějaké době mě dostihne hlad a tak zastavím, posadím se na nejbližší mýtinu a zakousnu se do malé svačiny.
"Nebylo by špatný potkat třeba divočáka, i když kdo by se s nim táhnul až do vsi, no ale stálo by to za to."
Po nějaké době, když dojím se zase vydám dál.

Další práce
Když vidím ,že si nás procujíci všimli, zastavím se. a počkám na Falga.
Na pozdrav a dotaz nestaršího z pracovníků odpovím jako první.
"Zdravím, já jsem Bolgar, a tohle je Falgo" Ukážu rukama na svého společníka. Pak se zarazím a ruce trochu zvednu.
"Tak mylý zase neni..." pomyslím si.
"promiň Falgo..."
"Akorát jsme byli v kovárně u dlouhýho Ethana a ptali se po nějaké práci. On nás poslal za vámi. Prý jste se včera v hospodě sháněl po pomocných rukou."
Zamyslím se a pak pokračuju.
"Říkal, že by se vám hodil někdo kdo to umí trochu se dřevem a nebo jako podavač. Ná něco se dřevem umím, tak jsme se přišli zeptat."
Otočím se na Falga.
"Zapomněl jsem na něco?"

U kovárny - Falgo a Bolgar - 27.Mahena před polednem

Jasný. Uvidíme se pozdějc.
Rozloučí se s vámi kovář a vy zamíříte na východ ke stavením, na které předtím ukázal.
Jsou vzdálené něco přes míli a cesta vám trvá jen něco přes dvacet minut. Jdete mezi zelenými pastvinami a pak okolo obilného pole.
Už když se dostanete do půl cesty, uvidíte okolo třech staveních pobíhat několik lidí. Rány kladivem jsou také slyšet.
Jak se přibližujete, vidíte víc a víc.
Jde o větší podlouhlý dům, něco jako chlév s ohradou a ovcemi a pak rozestavěná stodole, jak říkal kovář.
Napočítáte asi půl tuctu lidí, tři chlapy, ženu a dvě děti. Jedno je ještě malé, tak Bolgarovi do pasu.

Když dojdete až k ohradě okolo statku, rodina přeruší činnost a nejstarší chlap s kladivem v ruce se vydá k vám.
Zdravím.
Prohrábne se řídnoucí hnědé, upocené vlasy.
Co vás sem přivádí?

Kovárna

Jo, pivo. To je moje. Jak někdo může pít víno a podobný sladký patoky.
Povídám spokojeně a pak od Bolgara převezmu trojici měďáků.
Já s tím problém nemám, jak říkáš, jen jsem nosil a jak neříkáš, pletl sem se ti pod nohama.
Je mi to jasný.
Vhodím mince do hubeného váčku.
Jdu taky, nemám co dělat a třeba tam také budou potřebovat někoho, co přinese podrží nebo uklidí.
Povídám vesele.
Na to, jak jsem se s tím dřevem natahal, má docela dobrou náladu.
Asi to pivo. Určitě to pivo.
Pak se tedy rozloučím s kovářem s tím, že se tu navečer stavím a vyrovnáme se.
Tak tedy jdem něco vydělat.
Zamířím směrem, který nám předtím ukázal kovář, ke stavením asi míli od vsi.

Po práci
Jakmile skončím s celou hromadou dřeva cítím, že bych si dal krátký oddych. Opřu sekery na určeném místě a vydám se za kovářem před kovárnu.
Když ke mě dorazí džbán s pivem, zhluboka se napiju a prohlásím. "tohle pomohlo..." a pošlu džbán zase dál, nemusím to vypít všchno najednou.
potom vezmu peníze za práci - všech 8 měděných a falgovi podám 3. nejdřím udělám dvě stejné hromádky po 4 mincích a pak z jedné minci seberu, dám ji k té druhé a tu větší si vezmu a menší postčím k Falgovi.
"Souhlasíš s tímhle rozdělením? Já sekal a ty nosil... Ale pokud by ti na dostavník chybělo, tak ti něco ještě půjčím."
potom se otočím na kováře.
"Díky moc, až to dopiju půjdu se ještě podívat k té stodole. Kudy že to je?"
pak se ještě podívám na Falga"půjdeš taky?"

U kovárny - Falgo a Bolgar - 27.Mahena dopoledne

Dobře, jak myslíš.
Povídá kovář.
Kdyby jsi si to rozmyslel, víš kde mě najít. Tak pojďte, ukážu vám, kde to je a kam bych to chtěl složit.
Dovede vás za dům, kde je asi dvousáhová hromada naházených špalků. Mají okolo třiceti coulů na výšku a průměr mezi deseti až šedesáti.
Přinese sekeru a také jednu větší s mohutnou hlavicí a spíše tupým, širokým klínem.
Tady je jedna na to menší a tady kalačem vemte ten zbytek. Aby z toho byla taková normální polínka.
Skládat to můžete tady pod střechu, pěkně od kraje stavení podél zdi. Ať na to nechčije a do zimy pěkně vyschne.
Chvíli pozoruje tu hromadu a pak se obrátí k odchodu.
No nic, jdu pokračovat. Kdyby něco, stačí zakřičet a přijdu.
O chvíli později se opět ozve tlučení kladiva.

To, že by to mělo trvat hodinu byl od kováře hodně špatný odhad. Za udanou dobu se hromada snížila asi na polovinu a je to hlavně Bolgarova zásluha, že to takhle rychle ubývá. Falgo to také chtěl zkusit, ale strašně špatně se mu trefovalo správné místo a když měl špalek nějaké suky, tak se nechytal vůbec.
Nakonec je sbíral polínka, skládal je podél domu, jak mu ukázal kovář.
Po dvou hodinách a něco špalky došli a když jste polínka naskládali do hranice pořádně, protože to Falgovi spadlo, měli jste hotovo.

Koukám, že jsem to moc neodhad. Jsem měl za to, že toho je míň.
Povídá kovář, když skončíte.
Dobře, sekery opřete sem a pojďte před kovárnu, skočím pro odměnu.
Za chvíli již sedíte před kovárnou všichni tři a necháváte kolovat snad dvoulitrový džbán s pivem.
Také vám dal dohromady osm měděných a je na vás, jak si to rozdělíte.
Už mám vyměněné poškozené části na té zbroji a dodělávám řemení, které taky drželo jen tak na oko. A samozřejmě připravit nové na ty ramena, aby dobře sedli a šlo to případně i sundat.
Do večera to bude hotové, tak si můžeš přijít. S tím onýtováním si nejsem jistý, jestli to stihnu než budete odjíždět. Je toho také kopa práce, rozměřit kam je dát na husto a kam stačí jich pár. Takže to určitě nestihnu.

Kovárna

Chvíli nad tím návrhem přemýšlím.
Hele, necháme to na jindy. Pomůžu taky se dřevem a pak zajdem pomoc těm s tou stodolou.
Ono to není zase tak důležité.
Odpovím a pokrčím rameny.
Naučím se to jindy, Bolgare. Ryby bude lovit Kolar a já je budu péct. Nemůžu umět všechno a jo, na dostavník mi půjčit můžeš.
Se na něj vesele ušklíbnu.
Fajn, kde máte nějakou tu sekeru? Tady pro něj, já budu nosit, sbírat a skládat. Jako kdybys chtěl otesat nějaký kámen, jsem tvůj trpaslík, ale se dřevem mi to moc nejde a mám rád své prsty.
No, vlastně i další své kousky.