Krčma

"No, abych to uved na pravou míru, znám hraničáře jménem Herol, byl to můj učitel a když to tak vezmu kolem a kolem, byl i něco jako můj otec. Jako můj náhradní otec. Vím, že by se měl pohybovat tady někde po kraji, ale že ho najdu tady mě krapek překvapilo. Mám v plánu za ním zajít, jestli je to von a i když nebude, byl mi doporučenej jako možný učitel."
Snažím se vysvětlit situaci Haroldovi.
"Kdyby se neopravil, ani by mi nedošlo, že se takhle přežblept."
V duchu se nad tím pousměji, ale nijak se k tomu nevyjadřuji.

Á, sakra promiňte, nejmenuji se Herol ale Harold. Těší mě. Herol je můj učitel, a ano je to hraničář, ale před ním rozhodně neříkejte že je starý. Potom se na chvíli odmlčím, a pozorně si ty třři prohlížím. Potom si uvědomím, co řekl ten muž jménem Kolar, a zeptám se: Takžee jste říkal že znáte Herola? Přitom se netrpělivě ohlížím po Tomasovi, kde je s tím pivem.

hopoda
"Hm... 2 dny, to by mohlo stačit, rád bych pár vlků zkusil sundat, třeba bych se cítil líp, kdybych pár potvor sundal. Zvlášť po tom boji cestou k hoře..." prolétne mi hlavou, když Kolar zmíní vlčí smečku.. a v zápětí i čas do odjezdu dostavníku.
"To zní zajímavě, jen abych nedopadl jak na cestě k hoře HAHA."
Dál se věnuji jídlu a pití.
Když si k nám přisedne mladík, prohlédnu si ho a pak se představím.
"Bolgar."
Pak se zamyslím nad tím co říkal.
"Takže ty jdeš od Herola slyšel jsem tě, když jsimluvil s hostinským a jmenuješ se taky Herol?... to je divný..."
"Co mi to jenom připomíná...? no jasně!"
"Vy jste rodinný klan Herolů? Slšel jsem o klanu Igorů pracovali jako služebníci pro důležité a mocné lidi a kadý muž se jmenoval Igor a žena Igorína. Jeden z poutníků, co se u nás v osadě zastavili - říkali mu tuším Perry, říkal, že jste je ani nemohli pořádně rozeznat jednoho od druhého snad jen podle huhňání."

*************************
"Pozdravujte ode mě Igora, a tohle dejte Igorovi a pozdravem od Igora......." pokud jste měli tu smůlu, že vás chtěli využít jako posla...

Krčma

Myslím, že jsi říkal... vždyť je to jedno.
Zašťourám se malíčkem v uchu.
Než stačím něco dalšího prohodit, usedne si k našemu stolu ten mladík.
Proč? Co chce? Zvláštní způsoby.
Přeměřím si ho pohledem, ale to už se ozve Kolar, tak to nechám na něm a věnuji se jídlu a pivu.
Když mě zmíní, jen kývnu hlavou a zvednu lžíci od kaše.
Také zdravím.

Krčma

Poslouchám Falga a na chvíli se zarazím.
"Copak sem to teď neřikal, však jo na západ, že já řek něco jinýho."
"No však jo na západ, copak sem to teď neřikal? Jo jinak je eee... myslim že dvacet šest, tak že by sme měli ještě dva dny, než pojede dostavník. To je dost času se tu porozhlédnout a třeba si skočit pro nějakej vlčí ocas, každej měďák je dobrej a kůže se dá ještě zpeněžit bokem."
Chci se otočit, kdo to vlezl do krčmy a než se naději, on už sedí u nás u stolu a hrrr na nás.
"Tak prr mladíku, je sice hezký, že se chceš hned dát do řeči a navázat nové známosti, ale všechno hezky popořadě."
Snažím se zaseknout horlivost nově přísedícího.
"Ale mluvil o Herolovi, že by ho znal?"
"Tak tedy já sem Kolar a tohle Falgo s Bolgarem."
Představím nás a hned se hodlám vyptávat dál.
"No už sis přised, tak pokud to kamarádům nevadí, zůstaň sedět. Zaslech sem, že se bavíš o Herolovi, neni to náhodou starší hraničář? Jednoho takovýho sem znal."

Když vejdu do krčmy, a spatřím tu neobvyklou trojici, na chvíli se překvapeně zastavím, protože podobné pocestné tu moc často nevidím, poté se však vzpamatuji, a dojdu k hostinskému. "Ahoj, nesu ti zajíce, a mám ti od Herola vyřídit, že tě pozdravuje, a že se staví na pivo." Při řeči mu předám ty dva zajíce. poté se otočím a už chci jít zpátky, když očima zavadím o ty tři cizince. Nakonec změním směr, a zamířím k jejich stolu. Tam ani nečekám na svolení, a rovnou si sednu, a pokud je to potřeba řitáhnu si židli. "Zdravím, já jsem Herol. Co vás zaválo do téhle vesnice?" Zeptám se, a při tom křiknu na Tomase, aby mi donesl pivo.

Krčma

Poslouchám Kolara a žvýkám houževnatý kousek klobásy.
No...
My potřebujem na západ. To znamená, že tam žádný odtud nejede? Vždyť Mark říkal, že jo.
Podívám se zmateně na Kolara. V tom do krčmy vejde nějaký kluk, starší kluk s košíkem.
Přejedu jej pohledem, ale pak se vrátím ke Kolarovi.
Kolikátýho vlastně je? Nějak konec Mahena, že jo?