Cesta po řece

Říkal jsem jim, že neumím plavat? Myslím, že jo. Několikrát.
Znepokojeně si prohlížím okolí, vratkou pramici a divokou vodu všude okolo.
Určitě jsem jim to říkal.
To bude v pohodě, je to rychlejší než pěšky. Fuj, ještě že jsem toho tolik nesněd. Ale blejt tu nebudu, to teda ne.
Nikdo nebude vyprávět, že jsem se poblil při projížďce na loďce.
Pevně sevřu hranu pramice, až mi zbělají klouby.
To je hnus.

Takže první známky lidského osídlení přivítám s nadšením.
Takže ti co bydlí dál od vsi mají jistě vozy. Jak by jinak vozili úrodu do vesnice, že?
Ujišťuji se, že tu mají farmáři potencionální dopravní prostředek.
Když přirazíme k molu, jen varovná slova mi zabrání se vrhnout na pevnou zem.
Dobře, když pomalu, tak pomalu.
Postavím se na vratkých nohách a vykročím na dřevěné molo. Pak si vyzvednu i své věci a zašátrám ve váčku.
Tady máte za to, že jste mě nevyklopili někde uprostřed řeky.
Podám každému po stříbrňáku.
Díky za cestu a kdyby jste se od někoho dověděli, že míří s vozem na západ, také tam chceme a vůz by byl fajn.
Poděkuji a opatrně poodejdu dál od řeky, kde se posadím do trávy a počkám, až se ke mě přidá Bolgar s Kolarem.
Tak jsme tu. Co dál? Já si chvilku odpočinu a pak půjdu zjistit, jestli tu maj pivo. Pivo je dobrý na rozhoupaný žaludek. Jsem o tom pevně přesvědčený.

Kolar, Falgo a Bolgar

Půl dne, tak dlouho trvá, než s loďkou, pramicí, splujete od soutoku do vesnice. Ti dva nejsou moc ukecaný a spíše než vás si všímají řeky, jejích zákrut a kamenů na dně.
Takže cesta uběhne spíše v tichu. Na Falgovi je vidět, že cestování po vodě není jeho oblíbená činnost. Křečovitě se drží boku pramice a jeho jinak zdravá barva je pryč.

Okolo poledne se za zákrutou vynoří první domy. První domy vesnice, pár jich jste již viděli dřív, ale ty jsou dál na pláni a podle lodivoda sice patří k vesnici, ale jsou od ní prostě dál. Pole v jejich okolí potřebují spoustu místa a na pláni je místa dost pro všechny.
Projedete pod dřevěným mostem a zakotvíte u krátkého mola.
Tak jsme tu, vystupovat.
A pomalu, neskákejte, ať se pramice nepřeklopí.

Popis vesnice Splavy

Jde o malou vesnici na břehu řeky Niavy. Od lesu zvaný Bučina jej dělí její široký tok a kromě jednoho domu, jsou všechny ostatní na východním břehu.
Ves je tvořena asi tuctem stavení, patří k ní i několik farem v blízkém okolí.

Ve vsi je jen několik zajímavých stavení.

Jednak je to krčma „U vody“, obyčejná, spíše horší putyka, která poskytuje místo k přespání. Také se tu dá koupit nějaké to jídlo či pití, které dodávají místní.
K její západní části přiléhá krátké molo u kterého kotví říční člun a na okolní břeh jsou vytaženy pramice.

Ve východní části je dům místního předáka či starosty. Jmenuje se Grigar a pokud máte něco, co se týká vsi nebo je nějak důležité, většinou vás každý pošle za ním.

O kousek vedle je malý, bytelný dům místního obchodníka. Jmenuje se to „Talbotova veteš“ a v podstatě je to spíše vetešnictví než nějaký pořádný obchod. Kvalita odpovídá ceně i názvu a tak napůl tam funguje i směnný obchod.

Poslední zajímavý dům je na jihu. Vesnická kovárna, kde máte možnost si nechat okovat koně. Nejspíše zvládne i opravu či výrobu zemědělského nářadí, zbraněmi nebo zbrojí se nezabývá a nejspíše ji ani neovládá.

Kde jsou těla?.. DrD

Úvod do hry.

Tak Vás tady vítám.

Hra je volným pokračováním putování skupiny několika hrdinů na startu své kariéry. Zatím nejsou slavní, nikdo o nich neví a to co vykonali je zatím známé jen v jedné nebo dvou vsích.

Teď se nacházíte ve vesnici Splavy a vaše další cesta za dobrodružstvím zde začíná.
Je vítán každý, kdo se chce ke stávající družině připojit a vlastním přispěním a pomocí ostatních si vydobýt kus slávy, zlata nebo čehokoli po čem srdce dobrodruha touží.