U kovárny – 27.Mahena odpoledne

Po chvilce je kovář zpět. V ruce nese měčec a na dlaň z něj vysype hromádku stříbrných mincí.
Tumáš.
Pět, deset, šestnáct, dvacet a dva.
Vyskládá je Falgovi do dlaně a pak přihodí prázdný.
Tak jsme vyrovnaní, stavte se zítra ráno. Já se teda jdu vrátit k práci.
Usměje se a pak se rozloučíte. On zamíří do přístěnku a vy do krčmy.

Za chvíli jste tam a po vstupu dovnitř si musí vaše oči zvyknout na zdejší šero. Pak zamíříte do rohu, kde je volný stůl a odložíte si věci na podlahu nebo opřete o stěnu.
V krčmě je jen krčmář a dva postarší chlapi na pivě u pultu, takže v tom rohu máte trochu soukromí.
Tedy až poté, co se u vás krčmář staví a objednáte si pivo.
To srnče bude k večeři, jak jsme se domluvili. Chcete si kromě piva dát i něco k jídlu, nebo počkáte těch pár hodin na pečínku?
Když se domluvíte, ten odejde a za chvíli je zpět s trojicí korbelů.
Na podnik.
Povídá a odejde k těm dvěma a začne se s nimi o něčem bavit.

Kovárna

No nevím...
Dojdu k přístěnku, kde má Ethan kovárnu a prohlédnu si vybavení.
Jako, bych asi počkal někam, kde na to bude lepší zázemí. Nevím, jestli by to tady zvládl, v dostatečné kvalitě a navíc nás tlačí čas.
Musíme zítra tím dostavníkem nebo tu na týden skejsnem. Nebo kdy to vlastně jede znova na západ.
Už teď má dost práce s mojí zbrojí a jestli stihne tu Bolgarovu, bude to zázrak. Asi bych ho tím neotraval.

Když se kovář vrátí, vezmu od něj peníze a při odchodu od kovárny povídám.
Kdyby jsme se vrátili do Karak-Taloku, tam by se vše dalo zařídit.
Ťuknu se do čela.
Aúú. Sakra, to bych neměl dělat.
Zítra se ho zeptám, jestli ví o někom, kdo by nám s tím pomoh. Jedem do těch Randolu, třeba bude vědět, jestli tam nebo po cestě by nám to někdo roztavil.
Kráčím směrem ke krčmě a už se těším na pivo.
Pivo, pivo. Kolar říkal něco o srnčím, tak to by taky šlo.

U kováře
"4 stříbrny je kolik měděných? a pak ještě sedm stříbrný a pak 2 a 8 mědených.... Ne, tohle nedám...." Stojím a jen usilovně přemýšlím.
Pak se na chvílli přestanu soustředit a zeptám se:
"Kam zmizel kovář? Na chvíli se jeden zamyslí a chce spočítat, kolik to hodilo a lidi mu beze stop zmizí..."
"jako jo, něco jsem slyšel, ale spíš jen jako šum, vůbec jsem nevěděl co říkají, sakra zase budu za blbýho... Přemejšlej"
"Jo vlasně jsem zaslechl, jak říkal že jde pro peníze a pak ještě nšco říkal o nespokojený manželce... No to snad bude řešit až tu nebudeme"
Podívám se jestli se nevrací a uchechtnu se.
"jasně, krčma, jo tam můžeme, je tu strašně... myslím to sluníčko."
pak když kovář předá Falgovi peníze, se rozloučím.
"Jasně, díky moc, ono já kdyř tak ještě zvádnu nějakou dobu žít s touhle," ukážu na svoji zbroj, "ale tahle bude určitě lepší"
Potom na odchodu se podívám na Kolara:
"Surky? myslíš to železo? Já se ho jen ptal, jestli se vyzná v tom mentalurgování, či jak to říkal Falgo. Hele já bych počkal na lepší věci..."

U kováře


Ještě chvíli se bavíme s kovářem, jenže stát v tomhle počasí na slunci nebo v kovárně je tak či tak dost vysušující a Falgo je z nás vysušený a si nejvíc.
"Máš pravdu Falgo, jdeme do krčmy, dáchneme si a já vás i sebe potom ještě převážu a když tak vyměním a nechám vyvařit obvazy. Dneska si to pivo a něco pořádnýho k večeři zasloužíme. Jako vodpoledne skopoví, večer srnčí, to si nechám líbit. To bys asi zvládnul častějc než jednou za dlouhej čas. Jo a můžeme si potom na pokoji rozdělit kořist nebo to můžeš mít u sebe, jen to zpočítáme, aby sme věděli kolik sme ukořistili."
Poděkuji a rozloučím se s kovářem, protože sám od něj už nic nepotřebuji a čekám na ostatní.
Potom se ještě zarazím a zeptám se.
"Ukázali sme mu ty surky, co sme našli? Nějak si nejsem jistej. A jak sme se vlastně dohodli co s nima dál? prodat nebo nechat a počkat si na lepší věci? Jen aby bylo jasno."

Kovárna

S tím s tebou rozhodně souhlasím. Tedy ne že bych měl doma manželku, to ne, ale vím jak to v rodině vypadá, když je mamka naštvaná na otce kvůli nějaké blbosti co udělal.
Na chvíli se odmlčím.
Nebo neudělal.
Když pak kovář zajde do domku se otočím na ty dva.
Fajn, vyřízeno.
Jdem se konečně trochu napít? Mám fakt už žízeň a těším se, až si natáhnu nohy a strčím hlavu do studený vody. Nebo si na ní dám alespoň mokrej hadr.
To sluníčko mi už docela vadí.

U kovárny – 27.Mahena odpoledne

Do výhně ne, tam musí jít jen kvalitní dřevěné uhlí, ale do krbu se to bude hodit.
Povídá Ethan a podívá se znovu na hromadu.
Dobře, skočím pro peníze a pak se budu zase věnovat práci.
Pak pokrčí rameny.
Já bych to rád stihl, tu zbroj, teda tu druhou. Ale mám jen jedny ruce a manželka není moc ráda, když nemám na ní a děti čas a když štrachám moc dlouho do noci v kovárně.
Usměje se.
Prachy jsou důležitý, ale mít spokojenou ženu je asi důležitější.
Vezme koženou zbroj, ještě ji párkrát obrátí v rukou a povzdechne si.
No nic, za chvilku jsem zpět a na tohle se podívám, až jak mi to vyjde.
Odejde do přístěnku, položí zbroj na špalek a pak zajde do domu.

Kovárna

Pokyvuji hlavou, když Ethan komentuje a oceňuje naši kořist.
Jo, je to šrot. Ale je to náš šrot a když to nějaký prachy hodí, tak budu jen rád.
Chvíli přemýšlím, že bych si z toho mohl ještě něco nechat, ale vlastně mě nenapadne nic, co by se zrovna mě mělo hodit. Už jsem si ponechal jednu dýku, což je super. A je to normální dýka, poctivá, ocelová.
Ehh?
No, to mě nějak nenapadlo to počítat dohromady.
Povídám překvapeně, když mě kovář vytrhne z přemýšlení.
Jo, jasně, berem. Teda, bereme, že?
Podívám se po ostatních.
Přes dva zlatý, super. Jsem zvědav, kolik toho bude v měšcích. Taky jsem to mohl počítat, když sem to tam házel.
Ale kdo na to má furt myslet, prostě to pak vysypu na stůl a spočte se to.
Na chvíli se zarazím.
Ne, nechám to spočítat Bolgara, bude sranda.
Podívám se na zamyšleného barbara.
Že by přemýšlel na tím, co říkal kovář? Asi jo, úplně slyším, jak mu to v hlavě vrže a skřípe.
Pobaveně se ušklíbnu.
Jako, jestli bys mu stihl tu zbroj dát do kupy, byli bychom rádi. Ona to není prdel, jen tak sehnat dobrou ochranu. Ani netušíš, jak jsou zbroje drahý.
Hmm... Vlastně asi tušíš, že?

"U kovárny"


Dojdeme ke kovárně a než se naději, už se tu obchoduje a smlouvá, no zatím to je dost jednostranné.
Když je vše na hromadě a kovář skončí s nabídkou v duchu si to přepočítám.
"Takže to byly 4 stříbrný, půl stříbrnýho, to je 50 měďáků, snad se nepletu. Potom 2 a 8 to je 10 měděnejch, 7 stříbrnejch, 5, 3 a nakonec ještě 4 měděný. To máme necelejch 20 a on nám nabídl 22. Asi lepší než to naházet na hromadu a zapálit."
Rozhlídnu se po ostatních a dám se taky do řeči.
"Zdravim, tak jako nedopadly sme nejhůř, pár boulí a škrábanců, to oni počítaj mrtví a skoro mrtví. Dneska to vyšlo, ale večer to pivo bude určitě chtít. Co se týče tvojí ceny, asi těžko by sme mohli chtít víc. Máš bohužel pravdu i Falgo, je to šrot, jenže se podivej co i s tim šrotem byli ty kurvy schopný nám udělat. To ostatní asi spotřebuješ rovnou do víhně co? Necháme ti to tady."
Potom už jen čekám co se bude dít.
Jsem tak nějak unavený, že úplně zapomenu na ty šutry co má Falgo a i když Bolgar něco k tomu zmíní v tu chvíli mi to vůbec nedojde. Už se těším na tu pečínku a přemýšlím nad tím, jestli by se nedala nějak zužitkovat kůže ze srnce a že se na ní musím určitě v krčmě zeptat.

U kovárny – 27.Mahena odpoledne

No, to jsi měl opravdu kliku.
Kovář se podívá na trpaslíkovu zavázanou hlavu a pak po ostatních obvazech, co máte na sobě.
Tak hlavně, že jste zvítězili, to se počítá. Rány se zahojí a máte co vyprávět po večerech v krčmě.
Podívá se pak na hromadu vybavení a začne se tím probírat.
Tak jako něco bych vzal, něco je na nic.
Podívá se pak na Bolgarovu zbroj.
Jo, tak tu bych na sobě mít nechtěl, když to bouchlo. Vlastně bych tam nechtěl být vůbec.
Převrátí ji v ruce.
No. Tak ono to zase není tak hrozný, jsou poškozený nebo přervaný řemeny, co to drží pohromadě, ty bych asi stihl nahradit.
Musím ale nejdřív dodělat tu Falgovu, tak jestli mi ji tu necháš a ráno buď bude nebo nebude.
Ukáže na hromadu.
Jo, něco použiji, třeba ten skřetí meč je docela šunt, ale dá se z něj ukovat něco jinýho. Třeba nějaký sekáč na větve nebo tak něco. Ty věci s kamennými hroty či čepelemi nechci. Ty jsou opravdu na nic a ani rukojeti z nich nepoužiju. Možná tak na topení.
Ale ten zbytek. Jo, vzal bych tesák za čtyři stříbrný, ten meč za půl stříbrňáku. Dobře, ten oštěp má dobrou násadu, vezmu ji za dva měděný.
Nůž za osm měděných a za tu palici dám sedm stříbrných. Ale je v dobrém stavu... podívá se na Bolgara ...no já nechci radit, ale hmm... podle mě by pro tebe byl lepší ten štít a palice.
Ale jinak to vezmu, to žádná.
Vezme ten rozbitý štít do ruky a z něj odpadnou další prkénka.
Tak tohle dokupy nedám, ten druhý za pět stříbrných. No a ten kožený za tři stříbrný. To je asi vše ne? Hmm... ještě prak tu vidím, no čtyři měděný.
A to je už vše.
Dívá se na tu hromadu.
Počítal to někdo z vás dohromady?
Rozhlédne se po vás a pak znovu na hromadu a začne se drbat ve vlasech a pohybovat ústy, jak to znova počítá.
No, dva a dvacet stříbrných bych vám za to vše dal. Co říkáte?

U kovárny
Jakmile dorazíme ke kovárně, pozdravím Ethana hned po Falgovi. Současně složím na zem voji hromadu zbraní a štítů.
"Dobrej, Jak už říkal tady Falgo, je tam spíš šrot, ale třeba ty šíty by se mohly hodit. Já používám oštěpy i nablízko, takže mě by cokoliv jinýho překáželo, ale pokud by se ti hajzlíci vrátili, mohlo by se vám to hodit. Jen se to bude musre nějak omý a vyčistit..."
Na chvíli se zamyslím...
"Jak to ten Falgo říkal?... jo jasně"
"Nebo možná pokud se vyznáš v mentálurgování, nebo jak to bylo?" Podívám se na Falga s tázavým pohledem "Bys to možná mohl roztavit a použít jenom jako materiál... tomu ale nerozumím vůbes, já spiš dělám se dřevem..."
Poté ještě vezmu rozbitou koženou zbroj.
"Pak jsem ještě jejich vůdci sebral tohle... Vypadá, že by mohla být dobrá, ale je trochu zrasovaná. To dokázal falgo nějakou koulí co hodil a ona bouchla. Dokázal bys ji alespoň provizorně do rána ještě opravit?"