Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Hlubina propasti
Družina
| |||
 | Griffon 1 Rychlý pohled na nejbližší stromy Theře prozradil, že se tam nikdo neukrývá. Přinejmenším ne tak, aby to bylo očividné. Mohla se proto soustředit na skřek, který měl vyvést griffona 1 z míry, což se podařilo (wisdom save: 13+1 = 14, neúspěch griffona; zranění: 2). Zvíře vztekle pohodilo hlavou, jako by se mu uchem prokousával červ. Snad proto když se mu v pařátech začal Varador kroutit, neudržel svou kořist a kouzelníka nechal spadnout na zem (hod na sílu: 11 + 4 = 15, neúspěch). | ||
| |||
 | Vyhlídkový let Vše mohlo být během následujících pár minut vyřešeno. Mohlo se nám podařit utéct, když už jsme to takhle zvorali ale to ne. Gryfové se rozhodli nás nenechat jen tak odejít. Slyšel jsem šum křídel, jak jeden letí za mnou. Doufal jsem, že ostatní se dají taky na útěk, nemohl jsem se vška zdržovat a zjišťovat, jak jim to jde. Skákal jsem po kamenech a ladně se vzdálil opeřené potvoře, která mě chtěla za svačinu. "Jde vyloženě po mě. Možná chtějí opravdu tu krabičku, ale copak jim to mohu dát?" Zatnul jsem zuby a před dalším krokem ucítil, jak mě sevřel pařáty a já začal ztrácet půdu pod nohama. "Uááááhhhh! Ty opeřená potvoro!" Vyjekl jsem a snažil jsem se vzpamatovat z prvotního šoku. Najednou sebou gryf škubl a mírně klesl. Ucítil jsem na rameni horkou krev. Když jsem vzhlédl viděl jsem ze zvířete trčet kopí. "Mikhail." Uvědomil jsem si v zápětí. Sevření zvířete bylo pevné. Měl jsem sto chutí nechat mu rezonovat v hlavě něco fakt ošklivého, ale věděl jsem, že to bych riskoval jen pevnější sevření, nebo zřícení i s tvorem. Slétl jsem očima pod sebe. Nebyl jsem zase tak vysoko. "Drž se Nisho." Vyslal jsem myšlenku ke svému nákladu v batůžku. Pokusil jsem se tedy využít veškeré své pružnosti a vykroutit se z gryfova sevření. Přece jen byl jsem útlý a věřil jsem, že se dokážu z tohoto sevření vyvléknout, aniž bych se na zemi přizabil. (Hod na akrobacii s výhodou, lepší hod = 15+2 = 17) Pokud se mi podaří osvobodit ze sevření snažím se dopadnout do podřepu na nohy, abych se mohl ihned znovu rozběhnout po vyznačené trase ladně a rychle, jak mi to jen bude dovoleno. (V případě úspěchu používám veškerý svůj pohyb na útěk dál po zvolené trase = 8/2 = 4 sáhy pohybu, počítám s příležitostným útokem) | ||
| |||
 |
| ||
| |||
| Boj – Griffon 2 Zatímco jste griffona 1 již dvakrát počastovali svými ranami, griffon 2 zatím zůstával nezasažen, leč Alberichův pokus zranit křídlo jej rozčílil. Zaútočil proto nejprve na nejbližší a nejotravnější cíl, který pro něj nyní trpaslík představoval (útok: 10 + 6 = 16, neúspěch). | ||
| |||
 | Útěk Všimla jsem si, jak se Varador rozběhl za mnou tím svým krásným tanečním krokem. Byl mi v patách, což bylo opravdu velmi dobré, ovšem všechna tahle radost byla velmi rychle zahnána, když se najednou Var vznesl. Gryf ho zachytil a ještě ho zvládl zvednout do vzduchu, dřív než jsme měli vůbec možnost reagovat. „ Hned se vrátím, Vare. Vydrž!“ Vyhrkla jsem mu v hlavě polekaně, ale měla jsem strach, že pokud zaútočím, mohla bych ho zranit a navíc i vyklopit Theru, kterou jsem nesla na zádech. Naštěstí se o Varadorovi nesnáze začal starat i Mikhail, jak slíbil. Sice trochu nebezpečně, ale dostal ho níž k zemi, a pokud by Var náhodou spadl, snad by se nedolámal. Vyrazila jsem vpřed, musím Theru dostat do bezpečnější části. Přes úsek, kde to bylo nebezpečné, jsem NETÁHLA lanko, zůstal tedy neoznačený. Byl to jen kousek, sáh, ale i tak to mohlo nadělat velké potíže. Takže poslední označené místo bylo tam, kde jsem byla naposledy, to bylo bezpečné. Svým pohybem jsem se pokusila dostat až do lesa, Theru si jistě užije vyhlídkovou cestu přes větší kameny, kterou jsem označovala stále jako bezpečnou. Asi to není úplně pohodlná cesta, ale tady už snad budou trochu víc chránění všichni… (11na pohyb po nebezpečné části) Jakmile jsem dorazila k prvním stromům, lehla jsem na zem břichem tak, aby Theru došlápla. Zatřásla jsem se, jako bych ji chtěla naznačit, ať sleze. Zůstaly jsme na políčku k10. Pokud nás nic nenapadne a ona opravdu sleze, použiji svoji akci k tomu, abych se dostala zpět na pomoc, ovšem pouze na pole L14. | ||
| |||
| Boj Griffon 2 byl stále ještě vzteklý ze svého pádu a chystal se skokem dostat opět do vzduchu. Snad proto se mu podařilo svůj pohyb jen trochu uzpůsobit a těsně se vyhnul Alberichovu kladivu. Trpaslíkovi máchl křídlem nad hlavou a jedním z předních pařátů švihl po ustupujícím Mikhailovi. Ozvalo se bouchnutí do štítu, ale rána byla slabá, protože bestie po předchozím úniku stále ještě hledala rovnováhu (6 + 4 = 10, neúspěch). Nakonec se však griffon 2 přikrčil na zadních nohou a nebyl pochyb, že neplánuje zůstat nehybně na místě. | ||
| |||
 | Dilema a sliby Pevně rozkročený jsem sledoval bestii před sebou, na kterou se bez jakékoli zámky strachu vrhl Alberich a rozháněl se kladivem. Využil jsem toho, abych riskl pohled přes rameno a z toho co jsem uviděl, mě zamrazilo v zádech. První gryf lapil Varadora do spárů a začal zvedat utíkajícího kouzelníka nad zem. Podíval jsem se zpátky na bojujícího trpaslíka, než můj pohled opět přitáhl visící Varador. Nechtěl jsem nechávat kněze na holičkách, ale v uších mi jasně zněla Revina slova, abych jejího společníka ochránil, zatímco se ona postará o Theru. Ale Alberich nevypadal, že by se chystal ustoupit. Zatraceně. Nezbylo než doufat, že si poradí na dost dlouho, než vyřešíme tenhle nečekaný... únos. Takže jsem znovu zvedl štít a začal od gryfa couvat, přičemž jsem se modlit, aby byl natolik zaměstnaný zběsilým trpaslíkem a nepokusil se mi utrhnout hlavu. A ve chvíli, kdy jsem byl dostatečně daleko, tak jsem z popruhu na batohu vytáhl další z oštěpů, otočil se, popoběhl posledních pár stop a prudce mrštil kopí po veliké letící siluetě. // Přesun tři pole a pak hod oštěpem za 18 (13 + 5). Zranění za 7 (4+3) | ||
| |||
 | Boj s létající potvorou Doufal jsem, že svou ránou odradím tu bestii od útoku, ale očividně to nevyšlo. Náš čaroděj se díky tomu proletí a dostane se z mého dosahu. Kdyby vydržel blíž mě, možná bych mu ještě mohl pomoct, ale takhle už je příliš daleko na to, abych na gryfa, který jej odnáší, zaútočil. To ale neplatí pro druhou bestii, která postává vedle Mikhaila. V jedné ruce válečné kladivo, ve druhé štít. Prostě klasický obraz trpaslíka ve svém živlu běžícího po kamenech k Mikhailovi, načež se rozmáchnu s cílem zmrzačit mu křídlo a donutit jej tak zůstat na zemi. | ||
| |||
| Boj – Griffon 1 Rozzlobené zařvání se rozneslo okolím, když kouzelník proklouznul griffonovi 1 těsně pod pařáty. Zvíře mocně máchlo křídly, aby vyrovnalo svůj sestup z výšin a okamžitě začalo pronásledovat Varadora. V ten okamžik bylo jasné, že si povídat rozhodně nechce. Alberich proto nelenil a jeho předem připravený útok zasáhl cíl zrovna ve chvíli, kdy chtěl svou oběť klovnout zobákem. Minul, protože se mu kouzelník roztančený písní meče opět prosmekl (útok: 4 + 6 = 10, neúspěch) a ozvalo se další hrůzostrašné zařvání, tentokrát prodchnuté bolesti, když mu zářící paprsek vypálil v peří a kůži ošklivou spáleninu. | ||
| |||
| Proklatá nedůvěra Pokloněn jsem doufal, že má strategie zabere, že nám tím zachráním život, ale to už jsem koutkem oka zahlédl jak se Alberich i Mikhail chystají na střet. "Pro všechny Quori, co to dělají proč?!" Zoufale mi zabubnovaly myšlenky v hlavě. Mírně jsem vzhlédl, abych mohl zhodnotit, chování blížících se gryfů. Bezděky jsem ucítil, jak se okolo mne zavlnila magie, cítil jsem se....jinak. Jakoby mne něco chránilo. Ať už za to mohl, kterýkoli z mých společníků bude se to hodit vzhledem k vývoji situace. Viděl jsem, jak Grifon minul všechny a zamířil si to přímo na mě,zatímco durhý se rozhodl zaútočit na Mikhaila. V mysli mi zatrnulo. Viděl jsem, jak se Reva změnila a vyrazila s Therou bleskově, jako pavouk nesený větrem pryč do bezpečí. Lesknoucí se vlákno nám značilo cestu. "Poradím si pokud se ten zakrslý šílenec nenechá zabít." Odvětil jsem Revě, než se naše pouto přerušilo díky vzdálenosti. Alberich, který se zdál odhodlán k boji mne zneklidňoval. Vše v co jsem doufal se bortilo. "Proč pro mě? Tohle není normální....není to.....musí to tedy být.....ksakru." Zatnul jsem zuby a koutkem oka zalétl k batohu, kde byla Nisha schovaná společně se záhadnou krabičkou. Mohli by jít dost možná po ní, ale co s tím. Dát jim ji by ale nemuselo dost možná ani pomoci, navíc bychom přišli o jediný zisk z naší výpravy a já chci vědět co v té zatracené věci je schované. "Proklatá hora." Zavrčel jsem si pro sebe. Už ve chvíli kdy se holky rozhodly pro úprk bylo jasné, že na vyjednávání určitě nedojde. Nejspíše jsme naše opeřené tvory špatně odhadl. Možná nejsou tak inteligentní, jak jsem se domníval. Nebo naopak právě jsou. Tiše jsem zaklel a narovnal jsem se z kleku a zhodnotil očima situaci. Nebylo jiného východiska museli jsme odsud vypadnout. A oba ti přerostlí tvorečci byli až příliš blízko mé maličkosti. "Drž se Nisho." Zamumlal jsem a sklouzl rukou k rukojeti svého scimitaru. V očích se mi zableskly hravé nafialovělé plamínky a na dlani přeskočla jiskra, která se vsákla do meče. "Pěj svou píseň. Pěj a veď mě jistě, neb ti kdož tančí umí žít! Dul cael walde. Dul mae sirde, arch leiwill mal sief!" Zamumlal jsem v obecné řeči a pak to samé zopakoval zvučněji ve zpěvavé elfštině. Jiskra prodchla životem pochvu meče, až jsem cítil, jak se zachvěl touhou tančit. Cítil jsem, jak se mi do žil vlila nová energie, magická energie, která mé tělo pobízela k smrtícímu tanci, kterým bych unikl ostrým spárům s lehkostí a elegancí. Nohy jsem měl najednou lehké a jisté, jako pírka a viděl jsem mnohem lépe, kam jak šlápnout a pohnout se, abych to vše ustál. (Bonusová akce: Aktivace bladesinging = +3 AC, +2 sáhy pohyb, výhody na ověření obratnosti (akrobacie), +3 na hod na odolnost na koncentraci na kouzlo to vše na 1 minutu) "Ať se stane cokoli utíkejte do bezpečí. Nejspíše jim jde o tu krabičku." Upozornil jsem Mikhaila i Albericha leč, jsem nevěřil moc jejich poslechnutí na základě posledních události. Pomalu jsem se nadechl, abych zklidnil svou mysl a vyměřil jsem si okem dráhu svého běhu po vláknu včetně toho, že musím přes místo, kde stála před chvíli Thera a okolo přikrčeného Mikhaila. Kývl jsem na ně. "Utíkej dnes, bojovat můžeš zítra." Zazněl hlavou Alberichovi můj hlas, který nutně nemusel poznat, ale uškodit to jistě nemůže. Pak už s dalším nádechem jsem udělal první rychlý a jistý krok kupředu a pak další a už jsem se rozběhl kupředu. S cílem dojít co nejdále, čekal jsem, že se po mě ty potvory budou ohánět, možná mne i pronásledovat. Když nic jiného dám ostatním příležitost, čas. Stejně jsem je do tohohle průseru dostal a snažil jsem se věřit ve své i jejich schopnosti. "Tady jsem vy nepřívětivé potvory!" Křikl jsem na gryfy, když jsem se začal vzdalovat, abych trochu upoutal pozornost a běžel jsem seč mi síly stačily. Věděl jsem, že až do bezpečí se nyní kvůli terénu nedostanu, ale kam až to půjde. (Akce: Úprk = 6+2 sahy z bladesingera x 2 /2 = 8 sáhů pohybu, pokud by mě některý z gryfů zasáhl jsem připraven použít reakční kouzlo Štít abych ho zablokoval.) | ||