Andor.cz - Dračí doupě online

Knappemu už neodpovídám, je to dobrý důstojník a ví, že zbytečné řeči se v pruském loďstvu - ani tom obchodním - nenosí. Když vidím, že žebříkem z lodivodova člunu stoupá povědomá tvář, přece jen se také usměju. Zrovna tenhle lodivod patří rozhodně mezi ty lepší co tenhle přístav nabízí a já k sobě gestem ruky přivolám jednoho z námořníků. „Goppere, přineste mi z kajuty tu dřevěnou kazetu.“ pošlu ho k sobě a pak se už otočím k přicházejícímu starému námořníkovi. „Dobré odpoledne.“ pozdravím ho srdečně a podám mu ruku „Rád vás opět vidím. Jen do toho...“ vybídnu ho a roztáhnu dalekohled, abych se podíval na část přístavu, o které mluví. Takové vlajky osobně neznám, ale už jsem o nich něco slyšel. Jakási nová, divná, země se zvláštními pravidly a hromadou peněz. No, to mě zatím nemusí trápit. Nové kotviště není o nic horší, takže nijak neprotestuju.

Sotva námořníci vyhodí z lodi lana a přístavní dělníci je začnou uvazovat k přístavním pacholatům, vrátí se námořník s dřevěnou skříňkou. „Jak jsem minule slíbil. Pravý německý šnaps.“ podám truhličku lodivodovi, který mě minule prosil s tím, že by rád naše pití vyzkoušel. On mi minule daroval jakýsi britský námořnický gin a nebylo to vůbec špatné, takže jsem mu tohle přivezl rád. Poté, co lodivod odejde, otočím se opět ke Knappemu. „Námořníci mají volno s výjimkou stráže. Dokud nebude celá loď vyložená, nechte na palubě 10 námořníků s revolvery.“ požádám ho. Opatření jako kdykoliv jindy, v přístavu je spousta zlodějů, ale tentokrát si revolver ve své kajutě pro jistotu vezmu i já. Netuším, kdo si pro drahokamy přijde, ale nechci, abychom o ně přišli, když už jsme dorazili až sem...