Úklid
Chlévy, stáje
Takže trénuje... Jak jsem mohl pochybovat? Nebo spíše - jak jsem mohl nevědět? Další důkaz toho, že bych měl dávat větší pozor, co se v Triskelionu děje. Ano, snažím se vědět o všem nebo to alespoň brát na vědomí, stále mi toho ale spousta uniká. Jak to vše zvládá Erden? Ví úplně o všem nebo nám prostě jen důvěřuje, že každý budeme konat svou práci jak nejlépe umíme?
"Přesně tak, Chloé...a k čemu by ti takový trénink byl? Někdy je v boji to nejtěžší poznat, kdy nám na něco nestačí síly a nepokoušet to, neriskovat." Těmito řečmi jí akorát unudíš. Malou holčičku tohle sotva zajímá, ta by si měla někde hrát a bavit se a ne poslouchat o strategiích války a přežití.
"S kým trénuješ?" Tohle téma stále neopouštím, rád bych slyšel detaily - a třeba se i jednou přišel na trénink podívat.
Plavání, jízda na koni, klavír. Holčina je očividně z dobré, bohatší rodiny, to by mě ale nemělo nijak překvapovat. Zaprvé tak skutečně působí, za druhé před sebou úplně vidím Liliana, jejího...bratra?
Nebo tak nějak... Ty druhé světy jsou podivné.
"Toho plavání se drž a trénuj, to je užitečná dovednost, ze které můžeš získat spousty síly." Ano, samozřejmě. Opět si ale připomenu, že mluvím s dítětem a tohle má být obyčejné popovídání si.
"Ale znalostí hry na klavír si tady získáš spousty obdivovatelů...a chápu, že koně máš asi ráda. Když jsi přišla zrovna sem.." Je to smutné, ale jsem na sebe pyšný, že jsem konečně vymyslel i něco, co by tu malou neuspalo.
Koně! Věrné to téma.
"Který se ti tu líbí nejvíce?" Rozhlédnu se okolo. Já netuším, jak se jednotlivá zvířata zde jmenují, mou starostí je přeci jenom starost o chlévy a i tam jsou ta zvířata jen..zvířata, ale Chloé...tu by to mohlo bavit.
Nebo je to minimálně lepší téma než
domov.
"Ano, jsem. Ale to bych byl stejně, Triskelion je můj domov." Na moment se zastavím ve své činnosti, snad jakoby mě ta myšlenka samotného překvapila. Je to ale pravda, je to nejlepší domov, na který si pamatuji. Možná nejlepší, který jsem kdy měl.
Už už se chci zeptat, jaký byl její domov, na poslední chvíli se ale zastavím. Za prvé mi do toho nic není, za druhé - co kdyby začala plakat, protože se jí stýská po rodině a bratrovi? Co bych pak dělal s plačícím dítětem?
Pojďme to udržet u koní. To je neutrální. A schopnosti, ano, schopnost! Tam se taky neztratím.
"Umím třeba léčit ostatní, toho si moc vážím. Ještě ale také ovládám kov a poslední dobou se snažím o tohle..." Natáhnu ruku, na chvíli se soustředím a sám jsem překvapen rychlým úspěchem. (8) Pár světelných bludiček se vznese do vzduchu a já je nechám volně poletovat kolem Chloé.
Plus telepatie... Ale nechci jí vyděsit.
"Co jsem si ale všiml, ty máš velmi zajímavé schopnosti. Jak se to u tebe projevilo?"Zajímá mě především ta schopnost měnit realitu. Doteď vzpomínám na to v té kuchyni, na Slunce a pláž, na to, že to bylo skoro skutečné, pravdivé.
Velmi dobrá iluze. Velmi silný potenciál.