O lásku nikdo nestojí

Holtgast, bazén - pokoj

De profundis clamo
ad te domine

~~společenská místnost~~

Cajk. Určo to je vážne a nie nejaká blbosť, jakože je len na káry.
“Kéž by to byla jen nějaká blbost...”

Jsem vedoucí výzkumné sekce a knihovník, ne chůva.
A pak se podlaha otevřela, objevila se obrovská bezedná průrva a Liliana pohltila. Kéžby.
“Poslouchej mně, ty sebestřednej nafintěnej sráči...”
Hlava se točí. Chce to lok whiskey.
Nádech, výdech. “... Hele, ten kluk vypadá, že je v šoku. A nemusíš bejt doktor zkurvenej House, abys to poznal, že není jen na plech, ale v opravdovejch nesnázích, který mu někdo odsud zapříčinil.” Můj hlas byl tichý, ale ne klidný, jako první hrom před pořádným tornádem. “Jestli to nehodláš řešit ty a Frankensteinův metrosexuální nepodarek, tak to bude řešit kastrační četa a, přísahám na své barevné pýžo, že to nebude pěkný ani rychlý.”

Já NEJSEM žádné pošahané zneužité děcko, co by mělo ukazovat na plyšákovi, kde na něj sahal zlej strejda.
“To neříkám.” Splihnutí přichází okamžitě.
Pokud to jde, rád bych ovšem požádal o změnu pokoje/spolubydlící, díky.
“Tobě něco proved spolub...” ale to už mi Sysifos naznačoval cosi větřením. “Jo ták. Tak to jó...”
Další lok whiskey.
A pak pohled na čokoládového očumovatele. “Co je tu, kino? Tak to doufám, že máš lístek.”

Povzdechnutí a další lok whiskey.

...

Holtgast, společenská místnost - pokoj

What… the...

Pevnost Holtgast
31. října
Společenka

Boží, dí a neví o čem mluví.

Felix nevypadá vystrašeně, ale ani že to bere na lehkou váhu. To je dobře, správná míra – jinak bych z jeho nabídky asi vycouval. Ať už si Yuriko myslí co chce, snažím se pomoct dělat naše nadané lepší a silnější… hraní na boha je jen vedlejší a příjemný efekt. Jako ty sladké trešničky v koktejlech.
“Dobře,” přitakám na jeho další úvahy. Drobně se usměju na pochybnosti, jež ohledně Lary ucítím z jeho hlasu “...svou psychohygienu uplatňuj na kom chceš. Občas je vztah lepší než jakýkoliv titul.”
“Přesně tak. Ačkoliv děláš dobře, že se moc netěšíš, výcviky už jsi určitě zažil, nic nového to nebude. Více méně.” další zubatý úsměv.
“Uvidíme, kdy budu mít čas, ale možný bychom mohli začít se zítřejším večerem, pakliže mise půjdou dobře a my se vrátíme.”
Nejsem si jistý, jak se na myšlenku 'harder daddy' zatvářit, ale když dojde Lenore a začne být velmi… otravná a navíc oděna v něčem, čeho bych se sám dotkl maximálně tak benzínem a sirkami.
Podívám se jí do očí stylem velmi… popisným současné psychické rozpoložení.
Myslí to vážně, nebo se ze mě i se svou kočkou dělá srandu?
Koťátko Lilátko mi pěknou chvíli doznívá v hlavě – za to bych dal facku i Lokimu – až jsem nucený zahnat chutě na ní poštvat stínové hentai. A co hůř, asi se to uchytilo.

“A co přesně čekáš, že s tím udělám, Lenore? Jsem vedoucí výzkumné sekce a knihovník, ne chůva.” pokusím se odvětit klidně a… můj bože… zním jako Erden.
Byl v bazéně? Znásilněný nebyl, oběti znásilnění neodcházejí na veřejná místa a nepokouší se tam usnout.
Je možné, že ho z pokoje cosi vyštvalo ale co já vím, jak funguje mysl lidí co neudržují 'zdravé' intimní vztahy s jedním až třemi lidmi.
“S nejvyšší pravděpodobnosti se někdo s někým pomáhal. Je tam Richard s Orenem, že? A Emil? Nechápu, co tě potom na vývoji té situace tolik vyvádí z míry. Tento...” kdo to vůbec je? “nováček je už dospělý” alespoň doufám “jistě je schopný si poradit sám...” což by měl překvapilo "...možná."

Bože, prosím, já nechci....
Vzpomeň na Olivii!

Deal

Pevnost Holtgast, Společenka 31. října
primárne Lilian

Já nejsem Alenka, ale...

~~bazén~~

Podle toho s kým… Spát se mi moc nechce.
Nezlob, králíčku, nebo uvidíš!
A pak se bude pusinkovat s Orenem, provokatér jeden. Carpe diem.
“Dej mi taky ohnivou vodu,” řekl jsem a sklouzl zase k nim do bazénu, tentokrát plynule a z vlastní vůle. Zhluboka jsem si přihnul. Rozhodně se chová jako brácha, taky je to malej světák s prořízlou šlejfernou. A velikýma kukadlama, co by umrkaly i sedmihlavou saň, Jak se mu mám bránit já?
Natáhl jsem rty k jeho uchu a zašeptal cosi jen pro něj tak, aby to ostatní neslyšeli.

Oren si mně náhle přitáhl k sobě a políbil. Nechal jsem se, ale pak jsem jej jemně odstrčil s dlaněmi na jeho lících. “To bychom se nevyspali, což hlavně ty potřebuješ. A jestli mi i zítra ráno budeš chtít dávat pusinky, přijmu je mnohem radši.” S tím jsem mu jednu vtiskl na mokré čelo, těsně pod úroveň vlasů.

“Jííí!” vypustil jsem ze sebe skoro holčičí zvuk, když mě náhle Ríšan vtáhl do objetí. Ale nebránil jsem se a pojal všechny, kdo se nechal, do dlouhých paží. “Máš pravdu, já budu nejspíš celou noc ždímat svý hadry,” přisvědčil jsem.
To byl den, to byl večer. To bude noc… Mrkl jsem očkem po králíčkovi: “Jestli koukneš na své cibulky a shledáš, že máš ještě chvíli, můžeš mi pomoct.”

Padlý modrovlasý anděl

~~společenská místnost~~
~~pokoj~~
~~společenská místnost~~

Modlrovlásek nic neříká, tak se obracím na Sysifa.
“Kologato, co se děje?”
Kocour se podíval na něj a pak zpátky na mě. Pak mi řecky ve zkratce řekl, že viděl u bazénu nějaké nahé plavce, co se chovali dost nadrženě. Nikoho nejmenoval a mluvil dosti věcně.
“Vzpomínáš na toho mladíčka, co mi ho máma tehdy dohodila, co nás vzal na škeble?”
Bude pro něj možná snazší, když budu mluvit na kocoura a nebudu stát rovnou u gauče.
“Sliboval procházku a pak začal mít nenechavý ruce. Tehdy jsi mě hlídal.”

Sysifos je možná cynický hovado, ale když jde do tuhýho, je to kocour. A ti cítí mnohem víc, než lidé, třeba i výjimeční (si myslím). Pohlédl na hromádku neštěstí na gauči a odebral se si tam lehnout. My s whiskey míříme do pokoje.

Jmenovka mi prozrazuje, že můj spolubydlící je Eddie...? Kluk? Nejsou tu náhodou gendrově oddělený spálny? Nebo jsem výjimka? Nebo…
To vše mi letělo hlavou ještě ve sprše, pak při hledání pyžama. Až pak jsem mě upoutala rozhrabaná postel a lehký závan alkoholu. Nic co by se nedalo vyvětrat.

V plátové zbroji jménem pýžo s ovečkama (na bílém pozadí malé pastelové ovečky, každá jiné barvy duhy) se mi do společenky vracelo hůře.
“Erdene?” Jasně, že tu není. Sakra… Tak nezbude, než se došoupat k baru a oslovit mého nejmilejšího: “Lilátko, koťátko, vidím, že se s někým bavíš, ale myslím, že si něco vyžaduje tvou okamžitou pozornost.” Palec ukázal na okřídlenou hromádku neštěstí hlídanou mou oranžovou koulí cynismu. “Nevím, co se stalo, ale myslím, že to má něco společnýho osazenstvem od bazénu, co se vyhlo tomu feromonevému útoku. Sysifos říká, že tam toho mladíka viděl.”
S kým se to bavil? “Brý večer. Omlouvám se.”

U bazénu