Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Triskelion
Ukončená jeskyně!
Družina
| |||
 |
| ||
| |||
5579.jpg){kind=icon} | Blázen Pevnost Holtgast Zvláštní, myslel bych si, že mám rychlejší obranné reakce na útok. Nebo by mé opožděné trhnutí až když jsem přimáčknutý ke stěně značilo, že je mi zrovna tento typ násilí už trochu ukradený? | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 |
na tu dávám pozor | ||
| |||
 | Vyhlídkový let, nahota a rudé tváře Pevnost Holtgast - společenka, 31.řijna Aaron se hodně rozpovídal, což mi nevadí. Poslouchat příběhy ostatních mi nikdy nevadilo, ba naopak. Očividně to taky doma neměl lehké, ačkoliv nejbližší kruh rodiny ho měl rád, takže alespoň něco. Označit dítě za „prokleté“ protože je trochu jiné je opravdu kruté, jenže tak to ve starších kulturách chodilo a bohužel to přetrvalo až do dn.. tedy až do začátku apokalypsy. Hádám, že dnes už se tyhle věci asi moc neřeší, jelikož na ně není prostor. Zasekne se u vyprávění o babičce nejspíš protože má pocit, že mě otravuje. „Vůbec ne, klidně pokračuj. Je zajímavé poslouchat vyprávění o tvém domově, ačkoliv mě mrzí, že tě považovali za prokletého. “ odpovím mu a přátelsky se na něj usměji. Co se týče užitečnosti mého vzdělání v této době, Eddie má takový názor, že není úplně zbytečné a Emil to potvrzuje. Přesto mám však pocit, že mě chtěli jen ukonejšit, každopádně to beru. „Díky kluci.“ Odpovím s úsměvem. Neujde mi ani Emčovo storka o zlodějích v pohřebním ústavu a „oživlé mrtvole“ se i krátce uchechtnu. Ačkoliv je to k nevíře, opět nám přibyli nové tváře. Nejsem jeden z těch, kdo by neměl rád společnost, ovšem tohle už je trochu moc i na mě a proto se neženu do představování. Jsem velice rád, když Emil započne větu o vypravení se do zahrad, však jeho kroky tentokrát zastaví flaška. Jelikož je úkol až absurdní, dává tedy vylosovaný fant. Zbývají mu tedy už jen tren.. Počkat, on nemá trenýrky? O můj.. Zrudnu v obličeji a odvrátím zrak, zatímco si Emil svléká očividně jediný kus prádla, který na sobě má. O to více mě překvapuje, když pak zavelí k odchodu do zahrad. „Počkat, ty-ty chceš jít tak… no dobře, tak moment.“ tohle už střízlivej fakt nedávám… Rychlostí blesku se nahrnu k baru a má slova směřují přímo k děvčeti za ním. „Promiň, ale prosím rychle pa-panáka...vodku, asi vodku..“ Omluvím se zmateně za vyrušení z rozhovoru. Poté si vzpomenu, že i Aaron měl přání, které mu nebylo splněno. „J-ještě mi dej pivo prosím.“ Přistavěného panáka do sebe rovnou kopnu na ex, výraz je však stále stejný. „Děkuji“ odpovím jí, když mi podá i pivo a zamířím zpátky ke kroužku. Před sedícího Aarona natáhnu ruku s pitím. „Za chvíli se vrátím.“ dodám ještě a směřuji ke klukům. Zhluboka se nadechnu a můj pohled stále zůstává v rovině očí. „T-tak jdeme.“ vykoktám a vyrážím směrem do chodby. Ruku kolem ramen si sice klidně dát nechám, ale koukám tak trochu na druhou stranu, aby mi oči zbytečně nešmejdili někam, kam nemají. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Odcházení, přicházení a pití! Holtgast, společenská místnost - u flašky, směr k baru Přestože Lea mé zvolání o tom, že nemusí mít každý nějakého idola asi nepřijala moc dobře, protože si se mnou ani neťukla, ale nevadí, je možné, že jsem trefila na citlivější notu, než jsem čekala. Chtěla bych jí to oplatit aspoň skleničkou, ale nejprve počkám, až si na chvíli nebude s nikým povídat a nastane vhodnější chvilka. „Jé! Norské krimi!“ Skočím do rozhovoru Rúně a Kristoffovi. „Mně se třeba strašně líbil Broen, Most, je to o spolupráci dánského,“ ukážu na sebe, „vyšetřovatele a švédské vyšetřovatelky. Ten by se vám určitě taky moc líbil, jestli ho neznáte.“ A klidně bych mohla vyzradit všechny spoilery i zápletku, ať víte, o co jste přišli… Muž, který sedí naproti mně mává směrem k nám, tak mu zamávám zpátky. „Divnost je přednost! S tím se v tak dobré společnosti počítá.“ Zakřičím zpátky směrem k němu a pořádně se zaculím. Flaška se mezitím aspoň o pár lidí posunula a na vlastní oči můžeme vidět, jak to vypadá, když musíte dát fant a nepřinesli jste si do hry dva svetry a čtvery ponožky. Aspoň jde vidět, že se nestydí a proč taky, nahé tělo tady viděl snad každý a vždyť je to přece přirozené. Nahý muž pak odhází společně se dvěma dalšími. Za chvíli se loučí také Kristoff a já ho naprosto chápu, máme toho za sebou až až. A další zase přichází. Tentokrát se jedná o samé dívky. A jedna z nově příchozích si sedá rovnou k nám dokonce i s kocourem?. Už je nás na Leu namáčknutých docela dost a já cítím, že bych si už opravdu potřebovala protáhnout nohy…a třeba tančit? Prvně drink! „Lara.“ pozdravím nově příchozí, zatímco se zvedám. „Milé slečny“ podívám se na Leu a Rúnu, „mohla bych vás "pozvat“, udělám uvozovky ve vzduchu, „na panáka? Popravdě by se mi jeden hodil.“ Spát se mi ještě nechce, večer ještě nekončí a noc je ještě mladá, asi by to chtělo vymyslet i nějakou akčnější zábavu, zatím se u flašky jen svléká a odchází a přichází, než reálně hraje. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 |
| ||