Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Triskelion
Ukončená jeskyně!
Družina
| |||
 | Že já vůl hubu nedržel Pevnost Holtgast Svého rozhodnutí jsem začal litovat téměř instantně. Má fráze byla spíš smířlivá, a až teď mi došlo, že mohla mít jakoukoliv flirtovací konotaci. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Hluboké rozhovory a ti, které nebaví Společenská místnost Vyprskl jsem smíchy a zachrochtal u toho. “Chameleon byl… kokot, říkáš?” zajíkal jsem se. “Musím říct, že máš… Svérázný styl vykládání, líbí se mi.” Ruka mi zabloudila do kapsy, kde jsem našel citrín a podíval se na něj. “Možná byl kokot jen trošku. Možná vlastně nechtěl udělat nic špatného, ale unáhlil se...” | ||
| |||
 |
| ||
| |||
5841.jpg){kind=icon} |
Od kolika lidí to je už dav? Společenská místnost Ještě než se zvednu, s úsměvem kývnu na ujištění Lei ohledně mé elektřiny. Je pravda, že jako... Obraná? Útočná schopnost? To mohlo být dobré... Yeva ten názor podpoří. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Pokec na báru Pevnost Holtgast, společenská místnost, 31. října "Díky, zachránil jsi mi život," zazubím se na Kazrana, když ke mně přišoupne piva, a pak zmizí si užít párty víc než za barovým pultem. Za zasyčení plechovky si zlomím nehet, ale na to dost seru. Není to konec světa. Pořádným lokem do sebe vyprázdním půlku obsahu a v posledním okamžiku utlumím říhnutí. Tady nejsem doma. Félix se rozhodne nepřidat se ke společné chlastačce. Nemám mu to za zlé, protože jej obletují dvě zrzky a takovým se, dámy a pánové, "ne" neříká. O tom sama něco vím. Ve společenské místnosti to začíná vypadat jako na každé jiné párty. Velká část lidí sedí v kroužku a roztáčí flašku, snad ve snaze dostat pusu od svého idola nebo zesměšnit někoho jiného. Další posedávají na baru a popíjejí. A támhle se to i pere. A pořád sem přicházejí nové a nové tváře. No wow, dobře vy. Že bych změnila názor a šla se přidat k flašce? Dopiju zbytek piva v první plechovce, tu zmačkám, abych si pak nacpala do pusy kus párku, který jsem si předtím uzmula na stole s jídlem. Než se však odlepím od barového pultu, všimnu si, kdo se to sem připrdelil. S plechovkou piva v jedné, s nakousnutým párkem v druhé se přesunu ke Callumovi, který si tam vysedává s vínem a knihou. O té se raději zmiňovat nebudu. Pokud to není životopis Undertakera nebo ještě lépe Paige, pak by rozhovor skončil dříve než by začal. "Čau, už jsem si říkala, kde se touláš," promluvím na něj ještě s plnou párku v těstíčku, takže mě je stěží rozumět a zapiju to pořádným hltem piva. "Hele, vážně ses nikdy nemlátil na blízko? Ani obyčejný souboj v páce?" vypálím na něj okamžitě, protože to je věc, která mě fakt zajímá už od té doby, co to řekl na tréningu. S úsměvem se obrátím na naši novou barmanku, protože moje plechovka už je opět téměř z poloviny fuč. Taky bych mohla pokračovat v představování a trochu si pocvičit jiný úvodní slova než: "Teď ti urvu hlavu a nacpu ti ji do prdele." "Ahoj, my jsme se ještě neseznámili. Jsem Alex nebo Lex. Co že se sis upíchla směnu za barem namísto veškeré té zábavy kolem? No, ale osobně bych si další pivko dala." Ještě pár dalších piv a možná své jméno budu vykřikovat všude kolem. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Stále barmanem společenka "Zadarmo ani kuře nehrabe, kočičáku. Od Val jsem dostala pusu, Callum mě tu oblažuje svýma vibes, takže si nemysli, že ty mě tu budeš takhle zneužívat!" rozhodím rukama, hraně zklamaně. Nechám ho ale, aby se věnoval nováčkovi, ale i tak je poočku sleduju, kdyby mu ruplo v bedně. Ty echa myšlenek, co ke mně doléhaly, byly jeden velkej guláš. Promnu si kořen nosu a vytvořím kolem své mysli zeď (8), jak mě Blag učil. Na chvíli je zase ticho, tak si můžu oddechnout. Lyla začne zpívat - moc hezky, alespoň víme, kdo ze sourozenců je hezčí a talentovanější! Ale abych slyšela Félixova další slova, musím se trochu víc nahnout přes bar. Přes jeho rameno zachytím Valčin pohled, tak povytáhnu obočí, ale pak se podívám zpátky na našeho přeběhlíka. "Jo, byla," potvrdím mu. "Je to velice dojemná historka. Jeden den se sluníš na terase v penthousu a druhý den se z tebe snaží vymlátit schopnosti," trhnu rameny, abych byla za frajerku, že je mi to vlastně jedno. I když není. Jak Félix Bratrstvo dál popisuje, musím se usmát. "Sama bych to neřekla líp," souhlasím s ním. Jeho další mrknutí už vypadá o trochu míň než mrtvice, to mi dělá radost. Taky jsem ráda, že vypadá tak nějak...uvolněnější. Celou dobu byl napjatý jak luk. Ale i tak dostane mocktail. "Dobře, něco ti vymyslím!" potěšeně sprásknu ruce. "Ale měl bys vědět, že reklamace neberu a s konstruktivní kritikou se taky nevypořádávám dobře," dramaticky si pobaveně povzdechnu, než začnu probírat bar a snažím se zjistit, co bych mohla z našich zásob vytvořit. Objevím brusinkový džus (cením, dobrý na UTI), tak vytvořím brusinkový sparkler - džus, sodovka, šťava z limet, co mi zbyly...jeden kousek limety mu tam přihodím. Posunu drink směrem k Félixovi. "Tadá! Jak jsem říkala, kritika není žádaná," připomenu mu. Třeba si ani nevšimne, že tam vlastně nedostal alkohol. "Tak jak se ti u nás zatím líbí?" zeptám se ho. "Slyšela jsem, že mi budeš pomáhat ve zbrojovnici. Alespoň tam nebudu už sama samotinká, jen já a zbraně," uculím se. A taky všechno to třídění, čištění a kontrola půjdou dvakrát tak rychle. To bych se mohla víc začít ochomýtat na ošetřovně - léčení mi někdy chybělo. | ||