Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Triskelion
Ukončená jeskyně!
Družina
družina zatím neexistuje
| |||
 | Neskrývané pobavení Tak to...bylo rychlé... Že by chlapec na Orena tak rychle zapomněl? A na Blagdena vlastně taky? Nojo, vlastně, to ta puberta, hehe. Vlastně ho dost chápu, není to tak dávno a byl jsem úplně stejný. Nebo pořád jsem? Já vlastně ani nevím, ale - ale tohle mě baví. Ještě chvíli se před ním nakrucuji, tu a tam si dovolím i nějaký ten fyzický kontakt, v jednu chvíli na něm skoro i sedím. Všímám si, že by si rád sáhl a sám se nějak zapojil, ale nechoďme na to tak hrr. "Na další level bude třeba čas jindy." Šklebím se na něj, zatímco chytnu jeho nenechavé ruce a strčím mu je za záda. "Nesahat, jen se dívat." Jo, chtěl by striptýz, ale když vidím, jak skoro až slintá, tak se mi do toho dvakrát nechce. Nějaký věci si lidi musí zasloužit, že jo? Navíc, kdyby byl naštvaný, bavilo by mě to asi trochu víc, takhle se člověk necítí ani trochu speciálně! A tak stejně rychle jak jsem přišel, zase odejdu a hned si zase sedám na své místo, které mi hlídá sestra a Val. Tu si zase přitáhnu pěkně zpátky tak, jak si sama předtím zvolila. Napiji se ze svého drinku a pak se opět chopím flašky, která tentokrát spočine na Lyle! Ohohoho! Nejprve pusa! Ale správná, sourozenecká, pěkně na čelo! "Tak jo, sestřičko, líbat tady nikoho nebudeš, o to se postarám. Ale za úkol si vyber tvou nejvíc oblíbenou písničku a zazpívej jí tady." Lyla vždycky zpívala ráda a moc dobře, bude hezký si to zase připomenout. A jednou bychom si mohli zahrát všichni dohromady, skoro jako dřív... | ||
| |||
 | Nesmírně těsné kalhoty
| ||
| |||
 |
| ||
| |||
 |
| ||
| |||
| O drama není nouze, pojďme ale na...lapdance! Společenská místnost Že by se tu dneska nic nedělo se říci nedá. Jedna rvačka je sice ukončena dříve než vůbec jen začala a to asi především díky Erdenovi, kterému se to dvakrát nezamlouvá, hned na to ale přicházejí dvě nové tváře. Už úplně přestávám stíhat to sledovat, jak se to neustále mění. Vždyť ještě ani pořádně neumím jména těch předchozích. Kam vlastně zmizel ten Oscar? Předtím tak oblíbený a najednou pryč? Hmm, ještě že mě vlastně moc nezajímá, hezkých kluků je tu spousta. "Jasný, sedni k nám. Já jsem James, když budeš něco potřebovat, neboj se za mnou přijít." Zasměji se na jednoho z těch nových, Eddieho. Ten druhý se zatím seznamuje jinde - a mnohem více intenzivně. "Další drama queen? Jéé, ti nám tu chyběli." Zamávám na toho indiánka, který už chytá Orena za ruku a něco mu vášnivě říká. Láska na první pohled? Jak dojemné! "Pro tebe všechno Blagu. Pokud mě teda nezmlátíš!" Ono stačilo zaslechnout útržek té konverzace, abych pochopil a mohl si z toho dělat srandu. Ježiš, tady to je dneska fakt skvělý! A už tu máme i Val! "Dneska hrát nebudeš?" Zeptám se, jen co se mi přitiskne k zádům a položí bradu na rameno. Trochu se poposunu, aby lépe "zapadla" a rukama si jí přitáhnu ještě trochu blíž. Poslední dobou je taková...smutnější...a vlastně jsem doteď neměl moc sílu to nějak řešit. "Lylo, pamatuješ si z vašeho světa Val?" Rád bych poslouchal, co si Lea, Lashmi a Lyla řeknou o tom jiném světě a tak, Michail ale konečně přichází s úkolem. Hurá! Ha a to je dobrý úkol, to se mi líbí. "Nestyď se to říct, když už to chceš vidět, Michaile!" zazubím se na něj. Chlapec se ale učí rychle, už flirtuje s Razem. Hehe. A ten si říká o malý taneček - že by? No, ono koho jiného? Marisol je u baru, Naxi se snaží ujmout té mladé, nové blondýnky, Oren vypadá vyděšeně ze vší té dnešní pozornosti a vlastně všichni mají co na práci a asi by neuvítali trochu toho harašení. Ledaže... "Nemusí to být jen někdo, kdo hraje, co?" Protože já mám nápad! Zlehka klepnu Val po tlapce, ať se neleká, že vstanu a poté se rychle přesunu k tomu klukovi, co tu dělal drobný rozruch. "Ahoj, jsem James. Ničeho se neboj, nelekej se a pojď. Ukážu ti, jak to tu funguje." Jo, dost pravděpdobně to hrozně moc schytám, ale bude sranda! Dlaněma se mu snažím zatlačit na ramena, aby si sednul, pokud to ale neudělá, je mi to vlastně úplně jedno. Hned kolem něj začnu tančit - dle mého názoru dst sexy, tu a tam se o něj otřu, jak zepředu, tak i zezadu a vlastně čekám, kdy přistane nějaká ta rána. "Mám to zvládnout i s tím striptýzem? Míša se nevyjádřil úplně přesně..." Ale já to zvládnu, když bude třeba! Ehm..."Co myslíš? Líbí se ti tady?" Směju se tomu klukovi, který to všechno asi myslel dobře, ale...ale já se chci smát a provokovat a to už tu dlouho nebylo. | ||
| |||
 | V bezpečí Pevnost Holtgast, 31.řijna (zvířecí podoba) Úzkost a panika z okolních událostí mě donutili se schovat do bezpečí. Můj mozek nejspíše zhodnotil jako nejlepší možnost se změnit do podoby hranostaje. Úzkostlivě schovaný za Dragovo krkem v jeho tmavých vlasech sleduji co se kolem děje. Možná bude můj úprk pro ostatní nepochopený, ale já.. já si prostě nedokážu pomoci. Z bezpečné zóny mě vyruší vyprošťování jeho ruky mých končetin z poza jeho krku. Nebráním se, však pořád zůstávám naježený a mé tělo ztuhnuté v té samé pozici. Bere mě do náručí a prstem mi pomalu začne přejíždět po hřbetě. Co to… uaaaa... Jeho dotyky jsou tak příjemné a uvolňující. Po chvíli si dám říct a svojí hlavu jemně položím na jeho ruku, tělo uvolním a s přivřenými víčky si užívám příjemné hlazení. Na chvíli vypustím okolní svět a vnímám jen hřejivé dotyky v mém kožichu. Když se mi podaří zahnat alespoň částečně úzkostlivý pocit, opatrně se rozhlédnu po místnosti. Vypadá to, že situace byla uklidněná bělovlasým vůdcem, takže hádky ustaly. Jenže aby dramat nebylo málo, do místnosti vchází další dva nováčci a zatím co jeden je očividně rád, že je ve společnosti a může se najíst i napít, druhý se v pláči hroutí a zlatý srdce Oren mu spěchá na pomoc. Nevím, jak si nováček situaci vyložil, ale chytá nejspíše dost silně jeho ruku a pokřikuje kolem na další příchozí, kteří by mu popřípadě chtěli pomoci. Při opětovném zvýšení hlasu se trošku zachvěji, ale díky hlazení po hřbetu ze mě opět opadá stres a po chvilce se znovu uvolňuji. Musí se nechat, že Drag má uklidňování v malíčku. Jenže takové štěstí Oren bohužel nemá. Večerní události na něj očividně mají taky dopad. Jemně se otřu o Dragovo ruku jako znak vděku a opatrně mu vylezu z náručí. Nemůžu teď sice říct pár utišujících slov, ale pokusím se rozptýlit jeho myšlenky jemným oťukáváním konečků jeho prstů mým malým čumákem. Pokud se na mě podívá, hravě chytím jeho ruku mezi svoje přední packy. | ||
| |||
 | Pokusná myška? Pevnost Holtgast 31. řijna Po výkladu, jak mohou schopnosti pomoci s údržbou pevnosti si Rúna přijde asi trochu nedoceněná. Nepopírám, že mě to někdy nenapadlo i u mě, ale každý je prostě dobrý na něco. „Nepodceňuj se, každá schopnost se dá dobře využít. Tvoje elektřina bude velice dobrá zbraň, když jí trošku natrénuješ.“ Možná to zní divně, když už teď sundala v souboji mě. Přiznávám, do ohně jsem nešla záměrně, jelikož jsem nechtěla hned na první dojem způsobit popáleniny. A co se týče přežití tam venku tak klobouk dolů. Tohle musí být velmi náročné, neustále se ohlížet přes rameno, být ve střehu a utíkat. Takže na pochvalu od Yev souhlasně přikyvuji hlavou. Můj příběh očividně vyvolává hodně otázek. Netušila jsem, že ani někdo tak chytrý jako je Yevgeniya vlastně pořádně neví, co se to s těmi prasklinami děje. Dokonce se k nám přidává i Lakshmi, která nejspíš prožívá to samé jako já. Je to trochu úleva, protože mám najednou pocit, že by to někdo mohl pochopit, čím si vlastně teď procházím. „Ano, mám její vzpomínky. Začalo to její smrtí, pak důležitými okamžiky v jejím životě.. Postupně jsem začala i cítit, co cítila ona.“ Oklepu se při vzpomínce na roh čnící z mého hrudníku. Poté se pohledem přejedu na tmavovlásku. „Taky to tak máš?“ Yev zdá se být dost překvapená a možná v ní plane jiskřička naděje na nový výzkum. Inu, proč né, co vlastně můžu ztratit? Maximálně pochopím, co se to se mnou stalo. „Pokud mě nebude potřebovat Erden, jsem celá tvoje.“ Usměji se na ní, pak se podívám jeho směrem, jako bych snad čekala souhlas, ale nejspíše nás ani nevnímá, takže se ho později půjdu zeptat. Možná by nám ani menší rozhovor neuškodil, aspoň mám téma na začátek. Jelikož Nik se neukázal a já nehodlám být vlezlá, mám vlastně spoustu času na řešení ostatních vztahů, i když nejsou v tak kritickém stádiu. Situace kolem se pomalu uklidňuje a vypadá to, že se navracíme zpátky k flašce. Pokračuje se tentokrát Jamesem, který podle slov Michaila má nejspíše nějaké osobě předvést striptýz. Musím uznat, že tohle si na chvilku získá mojí pozornost. | ||
| |||
| Svět nežral takovýho vola
| ||
| |||
 | Bar lidi společenka Valinka mě narozdíl od Hanky neodmítne (tak poznáte real kámošku!). Protože mám už hotovou svoji skinny bitch a zbyly mi limetky, tak pro Val připravím mojito. Dokonce najdu i paraplíčko, které jí do drinku přidám, i když se tam normálně nedává. “Tadá!” posunu k ní její mojito. Za odměnu dostanu pusu na tvář, barter v Triskelionu stále funguje. Další naleju Callovi, který se k nám konečně přidal, dvě decky červeného. “Co že si vylezl ze stínů?” pošťochnu ho. “Aponi se k nám taky přidá? Támhe Nudle už se cpe ovocem, třeba bychom našli i nějakýho…cvrčka?” Všimnu si, že situace kolem Orena a toho novýho se začíná trochu vyostřovat. Než stačím cokoliv říct, Orenovi se od něj podaří odtrhnout. Trochu nakrčím nos, jak se soustředím. Nic (1). Velký nic (3). Až na třetí pokus se mi podaří vyslat k Orenovi myšlenku (10). Neseď tam jak hromádka neštěstí. Jestli tě bude někdo otravovat, mrkni na mě a já je od tebe dostanu. Kdo jiný se na takovou práci hodil víc než já, která sugesci používala volněji, než by se možná někomu líbilo? Blagden se sám z té situace detašuje a přijde za námi na bar. Natáhnu se pro jeho prázdnou sklenici. “Brandy?” potvrdím si s ním, než se lahev ráčím hledat. Jeho dalším slovům se musím zasmát. “Promiň, to měla být výhrůžka? Don’t threaten me with a good time. Ale nevím, jak by to ocenila moje nová spolubydlící,” ukážu na Hanku, zatímco dolévám brandy. Dolitou ji posunu zpátky k Blagovi. “Odměnu si vyberu později,” brouknu a mrknu na něj, než se sama napiju ze své skleničky. Félix se začíná vyjadřovat. Učitel, žák, tak něco. Zacuká mi koutek. Aw. “Já už měla ale spousty praxe,” odpovím mu. “V Triskelionu se líbá víc, než v Bratrstvu. Tam se bratříčkování moc nebere, pokud se něco drasticky nezměnilo od mých časů ve skleněné cele,” řeknu. Nad jeho strachem nad sausage festem mávnu rukou. “Ale prosimtě! Nevíš, o co přicházíš!” Jeho zjevnou opilost nahlas nekomentuju (vlastně mi to připadá i docela roztomilý), ale když na mě Félix mrkne a vypadá, jako by měl mrtvici, otevřu ruku a lahev s whisky, kterou si tak nárokoval, se přes bar přesune ke mně, aniž bych na ni sáhla. “Co kdybych ti namíchala spešl koktej, ať tu nepiješ pořád to samý?” nabídnu se se sladkým úsměvem. Koktej. Mocktail. Slovíčkaření. | ||
| |||
 |
Drunk and disorderly Pevnost Holtgast, Šachovnice, 31. října "Jo, klec je nahovno." dám zrzke č.1 za pravdu, možno trošku neprítomne keďže po oku sledujem zrzku č.2 a jej reakciu na moje slová. Časem. Jo, to dáva zmysel. Je to ale lepšie než keby mi povedala niečo hnusné a plivla do ksichtu? Ktovie. Keby to bol borec dáme si proste do držky a vyčistíme vzduch. Ale takto? Asi by upe nepomohlo keby som jej rozbil ksicht žejo. A takové tie trapné triky čo fungovali na nasrané čubky doma asi tiež nebudú to pravé orechové, jakože "hej Laquisha tu je kytka, sorry že som ti ojel ségru". A tak len kývnem že sme cool a vyklopím do seba zbytok sklenky, pričom zase obrátim pohľad k barmanovi... ktorý tam už nie je. To znamená, že nik nebude hlídat ak...huh? "Jak jako prečítať moje úmysly? No kurva, to je jak u tých čurákov predtým tyvole." skoro zavrčím a mám čo robiť aby som si znechutene neodpľul niekde na zem. Čo by bolo dosť neslušné a mierne nechutné. Miesto toho tak beriem fľašku whiskey a sám si nalejem, rozhodnutý nepremýšľať príliš nad tým kto všetko mi tu vidí do hlavy. Kunda, čurák, prdel, hovno. donútim sa len v jeden moment čo najčistejšie sformulovať svoje myšlienky, pričom nenápadne prebieham pohľadom po všetkých čo vidím - aby som si prípadne všimol, či niekto z nich nejak viditeľne reaguje. Obzvlášť pozorne čumím na fuhrera ktorý sa ale vykecáva s tou mladou blonckou. Doprdele, skoro ma chytá ten tik namietnuť že by kurva nemala chlastať keď jej ešte ani za boha nebolo 21 ale...ale. Hranice sa v takýchto situáciách trošku stierajú, čo? Bolo by trochu pokrytecké, vlastne dosť spíčené vyčítať niekomu že leje keď ten samej človek asi videl a zažil ďaleko väčšie hovná. Skoro ako u nás doma - je ti 18? Tady máš kvéra a tu sú afgánci, ale na pivísek zabudni blbečku. A tak jej len jemne kývnem na pozdrav, rovnako ako v jeden moment odzdravím Alex. Chvíľu ma láka ju i pozvať že sa tu môžeme strieskať ako mrdky dvaja, ale vo výsledku sa radšej rozhodnem pokračovať v snahe priotráviť sa chlastom osamote. Ak mám niekoho pozvracať ať to je nieto koho neznám a nemá na mňa ešte vytvorený názor. A tak ostávam tichým pozorovateľom - teda, prevažne tichým. Keď to vypadá, že by sa rvačka medzi niekým koho nepoznám, kreténom ktorý si na mňa netrúfol sám a tým tretím vyostruje pobavene zatlieskam a zakričím niečo ako: "Natrhni mu prdel, jedém!" Ani neviem vyjadriť ako moc mi to zlepšilo náladu - hra na flašku ktorú tu rozbehli mi totiž doteraz prišla...divná. Alebo som to ja, kto je nenápaditý blbeček? Čo to ale boli kurva za úkoly? Vždy keď sme to s homies a ženskými hrávali my bolo to okamžite show em tits a nie povedz niečo o ségre a zatanči. Možno preto ma tak v prvý moment rozhodí keď divoká hispánka osloví i mňa - a rovno s ponukou pridať sa k tomu šialenstvu. "Huh." nedokážem kontrolovať prvotnú reakciu, nie s tým chlastom čo už mám v tele. Pomaly mi i začína dochádzať že som vlastne slušne nacintaný. Kurva, ak sa postavím tak to udrie ešte horšie. I tak však instinkty smooth týpka naskočia rýchlo a plynule, som predsa cool guy. "Sheesh holka, trúfaš si že ma máš čo naučiť jo? Aby si to...no že jako nebola prekvapená že jako...z učiteľa žiak a tak jo!" dávam si záležať aby som si nešľapal na jazyk a. Semiúspešne, tá veta pôsobila v mojej hlave lepšie a plynulejšie. Menej cringe, víc big-dick-energy. "Bojím sa viac zloženia. Trochu sausage fest jako. Chápeš jo." šarmantne na ňu i mrknem, oko ale ostane zavreté asi o sekundu dlhšie než by ideálne malo. A úsmev u toho je možno zbytočne moc široký. Boží Félixi, boží. Prvá párty a ty skončíš niekde v rohu vožralej. Good job, buddy. | ||
255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 2423 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1