Obléhání Nabburgu část čtvrtá
Knihovna místo vědění bývá.
Mnoho nebezpečí tam ovšem číhá.
Ti jenž knihy se starají.
Pro ránu daleko nemají.
Přátelští ovšem lidé jsou,
ikdyž za svou paní hrdě jdou.
Bardka už ví po čem kultisté touží.
Proč jejich pána zloba souží.
Umění je křehká věc.
Ač si to vesničané myslí, nelze zavřít v klec.
Dnes Turnaj umělců se koná.
Než bardka dostane se na řadu, snad nemnohý porotce nám skoná.
V temných místech havran něco hledá.
Jeho stín přehlédnout se nedá.
Naše městě tajemství skrývá.
Velmi prastaré jak už to bývá.
Toto tajemství nebezpečným může být.
Je třeba odhalit ho co nejdříve, nežbnám zbude jen klít.
Kněžka léčitelky přímou cestu jde.
Už možná ví o co tu jde.
Jed ve stínu už není.
Slunce jeho podstatu nejspíše změní.
O pár přátel více rázem má.
Mnohé z nich možná i zná.
Na jihu dějí se věci,
jenž kultistům škodí přeci.
Dlouhá cesta ve stopách kultu vede.
Ne každý tuto cestu svede.
V cestě mnoho překážek stojí.
Jednou z nich jsou vesničané v nohama v hnoji.
Místní vybírat mýtné chtěli.
K jak velkém maléru míří nevěděli.
Hledání pravdy složitá je věc.
Nikdy nevíš, kdy spadne klec.
Pavouk matoucí síť plete svou.
Tři jednoho jména totiž jsou.
Jídlo přesto přesnost má teď.
Jestli přáteli jsou snad zjistí hned.
| 
