Knihovna

Vyšehradská škola Magie,
17. srpna
Roman, okrajově Xenie

Nevšimla jsem si kdy, ale objevil se u mě Roman a navrhl, že mi pomůže. Neměla jsem nic proti, šlo na něm vidět, že potřebuje něco dělat. Když pak navrhl, že bychom mohli fotky přenést na dřevo a pak pod ně vyřezat jméno a data, nadchlo mne to. Vysvětlil mi, jakým způsobem to zamýšlí udělat a když mi ukazoval první pokus, vypadalo to zajímavě. Navíc, na dřevě fotky vydrží určitě déle, než jen na papíře. Práce se sice protáhne, ale bude z toho lepší pocit a hlavně, bude to vypadat mnohem důstojněji.

Při prvních dvou pokusech jsme si chtěli pomoci kouzli. Totiž, fotka se musí na dřevo nalepit potištěnou stranou, nechat zaschnout a pak opatrně máčet, dokud se nezdrolí papír. Potisk se tím přenese na dřevo. Při prvních dvou pokusech jsme zkusili nechat lepidlo vyschnout za pomoci kouzel, ale to nám nevyšlo. Přišli jsme tak o dvě fotky a dva kousky dřeva. Ovšem poučili jsme se a další práci jsme si už nesnažili zlehčit. Takže zatímco já hledala a připravovala fotky, Roman připravoval desky.

Že se blíží čas oběda jsem zaznamenala až když mi lehce zakručelo v břiše. Nejspíše bych to ignorovala, ale o chvíli později se ozval i Romanův žaludek. Zvědavě jsem k němu zvedla zrak a chvilku ho pozorovala. Vůbec se tím nenechával vyvést z míry. Místo toho mi ukázal šestou desku, která se mu opravdu vydařila.
"Anička," špitla jsem tiše a jemně se dotkla výtvoru. V očích se mi objevily slzy, zatímco v krku se zase začal tvořit knedlík. Položila jsem Romanovi ruku na jeho paži, polkla slzy a pokusila se usmát.
"Pojďme se najíst," řeknu tiše, smutně, jen špatně zadržujíc další slzy.

Vyšehradská škola magie - Knihovna

Nela

V žaludku mi zakručí – jen zašeptám tiché „držhubu“ a nevšímám si toho. Jistě, měl jsem ráno jen kafe, ale nebyl jsem schopen cokoli pozřít. Vonělo to, ne že ne, ale už jen myšlenka, že bych jedl, mi to měnila v puse na popel. Myšlenky se mi neustále stáčí k Podzemí a tomu, co se stalo. Mechanicky, s nejvyšší pečlivostí vyrývám do plátku dřeva jméno a letopočty, abych odvedl pozornost k něčemu užitečnějšímu. Práce na splín vždycky zabírala a teď, když je Myšek někde zalezlý a profesorka pryč, jsem zůstal bez instrukcí.

Když jsme se s Petrem vrátili na Vyšehrad, uklidil jsem koště na místo a snažil jsem se nemyslet na prázdné hnízdo a na neustávající pocit viny. Stále jsem to měl před očima, znovu jsem seděl před hnízdem a dotýkal se mrtvého vejce. Nejhorší na tom bylo, že tohle už jsem v jiné formě zažil. Syndrom přeživších tomu říkali. Vím, co na to zabere, ale nejsem si jistý, jestli na to mám sílu. Jestli mám chuť o tom mluvit, jestli se chci nechat utěšovat, jestli chci vidět v očích ostatních nevyhnutelnou lítost. Jestli chci někoho přesvědčovat, že si tentokrát pomůžu sám.

Po rychlé sprše jsem se převlékl do čistých tepláků, volného trička a černé mikiny přes hlavu. Nasadil jsem si i teplé ponožky, protože jako by se do mě pustila zima. Najít si program bylo to nejtěžší. Kdybych zůstal v pokoji, vím, co by přišlo. Bylo by to jen a jen horší. Nevím proč, ale nohy mě donesly do knihovny. Možná bych se mohl pustit do čtení. Už to bylo nějakou dobu, co jsem otevřel jakoukoli knihu. Měl bych si osvěžit učivo, když už nic jiného.

V příštím okamžiku jsem zahlédl u stolku sedět modrou hlavu. Nela? Tiše jsem přišel blíž a našel ji, jak s Kronikou po ruce prochází školní ročenky. Když narazila na stránku, co potřebovala, zkopírovala ji a zvětšila. Ona... hledá fotky mrtvých?

"Můžu ti pomoct?" zeptal jsem se jí tiše a ona souhlasila. Domluvili jsme se, že využijeme mých řezbářských schopností - každou z fotek nalepíme na dřevo a pod ni vyřežu jméno a data jednotlivých zemřelých. Chvíli trvalo, než jsem se k ní vrátil s první várkou dřevěných koleček, do nichž jsem mohl začít vyřezávat. Melicharová nejspíš začne vyšilovat, že jsem jí tam sebral poleno z hromady, kterou chtěla použít na tlení, ale co na tom... Třeba to pochopí.

Předstírám, že jsem si svého kručícího žaludku nevšiml.

"Podívej," pronesu stejně tiše, jak jsem mluvil celou dobu, a ukážu jí další nápis - ten, jemuž jsem se vyhýbal.

Anna Černíková
(2001 - 2021)

Vyšehradská škola magie

VŠICHNI HRÁČI
AKTUÁLNÍ ČAS: 12:15

Byť roztroušení po skupinkách, s hlavami plnými otázek a jen minimem odpovědí, se nakonec všichni vrátili za brány školy. Devátá hodina, čas tiskové konference, dávno minul, přiblížilo se poledne a s ním i další denní jídlo. Jistě, prázdninové chody se nevyrovnaly hodům ve školním roce, kdy se skřítci o to víc snažili zaujmout vaše chuťové pohárky, ale dokázali jste si vybrat. Možná jste dostali hlad a vypravili jste se pořádně najíst, možná jste byli ještě sytí po Tomislavových sladkostech a chcete spláchnout dobroty něčím k pití.

Pomyslné hodiny odbily poledne. Oběd sotva začínal, když se ozvalo první šumění sov nesoucích aktuální Kroniku. Na úvodní straně se skvěl rudý palcový titulek:

TISKOVÁ KONFERENCE PŘINESLA VÍC OTÁZEK NEŽ ODPOVĚDÍ!

Pohybující se obrázek vám ukázal ministra kouzel se svým obvyklým tvrdým výrazem. Při velmi pozorném zkoumání fotky byste si mohli podle vlnících se vousů všimnout slaboučkého náznaku, že Erik Mišalko pravděpodobně skřípe zuby. Přinejlepším. Protože další možností by bylo, že se snaží držet jazyk za zuby a nikoho vzteky neuřknout. Zvláštní pohled na jindy pevnou skálu kouzelnického společenství.

Krátký úvod vám prozradil, že se tiskové konference kromě Mišalka (pro mudlovskou veřejnost velitel vyšetřovacího týmu) zúčastnil i mudlovský předseda vlády Andrej Babiš. I když byste to v podobné situaci čekali, prezident se zcela překvapivě nezúčastnil. Jeho vyjádření se beztak objeví až za dalších pár dní skrz nepostradatelného mluvčího. Dotazy byly zanonymizovány, protože v konečném důsledku vlastně nebylo podstatné, kdo co řekl.

OTÁZKA: Byl sobotní útok teroristickým činem?
ODPOVĚĎ: To vám momentálně nedokážu říct, protože se k činu nepřihlásila žádná teroristická organizace nebo její odnož. BIS (Poznámka redakce: Bezpečnostní informační služba je česká ozbrojená zpravodajská služba s vnitřním polem působnosti. Tento bezpečnostní sbor získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, ochranu ústavního zřízení, demokratických principů a významných ekonomických zájmů České republiky.) nezachytila žádnou hrozbu, proto je pro nás tento čin takovým šokem a překvapením.

OTÁZKA: Pokud by to skutečně byl teroristický čin, může souviset s aktivitou České republiky v zahraničních misích?
ODPOVĚĎ: Jak jsem již řekl, zatím nejsou důkazy o tom, že by to byl teroristický čin, proto je předčasné spekulovat, jestli to vyprovokovalo to či ono.

OTÁZKA: Co způsobilo výbuch Karlova mostu?
ODPOVĚĎ: To aktuálně nevíme. Náš vyšetřovací tým v čele tady s panem Mišalkem tvrdě pracuje na tom, aby zjistil veškeré informace a shromáždil veškeré důkazy.

OTÁZKA: Jaký je rozsah škod?
ODPOVĚĎ: Destrukce zasáhla polovinu Karlova mostu, odkud se požár šířil na jih přes Kampu až takřka k Mostu Legií. Částečně byly zasaženy i Petřínské sady na západě, Vojanovy sady a Valdštejnská zahrada na severu. Valdštejnský palác byl ušetřen zázrakem, když se oheň hnal Nerudovou ulicí až k Muzeu alchymistů a mágů staré Prahy. Konkrétní škody zatím nelze vyčíslit, protože stále probíhají dohašovací práce.

OTÁZKA: Jaké jsou oběti na životech?
ODPOVĚĎ: Stále k nám přicházejí hlášení o pohřešovaných a stejně tak stále nacházíme oběti, které naneštěstí nestačily utéct ohni. Zatím jsou jich desítky. Náš odhad zatím je 120 až 300 mrtvých a to jak přímo v ohni, tak i na následky popálenin a nadýchání kouře.

OTÁZKA: Co nyní bude s lidmi, kteří přišli o střechu nad hlavou?
ODPOVĚĎ: Povolali jsme na pomoc armádu, která vytvořila prozatimní polní nemocnice a zajistí ubytování lidí v nevyužívaných státních objektech. Vzhledem k tomu, že jsou prázdniny, bude část obyvatelstva ubytována v prázdných školách.

OTÁZKA: Jakým způsobem budou lidé odškodněni?
ODPOVĚĎ: Na to vám nyní nemůžu odpovědět. Po skončení dohašovacích prací budeme kontaktovat zástupce pojišťoven, abychom vyčíslili škody a na základě toho pak můžeme začít hovořit o odškodňování.

(Mudlovská část tiskové konference končí, zůstává jen ministr kouzel Mišalko a zástupci kouzelnického tisku.)

OTÁZKA: Pane ministře, souvisí sobotní útok s bájným Bruncvíkovým mečem, který se měl skrývat v Karlově mostě?
ODPOVĚĎ: Bohužel ano. Nechci veřejnost zbytečně strašit, ale musím však s politováním konstatovat, že tento čin pravděpodobně nebude poslední. Ministerstvo kouzel nikdy nevydalo oficiální prohlášení, proto tak učiním nyní já. Bruncvíkův meč v Karlově mostě byl, ale při velké povodni v roce 1890 byl přemístěn. Konkrétní místo vám nemohu sdělit, protože to ani ministerstvo neví. Pracujeme s vyšetřovací verzí, že pachatelem není kouzelník z České republiky, proto nemohl vědět, že je jeho pátrání zbytečné.

OTÁZKA: Pokud tam meč už takovou dobu není, byl v tom případě útok na dům Kittel-Faustů součástí pátrání neznámého?
ODPOVĚĎ: Je mi to vůči rodině velmi líto, ale z náznaků to tak vypadá. Pachatel, nebo jeho komplicové, zaútočili na dům, aby zjistili, zda se mezi jejich artefakty meč neskrývá. Faustové však Bruncvíkův meč nikdy neměli.

OTÁZKA: Tohle si ale trochu protiřečí, pane ministře. K útoku na Kittel-Fausty došlo už před delší dobou. Znamená to, že se na našem území pohybují dvě skupiny pátrající po meči?
ODPOVĚĎ: To nemůžu potvrdit ani vyvrátit. Víme jen velmi málo informací.

OTÁZKA: Kde udeří příště? Je snad příštím cílem Vyšehrad?
ODPOVĚĎ: Další pachatelovy kroky s jistotou nemůžeme předpovídat, ale Vyšehrad je chráněn tím nejlepším, co může naše země poskytnout. Studenti a zaměstnanci jsou v naprostém bezpečí.

OTÁZKA: Z našich zdrojů a vlastních pozorování víme, že oheň odolával standardním hasícím kouzlům. Co za kouzlo způsobilo požár? Pocházelo z některého odvětví černé magie?
ODPOVĚĎ: Až se koncentrace mudlovských pracovníků sníží, povoláme naše odborníky, aby zanalyzovali důkazy a zjistili, co pachatel použil.

OTÁZKA: Jakým způsobem hodlá ministerstvo postupovat, pokud se oheň rozhoří znovu?
ODPOVĚĎ: Aktualizujeme krizové plány, abychom na to byli lépe připraveni.

OTÁZKA: Bude se naše komunita a Podzemí podílet na odstraňování škod a jeho financování?
ODPOVĚĎ: To bude předmětem jednání mezi kouzelníky a mudly.

OTÁZKA: Mluvil jste o tom, že pachatel sobotního útoku pravděpodobně není z České republiky. Má ministerstvo nějaká podezření, odkud by mohl pocházet?
ODPOVĚĎ: Ne. Naše zdroje mlčí.

OTÁZKA: Jak bude s pachatelem zacházeno, pokud bude dopaden?
ODPOVĚĎ: AŽ bude viník dopaden, bude odsouzen podle platných zákonů a za své činy popraven. To vám mohu slíbit.

OTÁZKA: V mudlovských zákonech trest smrti neexistuje. Jak to vyřešíte s nimi?
ODPOVĚĎ: To nechte na mně.

Zaklapli jste Kroniku. Část otázek možná byla zodpovězena, ale dalších vyvstalo mnohem víc. Postupně se do síně začali courat profesoři. Jan Mydlář v závěsu s Daliborem Černým, Mirek Horymír s nezbytným Erikem Cederströmem a nově se tu vyskytl i mladší Radek Horymír. Ester Landau se z ošetřovny zatím nevrátila.

Postupně se začínáte trousit na jídlo, a to i ti, co původně neměli v plánu jít jíst.

Knihovna...

Šťastná setkání

Anežka a okrajově kluci

17. srpen 2021, po 9:00
Praha - Vyšehradská škola magie

Knihovna - příjemné vyrušení

Vyšehradská škola Magie,
17. srpna
Tomislav, okrajově Otto, Anežka a Xenie

Ponořená do své práce jsem opět nic nevnímala. Tak jako vždy, když se do něčeho zažeru, nebo se na něco soustředím. Postupně jsem procházela jména v seznamu, odškrtávala si je, když jsem našla fotku a udělala si kopii a stále dokola. Nebylo to nic veselého, ale svůj účel to mělo a ještě mít bude. Moc dobře jsem věděla proč to dělám. Musela jsem nějak uctít jejich památku. Alespoň nějak.

Byla jsem sotva v setině své práce, když se mi cosi nacpalo pod ruku. Polekaně jsem sebou cukla, když se mi pod ruku nacpal velký chundelatý pes. Chvilku mi trvalo, než jsem si uvědomila, že je to patron a už jen kratičkou chvilku, než jsem si uvědomila čí je.
"Tomislav," špitla jsem tiše a koutky úst lehce cukly v drobný úsměv. Pohladila jsem pesana a zvedla zrak, když jsem ucítila že se nade mnou kdosi tyčí.
"Tomislav," usmála jsem se smutně na něj. Oči se mi trochu prozářili, když jsem ho uviděla, jak nade mnou stojí, v očích pochopení a v hlase laskavost a klid.
"Hm," přikývla jsem s úsměvem, "děkuji." Když pak odešel, ještě nějakou chvíli jsem ho sledovala, než opustil i s Anežkou a Ottem knihovnu. Ještě kratičkou chvilku jsem sledovala dveře, ve kterých zmizel, než jsem se zase ponořila do své práce. Tak nějak jsem tušila, že to budu tvořit dlouho, ale byla jsem s tím tak spokojená. Někdo to udělat musel a já to udělat chtěla. Bylo třeba uctít jejich památku.

Pražské magické podzemí – Tetino náměstí

Roman, Petr

"To si bohužel nemyslím. Jen naneštěstí nevím, čeho přesně se snaží genocidou celého druhu dosáhnout. Věřím, že všechno souvisí se vším. Nejsmutnější na tom ale je, že je kouzelníci nehledají." Z Morova hlasu kape nekonečná hořkost. "Nechci po vás vlastně vůbec nic," odpoví nakonec. "Jsem jen pošetilý blázen, který si myslel, že konečně narazil na někoho, kdo by mohl uvěřit. Komu by to všechno mohlo přijít divný a mohl by se začít ptát nahlas. Chci otevřít světu oči, aby se konečně začal ptát, proč ministerstvo a nemocnice nemají své hospodáříčky. Po Vyšehradu dvě nejvýznamnější instituce, nasáklé magií desítek generací, a nikdo je nestráží. Chci zjistit, kam zmizeli, najít o tom důkazy, aby se mohli hospodáříčci vrátit domů do svých hnízd, pokud jsou ještě vůbec naživu. Když jsem byl dítě, měli jsme hospodáříčka. Jmenoval se Meček. Vzpomínám si, jak mě v jednu chvíli střežil a v další byl najednou pryč. Dlužím pravdu."

Než se Mor otočí na patě a zamíří pryč, ještě dodá: "Řeknu ještě poslední věc: pokud mají badatelé pravdu a v Brucnvíkově meči je Kámen světla, není jediný, co ten blázen hledá. V Čechách byl totiž úlomek Kamene ještě jeden."

Doktor se definitivně odmlčí a zmizí ve stínech. Osamníte. S Romanem se na sebe podíváte. Nastal čas se vrátit zpátky.

Knihovna a cesta na piknik