Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
The Walking dead- OverKill
Ukončená jeskyně!
Družina
| |||
 | Světla Chci společně s místní milicí odjet z města. Všechny velké výjezdy prý blokují vojáci. To je prosti ústavní. A ústava je nadevše… Nepochybuji, že to velká část vojáků bude brát stejně, ale jistě se najdou tací, co jen plní rozkazy.... Odpovím Emilovi. Si nachystám balistiku a pušku, kdyby se to nějak zvrtlo... Odpovím na dotaz o výzbroji. | ||
| |||
 | Světla Pár krátkých vteřin se dívám na nabídnutou ruku. Moc často tohle zákazníci špinavému mechanikovi nedělají. Ale tenhle vypadá v pohodě, takže ruku stisknu a podívám se mu do očí. "Těší mě. Emil." představím se i já a mrknu na to světlo "Protestovat kam?" zeptám se, aby řeč nestála "Pár minut. Tyhle žárovky mám. Jen si pro ně a šroubovák skočím dovnitř." vyslovím svůj časový odhad a zamířím zpět k otevřeným dveřím. | ||
| |||
| Světla Sjedu pohledem chlápka ze servisu. V duchu hodnotím jestli nepatří mezi typ lidí, co indiánům dělá problémy. Usoudím, že ne, ale mohu se mýlit. Přijdu k němu a podám mu ruku. Pokud jí přijme přiměřeně mu jí stisknu a pohlédnu mu do očí. "Já jsem Rick, ale všichni mi říkají Dasodaha. Jde mi jen o ty světla. Jedeme s pár lidmi protestovat proti porušování ústavy a lidských práv, takže nechci, aby měli policajti nějaký důvod mě stavět... Odmlčím se a kouknu k autu. "Jak dlouho to asi bude trvat? Jakmile se dozvím časoví údaj nahlásím ho do vysílačky. "Nebude vám vadit, když si v autě nachystám výzbroj, než se o to postaráte? Zeptám se ještě mechanika. | ||
| |||
| Servis Jsem rád, že vidím i někoho normálního. Sice jsme se už chvíli neviděli, ale rozhodně je mi milejší takováhle překvapivá návštěva než nějaká holčička hledající mámu. Nikdy jsem si s dětmi úplně nerozuměl a snad jediné pozitivum na tom byl krátký rozhovor s mladou policistkou. „Jo, to máš pravdu... Vůbec bych se nedivil, kdyby řekli, že všechny ty sirény a auta lítající po městě byla jen malé cvičení záchranářů s národní gardou...“ pokrčím rameny na znamení souhlasu. Otevřu si taky pivo a opřu se o jeden ze sloupových zvedáků proti němu. Popis: Pětadvacetiletý muž nordických rysů. Postavou nevysoký, ale svalnatý, pružný a energický. Oči má pronikavě šedé v barvě staré ocele, jejichž pohled napovídá, že je stále ve střehu. Prakticky neustále je oblečen v riflích a nějaké flanelové košili, přičemž často je obojí z toho špinavé od prachu a oleje z autodílny. Jeho hlas je tichý, ale na rtech mu často pohrává slabý úsměv až by někteří mohli říct úšklebek. Málokdy posedí déle než deset minut. | ||
| |||
 | Nepříjemnosti v lese Trochu překvapeně jsem zamrkal, když ten týpek ustál takovou řachu do kebule a dál se na nás sápal. Očividně se mu dívka velice zalíbila. "Do hajzlu čím je to sjetej a co to má do prdele s ksichtem?!" Zatnul jsem zuby, jak mi to v hlavě šrotovalo. "Hej! Varoval jsem tě! Budu střílet!" Křikl jsem na něj upozornění, abych mu dal poslední šanci vypadnout a v mezičase jsem přechytl zbraň a zacílil s ní něj. Lovecká puška má dost velkou ráži, ale pokud je tenhle mamlas něčím nadopnutej možná by střelu do hrudi ani necítil, takže mu zacílím na hlavu. Bohužel to nevypadá, že chtěl poslechnout, takže leč nerad, avšak bez zaváhání zmáčknu spoušť a ustřelím mu kebuli. Nejspíše to trochu ohodí mou turistku, ale lépe, než aby jí sežral. "Do prdele.......sakra...." Vydechl jsem a rozhlédl se kolem, zdali tady není více obdobných exotů a jak je na tom náš zamilovaný pár. Už nyní mi bylo jasné, že je budu muset hodit do nemocnice a zároveň zavolat poldy, aby se postarali o to tělo....nebo spíše Merlovi? Mohl by toho čuráka někam uklidit ať mi to ještě nehodí na krk, i když to byla sebeobrana. "Ne mám tu dva svědky, tutlat to by nepomohlo." Usoudím rychle a sáhnu do jedné z vojenských kapes pro obvaz abych mohl ošetřit ošklivou ránu dívce a nekrvácela nám po celém lese. | ||
| |||
 | Finn a Joanna- U jezera To co se stane u jezera bylo trochu nečekané a trochu se to zvrtlo a ne v dobrém. Vaše reakce na ty dva je dosti razantní a má to své následky, protože přijde o život ne jeden hajzlík. Krev se všude rozprostře a stříká z krku hnusně, protože jsi zasáhl hlavní tepnu jde rychle k zemi. Svalí se jako pytel brambor vedle vás. Druhý kolega jen na vás zírá a neví co si má tak nějak myslet. Ale alkohol a zlost jde na něm poznat. Krev se hrne a zvedne k vám svou zbraň a vystřelí. Ještě štěstí, že to není zrovna moc dobrý střelec, jinak by vás to mohlo zranit. Ale Joana se sním vypořádala její nůž se mu zabodl do ramene a on zařval a stáhl jí na sebe, snaží se vytrhnout ten nůž. U dálky slyšíte příjíždět auto a má policejní blikačky a houká, asi zaslechli výstřel a jedou k vám. Jsou velice rychlí a nenechají vás jen tak odjet. ”Ruce vzhůru” Zamíří na vás policista a dívá se na vás oba. ”Co se tu sakra děje. Žádá vysvětlení. Deryl v lese Žena je celá rozrušená a jde vidět, že jí ruka velice bolí a klepe se. Bohužel tvoje rána byla asi slabá, protože on se opět zvedá na nohy a nevypadá, že by to vůbec cítil. Jen se oklepe a jde opět po dívce a jejím partnerovi, jak to dívka vidí začne ječet na celý les. Piští, jako siréna a slyšíš z dálky další zvuky přicházející k vám. ”Ať mě nechá být, tak něco udělejte.Zabte ho už konečně.” Naříká vyděšeně. Avšak “nemocný” člověk nemůže za to, že je nemocný že? Nebo je v tom něco jiného? Jeho kůže vypadá stará a vrásčitá, jako by se snad i loupala. Snad to není lepra nebo něco podobného,tak či tak se začíná na dívku zase sápat. A má zjevně hlad. Emil-servis Kámoš se jen zasměje a tvé pozvání přijme a rád.” No jen jsem něco zaslechl, ale nic neviděl, nějak to vše tutlají a skrývají je to nějak divné. Uvidíme co řeknou ve večerní zprávách, nebo to zametou a něco si vymysli.” Pivo si také dá a podívá se na mobil kolik má času. Ale asi to nějak nehrotí. Otevře si láhev a napije se a podívá se co jsi mu to vlastně dal. ”Hmmm dobrý a co se mi stalo? Hej tomu neuvěříš nějaký bezďák mě kousl, šel jsem hned do nemocnice na testy a tatanovku. Blbej den kámo, ale makat musím, to se nedá nic dělat, jen to pár dní dost pálí, snad se mi nerozjíždí infekce, ale co ty? Koukám slušnej podnik to je. Venku zaslechneš troubení auta. Když vyjdeš ven stojí tam auto a v něm RICK. | ||
| |||
| Oath Keepers Sedím v Benově bytě a koukám na pořad v televizi, nebo to tak aspoň vypadá. Ve skutečnosti vnímám okolí víc, jak ten nesmysl, co zrovna běží na obrazovce. V ruce držím plechovku piva. Vzhledem k rodinné anamnéze nejsem zrovna příznivec alkoholu, ale sem tam si dám. Ben to na rozdíl ode mně po odchodu ze služby s pitím začal trochu přehánět... Na pokraji mysli cítím neklid. Už dlouho jsem necítil klid. Už dlouho jsem svého ducha neposilnil... Démoni by mohli mít navrch. Možná bych se měl zúčastnit obřadu. Co jsem odjel z rezervace jsem nekomunikoval s velkým duchem... Tu se ozve Ben: “Už zas máš ten pohled Dasodaho? Víš že mě tímhle pohledem docela děsíš? No nic zrovna jsem měl rozmluvu s kamarádem od strážců přísahy. Jeden z nás, co je v národní gardě, nám dal echo, že dostali rozkaz uzavřít okresy a nepouštět lidi z města. To je protiprávní i protiústavní. Dokonce to porušuje základní lidské práva. Bohužel spousta těch mladých i tak ten rozkaz poslechla… Takže svoláváme lidi do zbraně. Šéf místní pobočky bude chtít projet společně s našim právníkem přes uzavírku. Pokud ho odmítnou pustit, tak tam vlítneme a zajistíme mu ozbrojený doprovod. Přidáš se taky? Jak si na tom vlastně s kvérama? Nejspíš se nás budou snažit dostat, takže všechno co si vezmeš sebou musí být legální...“ Nikdy jsem nepochopil proč to Bena táhne k milici. Jsem mu za hodně dlužný a už dlouho jsem nezažil akci, takže ho v tom nenechám... "V klidu v San Carlos jsem trochu pomohl šerifovi, takže ze mě udělal záložního důstojníka kmenové policie… Díky LEOSA na mě nemůžou…“ Přitom poplácám bok, na kterém mám svou 1911. „Jestli se správně pamatuji, tak dlouhý tu jsou bez problémů, že?. Zvednu se a jdu ke svému karavanu. Jeď první pojedu hned za tebou... Ben my ještě hodí vysílačku. “Kanál máš naladěný heslo je zadané! zavolá a vyjede. Nasednu do karavanu a jedu za ním. Vysílačku, co mám na palubce, naladím na policejní frekvence. Provoz je nezvykle vysoký. Co se to děje? Je tu nějak moc démonů! Ujedeme jen pár ulic, když Ben zastaví u kraje a dojde ke mně. „Nesvítí ti jedno přední světlo. Musíš si to nechat spravit, ať nemají nějakou záminku proč tě zastavit… Hned tady vedle je servis, tak tam zajeď a sraz u uzávěry... Poslechnu Benovu radu a dojedu před servis. Zatroubím a vystoupím z auta. Popis: Rick je plnokrevný indián. Má jasně řezané rysi v obličeji. Vlasy a vousy už má lehce prošedivělé. Má postavu medvěda. Je vysoký a mohutný v ramenou. Je na svůj věk (40 let) v nezvykle dobré kondici. Na sobě má vysoce kvalitní outdoorové boty, džíny, černé triko, šedou nepromokavou bundu, černou kšiltovku a tmavé ochranné brýle. | ||
| |||
 | Když ryby, tak vykuchané a pečené
| ||
| |||
 | Márv a Harry na rybách. Když tupej Hary a otravnej Márv zvětří vůni samice jako je Joana, je jasné, že vše ostatní jde bokem. Chřípi v nose už nasálo feromony, hormony se bouří a vidina pořádnýho mrdu už napíná gumu od trenek. I když jak tyhle dva blbečky vidím ti budou mít zaručeně slipy, takový ty humusácký bíložlutohnědý s přední komůrkou. Při jeho proslovu jen pokrčím rameny a prohodím k Joaně. "No nic lásko budeš si muset holt výlet odpracovat na zádech s tímhle fešákem. Neodflákni to ať nás nepomluví pak mi dáš vědět jestli byl lepší jako já. Třeba se něco přiučíme." Když borec máchá bouchačkou je mi jasné, že to není sranda, ale na druhou stranu není první, kdo na mě vytáhl kvér a ani první ožralej mastňák, kterej měl choutky. Je mi jasné, že se moc díval film Deliverance/Vysvobození a chce si zažít pořádnou buranskou píchačku s prasečím kvikotem. Tak na něj jen přikývnu, že rozumím a že je mi jasné, že mě zaučí jako pannu. "Jasně šéfe, půjdeme se projít a pak na ryby. Tedy prvně kuřba a pak kvikot je mi to jasný. Tak jdem." Čekám na vhodnou příležitost jak pivní lahev kterou svírám přetavit ve zbraň, která za sebou nechává krvavý šeredně roztřepený jizvy. Ta nastane když se chlapík otočí k rádiu. Kývnu na Joanu, že je čas na píchání a pak přiskočím k chlapovi a vší silou ho obrácenou lahví udeřím do spánku. Pokud se lahev rozbije roztřepeným koncem ho bodnu několikrát do krku nebo obličeje a pak mu seberu pušku. Pokud Joana zareaguje stejně rychle pokusíme se vyřídit oba dva. | ||
| |||
| Donáška domů Teď si kurýr překvapivě máknul. Vzhledem k tomu chaosu, co se asi děje ve městě, jsem spíš čekal, že se ke mě jídlo dostane až někdy k večeru, ale tohle bylo příjemné překvapení. Když se ozve zvonek na zdi vedle velkých garážových vrat, vylezu zpod auta a zamířím k nerezovému umyvadlu v rohu haly. Rychle aspoň trochu umyju ruce od směsi oleje a prachu, načež zamířím ke dveřím. Rychle mrknu ven a když uvidím tvář svého známého, otevřu a pozvu ho dovnitř. „Zdar! Pojď dál. Venku dneska celkem chaos, ne?“ navážu na to, co jsem zatím viděl. „Copak, byls šikovnej v kuchyni?“ trochu se mu vysměju při poukázání na obvázanou ruku. Nikdy nebyl extrémně šikovný, takže tohle vysvětlení mi přijde na mysl jako první. | ||