Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Město snů
Družina
Postava Eleanor Warden je offline, naposledy online byla 18. května 2024 0:53Eleanor Warden
Postava Mahalath je offline, naposledy online byla 17. května 2024 22:58Mahalath
Postava Oswald "Oz" Broker je offline, naposledy online byla 29. dubna 2024 15:28Oswald "Oz" Broker
Postava Isaac je offline, naposledy online byla 17. května 2024 22:30Isaac
Postava Walter Wilde je offline, naposledy online byla 17. května 2024 21:52Walter Wilde
Postava Mortis Omen je offline, naposledy online byla 05. února 2024 15:18Mortis Omen
| |||
 | Podzemí - Cesta zpátky „A o nějakým jiným místu, který by bylo na úrovni, vařili tam dobře a neměli by problém s obsluhováním divolidí, nebo někoho, kdo má jako spodní část těla hadí ocas, náhodou nevíš? Rád bych si po téhle nepříliš úspěšné výpravě užil poklidný večer s trochou té romantiky při svíčkách a poslední o co stojím je obsluha, která by mě s Ralishou odmítla obsluhovat, nebo vyhazovač, co by nás odmítl pustit dovnitř," zeptám se Rizie v naději, že by ona, jako divočlověk, o takovém místě mohla vědět. „Nevěšte hlavy, až zjistím, co bylo napsaný na tý desce, tak se po Vás možná zase poohlídnu v Krysově. Krom toho jste si dneska vydělali za jeden den víc, než drtivá většina obyvatel Krysova za měsíc poctivý práce." prohodím ke goblinům, poté se s nimi v Krysově rozloučím se slovy: „Tak příště," a dál budu pokračovat v cestě na povrch s Rizie. Až opustíme stoky, zamířím rovnou domu, kde se ze sebe pokusím smýt zápach podzemí a stok, učešu se, vezmu si na sebe nějaké lepší oblečení a vydám se sehnat kytici rudých růží. | ||
| |||
 | Jak by řekl klasik Z mých dalších plánů mně vyruší bušení na dveře, jsem zvědavá kdo to je. Nejdřív mně napadne že sem někdo přišel vymáhat výpalné. Ale když se pak ozve kdo je tak nejsem nadšená o moc víc, ano já vím co mi říkal ten trpaslík, ale myslela jsem že se to týká jen těch co někoho magií zabijou, použijí ji pro krádež atd. Kdyby měli kontrolovat opravdu každého bylo by to obtížné, proto se neobtěžuji dívat skrz kukátko a rovnou otevřu dveře. Všimnu si dvou postav které jsou oblečené v tmavé modrých kabátech a na ramenou mají stříbrné symboly magického typu. Nevím sice co znamenají, ale to teď není důležité. Vrhnu na ně omluvný výraz a pak je oslovím. „Zdravím já netušila že přijdete, omlouvám se já za vámi chtěla včera zajít, ale bylo mi řečeno že abych získala povolení k provozování magie vyžadujete opravdu vysoký poplatek. Když jsem se toho muže zeptala jak vysoký, řekl mi že to není pevně dané protože si ho určuje osoba za kterou přijdu. A ... no pojďte dál a uvidíte jaké jsou mé finanční možnosti ...“ Vrhnu na ně starostlivý pohled s obavami a mluvím upřímně protože mi nedělá dojem tomu věřit, Berean sice neřekl že tomu tak je, ale to neznamená že tomu tak není. I když mně nejspíš seřvou (a já budu mít štěstí když jenom to) zní to jako něco čemu by jste uvěřili zvláště když jste zde noví. | ||
| |||
 | Další den - Pátrání pokračuje Oz Vzhůru za dobrodružstvím! Bez jakýchkoliv nových stop se rozhodneš pokračovat tam, kde jsi předchozího dne skončil. A to u pátrání po Augisthorovi. Včera večer se ti ho nepodařilo najít, ale dnes to snad bude lepší. Zamíříš tedy na místo, kde by se měl tvůj kontakt obvykle nacházet. To znamená zpátky do Elysia. V klubu je takhle po ránu o něco méně hostů než bylo včera večer, ale pořád je to celkem dost. Třeba tu nakonec bude i Augisthor. U baru stojí kostlivec v zástěře a utírá sklenice. Na žebrech má připnutou jmenovku, na které stojí Tony. Páni, tak tomu teda říkám oddanost svý práci. Navíc levná pracovní síla. Nepotřebuje jídlo, pití ani spát. Jen ho občas přetřeš leštěnkou a dáš mu nějaký mazaní na klouby. Musíme někdy zajít na drink do Nekropole. Kopec srandy, alkohol teče po podlaze a holky nahoře bez, nekdy doslova. Kostlivec si tě přeměří prázdným pohledem a zeptá se, co si dáš. Po krátkém rozhovoru se konečně dostaneš k tomu, proč jsi tady. A tentokrát máš zdá se štěstí. Aughisthor je prý tady. Zamíříš tedy ke stolu který kostlivec zmínil, kde najdeš sedícího trpaslíka. Hlavu opřenou o opěrku a koukající do stropu. Před sebou má poloprázdnou sklenici s pitím a doutnající cigáro. Tvého příchodu si vůbec nevšiml. Ale ne, neříkej mi, že tuhej. Já věděl, že máme jít za těma holkama, já to prostě věděl. | ||
| |||
| Podzemí - Cesta zpátky Walter A tak končí vaše výprava do tajemných koutů podzemí. Našli jste staré ruiny, prach a nic víc. Zřejmě nic, v co bys doufal, ale to je zkrátka riziko tohoto povolání. Někdy je člověk první a někdy je pár století pozdě. Je zkrátka třeba být připraven na neúspěch. A nejsi jediný, kdo je s výsledkem vaší výpravy zklamaný. Goblini, kteří s vámi vyrazili na výpravu plní očekávání nemají moc dobrou náladu. Podle útržku jejich rozhovoru, který zaslechneš, čekali alespoň nějaké drobnosti, které by se dali prodat. Rizie zůstává stejná. Těžko říct, jaká měla očekávání ona, ale nezdá se, že by jí to zasáhlo jako ostatní. Je pravda, že po neúspěchu s dinamitem její nadšení trochu opadlo, ale jinak ti připadá stejná jako vždycky. „Hmm, to by asi šlo." Souhlasí s tvým nápadem. "A pokud nikoho nenajdeš, tak ti tam určitě poradí, kde někoho takového hledat. Akorát s tou večeří si nejsem moc jistá. Elysium není známé tím, že by provozovali restauraci. “ Cesta zpátky tentokrát nenarazíte nic podivného. Chodby jsou prázdné a tiché. Goblini vás dovedou zpátky do Krysova, kde vám poradí nejkratší cestu na povrch. | ||
| |||
| Doma, další den Eleanor Tvůj byt není prozatím kdoví jak vybavený, ale nějaké ty základní potřeby aby ses vykoupala a vyčistila své šaty tu najdeš. Špína i zápach spáleniště jsou pryč, i když máš u svého oblečení zvláštní pocit, jako by zápach i přes veškerou tvou snahu převládal. Nic víc zdá se už dnes nestihneš, tak jdeš spát. Druhý den, nedlouho poté co se probudíš, se ozve bušení na dveře. Silné a hlasité, takže není možnost si ho splést s něčím jiným. Potom je ticho. Když neodpovíš, ozve se bušení znovu, tentokrát mnohem hlasitější, než před tím. Poté ale nenásleduje ticho, ale ozve se mužský hlas. "Úřad pro kontrolu magie, otevřete dveře!" Pokud se podíváš skrze kukátko na dveřích, tak spatříš dvě postavy oblečené v tmavé modrých kabátech. Na ramenou mají nějaké stříbrné symboly, zřejmě magického typu. Nedokážeš však identifikovat jejich význam. | ||
| |||
| Divadlo - První patro Mahalath Na tvou připomínku Melitta nic neřekne a dál mlčí. Zůstává to tedy celé na tobě. Po krátkém zvážení nakonec vybereš cestu po schodech, které jsi objevila v zákulisí. Zdají se v pořádku a nepoškozené. Jdeš tedy nahoru, ale jakmile došlápneš na první schod, ozve se slabé zavrzání starého dřeva. Nezdá se, že by si zvuku někdo všiml, tak opatrně pokračuješ dál, pokoušející se co nejvíc eliminovat další případné zvuky. I přes to skřípání pokračuje, i když je těžké předem určit, který z nich bude skřípat a který ne. Po několika minutách opatrného výstupu se nakonec dostaneš až nahoru. Všude panuje relativní ticho a to, že po tobě nikdo nezačal střílet ani křičet se zdá být dobré znamení toho, že to nikdo neslyšel. Nyní stojíš v chodbě, která se táhne dál kupředu a zatáčí za roh. Po levé straně vidíš dveře označené číslicemi, které vedou na balkóny. Poznáš to velmi snadno, protože jsou některé z těchto dveří vysazené z pantů, nebo protože chybí část zdi. Dveře se nacházejí i na druhé straně, ale není jich tolik. Také nejsou nijak označené, takže můžeš jenom hádat, kam vedou. Chvilku se rozhlížíš po chodbě než si nakonec všimneš hlídky, kterou jsi spatřila zezdola. Pomalu se prochází mezi balkóny a čas od času se na některém z nich zastaví, aby se rozhlédl po sále. V rukou drží pušku, kterou má připravenou ke střelbě. | ||
| |||
| Centrum Isaac "V tom se právě pleteš, chlapče. Mojí prací je starat se o prostředky naší organizace a poskytovat potřebnou pomoc takovým jako ty. Zatím co ty používáš ke své práci nůž, tak pro mě to jsou informace. Opravdu je nutné mít na takovou práci magický předmět? Znám někoho kdo ho má nebo vyrobí? Není možné, že by si té zakázky na vyrobení všiml někdo, kdo nemá? Opravdu je třeba vynaložit tolik prostředků, když se mohou hodit jinde? To vše může hrát svou roli. Pokud ti tedy budu klást otázky, tak to není proto, že bych byl zvědavý, ale protože chci pomoci. Nic víc ti k tomu muž neřekne, ale zdá se, že tvou omluvu přijal. Opustíš tedy obchod a vydáš se trochu prozkoumat město. Procházíš ulicemi bez jakéhokoliv cíle a hledáš cokoliv co by tě mohlo zaujmout. A výběr je tu opravdu velký. Cestou narazíš na obchody a podniky nejrůznějšího druhu. Jsou tu klasické potraviny, železářství nebo třeba secondhandy. Ale jsou tu i o něco netradičnější místa jako třeba vetešnictví, obchody s magickými artefakty, věštci a další. Pak jsou zábavní podniky (přes den většina z nich zavřená), herny a různé kluby. A to jsi stále jenom v centru a neprošel jsi ani čtvrtinu z celého města. Dál se touláš ulicemi, když se k tobě z jedné uliček donese ženský křik a nářek. | ||
| |||
| Podzemí - Cesta zpět „No co se dá dělat," pokrčím zklamaně rameny poté, co opustím svůj úkryt a důkladně se za pomoci kladívka ujistím, že na tom místě skutečně nic není. Věnuji krátký pohled úlomkům kamenné desky rozesetých všemožně po podlaze. „Ty ostatní výklenky nemá cenu zkoušet odstřelit. Jediný, co znělo na poklepání dutě, byla ta deska a za ní stejně nic nebylo. Takže pro dnešek končíme," rukou pokynu Rizie, Krizzovi a Utovi k odchodu, přeskočím trhlinu a vydám se s nimi zpět na povrch. Každopádně alespoň nehrozí, že ti, co sem zavítají po nás, se dostanou k obsahu té kamenné desky. „Pamatuješ si na ten podnik, co kde jsme se poprvé potkaly? Klub Elysium, nebo jak se to jmenovalo?" prohodím cestou zpět k Rizie. „Možná by stálo za to se tam zkusit informovat na někoho, kdo by uměl přečíst to písmo co mám obtažený z té desky a z oltáře. Všechno už mám promyšlený. Vezmu tam rovnou Ralishu na večeři, takže by se za mnou teoreticky neměl pověsit nějakej jinej lovec pokladů. Pro jistotu vytáhnu jenom ten překres symbolů z oltáře, pro případ, že by se to někomu v nestřežený chvíli povedlo šlohnout," načež se podívám na své kapesní hodinky, abych se ujistil jestli mám ještě dost času na sehnání pugétu růží a abych se předtím stihl doma vykoupat. Jakmile se budeme blížit k místu, kde jsme potkaly toho upovídaného nemrtvého, budu procházet s o něco větší ostražitostí připravený sáhnout po revolveru pro případ, že by tam na nás čekal s ostatními zombiemi. | ||
| |||
 | Kancelář/Domov S prásknutím dveří za Brockem se v mém domově rozhostilo ticho vyplňované jen tíživými myšlenkami, které po sobě nechal můj kamarád. A taky samozřejmě démonovo konstantní štěbetání. Za normálních okolností bych se natáhl zpět do křesla, podíval se, co můžu udělat s tím zbytkem láhve, a jen přemýšlel nad tím, jak všivej je to svět, ve kterém žijeme. Ale tentokrát jsem neměl ten luxus. Měl jsem případ, který stále potřeboval rozlousknout. Během následujících pár minut jsem se trochu opláchl, aby si mě po mém neklidném spánku na ulici nepletli s jedním z nemrtvých. Popadl jsem kabát, klobouk a Muryho a vyrazil zpět do ulic. Moje další kroky mě vedly zpět za stopou, kterou jsem následoval včera. Snažil jsem se obejít některé své informační zdroje, a ideálně najít Augisthora. Ten znak, který mi Brock ukázal, bylo dobré vodítko, po kterém jsem se mohl zkusit vydat, pokud by ho někdo poznal. Ne, že bych měl něco proti démonovým radám ohledně nahánění holek, ale pochyboval jsem, že by Lucy měla nějaké nové informace ohledně toho znaku. Její napojení na okultno se včera nezdálo nijak silné. I když jeden nikdy neví, ženy umí překvapit. Tak jako tak, nejdříve jsem měl v plánu obejít kontakty, o kterých vím, že mají uši na tepu Města. | ||
| |||
 | Divadlo - cesta do výšin
| ||