Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Město snů
Družina
| |||
 | Spáleniště
| ||
| |||
 | Konečně za Bertoldem Vypadá to že jsou skutečně znepokojeni ovšem neutečou ani nezpanikaří což bych od skupiny najatých křiklounů čekala, asi jsem je podcenila nebo se možná jedná o jednotící vůli té dívky. A pokud jim ta dívka řekne aby se postavili Smrťákům (ať už je to kdokoliv tak to udělají) i když je vidět že si přejí a se tak ta dívka nerozhodla. Jiná dívka projeví svůj vlastní názor za což bude určitě ihned pokárána ... I když další slova mně poněkud překvapí, myslela jsem že se jedná o nějaký gang. ale tohle mi do něj nějak moc nezapadá. Možná to je jinak a já se v jejich hodnocení poněkud ukvapila, proto už mně moc nepřekvapí že jejich záchranná akce proběhne klidně a bez násilí. Ale rozhodnu se tím moc nezabývat a najít Bertoldův byt ať už to mám konečně hotové. Dávám si pozor kam šlapu, ale překvapí mně jak je dům na poměry Spáleniště čistý a opravený. Tak tohle asi mysleli tím tohle je náš dům ... Začínám se stydět že jsem k nim byla si moc kritická (zřejmě tu žijí i slušné osoby), dveře dokonce mají jmenovky což tento úkol dělá o něco snadnější. Ostatní si mně nevšímají až na jednu dívku která ukáže že Bertold je nahoře. A skutečně nakonec najdu dveře za kterými by mohl být Bertold aspoň je tu spousta novin a dopisů které jsou adresované právě jemu. Zaklepu a nic se nestane, ale pokud skutečně dluží celému Spaleništi tak je pochopitelné že se nebude hrnout hned otevřít. Zatím se rozhodnu si prohlédnout noviny a dopisy jestli nezjistím něco zajímavého nebo co bych mohla použít a Bertold třeba do té doby neotevře, jinak to vypadá že budu muset zase lhát. | ||
| |||
 | Zpátky na spáleništi Mahalath V první řadě bych se úplně vykašlala na toho elfa. Skutečný nebo náhrada, nevrtej se v tom. Nestojí to za to. Je to nervozita? Možná strach? Melitta sice už nemá tělo, ale její emoce stále cítíš, i když si to možná sama neuvědomuje. Podle všeho není z myšlenky týkající se elfa vůbec nadšená. Zřejmě si opravdu myslí, že vám v opačném případě hrozí nějaké nebezpečí. Zda má pravdu ale neodhadneš. Jestli nevíš jak dál, tak proč nezkusit prostě lhát. Klamat a podvádět druhé je ostatně tvoje přirozenost. Proč by to v tomhle případě mělo být jiné? A nemysli si, že se mezi námi něco změnilo. Radím ti jenom proto, že kvůli tobě nechci zemřít. Což se může stát. Nic dalšího k tomu u nedodá a po zbytek vaší cesty na Spáleniště mlčí. Netrvá to dlouho a nakonec se dostaneš zpátky do tobě již dobře známé čtvrti. Moc se toho nezměnilo, včetně toho zápachu, který je všude cítit. Ostatně jak bys jinak poznala, že ses dostala na Spáleniště, pokud tě to nepraští přes nos. Kromě toho tě uvítá ještě něco. Nebo spíše někdo. Opřený o jeden z domů stojí hubená a chlupatá postava ve špinavých montérkách (nic víc na sobě nemá). Jeho žluté oči tě pozorují už od chvíle, kdys vstoupila do čtvrti. Nesnaží se to ani skrývat, jenom počká, až si ho také všimneš. Nakonec pomalým krokem dojde k tobě. "Neříkal ti náhodou šéf, ať se nevracíš?" Je to spíše řečnická otázka, protože si dotyčný potom povzdechne a zavrtí hlavou. "Co tu chceš? To nemáš na práci nic jinýho, než votravovat slušný lidi?" Nezdá se, že by hodlal zaútočit, nebo tě nějak jinak zpacifikovat. Jestli sem musíš, tak ať je to hlavně rychlý. Dělá se mi špatně jenom to tu vidím. | ||
| |||
| Centrum -> Spáleniště... opět
| ||
| |||
| Centrum - Stále u Conrada Mahalath Conrad poslouchá, co říkáš a při tom souhlasně přikyvuje. Tvoje úvahy nejsou tak divoké, aby o té možnosti on sám neuvažoval. Je to alespoň něco trochu hmatatelného, což je mnohem víc, než jste doposud měli. „Ano, to je dost dobře možné.“ souhlasí. „Určitě by to nebylo poprvé, co by je někdo na podobnou práci najal. Otázkou ale zůstává, kdo? Kdo by byl takový blázen, aby chtěl ukrást něco od nás? Hrozba, kterou to pro kohokoliv představuje je mnohem větší, než cena jednoho náklaďáku. “ Ještě chvilku nad tím Conrtad přemýšlí, ale nevypadá to, že by se někam dostával. „Bojím se, že budeš muset zjistit ještě víc. Spáleniště je dobrá stopa, ale dokud nebudeme mít dobrý důkaz, tak tam nemůžeme nikoho poslat. To by nám způsobilo další potíže a to si nemůžeme dovolit. Stejně tak ti nemůžu pomoc s tím elfem. Rád bych, ale nejde to. Budeš si muset poradit jinak. “ Čímž se dostáváš zpátky na začátek. Nějaké informace se ti od té doby podařilo získat, takže něco jen přeci máš, ale kromě toho nic. Conrad ti informace o elfovi neposkytne a nezdá se jako typ, který by ti je po vytrvalém naléhání dal. Suva Taloien. To je budeme mít v patách když šlápneš na kuří oko špatné osobě. Princovi věrní psi. Takoví, které nechce potkat ani démon. Melitta opět vypluje na povrch. Skupina kterou zmínila neznáš, ale to slovo ti přijde povědomé. Nevíš odkud, možná z jejich vlastních vzpomínek. Suva Taloien, v jazyce elvamirë volně přeloženo jako "Tiché nože". | ||
| |||
| Cesta je volná Eleanor Hod 99% úspěch Banda je tvou zmínkou o smrťácích více než znepokojená. Neutečou, ani nezpanikaří, ale strach některých z nich je více než viditelný. Jediný kdo si stále zachovává vážnou tvář, je zvířecí dívka, která celou bandu podle všeho vede. Netváří se, že by ti nevěřila, ale zdá se, že zvažuje své možnosti. Než ale stihne cokoliv říct, tak se ozve druhá dívka. „To je pitomost. Mizíme odsud. Nebudeme se plést smrťákům do cesty. Příště můžou někoho poslat, aby oddělal nás?“ Ostatní zdá se souhlasí. Nikomu se nechce riskovat hněv Smrťáků, ať je to kdokoliv. Ale ani po tom nikdo neuteče. Čekají stále na rozhodnutí svojí šéfky. „Tak jo.“ řekne nakonec. „Běž si.“ řekne ti a hned potom se obrátí na ostatní. „Ale my nikam nejdeme. Obejděte barák a vyveďte lidi. Bábu Bourovku, Sally s dětma a koho vás ještě napadne. Nechci riskovat, že to kromě toho zmetka odnese ještě někdo jinej.“ Hned potom banda zamíří do baráku udělat přesně to. Někdo by mohl čekat, že to budě pro někoho jako oni těžké, ale jde to celkem snadno. A taky bez násilí. Ty mezi tím stoupáš po schodech, hledající Bertoldův byt. Dům je uvnitř celkem čistý. Jasně je tu bordel, ale na poměry Spáleniště je to až nezvyklé. Díry ve zdech a podlaze jsou opravené, stejně tak schodiště, po kterém zrovna stoupáš. Dveře mají jmenovky a je tak snadné poznat, kdo bydlí kde. Banda dál pokračuje ve svém úsilí a tebe si moc nevšímají. Akorát druhá dívka, ta která se ozvala až na samotném konci, na tebe v jeden okamžik koukne a prstem ukáže nahoru. Jdeš tedy dál nahoru, kde najdeš jedny dveře, které si hned získají tvou pozornost. Je před nimi velká hromada novin a dopisů. Vše adresované člověku, kterého hledáš, Bertold. Zaklepeš a … nic. Nic se nestane. Dveře se neotevřou ani se nikdo neozve. | ||
| |||
| Zastrašování bandy Vypadá to že slova nevím že sebou celou dobu nesu bombu by možná mohlo zabrat, ale ještě pořád nejsem u konce. Někteří zneklidní a odstoupí ode mně, dívka zůstane stát a vypadá zaskočeně tímto zjištěním. A taky naštvaná tímto narušením jejího teritoria ... Následuje vyjmenování těch kteří by mohli chtít poslat sem někoho s bombou a u posledního jména mně napadne že bych ho mohla použít. Až na to že nevím kdo to je, může to být elf, ale také nemusí, může to být muž nebo žena,klidně to může být i ta dívka která se snaží odhalit stopy lži. „Smrťáci, ten balíček prý dostali od někoho komu Bertold dluží docela dost peněz a má vyřešit celou situaci, protože Bertold nejspíš nebude mít na zaplacení dluhu když už dluží celému Spáleništi.“ Vybrala jsem si tento název protože tohle je skutečný název budící respekt, to co jsme řekla také zní uvěřitelně, nemáš na zaplacení tak chcípni ty jeden zmetku. Nervozita je na mně už jasně znát, ale dá se to přičíst tomu že jsem právě zjistila že mám u sebe bombu a před sebou naštvanou bandu které patří celá tahle ulice (považte) a i tento úžasný, výstavní dům u kterého stojíme. | ||
| |||
| Centrum - u Conrada
| ||
| |||
| Centrum - u Conrada Mahalath Conrad se netváří zrovna nadšeně. Možná, že dotyčného elfa zná a možná je jen nemá rád. „Pokud nestojíš o problémy, tak bych ti radil na toho elfa zapomenout. Nevím sice kdo to je, ale Elvara nemají rádi, když někdo strká nos do jejich záležitostí. To bys ostatně jako jedna z nich mohla vědět.“ Ano, i když to není úplně tak, jak by si Conrad myslel. Je sice pravda, že máš díky Melittě řadu informací týkající se Elvarských praktik, ale nevíš vše. Nejsnazší by bylo najít nějakého elfa, nebo si o tom až bude čas promluvit s Melittou. „Nicméně s tím druhým problémem ti možná pomůžu.“ Potom Conrad na chvilku odejde kamsi dozadu a přinese trochu čaje. Nalije si šálek a tobě nabídne také jeden. „Rozpůlená lebka a pařáty po stranách. Ve skutečnosti to nejsou pařáty, ale kostěné sekery. Chápu, že se to někomu mohlo tak zdát jako pařáty, vypadá to vážně zvláštně. No ale zpět ke tvé otázce. Ta bunda patří Smrťákům. “ Jméno ti nic moc neříká, i když jsi možná něco podobného zaslechla, když jsi pracovala pro trpaslíky. Gangů je ve městě celá spousta a neustále vznikají další, zatím co jiné zanikají. „Parchanti s velkým P. A to si nedělám srandu. Ostatní gangy mají alespoň nějakou čest, ale Smrťáci ne. Krádeže, vraždy, znásilnění, drogy a tak. Jdou do všeho, když z toho koukají prachy a na škody se neohlíží. Jediný důvod, proč se tolik neroztahují, jsou mafie a organizace podobné té naší. Bojí se, že by je někdo zničil a mají pravdu. Nikdo se k tomu ale moc nemá, protože si to vyžádá dost lidí a spoustu peněz, což dotyčného na čas oslabí. A víš jaké je to s politikou.“ Na okamžik se odmlčí a zkontroluje vchod a komusi pokyne hlavou. Když se ohlédneš tak nikoho nezahlédneš. Ale můžeš si všimnout, že se dveře zavírají, jako kdyby jimi někdo před chvilkou prošel. Potom pokračuje. „Na Smrťáky narazíš hlavně v Můrově a na Spáleništi. Do Centra si netroufnou a Mastnou ovládaj trpaslíci. A když ty něco nasere…“ | ||
| |||
| Vzhůru do nitra kultu (a tentokrát snad bezpečněji) Oz Vezmeš za kliku a nic ti nebrání v tom jí otočit. Dveře jdou normálně otevřít. Potom se ale ozve strašné zaskřípění. Panty skučí, jako kdyby je nikdo nenamazal nejméně sto let a podle toho jak zrezlé jsou možná ještě déle. Bohužel abys dveře vysadil, tak je musíš ještě trochu pootevřít, což způsobí další hluk. Samotné vysazení je pak také něco. Rez držela lépe než nejsilnější lepidlo a vyžádalo si to od tebe značné úsilí, než se ti to podaří. Nic ti už ale nebrání tiše vstoupit. Teď už chápu, proč se vždycky scházej v opuštěnejch barácích. K čemu vyhazovat prachy za poplašnej systém když ta barabizna skučí při každém menším zachvění. Vstoupíš dovnitř. Dům zvenku vypadal opuštěně, ale teď když se rozhlížíš kolem, tak to vypadá, že tu přeci jen někdo bydlí. Je tu nábytek, obrazy, nějaké boty u předních dveří a pár stále živých kytek. Mírně sešlé, ale jinak normální dům. Nic co by ti říkalo, že jde o úkryt kultu. Těžko říct kolik ale více než dva obyvatele to mít asi nebude. Pokračuješ chodbou dál a pod nohama se ti začnou ozývat stará prkna. Nezáleží, jak rychle jdeš, vržou tak jako tak. Navíc je těžké odhadnout, která vržou a která ne. Tak jestli si nás doteď nevšimli, tak po tomhle už o nás musí vědět. Doufej, že jsou ty holky už svlečený a oni mají na starosti jiný věci. I přes hluk, který jsi způsobil, se nezdá, že by si toho někdo všiml. Neslyšíš žádné přibližující se kroky, a že by sis jich s touhle podlahou všimnul, ani jiné podezřelé zvuky. Pokud jsi tedy nezměnil názor, tak pokračuješ dál. Dům nemá moc místností a najít cestu do sklepa ti netrvá moc dlouho. Hlasy jsou mnohem zřetelnější a světlo určitě přichází odsud. Od kultistů tě dělí už jenom pár schodů. Tak co? Vlítneme tam? | ||