Andor.cz - Dračí doupě online

Spáleniště

Muž ožije když se ukáže že si u něj přece jen chci něco koupit, jistě nedá se mluvit o nadšení za tu trochu zeleniny, ale přece jen je rád za každého zákazníka. Ohledně té zeleniny se rozhodnu radši zdržet toho jestli to vypadá divně nebo jestli by takto mělo vypadat zelí. Není to drahé otázkou je jestli to bude ještě pořád jedlé. Muž se mezitím rozkašle a i když to tak nevypadá tak mi nakonec přece jen odpoví.
Vypadá to že nakonec přece jen budu muset jít do té budovy.
Ukázalo se že to není obchod, ale hospoda a nemá žádné označení protože zde všichni ví co to je za budovu. Rozločím se s obchodníkem a obejdu opatrně ty co před budovou polehávají a vstoupím dovnitř kde to páchne stejně jako venku, ale tady to aspoň částečně maskuje zápach alkoholu. Přitáhnu také pozornost zdejších hostů u některých o něco delší než by mi bylo milé a přemýšlím koho se asi zeptám když mně osloví jistá dívka. Rozhodnu se že si najdu nějaké místo kde si dám nejdřív pozor kam nebo na co si sedám, jistě moje oblečení není už tak čisté jak bych chtěla a zřejmě bude potřebovat vyprat, ale to neznamená bych chtěla přidávat nějaké další skvrny. Když se posadím dám nohy k sobě a upravím si sukni a počkám až ke mně ta dívka dojde.
„Dala bych si pivo.“odpovím protože zdejší pálence bude asi lepší se vyhnout a pak se rozhodnu zeptat rovnou té dívky protože vypadá mile.
„Nevíš o někom kdo se jmenuje Bertold? Měl by bydlet někde tady ve Spáleništi.“

Můrov - Dům naproti
Oz

Žena cukne pohledem směrem ke zmíněnému domu a potom rychle vrátí svou pozornost zpátky na tebe. Nepochybně ví, o kom je řeč. Zvědavě tě pozoruje, zatím co přemýšlí, co na tvou otázku odpovědět.. Její mlčení nemá dlouhého trvání.
„Já nic neprovedla. Jenom tu bydlím, to je všechno.“ začne rychle vysvětlovat. „Nic nevím. Nemám s tím nic společného. Nechte mě být!“ Žena lehce přivře dveře, ale úplně je nezavře.

Kámo ta je pěkně v háji. Ty kolečka tam nahoře už se netočí, jak by měly. Ono jí možná už pár z nich i chybí.

Když se žena trochu zklidní, tak pokračuje v povídání. „Nevím, co se tam stalo. Zastavilo se tu pár lidí a něco hledali. Asi tu ženu, ale ta už byla pryč. Řekla jsem jim to samé co vám. Nevím, kam šla, ani s kým se scházela.“

Pěkně kecá! Ví, co se tam stalo. A teď má strach protože si myslí, že se pro ní vrátí.
Hmm, možná kdybys na ní trochu přitlačil, tak nám všechno řekne. Ne moc, jen trošku abys jí nezlomil.

Doma - přípravy
Isaac

„Jistě, beze všeho. “ odpoví George a odejde do svého pokoje. Ty naopak zamíříš zpátky do sklepení, které ti před několika okamžiky George ukázal. Je to tam tiché. Teď když se sám vracíš zpátky do skrýše, si můžeš všimnout, že tam panuje hrobové ticho. Žádné cupitání krysích nožek kdesi ve stínech, žádné kapání vody, ani švitoření průvanu. Nic z toho co by tě mohlo napadnout. Je tu opravdu ticho.

Všechny ingredience jsou pečlivě seřazené v policích ve skladu a opatřené příslušnou etiketou.
Nachází se zde nejrůznější byliny a přísady, i když nenajdeš nic moc speciálního. Pouze běžně dostupné věci. Stejně tak je to s již připravenými jedy. Není jich moc a všechno jsou to velmi základní formule. Nicméně to co jsi hledal tu je, takže se můžeš pustit do připravování svého jedu.
Ten se ti podaří úspěšně připravit, tak jak jsi chtěl. Máš ho dokonce mnohem víc, než budeš během svého úkolu potřebovat. Jediné co teď zbývá, je připravit se. Do setmění zbývá ještě dost času a stejně tak do rozbřesku, který je tvým jediným limitem pro splnění úkolu.

Možná stopa?
Mahalath

„Těžko říct.“ odpoví goblin opatrně. Když se ale objeví druhá bankovka, tak se rozhodne mluvit. „ Tak jo, řeknu, co vím, ale moc toho není. O projíždějící auta se moc nestarám, jenom o vraky. A jak je dobře prodat. Mastnou jezdí spousta náklaďáků. Neznám všechny. Vím ale něco o tomhle.“ při tom ukáže palcem na vrak, který se ti před nějakou chvilkou snažil prodat.
„Našli jsme ho na Spáleništi. Žádné logo, identifikace ani náklad. Místní ho obrali dřív, než jsme se tam dostali." Potom si Gimbul odplivne. „Pche, být o trochu pomalejší, tak by ho ti zmetci očesali až na kostru.“

Goblin se potom usměje širokým úsměvem plným špičatých zubů. Pokud o nějakém goblinovy někdy řekli že je milý, tak ho určitě neviděl se smát, protože je je ten úsměv všechno možné, jen ne milý.
„ Hele jestli chceš, tak ti můžu ukázat, kde jsme to auto našli. Třeba to nakonec bude to který hledáš. Pochopitelně ne zadarmo."

Můrov - U nervozní sousedky

Ta ženská je těkavá jak trinitroluen na horský dráze. Když vidím jeji nervozitu a opatrnost, tak tomu přizpůsobím svoje vystupování. Držím se pokud možno bez hnutí, ale v uvolněném postoji. Ddávám si pozor, abych se jí nedíval příliš zpříma do očí, zvlášť vzhledem ke svému stavu. A snažím se mluvit pomalu a klidně. Každej detektiv musí bejt trochu i zatracenej psycholog, aby nevyděsil hned každého potenciálního svědka. Ale někdy to rozhodně není snadné.

"Mladá paní, nic vám nehodlám nabízet, ani provést. Oswald Broker, abych se představil," začnu a chci jí pokynout na pozdrav kloboukem, když ale vidím její reakci při prvním pohybu ruky, tak si to rozmyslím a raději pokračuji, "všimnul jsem si, že máte dobrej výhled do protějšího domu, kde evidentně došlo k nějaký moc ošklivý události, při který se ztratila moje známá. Jen jsem se vás chtěl optat, jestli jste něco neviděla, neslyšela, cokoliv by mi mohlo pomoct."

"A omlouvám se za vyrušení, snad jsem vás nevzbudil, vypadáte unaveně," dodám potom ve snaze projevit trochu empatie.

Seznámení s novým domovem
Isaac

Následuji tedy svého Pána dolů do podzemí, kde jak očekávám bude nějaký skrytý prostor, za kterým bude třeba něco, jako malá dílna, kde půjde vytvářet a pracovat se zbraněmi a jedy. Nic okázalého a velkého opravdu nečeká. Nanejvýš jednu místnost, která ani nebude moc prostorná, ale vše bude pečlivě poskládáno, aby se v tom dalo výborně orientovat a použít.

Prohlédnu si sklep, kde se dívám po místě, kde by mohla ona místnost být. Rád bych se pokusil to odhadnout dříve, než mi to bude odhaleno, ale vzhledem k tomu jak Pán směřuje není opravdu těžké určit, kde se nachází.
Pozoruji co dělá a na základě toho odhaduji fungování mechanismu, který povolí celou polici, kterou tedy následně odsunu stranou. Jde to už trochu ztuha. Police není lehká a navíc by to chtělo promazat.

Zamrkám, jelikož jsem celkem překvapen. Vlastně spíše dokonce ohromen velikostí prostoru, který jak se ukáže je dokonce mnohem větší. Celková zdejší výbava je opravdu dobrá. Jsou zde zbraně snad na všechny způsoby zabití, aby bylo možné vraždu narafičit, stejně tak i velmi slušná sbírka střelných zbraní.
Sám si okamžitě zamiluji sklad s chemikáliemi, jelikož práce s nimi je neskutečně zábavná.

"Je zde toho opravdu mnoho. Již se těším, až se zde se vším více seznámím."
Okomentuji celé toto místo.
Sám příliš speciální potřeba nemám. Rád používám drát, ale ten je trochu nepraktický, když se něco zvrtne. S většinou zbraní dovedu bojovat, ale musím si dávat pozor na kov. Lepší jsou stříbrné věci, ale ty jsou zase velmi nákladné. Pro začátek se raději zaměřím na využívání jedů, což je stejně nejvíce praktická věc, jelikož jde někoho otrávit a dotyčný pak umře třeba až po nějaké době.

Druhý východ je klasikou. Budu se muset seznámit pořádně se zdejším systémem kanalizace a naučit se v něm pohybovat a kterým místům se vyhýbat, kvůli jejich obyvatelům. Cela je však velkým překvapením. Tu jsem zde opravdu neočekával a jak sám Pán povídá. I já pochybuji, že v dohledné době ji použiju. Vlastně mě přímo nenapadá na co by šla moc použít. Leda jako skladovací místo.

Jdu s Georgem, aby jsem obdržel svou novou totožnost, kterou budu prozatím používat. Nejlepší vrazi prý mají jednu jedinou totožnost celý život a nemají potřebu jí měnit. Snad to bude i můj případ.
"Děkuji. Pokud mě nebudete potřebovat, tak si půjdu prohlédnout zbytek a také se připravit na práci."

Pokud není proti, tak odkráčím dolů.
Jelikož jsem se rozhodl pro otravu, tak se vydám podívat co je ve skladu. Na první vraždu bych nemusel používat nic složitého. Podívám se tedy po semenech Skočce a jestli nenajdu bobule, nebo sušené květy náprsníku. Přeci jen bych si jako správná vrah měl připravit jed na svou první vraždu sám a kombinace jedů, které tyhle dvě rostliny obsahují je opravdu nepříjemná pro zavražděného a navíc jej stačí opravdu málo. Teoreticky se mohu podívat ještě po hadím jedu.

Dívám se celkově co tam všechno je a co vše bych mohl použít pro zabití.

Seznámení s novým domovem
Isaac

„Výborně.“ Pronese George spokojeně a nechá tě uklidit čaj ze stolu. Jakmile jsi se svou prací hotov, tak se chopí své hole a pokyne ti, abys ho následoval. Vaše kroky směřují k již zmíněnému sklepu.
Sestupujete pomalu po kamenných schodech, které v polovině zatáčejí a pokračují dál dolů. George se celou cestou jednou rukou přidržuje zábradlí, zatím co druhou se opírá o svou hůl.
Čím níž jste, tím je vzduch chladnější. Cítíš vlhkost a něco, co bude nejspíš plíseň. Jdete pomalu. Možná pomaleji, než by cesta vyžadovala, ale vzhledem k tomu kolik Georgovi je, to je pochopitelné.

Když se konečně dostanete dolů, ocitnete se v malém sklepě. Většinu prostor zabírají police s vínem, staré věci a bedny s neznámým obsahem. George pokračuje k jedné stěně s vínem, kde najde jednu prázdnou přihrádku a strčí do ní ruku až po loket. Ozve se hlasité cvaknutí a celý regál s policemi odskočí od zdi. Po tom George uchopí regál a zabere. Nic se nestane. Zabere ještě jednou, ale situace se opakuje. Potom odstoupí kousek stranou a pokyne ti k odhalenému vchodu. „Byl bys tak laskav? Moje tělo už není to, co bývalo.“
Pohnout s regálem není těžké. Z počátku to jde trochu ztuha, ale jakmile dostatečně zabereš, tak se otevře cesta do další části sklepa. George otočí vypínačem a rozsvítí.

Tajná část sklepa je mnohem větší, než vinný sklípek. Hlavní část prostoru je velká místnost s kruhem vyznačeným uprostřed (cca 5m v průměru). Okolní zdi jsou opatřeny stojany na zbraně a výběr je celkem pestrý. Meče, sekery, dýky i pár zbraní určených pro vrhání. Z místnosti vedou čtvery dveře (cesta, kterou jste přišli, není počítána).
„Věřím, že něco z toho využiješ.“ Okomentuje George místnost a zamíří k prvním dveřím napravo od vás. Těmi se dostanete do místnosti, která vypadá jako malý sklad. Jsou zde další zbraně jako třeba pistole, pušky, foukačky, škrtící struny a pár dalších. Kromě toho je sklad vybaven i zásobou nejrůznějších chemikálií a alchymistických látek. V poslední řadě je zde ještě nějaký ten obyčejnější materiál pro opravy nebo výrobu.
George počká, až si vše prohlédneš a přejde k druhým dveřím, které jsou hned vedle těch prvních. Uvnitř se nachází něco, co připomíná jakousi univerzální dílnu. Je zde několik stolů, nářadí a chemické vybavení. Vše srovnané a uklizené. Prach naznačuje, že už tu nějakou dobu nikdo nebyl.
Z dílny vedou ještě jedny dveře, než kterými jste sem vešli a to do skladu.
„Řekl bych, že jsme vybaveni docela dobře. Ale pokud bys měl nějaká speciální potřeby, tak stačí říct. Od toho máme další lidi.“

Po chvilce se Georgem vrátíte zpátky do hlavní místnosti. Dál v prohlídce ale nepokračuje. Místo toho ukáže na jedny z dveří. „Ty masivní dveře na druhé straně vedou do stok. Můžeš se dostat dovnitř a ven, aniž by si toho kdokoliv všiml. Jenom je nezapomeň zamykat.“ Nad svou poznámkou se pousměje a pokračuje prstem k posledním dveřím. „A tohle je cela. Nepředpokládám, že bychom někdy v blízké době měli nějaké „hosty“, ale pro všechny případy. Doufám, že promineš, že ti to tam neukážu, ale necítím se tam zrovna nejlépe. A taky mě už zase chytají záda, takže se radši vrátím nahoru.“ George se pak vrátí zpátky stejnou cestou, jakou jste sem přišli.

Zpátky nahoře, až se tedy rozhodneš vrátit, ti George donese tmavou peněženku a podá ti jí.
„Tohle je pro tebe. Budeš to potřebovat.“ Uvnitř nalezneš docela velkou sumu peněz a osobní doklady na jméno Isaac Hunt.

Spáleniště - Hledání pokračuje
Eleanor

Obchodník lehce ožije, když zaslechne, že by sis něco chtěla koupit. Ne že by zrovna skákal do vzduchu, to ne. Ale věnuje ti podle všeho mnohem větší pozornost než před tím.
„Samozřejmě, že je to zelí. Vypadá snad nějak divně?“ Jeho otázku ještě doprovází kašlavé zachechtání, které chvilku vypadá, že vyplivne svoje plíce. Potom ti zabalí tvůj nákup a vezme si od tebe peníze. Není to drahé, ale otázkou je, jestli je to pořád ještě jedlé.
Když skončíš svůj nákup, přejdeš k tomu, proč jsi vlastně tady. Hledání svého cíle.

„Bertold?“ zopakuje obchodník zmíněné jméno. Chvilku nad tím přemýšlí, ale nakonec jen zavrtí hlavou. „Je mi líto slečinko, nic mi to neříká. Určitě to není můj zákazník. Zkus se ale poptat tady vedle v hospodě. Chodí tam všichni z čtvrti, tak třeba někdo bude něco vědět.“
Potom ukáže na budovu, na kterou ses už před tím dívala. Venku polehává pár otrhaných osob, někteří špinaví od vlastních zvratků.

Takže tedy hurá dovnitř. V hospodě to smrdí skoro stejně špatně jako venku, i když tady je zápach částečně maskován vůní alkoholu a není to tak intenzivní. Také to tu vypadá o poznání čistěji. Žádné odpadky na zemi nebo rozmlácené věci.
Hosté jsou převážně divolidé. Vidíš pár skupinek popíjejících u různých stolů, další se o něčem divoce dohadují a jedna parta hraje nějakou hru s noži, která nevypadá vůbec bezpečně. Narazíš tady i na další tlupu krysáků, kteří sedí v koutě.

Hosté se po tobě ohlédnou a několik z nich ti věnuje i delší pohled. Potom kolem tebe najednou proběhne dívka s tácem. „Zdravím. Najděte si místo a hned jsem u vás.“ Sotva to dořekne, tak už pokračuje dál mezi hosty roznášející pití.
Je to vysoká blondýnka, tak okolo dvaceti. Dlouhé vlasy sepnuté do culíku a podle toho co vidíš i trochu mastné. Na sobě má košili s vyhrnutými rukávy a chybějící jmenovkou, kolem pasu pak ušpiněnou zástěru.
Když dokončí svoje objednávky, přijde k tobě a mile se na tebe usměje. „Tak jak posloužím. Máme pivo, nějakou tu pálenku a to bude asi vše.“