Andor.cz - Dračí doupě online

Před skladištěm - Démoni a policajti

Bedlivě naslouchám tomu, co mi démon povídá. Musím v duchu uznat, že mu to se slovy docela jde. Kdyby nesmrděl sírou, nepotřeboval k životu hostitele a nechtěl pravděpodobně ovládnout svět nebo tak něco, tak by mohl ve Městě nejspíše udělat slušnou kariéru jako manažer pro špičatouchy. Jeho výřečnost a morálka by k tomu byly skvělé předpoklady. Rozhodně má ale nějaké pádné argumenty. Nemám mnoho dalších stop v rámci případu, a jakkoliv se mi to úplně nelíbí, tak jeho pomoc může být jedním z mála způsobů, jak s tím vším pohnout.

"Dobrá odpověď," zamumlám.

Najednou si ale uvědomím, že tu stojím uprostřed cesty jako trubka, zatímco Tet vedle mě začíná být čím dál znepokojenější. Opustím své myšlenky a konečně na něj zaostřím pohled.

"S ohledem k současný situaci je všechno tak v pohodě, jak to jen jde," pokývu hlavou, načež zvednu ruku a podávám Brockovi prokletá želízka.

"Ten pekelník má minimálně v jednom recht. Ten případ je stejně prokletej jako tyhle pouta, a abych s ním pohnul, tak chtě nechtě bude třeba využít jeho přítomnosti. Takže zatím si tu věc nasazovat nebudu. Nekoukej tak na mě. Ale lepší nakonec bude, když si to k sobě vezmeš ty. Nekecal sem, když sem říkal, že dávám přednost lidem, kterym věřím. Kdyby se něco zvrtlo a já ztratil kontrolu, tak mi to narvi na ruku i kdybych se s tebou pral. Když si je nechám u sebe, tak se jich může zbavit než si je nasadím. Takhle je to pojistka."

S povzdechem se opřu o nejbližší lampu a sleduju Brockovu reakci.

Hřbitov
Baltazar


Kostlivci na tvou otázku nereagují. Pořád stojí nehybně na místě jako dvě sochy a dívají se před sebe. Rozhodnete se tedy vstoupit. A právě v momentě kdy procházíte branou, zaslechneš podivné křupnutí. Nora sebou leknutím škubne. Dvojice kostlivců pohnula hlavami a jejich prázdné pohledy směřují vaším směrem. Pořád nic neříkají. Jdete tedy dál a kostlivci znovu pootočí hlavy. Sledují vás do té doby, dokud jim nezmizíte z dohledu.
„To bylo trošku strašidelné.“ řekne Nora, teď už o něco klidnější.

Nacházíte se na rozlehlém hřbitově. Kam jen dohlédnete, vidíte hroby nejrůznějších tvarů a velikostí, sochy, kříže a také několik kapliček. Zahlédnete i pár šourajících se stínů, které se pomalu pohybují mezi náhrobky. Nezdá se ale, že by na vás reagovali.
Nora si od tebe vezme amulet a zvědavě si ho prohlédne. „Jé díky.“ řekne nadšeně a nasadí si ho. „A co že to vlastně hledáme?“ zeptá se tě po chvilce, co se rozhlíží kolem.
Ale nic moc, jen kosti na vývar do polívky.
Odpoví pobaveně Shaku ve tvé hlavě. Nahlas se ozve jenom slabé vraůů, Po kterém zatřepe hlavou.

Jdete po dlážděné cestě, která míří stále kupředu. Občas narazíte na rozcestí směřující dál mezi hroby, ale nezdá se, že by tím směrem bylo něco jiného než náhrobky a nemrtví. Pokračujete tedy po hlavní cestě. Ta zdá se směřuje k velké budově před vámi, pravděpodobně nějaké mauzoleum.
V dálce před sebou zahlédnete slabé světlo. Světlo se pomalu přibližuje a netrvá to dlouho a kousek před vámi stojí tmavá postava třímající lucernu.

Hledání Nekropole
Baltazar



"Opravdu? No dobrá. Jen musím pro něco skočit k sobě, jelikož jsme nepočítali, že půjdeš také."
Hádám, že rozmlouvat jí to by bylo zcela zbytečné zkoušet. Podle mě si nejspíše neuvědomuje to nebezpečí, které tam hrozí.
Důvod navíc, proč si připravit alespoň nějakou ochranu.

Nekropole. Místo plné smrti a magie, která nějak probouzí mrtvé a umožňuje jim hýbat se, přesto, že jiskra života v nich vychladla.
Celkem by mne zajímalo co za tím přesně stojí, ale stejně jako magické bytosti, tak i toto se špatně vysvětluje.
"Sognarský hřbitov."
Oznámím, když dorazíme k velkým černým zdem. Uvažuji, že by jsem si pak možná kousek zdi vzal a pokusil se zjistit jestli by jsem pro to mohl najít nějaké využití.

Pohlédnu na kostlivce, kteří stojí u brány a poté na samotný nápis nad vstupem.
"Jste nemrtví, nebo neživý?" Zeptám se kostlivce, aby jsem zjistil zda jsou živý, nebo ne.

Pokud se neozvou, tak vystoupíme na hřbitov, kde je vstup do Nekropole.
"Snad rychle najdu vše co potřebuji."
Tohle místo je opravdu nebezpečné. Už takhle by to bylo zajímavé, ale nyní sebou máme ještě navíc maso navíc. Maso, které upoutá nemrtvé.
"Tohle si nasaď." Podávám Noře talisman, který by měl snad stačit na to, aby se na nás hned nevyhnul první nemrtvý.
Z batohu vyndám lucernu a připravím si jí na zapálení. Nevím zda tam bude světlo, nebo ne, ale bude zapotřebí.

Spáleniště
Mahalath

Celá banda sleduje, jak odcházíš a ani se nehnou. Pravděpodobně se chtějí přesvědčit, že odsud odejdeš. Tím spíš je trochu překvapí tvé rozhodnutí se vrátit. Všichni zpozorní a čekají, co dalšího od nich chceš. Někteří očividně připraveni na boj, ale stejně jako před tím nikdo neútočí.
„Co já vím.“ odpoví překvapený medvěd. „Neviděl jsem ho. Vím jen, že to byl černý rolls bez poznávací značky. Proč? Chceš nám ho sem snad dotáhnout?“ Po poslední větě se tomu začne hlasitě smát. Což v jeho podání působí trochu děsivěji než u normálního člověka.
„Že by se mezi zmetky našel jeden dobrý samaritán? Klidně to udělej, budeme jenom rádi.“

Smlouva s démonem
Eleanor

„Znamenitě.“ zvolá Baltazar nadšeně a vytáhne z nitra svého pláště pár dalších listů papíru. Tentokrát se nejedná se o štos, jako vytáhl před tím, ale i tak jich není málo.
„Tady máme dodatečné informace týkající se platby formou protislužby. Je to trochu netradiční možnost, takže se k ní váže pár pravidel, se kterými by bylo dobré vás seznámit. Můžeme?“Papíry přisune blíž k tobě a nechá tě si ho v klidu prohlédnout. Je zde prakticky vše jako v základní smlouvě, akorát s větším důrazem na tebou zvolenou protislužbu. Po chvilce začne Baltazar povídat.



„Platba zvolená Klientem je protislužba, která bude blíže specifikovaná Zprostředkovatelem. Tedy mnou.“

„Jedná se o službu, kterou musí být Klient schopen splnit. Takže nemohu požadovat nic, co by bylo nad vaše síly. Jdeme dál.“

„O protislužbě se nedá vyjednávat. Její zadání je na Zprostředkovateli a ve volbě má konečné slovo.“

„Na plnění protislužby neexistuje žádný časový limit. Klient je omezen pouze vlastní vůlí. Nicméně k plnění smlouvy ze strany Zprostředkovatele dochází až po splnění zadané protislužby, ne dříve.“

„V případě, že by nebyl klient schopný, či ochotný splnit svou část dohody, bude na vše nahlíženo jako na porušení smluvních podmínek.“


V ten moment se Baltazar krátce odmlčí a vážně se na tebe podívá, jako by chtěl to, co řekne ještě zdůraznit. „V tomto případě se ke všemu přistupuje jako u klasické smlouvy. To znamená, že platba propadá v můj prospěch. A protože jde v tomhle případě o platbu protislužbou, nahlíží se na platbu jako u běžné smlouvy.“ Potom ti dá chvilku, abys to vše zpracovala. „Chápete, kam tím mířím? Vaše duše.“ Přitom si poklepe drápem na svou hruď.


„No abychom to dokončili.
Za porušení smlouvy se považuje pokus o odstoupení, odmítnutí nebo neschopnost splnit určenou protislužbu.“

„Smlouva je závazná, a jakmile je opatřena podpisem je platná. “


Tím Baltazar skončí své povídání. Když by sis pročetla smlouvu, kterou ti dal, tak bys viděla, že jednotlivé řádky odpovídají přesně tomu, co řekl. Nic nevynechal, ani nezměnil. Vlastně ve smlouvě stojí přesně to co ti řekl a to slovo od slova. Baltazar ti dá chvilku na vstřebání všech informací. Potom sáhne opět do svého kabátu a vytáhne zdobené plnící pero. "Pokud souhlasíte tak prosím o podpis úplně dole."

Před skladištěm - rozhovor s démonem
Oz

„Cože?“ Řekne Brock zmatený tvou odpovědí. Chce něco říct, ale když začneš mluvit k démonovi ve tvém nitru tak si to rozmyslí. Místo toho k tobě opatrně přistoupí. „Nejsem si jistý, jestli je to dobrý nápad.“ Zhodnotí tvůj pokus. Zastavit se tě ale nepokouší. Jenom tě pozoruje a čeká, co z toho všeho nakonec bude.

Jenom jeden? ozve se ti v hlavě pobavený hlas. Dám ti tři. A s tím začne démon povídat.
V první řadě bys měl zamyslet nad tím, co to vlastně držíš v ruce. Ten cucák jasně řekl, že je to prokleté a že mě to dokáže spoutat. No dejme tomu. Myslíš, že to je opravdu vše? Hodláš věřit cizímu člověku, který by tě nejraději rozpitval? Člověku, který zkoumá a loví démony?

Dále. Pokud si ten krám nasadíš, tak tě už nebudu chránit. A ano, možná to tak nevypadá, ale já tě chráním. Nebo si myslíš, žes ten večer přežil díky šťastné náhodě nebo své okouzlující osobnosti? Ne, to já. Možná jsem tě posedl, ale beze mě bys tam vykrvácel jako zapíchnutý prase. Když se mě zbavíš, tak se to už příště nemusí opakovat.

No a nakonec, oba dva stojíme na stejné straně. Já vím, že to tak nevypadá, ale máme stejné nepřátele. Ty šmejdi, který se tě pokusili oddělat, jdou i po mé maličkosti. Jediné o co jim šlo, bylo mě zotročit a využít mojí moc. To se jim nepovedlo, ale můžou se vrátit. Je v mém vlastním zájmu ti pomáhat, protože pokud zemřeš, vrátím se zpátky na druhou stranu. A to já nechci.

"Je všechno v pohodě?" zeptá se po nějaké době Brock. Už ses několik minut nepohnul ani nepromluvil. Je pochopitelné, že začíná mít obavy. Obzvláště když jsi před tím volal démona.

Podmínky smlouvy

Jdeme se posadit jinam já si potom co jsme dosedli uhladila sukni a pokrčila prsty pravé nohy zatím co Baltazar vytáhne srolované papíry které na stole rozloží. Podívám se na smlouvu a zatrne mi protože mi dojde že mé obavy nebo představy byly silně podhodnocené. Baltazar je první démon který ze svého původu nic nedělá (a první démon se kterým jsem se setkala) i když to je jako by mi někdo na ulici řekl: Ano jsem chodící strom máš s tím problém.
No rozhodně je Baltazar jiný nebo skoro jiný,nebo to má tak vypadat. Ale vypadá to aspoň zatím solidně ...
I když je zvláštní jak rychle smete to s tou duší ze stolu, jak jí získává? S kým s ní obchoduje? Kdo by jí využil a k čemu? A odpověděl by mi vůbec kdybych se zeptala?
No možná se to dozvím později.
Otázkou je k čemu potřebuje tělo, že by měl nějakého zákazníka který se chce ztratit a (nebo zákaznici) důvodů k převtělení je víc. Jsou i kouzla které dokáží napodobit něčí vzhled, ale je to jen iluze i když otázka je jak by i zde k platbě došlo. Při výčtu všech možností a toho na co ten démon zapomněl se rozhodnu pro poslední možnost.
Nikdy jsem necouvla před výzvami i když tohle bude víc než ...
Dobrá poklepu prsty pravé nohy o zem které mám zatnuté tak až do nich chytám křeč, nakrčím nos a čelo, ale nakonec si řeknu proč ne. Takhle dostanu co chci aniž bych musela shánět někde složitě peníze a možná se tím spojí obojí, to proč jsem do Sognaru přišla a to co zatím budu dělat než to najdu. Položím smlouvu a oslovím Baltazara ohledně toho jak jsme se vlastně rozhodla.
„Dobrá já to tedy beru, ale vybrala bych si radši jako platbu tu protislužbu.“
Vím že nejspíš po mně bude chtít kdoví co, ale pořád to vypadá jako nejschůdnější cesta. Sice obtížnější, ale co říkal barman o snadných cestách zvláště zde?

Přístavní čtvrť - Před skladištěm

Zastavím se vedle Brocka a zírám do husté mlhy, která se perfektní analogií pro mou paměť v posledních dnech. Spousta špíny schované za neprohlédnutelným závojem.

"Jen mít u sebe někoho, komu můžu věřit," ušklíbnu se na Brockovu otázku.

"Dobře vim, že nás posloucháš, ostatně tvoje hartusení mi znělo v hlavě celou dobu. Takže milej pekelníku, dej mi jeden dobrej důvod, proč bych tohle neměl použít?" s těmi slovy vytáhnu ruku z kapsy a v mrtvolném světle pouliční lampy se zaleskne kov prokletých pout.

Dramatičnost situace ovšem poněkud sníží známý žoviální hlas: "Sem netušil, že se chceš dát na nošení bižuterie. Co přijde příště? Rtěnka?"

"Tebe sem se neptal, Mury!"

"Hmpf..."

Přístavní čtvrť - Před skladištěm
Oz

„Jistě, není za co. Člověk na mé pozici nedostane tolik příležitostí k rozhovoru s někým posedlým. Obzvláště v rané fázi. Ach ano, ještě jedna věc. “ Thio ze svého “nářadí“ vytáhne ještě pár věcí. Konkrétně nějakou ampulku, pravděpodobně dezinfekce a injekční stříkačku. „Pokud to nevadí, tak bych si rád vzal vzorek krve. Mohlo by se to hodit při pátrání.“ A tak se do toho i pustí. Jeho práce je rychlá a během chvilky má dostatek krve na to ... co s ní bude dělat. Ránu ti pak ještě zalepí a vše si sklidí zpátky do své brašny.
„To by bylo už vše. Můžeš jít. Kouzlo na židli je deaktivováno.“ A opravdu, když se z židle zvedneš, tak se nic nestane.

„Moc mě těšilo, pánové. “ řekne, ještě než projdete dveřmi. „Pokud něco objevím, tak se ozvu. A nezapomeň na ta pouta.“ Připomene Thio předmět, který ti dal. Ty s Brockem pak opustíte sklepení a nakonec i skladiště.
Venku v přístavišti je klid. Vznáší se tu obvyklá mlha, panuje mrtvolné ticho a široko daleko nevidíš živáčka. Hold typické počasí Přístavní čtvrti. Brock se zastaví hned, jakmile trochu poodejdete od skladiště. „No? Copak jsi mi chtěl?“ zeptá se a zapálí si cigaretu.