Andor.cz - Dračí doupě online

Elysium - Bar
Eleanor

Tajemná postava popadne objednaný drink a potom se kolébavou chůzí vydá kamsi do podniku. Barman ještě vyřídí několik objednávek, než obrátí svou pozornost zpátky tvým směrem.
„Nejste zrovna skromná.“ zhodnotí výčet tvých potřeb. „Nemovitost, zboží a pracovní sílu k tomu. Navíc si nejsem jistý, čím hodláte zaplatit, když k tomu všemu potřebujete ještě peníze. “ Na tváři se mu objeví pobavený úšklebek, zatím co nevěřícně kroutí hlavou. „Lidé zde ve městě vám nedají nic zadarmo. A ti kteří hledají snadnou cestu, město pozře zaživa.“ Na okamžik nastane ticho. Barman tě jenom mlčky pozoruje a netváří se, že by vtipkoval.

„Slyšel jsem dobře, že tu někdo potřebuje peníze?“ ozve se znenadání vedle tebe hlas.
Nikoho jsi neslyšela přijít. Muž jako by se zčista jasna objevil. Na sobě má hnědý kabát a zdobenou vestu. Na hlavě tmavý klobouk, zpod kterého vykukují dva rohy. „Přeji dobrý večer, slečno.“ řekne s přátelským úsměvem. Lehce se ti ukloní, přičemž z hlavy sejme klobouk. Můžeš vidět, že rohy jsou opravdové. Nesnaží se to ani nijak maskovat. „I ty buď zdráv, Nakalisi.“ pozdraví barmana, který mu jeho pozdrav oplatí. Netváří se ale zrovna moc nadšeně. „Nápodobně, Baltazare. Jako obvykle?“ Muž přikývne a obrátí svou pozornost zpátky k tobě.
„Mé jméno jste již slyšela, ale dovolte, abych se představil jak se sluší a patří. Baltazar, jméno mé. Zabývám se řešením nezvyklých problémů a myslím, že bych vám s tím vaším mohl pomoci.“ Přitom ti podá malou černou vizitku, na které je vytištěné zdobené B. Těžko říct, odkud jí vytáhl, protože sis toho při rozhovoru s ním vůbec nevšimla.

Den plný práce
Baltazar

"Zkoušel jsem to tam pěstovat, ale marně. Hold mi způsobuješ málo potíží. Možná to však příště zkusím u tebe v pelechu a neboj. Hodlám se na to dobře připravit. Proto hurá do chrámu/kostela (nevím co z toho tu je)."
Překvapivě Shakuovi tolik nevadí svatá půda, jak jsem očekával, ale stále mu to tam je dost nepříjemné. Proto bude lepší, když zůstane venku a já si pro svěcenou vodu dojdu sám.
Doma si do tašky vezmu samozřejmě pár věcí. To kouzlo netrvá zase extra dlouho, asi kolem dvou hodin, ale to je dost na to, aby jsem se vydal tam a zpět opět živý. K tomu mám i pár vílích vlasů. Na tohle budou ideální. Na tamto jich potřebuji celkem dost, takže budu muset sehnat jinou vílu a pokusit se jí dostat k nám do kadeřnictví. Možná se pak zeptám Djozel, jestli nějakou nezná.

V práci jsem se uvítal s otcem a následně i Norou. Pak už jsem se vrhl do práce. Dneska toho bylo celkem dost. Mnoho objednaných a skoro stejný počet, kterých ne. Naštěstí nám šla práce pěkně od ruky, když tu nyní byla Nora, takže se to dalo všechno dobře ukočírovat.
Ke konci se už pouštíme do uklízení, které samozřejmě je vždy potřebné dělat průběžně, aby jsme se tu nebrodili vlasy, ale závěrečný úklid je na konci nejdůležitější.
Dával jsem pozor jestli nepřijde nějaký nečlověk, aby jsem si následně nasbíral pár vlasů, které by se mohli hodit.

Vše je uklizeno. S otcem jsme probrali Noru a moje názory na ní jako posilu. Zatím jsou dost kladné, ale ještě se uvidí.
Shaku samozřejmě zneužívá možnosti a nechává se od Nory hezky rozmazlovat, jak to jen kočky mají ve zvyku. Hádám, že tohle je hlavní věc, kvůli které si zvykl na to, že je nyní kočka místo démona, kterým kdysi býval.
"Jak to říci. Nevím jestli by byl dobrý nápad, aby jsi s námi dneska šla. Jdeme totiž do Nekropole."
Tak. Nyní jí dám chvíli na to, to zpracovat. Nikdo normální by na to místo nepáchl a nebude se tedy divit pokud Nora řekne, že jsem blázen.
Jelikož jí určitě bude zajímat proč tam ksakru chceme jít, tak jí o rovnou i osvětlím.
"Jako vedlejšák sháním mágům ingredience."

Skladiště - konverzace s Thiem

Nemůžu říct, že bych z toho, co Thio povídá, byl natěšený jak dítě o Vánocích. Naopak, je to docela znepokojující, když člověk poslouchá o svých zářných vyhlídkách. Chjo, do čeho ses to zase navezl, Oswalde? No, rozhodně nebudu házet flintu do žita. Ještě ne.

Když přede mě položí ta prokletá pouta, tak mám co dělat, abych nedal moc najevo protesty svého pekelného squatera. Otřesy a nevolnost mi probíhají tělem s intenzitou a nepříjemností kvalitní ranní kocoviny. Nehledě na jeho námitky ovšem pouta pomalu zvednu a prohlížím si je v ruce. Ještě si je ale nenasazuji.

"Dík za pomoc, obávám se, že tohle fakticky stojí za zváženou. Jak to tak vidím, sám jsem už v zásadě prokletej, takže přidat k tomu další vrstvu už sotva uškodí."

Pak si zhluboka povzdechnu.

"Takže říkáš, že s tím ksindlem víc dělat nejde? Žádný čarymáry exorcismus a pekelník je venku? Ne? Nojo, proč by bylo někdy něco v životě jednoduchý. Ale osobně by mě zajímalo, jestli nemáš nějakej tip, jak se dostat těm zmetkům, co za tohle můžou, zpátky na kobylku. Okultno není zrovna moje forte. A rozhodně jim za tohle všechno ještě něco dlužím."

Poznámku o vydání se čarosprávcům nechávám taktně bez odpovědi.

Elysium – Bar

Jistě vím že jsem se nevyjádřila úplně přesně na druhou stranu jsem nevěděla co přesně zde čekat a Berean říkal že zde najdu vše. Zapružím na prstech pravé nohy a pak dodám.
„Ale já nechci potvrzení spíš něco abych to mohla rozběhnout,dalo by se říct že sháním všechno.“
Začnu se škrábat na rameni a protože vím že tohle nebude o moc snadnější než to proč jsem vlastně do Sognaru přišla. Budu muset nejdřív najít místo pokud možno tady sehnat zaměstnance nemluvě o tom co tam budu chtít prodávat a to nebude levné.
Vím že peníze které mám mi rozhodně nebudou stačit.
Navíc tady bude stejný problém jako když jsem se chtěla učit magii protože o obchodu vím asi tolik jako jsme dřív věděla o magii.
„Chtěla bych se zeptat jestli by mi někdo nedoporučil vhodnou nemovitost zde v Můrově, někde kde to nebude u nějakého už zavedeného obchodníka. Potom budu potřebovat zaměstnance ohledně rasy nejsem moc náročná i pokud to bude třeba chodící strom. A také bych se chtěla zeptat kde by se daly sehnat nějaké zboží a peníze navíc. Vím že toho je hodně, ale jsem skutečně odhodlaná toho dosáhnout.“
Nedopovím to a projedu si rukama vlasy a skloním pohled ke svým prstům, mezitím přijde zvláštní postava kterou si sice prohlédnu tak jak to je možné a počkám až se barman bude opět věnovat mně. Ano je vidět že nemám přesnou představu, ale je to možné když to zde ani neznám? Navíc vím co chci a až se to rozeběhne tak budu vědět přesně co chci, nebude to snadné, ale to nebyl ani moje studium magie.
Snad se to tentokrát obejde bez toho abych se musela svlékat.

Den plný práce
Baltazar

„Depresivních místech?“ zopakuje tvůj kocour zamyšleně. „A už ses zkusil podívat třeba do skříně nebo pod postel? S tím jaký je majitel tohohle pokoje by mě nepřekvapovalo, kdyby tam něco takového rostlo.“
Shaku se následně protáhne a začne se důkladně čistit. „Mám pocit, že zbytečně riskuješ, ale ať je tedy po tvém. Půjdeme do města mrtvých.“ Víc se k tomu už nevyjadřuje.


Den v práci uběhne jako mrknutím oka. Do kadeřnictví bylo dnes objednáno spoustu klientů a řada dalších pak přišla bez objednání. Všichni jste se celý den nezastavili. Teprve až poslední hodinu nápor opadl a vy jste se mohli pomalu pustit do uklízení. Nora se také činila. Její pomoc vám dnes přišla opravdu vhod a díky tomu tak nemusíte zůstávat dlouho po zavíračce.

Nora si před kadeřnictví hraje se Shakuem, který plně využívá její pozornosti. Ostatně jako každá kočka, když přijde řeč na drbání a hlazení. Ty ještě řešíš nějaké věci se svým otcem, než taky konečně skončíš. Nora zvedne hlavu, jakmile uslyší cinknutí zvonku nade dveřmi a nechá drbání.
„Tak co dneska podnikneme?“ zeptá se s veselým úsměvem ve tváři. Zdá se, že jí váš včerejší výlet nijak nepoznamenal. Shaku mlčí a zvědavě očekává tvou odpověď.

Elysium - Bar
Eleanor

Barman se na tebe podívá s mírným překvapením. „Tady?“ Následuje krátké uchechtnutí. „To asi ne, slečinko. Pokud mi moje paměť slouží dobře, jsme především bar, ne městský úřad. I když je pravda, že by se tu možná našlo pár lidí, kteří by mohli trochu pomoci.“
Barman se rozhlédne po lokále jako by někoho hledal, ale nezdá se, že by se mu podařilo dotyčnou osobu najít. Potom se jeho pohled vrátí zpátky k tobě. „Pokud mohu být tak smělý, co to vlastně hledáte? Nemovitost, zboží, zaměstnance, nebo to budou peníze?“ Ty budou zcela určitě také potřeba. Máš jich vůbec dost? „Také bych zvážil zdejší konkurenci." Pokračuje barman. „Zkušení a dlouholetí obchodníci se známým jménem a věrnou klientelou."
Váš hovor na okamžik přeruší nově příchozí, který se posadí na stoličku u baru. Je to vysoká postava, mnohem vyšší než byla gorila u vchodu. Na sobě má plášť který sahá až na zem. Tvář mu zakrývá límec a klobouk, takže je vidět jenom tmavá mezera mezi nimi. Postava ukáže cosi barmanovi a ten mu po chvilce přinese drink.

Rozhovor s Thiem
Oz

Thio poslouchá vyprávění o tvém probuzení v uličce a při tom si dělá poznámky. Tentokrát bez pomoci magického pera. Občas nakoukne do knihy, ale jinak je soustředěný především na svůj notes. „Převzetí kontroly po ztrátě vědomí a občasné projevy entity.. “ Pokývá souhlasně hlavou a pokračuje. „Dobré, tohle je dobré. Zdá se, že entita prozatím nemá kontrolu. “
Nakonec pozornost obrátí zpátky k tobě. „Bohužel to nebude trvat dlouho. Čím více času s tebou stráví, tím víc se začne přizpůsobovat tvému tělu a tím silnější bude. Asi nemusím vysvětlovat, co to znamená.“ A taky že ne, nic víc k tomu už neřekne.

„Mám tu ale něco co by mohlo pomoci.“ S těmi slovy vytáhne kovový předmět, který položí na stůl přímo před tebe. Vypadá to jako stará policejní pouta, ale část jich chybí. Konkrétně druhá půlka, takže se dají nasadit jenom na jedno zápěstí.
„K tvé předchozí otázce. Nemyslím si, že by tě někdo bodl prokletou dýkou, protože … no… Řekněme, že je to složitější než si myslíš a bylo by zbytečné to zdlouhavě vysvětlovat. Tohle na druhou stranu, JE prokletý předmět.“ Přitom ukáže perem na pouta. „Pokud to budeš nosit, tak by to mělo zabránit tomu, aby tvůj “přítel“ nezískal kontrolu. Například kdybys šel spát.“ Na okamžik se Thio odmlčí, čímž dává prostor pro ono klasické ALE. „Ale, jak už jsem řekl, je to prokletý předmět. Jakmile si ho nasadíš, už to jen tak nesundáš. Každý démonův pokus pocítíš a nebude to vůbec příjemné. Zůstaneš ale sám sebou.“
Pouta nechá ležet, kde jsou a nechá rozhodnutí, jestli si je nakonec vezmeš na tobě.

NESAHEJ NA TU VĚC!!

Hlas je tentokrát silnější než předtím. Ucítíš zvláštní pocit jako by se něco dralo ven. Jako kdyby cosi uvnitř tebe bušilo zběsile do dveří a ty sebou otřásaly.

„Víc už nejspíš nepomohu. Jsi stále ještě člověk, ale nevím na jak dlouho. Týden, měsíc? Možná pár let, to nikdo nedokáže s jistotou určit. Osobně bych ti doporučil jít se mnou na stanici Čarosprávců, kteří by se o tebe postarali. Ale je mi jasné, že to neuděláš.“
Při poslední větě se Brock zasměje, jako kdyby chtěl říct něco ve smyslu: “Jo máš naprostou pravdu, ten nikam nepůjde.“ „Pokud se tedy nechceš na nic zeptat, tak jsme prozatím skončili.“

Spáleniště - pátrání
Mahalath

Spáleniště tě přivítá svým typickým a nezaměnitelným zápachem. Není to tak strašné, jako když jsi to ucítila poprvé, lidé si na to obvykle po nějaké době zvyknou. Procházíš se ulicemi a místní se ti už při prvním kontaktu vyhýbají a vrhají na tebe podezřívavé pohledy. Je tedy občas třeba jít na věc víc přímo a možná i neústupně. I tak není tvé pátrání zrovna snadné a moc se toho nedozvíš. Nezbývá nic jiného, než věřit ve tvůj plán. A opravdu, zdá se, že fungoval.

Netrvá to dlouho a během tvého poflakování si tě na jednom místě odchytí skupinka svalovců. Všimneš si asi čtyř. Všichni vypadají jako lidé, ale mají i rysy hybridů. Hustá srst, drápy, kly a jeden má dokonce hadí oči.
„To seš ty, kdo tu otravuje slušné lidi?“ Promluví na tebe velký muž. Z celé bandy je nejchlupatější a svým vzhledem trochu připomíná medvěda. „Zvědavce nemá nikdo rád.“ Potom zavětří a na trochu se zamračí. „Obzvláště pokud jde o elfy.“ Na to už reaguje i zbytek skupinky. Někdo udělá krok vpřed, další si připraví svoje drápy. Nikdo ale neútočí. „Dej na mě, elfko.“ Slovo elfko vysloví se silným pohrdáním. „Obrať se a zmiz odsud, než se ti něco stane.“

Doma
Baltazar

Už zase. Nevím co přesně to znamená a jaké mají ty sny význam, ale nějaký jistě mají. Přeci jen prý existuje i magie, která se celá na sny specializuje, ale na to chce mít prý talent. Jediný talent, který mám já, je neschopnost pochopit co se mi moje mysl snaží přesně sdělit.

Podívám se na balvan, který jak se ukázalo je mým drahým společníkem. Nevím, kdo byl ten muž, ale jestli mě tahle potvůrka nějak táhne dolů, tak to opravdu netuším. Ba naopak si říkám, že se s ním stal můj život zajímavější, než doposud. Možná si jen moje mysl vybrala onen balvan, jelikož nemohla vymyslet nic jiného, co by na mě mohlo vyvíjet takový tlak, jako můj kocour.
"Už vstávám. Už vstávám."

Vstanu a dojdu naplnit misku toho neposedného černého pytle, který přichází po jídle se zajímavou myšlenkou.
"Nezní to špatně, ale je zde několik problémů. Zaprvé. Žádného neznám. Zadruhé. Smutečník roste jen na depresivních místech, jako jsou hřbitovy a hádám, že budeme mít smůlu jako minule, že už to tam někdo otrhal. Dole sice nerostou tolik, ale nahoře je otrhá každý, kdo ví co jsou zač." Namítnu mému kumpánovi a čekám jeho námitky.