Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Město snů
Družina
Postava Eleanor Warden je onlineEleanor Warden
Postava Mahalath je offline, naposledy online byla 04. května 2024 7:08Mahalath
Postava Oswald "Oz" Broker je offline, naposledy online byla 29. dubna 2024 15:28Oswald "Oz" Broker
Postava Isaac je offline, naposledy online byla 04. května 2024 8:00Isaac
Postava Walter Wilde je offline, naposledy online byla 03. května 2024 19:30Walter Wilde
Postava Mortis Omen je offline, naposledy online byla 05. února 2024 15:18Mortis Omen
| |||
 | Elysium Jdu a dávám pozor abych do něčeho nešlápla a nenarazila si prsty a rozhlížím se podle Bereanových instrukcí zatím co s škrábu na holém rameni. Ulice jsou prázdné a až na několik osob které jsou teď venku potkám a také asi tři psy. Přesto i když každý zmizí jak mně uvidí mám pocit že mně pořád někdo sleduje a tak se škrábu na rameni točím že se se mnou točí i sukně, ale pořád nikoho nevidím. Uklidni se třeba se ti to jenom zdá, nebo přijde doba kdy to nebude jen pocit a oni se ukážou. Polknu a opět se otočím ovšem potom špatně došlápnu a chvíli si třu prsty, potom však pokračuju v cestě. Nakonec se mi to přece jen podaří najít a i když je to dál než jsem čekala tak nápis ukazuje že to bude místo které hledám. Budova vypadá sešle ovšem tak vypadá skoro všechno zde a tak se to rozhodnu prozkoumat. U vchodu stojí gorila v obleku, stojí na zadních takže se nade mnou tyčí a vypadá docela hrozivě když si mně však všimne tak mně nechá projít aniž by cokoliv řekla. Vstoupím a celý prostor zde je cítit zvláštní energii a naplněný různými tvory, chvíli si je prohlížím a snažím se je zařadit než toho nakonec nechám. Vydám se na cestu dokud nenarazím na bar, když se rozhlížím tak to tu tak moc nezvykle nevypadá aspoň podle toho co zatím vidím a slyším. „Zdravím.“oslovím muže a nervozně si natočím vlasy na prst. Uvažuju že si objednám něco na pití, ale pak si vzpomenu na Bereanovo varování a dodám. „Ráda bych si otevřela obchod magickými přísadami a slyšela jsem že zde bych možná mohla uspět,“ Rýpu prsty do země a pružím na nich a čekám jak se barman vyjádří. | ||
| |||
 | "Možná to měl připravený dopředu?" pokrčím rameny, velmi pozvolna, aby se snad Thio nevyděsil, že se na něj chystám vrhnout, "nebo to mělo co dělat s tou věcí, kterou mě ten křivák bodnul? Netvrď mi, že není nic jako očarovaný dýky, ze kterejch se přenese kletba či co?" Přiznejme si, že sám moc nerozumím, jak to proběhlo. A o pekelných rituálech toho vím asi tolik jako o baletu. Vastně je to podobné. V obojím dělají lidi podivné věci, které nedávají moc smysl, ale je to evidentně baví. Takže se jen snažím se v tom všem zorientovat procházením všech možností a doufám, že se něčím trefím. "Popravdě se spolu nijak nebavíme. Občas mi něco prská v hlavě, ale to ignoruju, už jsem na takový otravný všeználky zvyklej," podotknu a od pasu se mi ozve vzteklé prskání dotčené zbraně, "ale můžu na rovinu říct, že se mu tahle celá situace vůbec nelíbí. Je nasranej, že ho někdo zkoumá. Ale nějaký velký projevy zatím...no jenom ten první. Když sem se probral mimo ten barák, v sobě díru a tady mistr Brock se ke mně řítil s tasenou zbraní a opravdu odhodlaným výrazem, než mu došlo, že se tam v zablácený uličce potácí moje maličkost. Vůbec si nepamatuju, jak jsem se tam dostal, ani jak dlouho to trvalo. Nic co bych si chtěl v nejbližší době zopakovat..." | ||
| |||
 | Kdo hledá, najde
| ||
| |||
 | Elysium Eleanor Vydáš se na cestu podle pokynů, které ti Berean dal. Ulice jsou tmavé a prakticky prázdné. Potkáš několik kolemjdoucích a dva nebo tři psy, které se potulují kolem. Nikdo ze zmíněných lidí se k tobě ale nepřiblíží ani nezdrží aby tě pozdravil nebo si tě prohlédl. Jen co je zahlédneš, tak zase rychle zmizí. Nemůžeš se ale zbavit pocitu, že tu i tak stále někdo je. Takový ten zvláštní pocit, jako když tě někdo sleduje. I když se ale ohlížíš sebevíc, tak nikoho nezahlédneš. Netrvá to dlouho a nakonec najdeš podnik, o kterém Berean mluvil. Byl sice o něco dále, než tvrdil, ale podle popisu to byl určitě on. Nápis nad vchodem toho byl jasným důkazem. Z venku nevypadal nic moc. Vypadal sešle a nebylo na něm od pohledu nic moc zajímavého. I tak ses rozhodla vstoupit. U vchodu tě pozoruje gorila, hlídající vchod. A ne, není to žádný namakaný chlápek v obleku, ale opravdová gorila. Černá srst, zlý pohled a oblek střižený na míru. Postava stojí pouze na zadních, takže se podobá o něco více člověku než opici. Svou velikostí se nad tebou tyčí jako kolos a o jeho síle není pochyb. Krátce si tě přeměří pohledem a bez jediného slova tě nechá vstoupit. Uvnitř podniku je nezvykle plno. U stolů sedí nejrůznější živočišné druhy a rasy. Některé vidíš poprvé v životě a neznáš ani jejich jméno. Dokonce si ani nevzpomínáš, že by o něčem podobném kdy mluvil tvůj mistr. Vše je tu cítit energií jakou jsi nikdy před tím necítila. Možná magie, možná něco jiného. Tvůj postup zastaví až bar který se ti postaví do cesty. Odsud se dá vydat prakticky kamkoliv, ale nemáš vůbec žádnou představu kam. Podnik toho nepochybně nabízí mnoho ale nevíš tu o tom vůbec nic. U stolu kousek od tebe popíjí banda ozbrojených mužů, pravděpodobně žoldnéři. Vzadu u jedné ze zdí vyhrává roztodivná kapela a na druhé straně vyřvává někdo nějaké obscénnosti. Kdesi v podniku pak ucítíš stopy magie. S tím vším co se tu ale vznáší ve vzduchu je těžké určit víc. „Mohu nějak pomoci, slečno?“ zeptá se tě barman, zatím co si tě prohlíží. Očividně si tě snaží někam zařadit, ale nedaří se mu to. Je to starší tmavovlasý muž s bradkou a trochou šedin. Kolem pasu má zástěru a nevypadá nijak zvláštně. | ||
| |||
| Rozhovor s Thiem Oz „Zvláštní.“ řekne Thio spíše pro sebe. Pero potom udělá do notesu poznámku k čemusi z toho, cos teď řekl. „Takhle rituály vůbec neprobíhají. Dokonce i za předpokladu, kdyby to byla past. Útočník byl buď obyčejný amatér, nebo musel zpanikařit. Upřímně, jsem překvapený, že jsi stále naživu. Tím spíš posedlý vyšším démonem.“ Thio si přisune knihu kterou má položenou na stole a začne v ní listovat. Už od pohledu není pochyb o tom, že je to velmi starý svazek. Papír je zašlý a zažloutlý. Desky jsou potažené tmavou kůží, po obvodu pak můžeš vidět řadu neznámých symbolů. Pomalu se z toho začíná stávat pravidlo. „Pokud jde o tu entitu.“ začne Thio aniž by vzhlédl od knihy. „Už se nějak výrazně projevila? Třeba výpadky paměti, zvláštní vzpomínky nebo dlouhé monology? Pokud se hodláme té bytosti zbavit, budeme o ní nejdřív muset něco vědět.“ Zbavit? Copak jsem vřed nebo co? Kdesi uvnitř ucítíš nárůst zvláštní energie. Cosi co nedokážeš identifikovat. Není to žádný pocit, ani emoce, nebo možná je, těžko říct. S jistotou se dá říct jenom to, že to nepochází od tebe, ale od tvého démonického společníka. Rozhovor s čarosprávcem ho z nějakého důvodu dělá aktivnějším, než byl před tím. Otázkou je, jestli je to dobře. | ||
| |||
| Doma Baltazar Pořád po něčem pátráš. Ale chceš to opravdu najít? . Není to jenom záminka? Něco aby tvůj život nebyl tak zbytečný? . . Sny tě trápí i tuhle noc, nejsou ale tak únavné, jako byly ty předchozí. Co znamenají, to ti ale stále uniká. Poslední, který máš, se týká nějaké zvláštní postavy. Mučil tě. Položil ti na hrudník ohromný balvan a jen tam stál. Na nic se neptal, nic neříkal, jenom tam tak stál a pozoroval tě. Potom ses probudil. “Balvan“ si tě prohlížel kočičíma očima a čekal. Když si všiml, že jsi konečně vzhůru, tak promluvil. „Je čas na snídani. To jenom kdybys to nevěděl.“ řekne kocour a seskočí na zem. Potom se vydá směrem ke své misce a čeká na jídlo. „Trochu jsem v noci přemýšlel.“ řekne Shaku když dojí. „Opravdu musíme jít do Nekropole?“ z jeho strany cítíš drobné obavy. „Možná by bylo bezpečnější hledat někde jinde. Opravdu musíme lézt do té klece plné nemrtvých? Co místo toho najít nějakého hodného nekromanta? Nebylo by to lepší? “ | ||
| |||
| Pátrání začíná Mahalath „Asi bych si dal pozor na krk. Lidé o něj obvykle přijdou, když do něčeho šťourají.“ S tím se s tebou rozloučí a nechá tě jít pátrat. Tedy alespoň na chvilku, než si uvědomíš svůj problém a musíš se vrátit zpátky za Conradem. „Zpátky tak brzy?“ Vysvětlíš tedy Conradovi svůj problém. „Popradě nemám tu žádný fond na podobné akce. Jenom na ně dohlížím. Pokud potřebuješ zbraně nebo vybavení, tak ti můžu doporučit jednoho našeho člověka, ale peníze ...“Odpověď ještě chvilku vysí ve vzduchu nezodpovězená. Na okamžik se zamyslí a potom položí na stůl několik stovek. „Není to moc, ale víc ti teď dát nemůžu. Zkusím ještě kontaktovat šéfa, ale nebude to hned. Budeš si zatím muset nějak poradit.“ A tak se konečně vydáš do přístavu, jak bylo původně v plánu. V přístavní čtvrti je vše stejné jak si to pamatuješ. Aby ne. Bylo to sotva pár hodin, cos tu byla naposledy. Skladiště, o kterém Conrad mluvil, se nachází kousek od vody. Pokud víc tak by to mělo být zrovna to místo, kde zastavují ty podivné lodě s podivnou posádkou. Dnes je tu už ale prázdno a široko daleko žádnou z těch lodí nevidíš. Samotné skladiště působí docela opuštěně. Jako kdyby sem už pár let nikdo nevstoupil. S tvými znalostmi zdejší čtvrti máš docela dobrou představu o trase ztraceného vozu. Z přístavu vedou od skladiště pouze dvě cesty. Z toho jedna vede na opačnou stranu, než se měl řidič vydat. Zcela určit by to znamenalo delší cestu. | ||
| |||
| Centrum - Bistro -> Přístavní čtvrť
| ||
| |||
 | Doma Baltazar Kouzlo funguje, což je moc dobře. Krystal se pohybuje nad mapou zatím co držím v ruce provázek, na kterém visí. S lehkou obavou čekám, kam krystal nakonec ukáže, ale nevím jakou cítím úlevu, když krystal ukáže na park, což je vlastně jedno z nejvíce bezpečných míst pro vílu. "To bych zcela neřekl. Minimálně jsem si ti ním něco ujasnili. Před někým prchla do lesa." Vysvětlím mému kocourkovi. Minimálně mě to stačí. Nyní je v bezpečí a já už na ní myslím nemusím více přemýšlet a místo toho se zase mohu věnovat svým hlavním aktivitám, i když vílích vlasů je mi opravdu líto, ale možná nechám pak Puka, aby to tam prošmejdil, až zase přijdu k další čokoládě. "Sice opět čeká kadeřnictví, ale proč ne. Když to půjde, tak ti tam seženeme i to tvoje kuře, nebo rovnou kachnu, nebo bažanta." Usměji se na svého rozmazleného démona a pohladím jej po hlavičce a následně podrbu pod bradou. "Bude to skvělá chvíle odpočinku předtím, než se budeme vydávat do Nekropole. Samozřejmě to bude chtít se ještě předtím vybavit pár věcmi na ochranu před místními." Moje baterka je sice opravdu dobrá věc a hádám, že bych s tím slušně zranil i upíra, ale v Nekropoli je dost nemrtvých různých druhů. Ze seznamu bych měl potřebovat z Nekropole: Dech nemrtvého Mohlo by tam jít sehnat část větrné bytosti, i když to je lepší shánět u víl, ale třeba by se našel větrných duch, jako třeba meluzína Starý krápník v některých hlubších částech, jelikož do podzemí se mi také moc nechce, ale zrovna tímhle bych také mohl pověřit Puka. Poslední je jedna z bylin, které jsou potřeba na přivolání bouře. No a také tam mohu samozřejmě ještě něco najít. Možná zajdu so místním kadeřníkem. Pokud si pamatuji, tak jej otec zná a dosti hádám, že mrtvý, tedy zcela ještě stále není. Možná bych od něj mohl odkoupit nějaký bordel po jeho zákaznících, ale to by, asi bylo dost hrubé, ale co už. Lidé mě přeci jen mají za jednoho se sběračů, takže by to vadit nemělo. Každopádně se jako vždy vysvléknu do naha. Zlehka pootevřu okno pro čerstvý vzduch a zalezu do postele, kde si instinktivně položím ruku od polštář, aby jsem si podložil hlavu a dosáhl i na předmět, který mám připravený pro případ nouze, když by se někdo náhle ukázal. Sice je můj byt dobře chráněný. Myslím si to, jelikož to uspokojuje i mojí paranoiu, ale kdykoliv by mohlo něco teoreticky selhat, tedy kromě lapače nočních můr, které už žádné nemám, jelikož je jistý kocour s radostí požírá. | ||
| |||
| Přístavní čtvrť - Pod drobnohledem "Před takovoudle důvěrností obvykle čekám aspoň večeři, kamaráde," poznamenám s lehce nakyslým úsklebkem během prohlídky. Vážně mi začínají řídnout vlasy? Hernajs, to abych snad začal s nějakou zdravější životospráchou nebo tak něco. Hm, možná zítra. Dneska to po vší té legraci bude chtít spíše dalšího panáka. Jinak zůstávám ale relativně v klidu. Nebo se alespoň snažím. Ten pocit je nepříjemný, tím více umocněný, že vnímám přítomnost druhé entity ve svém těle, která to vše snáší ještě o poznání hůře. Ale kdybych měl vyšilovat pokaždé, když se v rámci své profese ocitnu v ohrožení, tak už dávno zahradničím. "Moje pocity jsou jasný, pořádně mě hněte, že sem si ten večer nedal větší pozor a nechal se nachytat jak cucák první den po akademii," pokračuji potom, ", ale jo, něco jsem taky slyšel. Když mě ten sviňák zaskočil a svět začal mizet do tmy, tak něco zakřičel. Nepamatuju si přesně co, ale znělo to jako Azus...Aurus...Alus, něco takovýho, nejspíš nějaký okultní blbost. Neviděl jsem ale nikoho, ten barák měl bejt prázdnej, schválně jsem ho obhlídnul pořádně než jsem lez dovnitř, ale evidentně tam byl schovanej, i když netuším kde." "Zajímavý bylo, jestli se to tak dá říct, že to tam smrdělo jak v něčím klozetu, což neodpovídalo prostředí, protože sice to byl opuštěnej dům, ale rozhodně žádný doupě bezďáků. V podstatě tam bylo skoro úplně čisto a prázdno, až na pár kousků obyčejnýho nábytku. A samozřejmě na ten pentáč za zavěsem. Osobně bych si tipnul, že todleto místo bylo přesně určený k tomu jednomu, jako past na někoho, kdo netuší, do čeho leze. Ale nevím esli to bylo určený přímo na rejpala jako jsem já nebo na nějakýho chudáka, co dostal leták od party podivínů s umělým úsměvem a vybídnutím k tomu, jak má povznýst svůj život na novou úroveň a odhodit okovy svý materiální stránky nebo podobný blafy. Rozhodně to nepůsobilo jako pravidelný sleziště kultistů, tím jsem si jistej." | ||