Andor.cz - Dračí doupě online

Doma
Baltazar

Kouzlo funguje, což je moc dobře. Krystal se pohybuje nad mapou zatím co držím v ruce provázek, na kterém visí. S lehkou obavou čekám, kam krystal nakonec ukáže, ale nevím jakou cítím úlevu, když krystal ukáže na park, což je vlastně jedno z nejvíce bezpečných míst pro vílu.

"To bych zcela neřekl. Minimálně jsem si ti ním něco ujasnili. Před někým prchla do lesa." Vysvětlím mému kocourkovi. Minimálně mě to stačí. Nyní je v bezpečí a já už na ní myslím nemusím více přemýšlet a místo toho se zase mohu věnovat svým hlavním aktivitám, i když vílích vlasů je mi opravdu líto, ale možná nechám pak Puka, aby to tam prošmejdil, až zase přijdu k další čokoládě.

"Sice opět čeká kadeřnictví, ale proč ne. Když to půjde, tak ti tam seženeme i to tvoje kuře, nebo rovnou kachnu, nebo bažanta." Usměji se na svého rozmazleného démona a pohladím jej po hlavičce a následně podrbu pod bradou.
"Bude to skvělá chvíle odpočinku předtím, než se budeme vydávat do Nekropole. Samozřejmě to bude chtít se ještě předtím vybavit pár věcmi na ochranu před místními."
Moje baterka je sice opravdu dobrá věc a hádám, že bych s tím slušně zranil i upíra, ale v Nekropoli je dost nemrtvých různých druhů.

Ze seznamu bych měl potřebovat z Nekropole:
Dech nemrtvého
Mohlo by tam jít sehnat část větrné bytosti, i když to je lepší shánět u víl, ale třeba by se našel větrných duch, jako třeba meluzína
Starý krápník v některých hlubších částech, jelikož do podzemí se mi také moc nechce, ale zrovna tímhle bych také mohl pověřit Puka.
Poslední je jedna z bylin, které jsou potřeba na přivolání bouře.
No a také tam mohu samozřejmě ještě něco najít. Možná zajdu so místním kadeřníkem. Pokud si pamatuji, tak jej otec zná a dosti hádám, že mrtvý, tedy zcela ještě stále není. Možná bych od něj mohl odkoupit nějaký bordel po jeho zákaznících, ale to by, asi bylo dost hrubé, ale co už. Lidé mě přeci jen mají za jednoho se sběračů, takže by to vadit nemělo.

Každopádně se jako vždy vysvléknu do naha. Zlehka pootevřu okno pro čerstvý vzduch a zalezu do postele, kde si instinktivně položím ruku od polštář, aby jsem si podložil hlavu a dosáhl i na předmět, který mám připravený pro případ nouze, když by se někdo náhle ukázal. Sice je můj byt dobře chráněný. Myslím si to, jelikož to uspokojuje i mojí paranoiu, ale kdykoliv by mohlo něco teoreticky selhat, tedy kromě lapače nočních můr, které už žádné nemám, jelikož je jistý kocour s radostí požírá.

Přístavní čtvrť - Pod drobnohledem

"Před takovoudle důvěrností obvykle čekám aspoň večeři, kamaráde," poznamenám s lehce nakyslým úsklebkem během prohlídky.

Vážně mi začínají řídnout vlasy? Hernajs, to abych snad začal s nějakou zdravější životospráchou nebo tak něco. Hm, možná zítra. Dneska to po vší té legraci bude chtít spíše dalšího panáka.

Jinak zůstávám ale relativně v klidu. Nebo se alespoň snažím. Ten pocit je nepříjemný, tím více umocněný, že vnímám přítomnost druhé entity ve svém těle, která to vše snáší ještě o poznání hůře. Ale kdybych měl vyšilovat pokaždé, když se v rámci své profese ocitnu v ohrožení, tak už dávno zahradničím.

"Moje pocity jsou jasný, pořádně mě hněte, že sem si ten večer nedal větší pozor a nechal se nachytat jak cucák první den po akademii," pokračuji potom, ", ale jo, něco jsem taky slyšel. Když mě ten sviňák zaskočil a svět začal mizet do tmy, tak něco zakřičel. Nepamatuju si přesně co, ale znělo to jako Azus...Aurus...Alus, něco takovýho, nejspíš nějaký okultní blbost. Neviděl jsem ale nikoho, ten barák měl bejt prázdnej, schválně jsem ho obhlídnul pořádně než jsem lez dovnitř, ale evidentně tam byl schovanej, i když netuším kde."

"Zajímavý bylo, jestli se to tak dá říct, že to tam smrdělo jak v něčím klozetu, což neodpovídalo prostředí, protože sice to byl opuštěnej dům, ale rozhodně žádný doupě bezďáků. V podstatě tam bylo skoro úplně čisto a prázdno, až na pár kousků obyčejnýho nábytku. A samozřejmě na ten pentáč za zavěsem. Osobně bych si tipnul, že todleto místo bylo přesně určený k tomu jednomu, jako past na někoho, kdo netuší, do čeho leze. Ale nevím esli to bylo určený přímo na rejpala jako jsem já nebo na nějakýho chudáka, co dostal leták od party podivínů s umělým úsměvem a vybídnutím k tomu, jak má povznýst svůj život na novou úroveň a odhodit okovy svý materiální stránky nebo podobný blafy. Rozhodně to nepůsobilo jako pravidelný sleziště kultistů, tím jsem si jistej."

Můrov – Můj byt

Elysium, dobrá co se týká kořalky myslím si že tohle si nechám ujít, nepochybuji že to bude látka která rozpustí sklenici a vypálí díru do barového pultu pokud to nevypijete dostatečně rychle. Ale i tak se dozvím kde to je a snad to i najdu co se týká mého prvního cíle tak asi budu muset využít služby těch taxikářů protože bude o podstatně dále, Berean ještě nějakou dobu pokuřuje a pak se se mnou rozloučí.
„Měj se a díky.“mávnu mu a rozhlédnu se kolem a zatím co krčím nos a klepu prsty o podlahu přemýšlím kam se vydám první, nakonec přece jen podle toho popisu asi nejdřív zkusím ten podnik který vypadá blíž. Nejdřív se však rozhodnu si svou poněkud zašlou vanu přesunout někam kde se o ní nepřerazím.
„Lepší teď ...“vstanu a pak se svalím protože jsem si přišlápla sukni. Znovu vstanu upravím si blůzu i sukni a opustím svůj nový byt. Venku se rozhlédnu a dám se vpravo a pak rovně podle rady toho trpaslíka a přitom se rozhlížím jestli nenajdu něco co by mohlo odpovídat tomu co hledám. Berean říkal že to není daleko tak bych neměla ujít moc daleko, ale uvidí se.

Přístavní čtvrť - V nitru skladiště
Oz

„Výborně. Nebudeme tedy ztrácet čas.“ Pronese Thio nadšeně a vstane ze židle. „A za tohle se omlouvám.“ Hned jakmile to dořekne, tak luskne prsty. Na první pohled se nic nestane, ale tebe okamžitě přepadne zvláštní pocit. Jako kdyby sis sedl na čerstvě natřenou lavičku, ale uvědomil si to, až když bylo příliš pozdě. Tohle bylo hodně podobné.

A sme v prdeli. ozve se ti v hlavě cizí hlas.

„Doporučuji nevstávat a nedělat žádné velké pohyby.“ pokračuje Thio s chladným výrazem. Potom tě začne obcházet a zvědavě si tě prohlížet jako bys byl nové auto, které si chce koupit. „Tedy pokud nechceš, aby se z tebe stalo moderní umění.“ V ten moment konečně zareaguje Brock, stojící u dveří. „Sakra Thio, říkal jsem, že je to kámoš!“ řekne. Jeho reakce se zdá být celkem klidná, jako by ho celá situace ani nepřekvapovala. „Kámoš nebo ne, má v sobě démona. Nejdřív zjistíme, jestli je to ještě pořád on.“

S tím se Thio pustí do své prohlídky. „Subjekt, muž. Věk tak okolo čtyřiceti. Možná pětačtyřiceti.“ Jak to říká, tak si na stole před sebou všimneš pohybu. Pero, které doposud nehybně leželo na jeho poznámkovém bloku, najednou ožilo a začalo zapisovat.
„Viditelné známky působení astrální entity. V oblasti hrudníku se nachází místo ve tvaru pravidelného kruhu. Vyzařuje neznámou rudou auru připomínající plameny. Velikost odhaduji okolo pěti palců. Podobně změněny jsou o oči subjektu.“ Chvilku se ti zadívá hluboce do očí, jako by tam něco hledal. Pero mezi tím dopíše vše, co nadiktoval a čeká. „Žádná duhovka. Zdá se, že byly oči nahrazeny stejnou energií, jako část hrudníku.“
Potom si Thio na jednu ruku nasadí lékařskou rukavici, což vypadá jako předzvěst toho, že na řadu přijde důkladnější prohlídka. Nejdříve ti sundá klobouk, aby prohrábl vlasy a prohmatal hlavu. Když skončí, tak klobouk vrátí zase zpátky na místo. Pokračuje prohlídkou uší a zubů, po čemž ti zůstane v puse pachuť latexových rukavic. „Oblast hlavy se zdá v pořádku. Vlasy mírně prořídlé.“
Pero udělá poznámku a Thio pokračuje. Prohlédne a prohmatá ti ruce, záda, nohy a z nějakého zvláštního důvodu i zadek. Tvému hrudníku se ale vyhýbá. Když skončí, tak si rukavici sundá a odhodí ji někam do kouta. „Končetiny i zbytek těla jsou bez známek jakékoliv násilné přeměny, což vylučuje přítomnost nižšího démona.“

S prohlídkou za vámi se Thio posadí zpátky naproti tobě. Krátce zkontroluje poznámky v notesu a potom obrátí svojí pozornost zpátky k tobě. Ruce volně položené na stole před sebou a sepnuté.
„Zatím to vypadá dobře.“ Zhodnotí váš postup s milým úsměvem. „Co mi můžeš říct o tom večeru, co k tomu došlo? S detaily jsem seznámen, takže mě zajímá především tvůj vlastní názor. Jestli sis všiml něčeho zvláštního, slyšel nějaká jména, poznal nějaké osoby, nebo cítil něco neobvyklého. Své pocity taky klidně řekni. Cokoliv může pomoc.“

Doma
Baltazar

Spustíš kouzlo a to začne okamžitě hledat majitele vlasu, který jsi našel v bytu. Krystal sebou z počátku neurčitě kmitá, chvilku sem a hned pak ukazuje na druhou stranu. Takhle se chvilku zmateně pohybuje po mapě, až se nakonec jeho pohyby začnou ustalovat. Trvá to ještě pár okamžiků, než najde svůj cíl a zastaví se na jednom místě. Park. Krystal ukazuje kamsi do nitra této zelené džungle, ale vzhledem k nedostatku přesných map popisujících tohle místo, nic víc nezjistíš.
„Tak se zdá, že jsme se dostali do mrtvého bodu.“ okomentuje nález ležící Shaku. Je pohodlně uvelebený ve svém pelechu a pozoruje tě jedním okem napůl pootevřeným. „ No nic. Jaký je další plán. Já bych navštívil ten nový podnik co tu někde otevřeli. Prej tam obsluhujou holky s kočičíma ušima.“

Můrov - Tvůj byt
Eleanor

Berean zabafá z dýmky a nakonec vyfoukne několik různě velikých kroužků.
„Jméno podniku je Elysium.“ odpoví na tvojí otázku. „Nezáleží estli seš chmaták, masovej vrah nebo jinej pošuk. Semhle může každej. A majitel je trpaslík, takže fajn chlap. Akorát si dávej bacha. Někerý věci sou tam nebezpečný. Jako třeba kořalka. A s tím kde to je …“ Potom si udělá krátkou pauzu, během které se na okamžik zamyslí. Párkrát si volnou rukou prohrábne svoje vousy, než pokračuje. „Řek bych tak dvě … asi jo, dvě ulice vodsaď. Před barákem se dej vpravo a rovně. Prostě jdi za nosem a nakonec to najdeš. Každej to najde.“ A tím tak nějak skončí jakékoliv užitečné informace o cestě nebo směru. „Ale estli si myslíš, že bys to nenašla, tak si vem taxík. Taxikáři to znaj všude. Když budeš chtít, vemou tě i k tý čarodějný bandě v centru. Ty jinak sídlej v takový černý a vysoký budově.“ Trpaslík se otřese. „Brr, až z toho běhá mráz po zádech. To místo nepřehlídneš. Prostě hledej vysokej barák s věžema a atmosférou márnice. “

Ještě chvilku jen tak mlčky pokuřuje, než se plácne do kolen a vyhoupne se na nohy.
„No, abych šel. Mám eště nějakou prácičku. Tak se měj a dej na sebe pozor.“ A s tím Berean odejde pryč z tvého bytu. Zůstala jsi sama. Teď je čas se rozhodnout, kam se vydáš.

Cesta přístavem mezi skladišti mi připomněla jeden starý případ, kdy se na podobném místě schovával překupník s orgány. Zvláštní na tom tehdy bylo, že si je pěstoval opakovaně ve svých obětech s pomocí magie. Ten jeden tlející chudák přišel o ledviny hned pětkrát. Žádný případ není nikdy jednoduchý. A pokud je, pak to teprve smrdí průšvihem. Takže vlastně můžu být rád za současné...komplikace. Jinak bych byl ještě podezřívavější.

Thio vypadá sice mladě, ale zdání umí klamat, zvlášť v tomhle městě. Rozhodně jeho chování naznačuje, že není žádný nováček v oboru. Bedlivě ho studuji, ale vzhledem k tomu, že je Brock s námi, tak jsem klidnější co do očekávání nějakých leváren. Stejně ale, doktorům a podobným typům se nedá věřit. Než se člověk naděje, tak vám ordinují zdravý životní styl a prostředí bez stresu. To určitě!

Posadím se naproti němu a rozhrnu kabát, ze kterého se vyhrne trocha dýmu z míst, kde můj trup poněkud postrádá svou dřívější integritu.
"Stačí jen Oz, k vašim službám mistře Thio," ušklibnu se, ale tón držím přátelský, "upřímně, můj fyzický stav už bejval i lepší. A to nemluvím jen o svých játrech, se kterejma bych moh štípat špalky."

"Ale prosím, jen do toho, nejsem z cukru."

Uvnitř ale cítím narůstající neklid. Zdá se, že můj nezvaný host není kdovíjak u vytržení z představy, že ho bude někdo zkoumat.

Nový začátek, nový svět

Takže jsem zde a je to vážně něco, překonává to všechny představy které jsem měla Příchod do jiného města je vždy těžký ovšem tohle město se vymyká všemu co jsem viděla, především tu jsou i jiné rasy viděla jsem elfy a gobliny a zvířecí podivná stvoření.
Magie ovládne ty kteří toho nejsou hodni, znal jsem někoho kdo se stal vážně mocným ovšem magie narušila jeho mysl a učinila jí nestabilní ...
Tohle vyprávění mého mistra se mi vybaví když se rozhlédnu kolem protože magie je všude, nedivila bych se kdyby tu někdo běžel za letícím koštětem a křičel k noze nebo mi rozcestník poradil kam mám jít. A začátky byly složité měla jsem pocit že tohle město se mění a já nemám šanci to zde pochopit nebo si na to zvyknout. Když jsem ráno nenašla oblečení tam kde jsem ho položila tak mi zatrnulo než jsem zjistila že jenom spadlo na zem. Další otázka byla kde sehnat práci, do hospody se mi nechtělo možná někde míchat přísady nebo dělat drobné práce, pak jsem si řekla že toho vím dost abych si založila vlastní obchod s magickými přísadami pro který budu mít své vlastní využití.
Otázka je kde v Přístavní čtvrti? Je pravda že by se mi tam podařilo sehnat něco lacině na druhou stranu to má moc dobrý důvod. Nikdo příčetný se tam prý nechce usadit.
Jednou když jsem tak přemýšlela když mně srazil trpaslík a pak mi vynadal když mi pomáhal na nohy, Ale tohle byl docela přátelský trpaslík který mi našel ubytování v Můrově takže žádná Přístavní čtvrť to je rozhodně dobře,
„Děkuju a jsem Eleanor.“odpovím trpaslíkovi potom co mi pomůže přestěhovat věci do mého nového bytu. Berean jak se ten trpaslík jmenuje se posadí a věnuje své dýmce zatím co já se rozhlížím kolem a škrábu na holém rameni. Vyslechnu si pak co mi ten trpaslík chce říct a pak dodám:
„Díky asi si nejdřív seženu to povolení,a potom se vrhnu do toho zařizování a jak se ten podnik jmenuje? A co je nedaleko odsud mám pocit že vzdálenost je.zde relativní pojem.“
Poněkud nejistě se usměji a skloním pohled ke svým prstům na nohách, možná bych se mohla zeptat jestli bych se ... ne oni určitě berou jen ty nejlepší z nejlepších nebo aspoň to mi bude řečeno.

Přístavní čtvrť –> Doma
Baltazar

Zasměji se, když přijde na řadu řeč o záhadně zmizelé svačině, kterou určitě nemá na svědomí jistý kocour. Málem jsem se následně rozesmál ještě více Shakuovou reakcí, ale naštěstí jsem to v sob udržel. Jinak by mě měla za pošuka, nebo by jí mohlo dojít, že se směju i něčemu jinému, ale hádám, že spíše ne.

"Tak Shaku je hol uličník, ale vždy ví km jít a hold rozhodl, že naše cesty se ještě chvíli nerozdělí." Pokusím se smysluplnou odpověď, i když říct jí, že by jí tu klidně mohlo něco zabít a ona nemá žádnou obranu by byl hloupý důvod, po kterém by nejspíše odešla z práce.

Nakonec jí tedy odvedeme a pomalu se vydáváme domů.
"Ano milá. Možná ti časem promine i ten sendvič." Neodolám malinko dloubnout do kocoura, zatím co kráčíme cestou domů, kde na mě už čeká vyhřátá postýlka.

Přesto tu je ještě jedna věc a to sice potřeba utišit mojí paranoiu, kvůli které opět roztáhnu mapu a vyndám jeden z vílích vlasů. Hádám, že když by to tam prošmejdil Puk, tak bych jich tam našel více, ale tomu už takhle dlužím čokoládu.
Vyhledávací kouzlo se dává do provozu a já už trochu ospale pozoruji krystal na provázku, který by mněl určit místo na mapě, kde se daná bytost nachází. Možná bych takhle našel i toho, kdo má na svědomí tu odpornou auru, kterou jsem tam cítil, ale to bych to musel dělat tam a ne tady, kde už ona aura není a je tu jen menší zápach z různých bylin a dalších věcí.

Centrum - Bistro
Mahalath

„Ano tak nějak.“ Souhlasí Conrad, když shrneš celou situaci okolo zmizení vozu a jeho cesty. „Detaily bych se ale moc nezatěžoval. Jeden den spolu čtvrti sousedí, další se už mezi ně cpe nějaká jiná, nebo je jedna z nich menší než bývala. Někdy je to trochu na palici.“ Conrad si nalije další šálek svého čaje, než se vrátí zpátky do práce, pravděpodobně další ramen, i když žádný další host nepřišel. Dokonce se zdá, že i ten jeden, který tu byl, už odešel. Zůstala po něm akorát miska, ale host nikde.
„Řidič byl samozřejmě náš. Spolehlivý člověk, se kterým nebyly nikdy žádné problémy. Doma o něm nikdo neslyšel a dokonce ani jeho kamarádi neví, co se s ním stalo. Je možné, že si ho někdo koupil, ale já si myslím, že je teď někde na dně přístavu.“
Potom Conrad zkontroluje prázdné místo venku a dojde pro prázdnou misku. Jakmile se vrátí, tak pokračuje v povídání.
„Bohužel nevíme, jestli v tom někdo z nich prsty má nebo ne. Mohli to vědět, nebo auto přepadli, a když si uvědomili, komu patří, tak bylo příliš pozdě, aby z toho vycouvali. A to je právě problém. Nevíme, jestli to byl někdo z nich, nebo jestli to udělal někdo jiný. Aniž budeme znát motiv tak by to mohl udělat kdokoliv z města. Tak jako tak máme dvě místa, kde mohl náš náklad zmiznout. “
Ramen, který Conrad připravuje, není tak hezký jako ten tvůj a použil na něj hlavně zbytky toho, co mu zůstalo. Jakmile je hotov, tak se do něj sám pustí.