Andor.cz - Dračí doupě online

Ráno v mém bytě

Bylo to kdo z koho. Buď já nebo ta věc. Neforemná stvůra čistého zla, jakoby sešitá z těl všech obětí toho zvráceného vraha. Déšť bičoval temnou uličku, kde jsem stáli tváří v tvář. Svíral jsem svůj nezvykle tichý revolver a každý sval v mém těle byl připraven vyrazit do akce.

Buch Buch Buch

Nečekaně silné rány otřásly celou uličkou, až začaly padat cihly z chatrných zdí. Podívali jsem se na sebe se stvůrou nechápavými výrazy.

Buch Buch

A v tu chvíli jsme se probral. Ksakru, co se to zase děje? To tu člověk nemůže mít chvíli klidu?

Jakmile jsem se zorientoval, kde a kdo vlastně jsem, tak jsem vyrazil ke vchodu a otevřel evidentně rozrušenému Brockovi.

"Upřímně, kdybych nějakej večer nechlastal, tak by ses teprve měl o mě začít bát, kamaráde," odpověděl jsem mu s úšklebkem a vpustil ho dovnitř. Předsíň a zároveň hlavní místnost mého malého bytu sloužila také jako moje kancelář. Posadil, či spíše kontrolovaně zhroutil, jsem se do křesla za svým pracovním stolem a zkušeným pohybem otevřel horní zásuvku, odkud jsem vytáhl poloprázdnou láhev whiskey. Čas na tekutou snídani, když už vedeme ty řeči o alkoholu. Aniž bych se zeptal, vzal jsem dvě sklenky a nalil nám oběma poctivou lampu.

"Člověče, co s tebou je? Vypadáš jako bys měl za zádama partu nasranejch trpaslíků prahnoucích po vendettě. Stalo se něco?" zeptám se potom Brocka.

Poznámky ve své hlavě opravdu nehodlám komentovat.

Elysium - Rozhovor pokračuje
Eleanor

„Co bude dál?“ Baltazar se nad tvou otázkou zamyslí ale moc dlouho nepřemýšlí. Nakonec jen pokrčí rameny ve zcela lhostejném gestu.
„To je na vás. Půjdete domů, vyspíte se a budete dál žít svůj vlastní život. Plánujete si založit obchod, nemýlím-li se?
Zkrátka bude vše úplně obyčejné. Pouze s jedním jediným rozdílem. Čas od času vám na starost nějaké klienty a na vás bude se postarat o jejich případ.
Někdo touží po smrti druhých, další chce bohatství nebo lásku. To a další věci budete muset řešit. Nezajímá mě, jak to uděláte. Můžete lhát, podvádět nebo plnit vše jak si budou přát. Démoni jsou různí, stejně tak jejich způsoby. Důležité je, aby byl klient spokojený a aby bylo naplněno jeho přání. Pokud dokážete toto, tak si tím zajistíte odměnu.“
Baltazar poté mávne rukou nad stolem, jako kdyby z něj odhrnoval prach. Na dřevěné desce se vzápětí objeví několik předmětů. Malý krystal měnící pozvolna barvy. Stará zaprášená kniha, nepochybně magický grimoár. A neposlední řadě i balíček bankovek.
„Jsem schopný zajistit řadu věcí, byť některé vyžadují z vaší strany více práce než jiné. To ostatně můžeme upřesnit v nové smlouvě. Není to však nezbytné. Můžeme vše vyřídit i ústně, i když vy lidé nemáte zrovna ve zvyku důvěřovat démonům. Nemám vám to za zlé. Rozhodnutí je však na vás.“
Dalším mávnutím své ruky Baltazar přinutí věci zase zmizet.

Centrum – Obchod, zadní místnost
Isaac

Muž pozdvihne jedno obočí a chvilku si tě zvědavě prohlíží. Nejspíš lehce zaskočen tvým velmi netradičním požadavkem, který jsi teď předložil. Stříbrné zbraně nejsou zrovna obvyklé a kromě lovců upírů a monster je nikdo moc nepoužívá.
„Nejsem si jistý, jestli jsem plně pochopil vaše přání.“ Začne muž stále ještě napůl zamyšlený. „Chcete veškeré vybavení, které máte v úkrytu v jeho stříbrné variantě?“
Zopakuje svými slovy tvůj požadavek. „Opravdu hodně speciální žádost. Smím vědět proč?
Vyrobit takové množství zbraní ze stříbra by bylo neskutečně nákladné. Dokonce, i když použijeme ty, které už vlastníte a necháme je postříbřit, tak to nebude nic levného. Bude to vyžadovat spoustu času a také peněz, které zcela určitě nemáte. V případě některého z našich špičkových zabijáků nebo vysoce postaveného člena bych nad tím moc nepřemýšlel, ale vy nejste ani jedno. Proč tedy potřebujete něco takového? “ Muž se netváří, že by se chtěl do něčeho takového pouštět, ale zatím ti ještě neřekl pevné a jasné ne. Záleží tedy na tom, co mu odpovíš.

Divadlo - podzemní garáž, po boji
Mahalath

Když muž spatří, že na okamžik zavřeš oči, tak na nic nečeká. Rozhodne se využít situace a zaútočí. Pozvedne svojí zbraň a vrhne se přímo na tebe. Bohužel pro něj dokončíš své kouzlo a vytáhneš krev ven z jeho těla. V jednu chvíli muž útočí a vzápětí jako kdyby ho někdo zmrazil na místě. Přestane se hýbat a v dalším okamžiku se jeho bezvládné tělo zhroutí k zemi.
Ty ses však nevyhnula lehkému zranění. Kouzlo si vyžádalo soustředění a trochu času na seslání. Muž byl zkrátka moc rychlý, abys ho stihla zabít dřív, než se k tobě dostal.

Situace byla vyřešená. Zbýval jenom jeden protivník a ten nebyl ve stavu, aby s tebou bojoval.
„Do prdele.“ zašeptá, když uvidí, jak vytahuješ krev z těla jeho kolegy. Ve tváři se mu objeví strach a zděšení.
„Vo co ti kurva jde? My tu jen rozebírali auta. Proč si na nás zaútočila.“

Skoncuj to s ním rychle, někdo to mohl slyšet.



(Závažnost zranění nechám na tobě. Podle mého hodu by tě měl muž zasáhnout, ale současně jsi ho téměř ve vteřině zabila, kde stál. Nejspíš tě zasáhl ve stejnou chvíli, kdy zemřel, ale to si rozhodni už sama v dalším svém příspěvku. )

Rozhovor s Baltazarem

Doufám že to stálo za to ovšem to už není moje věc, ale Bertoldova. Moje věc je rozhodnout se, je pravda že mně všechno tohle děsí a to už nemluvím o tom když se něco pokazí. Částečně mně děsí i Baltazar přece jen je démon, ale pokud řeknu ne budu si to vyčítat (a pokud řeknu ano tak nejspíš taky). Ovšem tohle jen tak někomu nenabízí a tak ve mně musí něco vidět, zatím jsem jen získala možnost do začátku, ale pokud budu souhlasit tak získám zastání o kterém se mi jen tak nesnilo.
I když mně se snilo spíš o nějakém učiteli nebo knize či artefaktu, ale možná ...
I když Baltazarovi to nepřijde moc složité tak mně to zase složité přijde, ale mám pocit že pokud by se mi to Baltazar pokusil vysvětlit bylo by to jako pokoušet se vysvětlit slepému barvy. Opět zašoupu nohama, ale nakonec se rozhodnu tedy částečně ještě pořád mám dost otázek.
„Dobrá řekněme že souhlasím, ale mohl by jste mi říct co bude dál? Předpokládám že uzavřeme novou smlouvu a já mám obavy z toho co bude následovat,ale uvědomuji si že to rozhodně nenabízíte každému.“
A kde najdu to na čem jsme se dohodli na mé předchozí smlouvě? A dobře neříkám že to chci udělat, ale co když to udělám? Ochrání mně tohle spojenectví?
Doufám že ano.
Zašoupu nohama a pak zaklepu prsty tentokrát obou nohou, jistě tohle je můj skutečný sen, ale cena za něj moc vysoká? Sice bych se mohla Baltazara zeptat jak to myslí s těmi dušemi, ale nevím jestli by mi to řekl nebo jestli má dost času na disputace na téma duše. Neměla bych se spokojit s tím co už mám? A co už mám?A kde to mám je to spousta otázek, ale já jsme rozhodnuta.
Půjdu do toho, ano já vím démon si mně vezme pokud se to nepovede ovšem pokud odmítnu pořád si budu pokládat otázku co kdyby ...
Ano jsem nervozní, docela dost už se mi nepotí jen nohy, ale potím se celá zatím co čekám jestli mi Baltazar neřekne víc případně jak to teď bude bude vypadat s podpisem nové smlouvy nebo kde najdu můj nový obchod.

Centrum – Obchod
Isaac


Co bych mu na to měl říci. Hold jsem na chvíli zjevně nedával pozor a nějak jsem si v hlavě odůvodnil, že bych měl dopis otevřít a toto je výsledek. Přesněji jsem přišel nějak k názoru, že dopis je vlastně určený pro mne, což nemám tušení, jak k tomu došlo, ale zbytečně se mu zde obhajovat a snažit se to vysvětlit, když skutek už utek mi přijde jako velmi zbytečné a navíc o to ani jeden z nás nestojí. Já se nehodlám ponížit a dělat tu ze sebe hlupáka, i když v tomto případě jím jsem zcela oprávněně, ale on zase jisto jistě nestojí o to, aby zde poslouchal moje pokusy to vysvětlit.
"Byl to umyl. Přičemž mi už přišlo zbytečné se pokoušet dát pečeť dohromady, jelikož by jste to určitě poznal." Pokouším se mu v tomto lehce podlézat, jelikož jsem v tomhle přeci jen pěkně šlápnul vedle a to je v mojí práci většinou věc, která končí smrtí, která vypadá, jako nehoda. Takové vraždy jsou sice složité, ale není málo vrahů, kteří by takovou vraždu dokázali udělat.

Položím prsten před muže, až lehce zazní o desku stolu a následně jej následuji.
Jsem dosti zvědav co zde najdu za vybavení. Moje preference jsou opravdu prosté, ale jak říkal Mistr. Není třeba, aby zbraně byly nějak okázalé, hlavní je, aby jsi s nimi dokázal zabíjet a na to jsou nejlepší nezdobené a kvalitní kousky.

Přejíždím pohledem vystavené zbraně. Jsou to opravdu pěkné kousky, ale ze všech cítím ono odporné železo, jako z nemalé části tohoto města.
"Máte zde opravdu pěkné kousky. Nicméně jsem zde, jelikož potřebuji něco trochu více speciálního a sice sadu základního vybavení, která bude ze stříbra. K tomu potřebuji sadu na zámky také ve stříbře a pokud by bylo možné, tak získat i sadu na magické zámky."
Ano věděl jsem, že k tomu dojde a sice útrata úplně všech peněz, které mi dal mistr a které by někomu jinému, zajistili poměrně dobrý život na nemalou dobu. Kvůli mé nesnášenlivosti s železem potřebuji sadu, která mi nebudu ubližovat, ale zároveň bude kvalitní a použitelná.
"A ne není to žert. Opravdu potřebuji základní sadu ze stříbra." Sbohem peníze. Vítej chudobo. Ještě štěstí, že tohle byli jen peníze na mé vybavení, které jsou jen a jen moje a které si postupně budu vydělávat prací. Tyto peníze jsem získal, jako nejlepší v ze skupiny. Jakýsi dar pro rozvoj talentu, který vlastně použiju na nákup úplně obyčejných věcí z materiálu, který se na něj nijak zvlášt nehodí.

Divadlo - podzemní garáž
Mahalath

Zmrzlý tě vztekle pozoruje, zatím co se snaží uvolnit ze svého ledového vězení. To je však prakticky nemožné a tak zůstává stále tam, kde byl. Druhý muž se řítí na tebe, ale v momentě kdy zaútočí, se přesuneš za něj a on promáchne. Ty pak vedeš útok na jeho krk, ale jak se ukáže, je muž daleko zkušenější, než se mohlo z počátku zdát.
Tvůj útok se sveze po jeho zádech, což na nich zanechá znatelný šrám, ale nezlikviduje ho, jak jsi měla v plánu. Rozhodneš se tedy pro svůj rezervní plán a sešleš jeho směrem ledové kouzlo.
Z této blízkosti celkem jistota, ale muž tě vyvede z tvého omylu a kouzlu se elegantně vyhne, takže se rozprskne o vzdálenou zeď.

“Sejmi tu mrchu, sejmi jí!“ Křičí zmražený na druhého muže. Ten jeho pobídky ignoruje a zůstává soustředěný na boj. Jeho pohled těká všude kolem, ale současně zůstává jeho pozornost na tobě. Hledá příležitost k útoku, útěku, nebo má v plánu něco zcela jiného?

Elysium - Rozhovor s Baltazarem
Eleanor

Baltazar zakroutí hlavou v náznaku nesouhlasu, doprovázené přátelským úsměvem.
„Ne, v Bertoldově případě šlo opravdu o zaprodání duše, byť trochu jiné, než je běžné. V tomhle případě jsem nebyl výběrčím platby já, nýbrž vy.
Podle běžných pravidel každá služba vyžaduje příslušnou platbu duší. Vy jste mi jednu dlužila, ale díky naší úmluvě jste nebyla povinna mi dát tu svojí. Takže k tomuto účelu posloužila právě ta Bertoldova. Vcelku prostá výměna. Nic víc.“
Na okamžik se tvůj společník odmlčí a usrkne trochu ze skleničky, kterou mu obsluha přinesla. Podivná černá kapalina, kterou jsi ho viděla pít už před tím. Potom pití odloží a vrátí se zpátky ke svému doutníku a povídání.
„Pokud jde o vaše povinnosti, tak na tom není nic složitého. Vaším cílem je uzavřít obchod s klientem, za podmínek co možná nejvýhodnějších pro nás. Je to stejné jako u jakéhokoliv jiného obchodníka. Jediný rozdíl je ten, že my obchodujeme s dušemi.
Jistě, jsou tu kromě duší i další možnosti, jak sama víte, ale duše, ta je pro nás nejvýhodnější.
Dobře vyzrálá duše vám dokáže zajistit pořádnou odměnu.“

Další den ráno
Oz

Tvá cesta domů se obešla zcela bez problémů. Nikde na tebe nečekali žádní kultisti, ani banda najatých bouchačů. Dokonce se tě nepokusil ani nikdo okrást, což byl sám o sobě velký úspěch.
Počasí se ještě zhoršilo a vodu jako kdyby někdo nahoře shazoval snad po celých kýblech. Než jsi tak došel domů, byl jsi promočený až na kost.
Noc nepatřila k těm nejklidnějším. Celou dobu se tě držely noční můry, plné smrti a násilí, které ne a ne přestat. Nebyli v nich žádní démoni, ani satanistické kulty, ale i tak působily velmi znepokojivým dojmem, který se tě držel až do rána. Nakonec tě z tvého snění vytrhlo až hlasité bušení.

Hej kámo. Budíček. Někdo se ti dobejvá do bytu.

Tvůj démonický společník není moc daleko od pravdy. Někdo je u hlavních dveří a celkem hlasitě buší do dveří. Snažit se o trochu víc, tak by se nejspíše proboural skrz. Když konečně otevřeš, uvidíš na svém prahu stát Brocka. Na tváři se mu objeví známka úlevy.
„Sakra, tos zase včera chlastal? Už tu buším skoro půl hodiny. Ještě chvilku a asi bych ty dveře vyrazil.“

Páni, tak tomu teda říkám opravdové přátelství. Má o tebe strach a je kvůli tomu schopný probudit celé sousedství. Taková věc je strašně vzácná, to … počkat, není to, co si myslím? Že bys včera odmítl můj nápad s holkama jenom proto, že jsi … páni …
Hele já neměl tušení, fakt. Vědět, že jsi … však víš, tak bych navrhnul jinej podnik.