Andor.cz - Dračí doupě online

Přístaviště
Mahalath

Muž pálí po Thomasovi jednu kulku za druhou. Tedy až do chvíle, než po něm hodíš ohnivou kouli. Tentokrát zcela jasně vidíš, že koule zasáhla svůj cíl. Plameny pohltili svůj cíl a muž v nich úplně zmizel.
Nemáš ale čas se radovat ze svého vítězství. Žena jde stále po tobě. Podaří se ti přemístit na poslední chvíli, zrovna když se už se její čepel blížila k tobě. Nejen že má žena neuvěřitelně dobré reflexy, ale je také nezvykle rychlá. Na nic nečeká a pustí se hned za vámi.

Najednou kolem vás proletí kulka. Nebezpečně blízko ale nikoho netrefí. Podíváš se po jejím zdroji a spatříš střelce. Je jím stejný muž jako před tím. Jeho kabát ještě na několika místech doutná a on sám nese známky lehkých popálenin. Přesto se nezdá, že by se tím znepokojoval. Pouze uhasí kabát a vymění zásobník.
„Nevzpomínám si, že by ta banda měla nějaké čaroděje. Ty k nim určitě nepaříš, že? Pověz mi, jak může zloděj dovolit takového bodyguarda? Pochybuji, že by měl tolik peněz.“
Ženu máte v zádech, zatím co muž blokuje druhou stranu.

Klub Elysium
Karra

„Samozřejmě.“ odpoví barman a postaví na bar sklenici s vodou, vedle které po chvilce položí ještě brčko. Když je tohle za vámi, tak se barman zaměří na tvůj druhý požadavek. Ani nad tím nepřemýšlí a hned odpoví.
„Ano, pár by se jich tu našlo. Dokonce myslím, že tu zrovna mám někoho, kdo tam chodí docela často.“ Barman se rozhlédne po podniku. Jeho pohled se zastaví u jednoho ze stolů, kde zrovna popíjí skupina mužů. „Hej, Rungo!“ zavolá. Jeden z mužů se podívá vaším směrem. Má delší tmavé vlasy a obličej plný jizev. „Pojď sem, možná bych pro tebe měl práci.“
Hned potom muž vstane. Je ohromný a tělo samý sval. Pomalu dojde až k baru a postaví se vedle tebe. Měří nejméně tak dva metry, ale nezdá se, že by to byl nějaký kříženec nebo nějak upravený. Podle toho co vidíš, bys řekla, že je to obyčejný člověk.
„No?“ řekne Rungo a upře svůj pohled na barmana. Na sobě má maskáčové kalhoty a tílko, díky kterému si můžeš dobře prohlédnout jeho tělo, které stejně jako obličej zdobí řada starých zranění a šrámů. U pasu má připnutý nůž. I když by možná vzhledem k jeho velikosti bylo příhodnější to označovat za malý meč.
„Tady ta milá dáma hledá někoho, kdo by jí bezpečně dostal do nitra Parku.“ Rungo se s klidným pohledem na tebe podívá a změří si tě od zobáku až dolů.
„Kolik platíš?“ zeptá se nakonec.

Klub Elysium
Karra

Po vstupu do klubu musím usoudit, že to není tak hrozné, jak legendy vyprávěly. Poměrně klidná hudba a lehké přítmí v kombinaci s vskutku pestrou škálou přítomných, včetně trpaslíků, mi usnadňují splynutí s davem a já se velmi snadno dostanu k baru, aniž bych přitáhla nevítanou pozornost. Osloví mne pohublý starší muž s milým úsměvem. Nabízí ovšem pouze alkohol, i když docela pestrý výběr, a nějaké podivné tentononc a tak doufám, že ho neurazím svou žádostí.
„Nabídku lze jen ocenit, ale bohužel mutant nejsem a ani ten alkohol bych teď neměla..“ omluvně se na něj usměji. „Mohu Vás požádat pouze o čistou vodu a pár informací? Sháním Dobrodruha, ideálně takového, který by mne dokázal bezpečně dostat do Parku a zpět.“

Zpátky ve městě
Baltazar

Iris si od tebe vezme peníze a uloží je do škatulky na kuchyňské lince. Potom se vrátí zpátky ke stolu.
„Nemáš zač.“ řekne a věnuje ti milý úsměv. Potom tě následuje ke dveřím, aby tě mohla vyprovodit ven. Puk jde s vámi. Talíř se sušenkami je prázdný, a nezdá se, že by měl jiný důvod se tu zdržovat.

Ocitneš se zpátky v nočních ulicích Sognaru, kde tě ovane studený vítr. Teplo které panovalo v příbytku madam Iris, je pryč. Puk tě následuje ven, kde se rozloučí s Iris. Ta se ještě naposledy podívá tvým směrem. „Pokud by ses ještě někdy ocitl v situaci, že bys potřeboval pomoc, nestyď se zastavit. Už sice neobchoduji, ale pořád vím něco málo o magii.“ Tím se s tebou Iris rozloučí a ty zůstaneš společně s Pukem na prázdné ulici.
„Domů?“ zeptá se po chvilce Puk a čeká, jestli je vaše dnešní dobrodružství už u konce, nebo jestli se vydáte ještě někam.

Příbytek madam Iris
Baltazar

"To dobře vím." Poví trochu sklesle a upiju opět z čaje.
Moc dobře si to uvědomuji a trápí mě to, stejně jako uklidňuje.

Dívám se na kouli před sebou. Chvíli váhám, ale nakonec vytáhnu dvě stovky, které položím vedle koule na stůl. Je to dost drahé, ale stojí to za to. Nyní zase budu nějakou dobu muset šetřit, ale to nevadí. Času mám spoustu, tedy dokud se můj osud nenaplní a nic nenasvědčuje tomu, že by to tak mělo být.
Opatrně si k sobě přitáhnu balíček s koulí uvnitř.
"Děkuji za čaj." Podívám se na Puka. "A za sušenky." Usměji se na něj.
"Myslím, že je však čas, aby jsem odešel a navrátil vaší domácnosti klid." Usměji se na ženu a lehce jí pokynu hlavou.

Zvednu se a s balíčkem v ruce se vydám pomalu ke dveřím.
"Ty tu budeš chtít zůstat Puku, nebo půjdeš se mnou?" Pootočím se na Puka a čekám jak odpoví.

Přístaviště
Mahalath

Sešleš kouzlo a z tvé ruky vyletí ohnivá koule. Míří přímo na ženu v motorkářské bundě. Přímý zásah a jeden protivník vyřazený z boje.
Nebo to bys alespoň očekávala. Kouzlu vystřelenému z takové blízkosti a bez jakýchkoliv předchozích náznaků by se za běžných okolností nedokázal nikdo vyhnout. Přesto se jí to nějakým způsobem podařilo. Koule proletěla kolem a explodovala na místě, kde před několika okamžiky stála.
„Tohle bude sranda.“ pronese žena s úsměvem a vytáhne nůž.

Mezi tím se v tom všem zmatku dal Thomas na útěk. Běžel směrem k místu, kde kotvily lodě, které ho měly dostat pryč. Bohužel tu stále byl ještě muž. V okamžiku kdys seslala kouzlo, sáhl si do záhybů svého pláště a vytáhl odtamtud pistoli. Bez varování začal střílet po Thomasovi. Tomu se nějakým zázrakem podařilo nebýt zasažen.
„Útěkem nic nevyřešíš.“ zakřičí muž. Thomas palbu opětuje. Je očividné, že podobné věci moc často nedělá. Všechny kulky letí úplně mimo, žádná se k muži nepřiblíží ani na metr, zatím co ty vystřelené mužem létají těsně kolem jeho těla.