Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Město snů
Družina
| |||
 | Spáleniště - u "klienta"
| ||
| |||
 | Bantariho svět zázraků Baltazar "To je dobrý nápad. Myslím, že nehrozí, že by aktuálně pukli, nebo tak něco, ale pokud koule umře, tak je myslím lepší ji používat jako těžítko, než do ní opět vpouštět nějakou magii. I když někdo, kdo by byl hodně zoufalý by si ji nejspíše koupil." Pozoruji jak nakládá s koulemi, když zjistil, že by mohli být vlastně i nebezpečné pro jeho zákazníky, kteří by o tomhle nevěděli. Puk mě překvapuje. Je to snad poprvé co neví. Tenhle moment si musím zapamatovat, jelikož Puk ví skoro opravdu o všem. Dokonce ví jakou melodii si pískám, když jsem na záchodě, což je tedy spíše znepokojující, než úžasné. Přesto mohu jen koukat, jak namáhá svou hlavičku. Nakonec, se ale dočkám přeci jen nějaké odpovědi, ale místo od Puka, tak od Alrama. Zdá se, že přeci jen bych se mohl seznámit ještě s nějakou zajímavou osobou. Navíc takovou, která by mohla mít něco z toho co potřebuji. Prohlédnu si knihu a přikývnu. Nadiktuji potřebné údaje a usměji se. "No pokud mě čeká ještě cesta, tak bych si zatím vypůjčil jenom ty zápisníky a za týden je přinesl." Hádám, že ty pro začátek budou nejvíce k užitku, jelikož tam má být postup jak zkrotit bouři, což je to co chci. Hádám, že jenom ta jejich bouře bude nic ve srovnání s tím co chci chytnout ját. | ||
| |||
 | Hodinová věž Karra „Ptáky, lidi, elfy, všechny kdo tam nepatří. Většinou vetřelcům nějak pohrozí, než je přímo napadne. Hádám, že to bylo, co ten strom udělal.“ Strážce se přesune k samotnému okraji střechy a pohlédne dolů. Těžko říct, co tam hledá, protože ty samotná si ničeho nevšimneš. Vydá krátké zakrákání a zamává křídly. Na okamžik vypadá jako úplně normální pták, do kterého bys neřekla, že umí mluvit. Potom se vrátí zpátky k tobě. „Co to způsobuje?“ zamyslí se a krátce si pročistí peří. „Vůbec netuším. Od té doby co Park uzavřeli, se z toho stalo divné místo plné monster a magie. Není moc těch, kteří by se tam odvážili. A ti kteří se vydají moc hluboko, se už většinou stejně nevrátí. Pokud hledáš místo kde se usadit, tak bych ti radil na to zapomenout. Znám ale pár opuštěných domů tady ve Starém městě. To zelené místo za to nestojí “ | ||
| |||
| Spáleniště - setkání s "klientem" Mahalath Tvá odpověď se muži moc nelíbila. Vlastně by se dalo říct, že ho spíš naštvala, protože hned potom pozvedl zbraň tak, že ti míří přímo na hruď. Je to starý šestiranný revolver, a ačkoliv bys měla být schopná přežít kulku, dokonce i takhle z bezprostřední blízkosti, tak se už několika neopatrným démonům stalo, že na to zrovna takto doplatili. Není jasné co má muž v úmyslu. Ve stavu v jakém je by se tě mohl klidně rozhodnout zastřelit. Naštěstí k něčemu takovému vůbec nedojde. A to kvůli tomu, co řekneš potom. „Baltazar?“ zopakuje překvapeně muž, tentokrát už o trochu klidnější. Nakonec ruku spustí až dolů. „Konečně, už jsem si myslel, že se nikdo neukáže. A proč nepřišel sám?“ Zvědavě si tě prohlíží, jako kdyby si tě snažil někam zařadit. „Ale to je vlastně jedno. Ty mi taky pomůžeš, že? ... ... Musíš mi pomoc!“ Tu poslední větu skoro zařval, V jeho očích v ten moment zahlédneš vztek, který se ale rychle vytratí a je z něj zase jen uzlíček nervů. Očividně je v takovém stavu, že se dá jen těžko předvídat, jak se zachová. | ||
| |||
| Spáleniště - byt č. 3
| ||
| |||
 | Hodinová věž Karra „Křivá?“ zopakuji tiše, snažíce si vzpomenout, co jsem o tom místě slyšela.. něco o spáleništi říkali místní, ale opět si pamatuji jen málo – prý nebezpečné místo, ale mám pocit, že to nebylo spálené teprve minulý rok.. Jak starý je potom Strážce? Mé myšlenkové pochody ale přeruší pohyb někde dole pod věží, jakoby se tam něco mihlo, jen si nejsem jistá, jestli se mi to jen nezdá. Opak je pravdou, po ulici se pomalu plouží podivná postava, přidržuje se různě okolních budov a vypadá vskutku nezvykle. Trochu jako jeden lesní duch, kterému jsme říkali z pochopitelných důvodů Větvička. Až na to, že tato bytost je temně černá a mnohem, mnohem větší, že by nějaký městský duch? Musím se na něj zeptat krkavce…přemýšlím a dál pozorně sleduji postavu pod sebou. „Ráda si poslechnu vše, co mi o Parku můžeš povědět.“ odpovím ještě napůl mimo Strážci. Ale vytrhnu se z rozjímání, když si pořádně uvědomím jeho slova. „Park útočí na ptáky? Tak to jsem měla asi štěstí, že jsem se držela nad zdí. Akorát uvnitř na mne spadl strom a pak se sám postavil zpátky…“ zabrblám, pořád tu událost považuji za potenciálně velmi nevhodný vtip. „Nevíš, kdo nebo co to způsobuje?“ | ||
| |||
| Bantariho svět zázraků Baltazar „Vskutku?“ řekne překvapený Alram. Přejde k vitríně, vezme si jednu z těch “mrtvých“ koulí do ruky a začne jí prohlížet. „Asi by bylo dobré, kdyby se na ně podíval někdo, kdo se v tom vyzná.“ Kouli potom vrátí na místo. Opatrně a něžně, jako kdyby to byla ta nejcennější z nich. Puk mezi tím začne přemýšlet, jestli nezná někoho, kdo by mohl poskytnout kouli kterou potřebuješ. Je vidět, že hodně přemýšlí. Obvykle mu stačí moment nebo dva a ví přesně za kým jít. Tentokrát zdá se ne. Než ale stihne něco vymyslet, tak se do toho vloží opět Alram. „To možná nebude třeba. Vím o někom, kdo by mohl pomoci. Nebydlí ani moc daleko.“ Jeho pohled se vzápětí obrátí na Puka. „Puku, znáš madam Iris?“ Skřítech se krátce zamyslí a na konec přikývne. Alram se usměje. „Znamenitě. Zavedl bys k ní našeho přítele Baltazara? Jsem si jistý, že určitě pomůže. Teď k těm knihám.“ Muž pomalu přejde k pultu, kde má vyskládané všechny tebou vyžádané knihy. „Kolik unesete.“ Odpoví stařík pobaveně na tvou otázku. „A pokud jde o délku zapůjčení, tak bych je pokud možno měl rád zpátky tak do týdne nejpozději. Možná i déle, ale potřeboval bych to vědět předem kvůli další případným zájemcům.“ Potom se sehne pod pult a vytáhne další knihu. Tentokrát jednu z těch velkých. Tak velkých, že zabírá celou šíři pultu. Nalistuje stránku kdesi uprostřed, která je už z půlky popsaná. Knihu pak obrátí k tobě a podá ti kalamář s brkem. „Prosím o celé jméno a adresu. Nebo nějaký způsob kontaktování.“ Předchozí jména jsou všechna škrtnutá. U některých jsou přidané značky, nebo poznámky ke knihám. „Případné poškození nebo krádež budou patřičně řešeny. To jen tak pro pořádek, abych na nic nezapomněl." Dodá. | ||
| |||
| Bantariho svět zázraků Baltazar Křišťálových koulí je opravdu hodně. Od těch velkých, až po malé a od těch, ve kterých je ještě hodně magie, až po ty, kde je úplné minimum. Postupně se s pomocí Shakua dopracovávám až k těm, které hledáme, ale u od pohledu mi je jasné, že tyhle koule budou nepoužitelné. Magie sice téměř zmizela, ale koule vypadají opravdu špatně. "To je stejně jedno. Tyhle koule už jsou v zásadě mrtvé a pokus do nich vložit magii by je sice možná opět oživil, ale také možná rozbil a uvolnil vloženou magii, což by nebylo příjemné. Budu se hold muset poptat ještě jinde. Vlastně by něco mohl vědět Puk." Otočím se na Puka, pokud mezitím už nezmizel. "Nevíš o nějakém místě, kde mají takové koule? Ještě nepoužité?" Tohle bude chtít další čokoládu samozřejmě, ale nemohu jinak, než mu ji slíbit, jelikož u sebe opravdu žádnou nemám a musím počkat do výplaty. Poté svou pozornost přesunu na muže. "Rád by jsem si tedy zapůjčil tyto knihy o živlech, které jste mi přinesl. Kolik a na jak dlouho mohou být zapůjčeny?" Jdu rovnou věci, jelikož není radno chodit kolem horké kaše. "Jakmile bych skončil s výzkumem, tak bych si rád vypůjčil i knihy o změně osudu a nejspíše tedy udělal shrnutí všech informací. Kdo ví co z toho vyplyne." Jedno vím určitě a to, že k tomu bude zapotřebí mnoho energie. Taková, jako je třeba samotná bouře koncentrovaná v malé kouli a pokud by jsem zjistil, jak se bez toho odejít, tak takový zdroj energie a elementu vody, větru a blesku opravdu dobře využiju. | ||
| |||
| Hodinová věž Karra „Cože? Hlídat věž místo mě?“ řekne překvapeně krkavec. „Ne, ne. Ani nápad. Náhodou se vzdálím od věže a lehne to tu popelem jako tehdy Křivá. Ne, to si na křídla nevezmu. V žádném případě. “ Dole pod věží se něco mihne. Nejdříve máš pocit, že se to to jenom zdálo, ale nakonec se ukáže, že jsi viděla dobře. Jednou z uličkou se táhne černá, vysoká postava, jejíž končetiny jsou pomalu jednou tak dlouhé jako její tělo. Jde pomalu, občas se přidržující okolních budov. Zvídavě se přitom rozhlíží kolem sebe. „Pokud tě ale zajímá ‚Park, tak se stačí zeptat.“ odpoví po chvilce Strážce. „Ale moc toho o tom místě nevím. Tenhle takzvaný Park nemá místní ptáky moc rád. Jednou jsem přelétal těsně nad korunami a jsem rád, že jsem přišel jenom o pár ocasních per. “ | ||
| |||
| Klub Soumrak Dorcas „Děkuji.“ řekne nejistě Vincent a položí si květinu po své pravici. Potom upije ze své původní sklenice, ve které jak jsi od barmana zjistila, má nalitý koňak. „Nevím, já nikdy moc na zpěv nebyl.“ odpoví na tvou nabídku a rozpačitě se usměje. Jeho pohled sleduje převážně klub a jeho hosty a čas od času se setká i s tím tvým, než zase zabrousí pryč. „Ale to není ten důvod, proč jsem dnes přišel. “ Vincent sáhne do vnitřní kapsy svého kabátu a vytáhne z něj malý pomačkaný notes. Nalistuje v něm někde uprostřed a přelétne rychle obsah stránek. „Zkoušel jsem zjistit něco o tvé rodině, ale moc velké štěstí jsem neměl. Většinou informace které se dostaly no novin a zpráv. Místní také moc nepomohli. Výpověď svědků se různí a zatím co někteří si na nic nepamatují, tak další tvrdí, že někoho zahlédli, ale nedokážou ho identifikovat. Policejní zpráva byla stejně užitečná jako všechny ty výpovědi.“ Vincent přelistuje o pár stránek dál a dopije svojí první skleničku. „Něco se mi ale zjistit podařilo. Sirény byly už odjakživa spojovány s magií. Je jedno, jestli se jejich síla dokáže projevit, ale pořád tam je. I samotná kapka krve v sobě má její část, i když nepatrnou.“ Na okamžik se Vincent odmlčí a věnuje ti krátký pohled. Jako kdyby přemýšlel, co říct. Nakonec ale přeci jen pokračuje. „V “jistých“ kruzích existují lidé, kteří využívají sílu podobných bytostí pro své osobní potřeby. Krev, vlasy, kosti, vnitřnosti … není to pěkné a navíc hodně nelegální.“Zakončí celkový výčet. Představení Augustýny zrovna končí. Setká se s obvyklým potleskem hostí a vzápětí zmizí kdesi ve vašem zázemí. Další vystoupení prozatím není. „Moje teorie je ta, že tvoje rodina zemřela právě z tohohle důvodu.“ zakončí Vincent své povídání a přisune si druhou skleničku. | ||