Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Město snů
Družina
Postava Eleanor Warden je offline, naposledy online byla 04. května 2024 17:57Eleanor Warden
Postava Mahalath je offline, naposledy online byla 04. května 2024 15:53Mahalath
Postava Oswald "Oz" Broker je offline, naposledy online byla 29. dubna 2024 15:28Oswald "Oz" Broker
Postava Isaac je onlineIsaac
Postava Walter Wilde je offline, naposledy online byla 04. května 2024 17:41Walter Wilde
Postava Mortis Omen je offline, naposledy online byla 05. února 2024 15:18Mortis Omen
| |||
 | Elysium - Rozhovor s Baltazarem Eleanor Baltazar zakroutí hlavou v náznaku nesouhlasu, doprovázené přátelským úsměvem. „Ne, v Bertoldově případě šlo opravdu o zaprodání duše, byť trochu jiné, než je běžné. V tomhle případě jsem nebyl výběrčím platby já, nýbrž vy. Podle běžných pravidel každá služba vyžaduje příslušnou platbu duší. Vy jste mi jednu dlužila, ale díky naší úmluvě jste nebyla povinna mi dát tu svojí. Takže k tomuto účelu posloužila právě ta Bertoldova. Vcelku prostá výměna. Nic víc.“ Na okamžik se tvůj společník odmlčí a usrkne trochu ze skleničky, kterou mu obsluha přinesla. Podivná černá kapalina, kterou jsi ho viděla pít už před tím. Potom pití odloží a vrátí se zpátky ke svému doutníku a povídání. „Pokud jde o vaše povinnosti, tak na tom není nic složitého. Vaším cílem je uzavřít obchod s klientem, za podmínek co možná nejvýhodnějších pro nás. Je to stejné jako u jakéhokoliv jiného obchodníka. Jediný rozdíl je ten, že my obchodujeme s dušemi. Jistě, jsou tu kromě duší i další možnosti, jak sama víte, ale duše, ta je pro nás nejvýhodnější. Dobře vyzrálá duše vám dokáže zajistit pořádnou odměnu.“ | ||
| |||
| Další den ráno Oz Tvá cesta domů se obešla zcela bez problémů. Nikde na tebe nečekali žádní kultisti, ani banda najatých bouchačů. Dokonce se tě nepokusil ani nikdo okrást, což byl sám o sobě velký úspěch. Počasí se ještě zhoršilo a vodu jako kdyby někdo nahoře shazoval snad po celých kýblech. Než jsi tak došel domů, byl jsi promočený až na kost. Noc nepatřila k těm nejklidnějším. Celou dobu se tě držely noční můry, plné smrti a násilí, které ne a ne přestat. Nebyli v nich žádní démoni, ani satanistické kulty, ale i tak působily velmi znepokojivým dojmem, který se tě držel až do rána. Nakonec tě z tvého snění vytrhlo až hlasité bušení. Hej kámo. Budíček. Někdo se ti dobejvá do bytu. Tvůj démonický společník není moc daleko od pravdy. Někdo je u hlavních dveří a celkem hlasitě buší do dveří. Snažit se o trochu víc, tak by se nejspíše proboural skrz. Když konečně otevřeš, uvidíš na svém prahu stát Brocka. Na tváři se mu objeví známka úlevy. „Sakra, tos zase včera chlastal? Už tu buším skoro půl hodiny. Ještě chvilku a asi bych ty dveře vyrazil.“ Páni, tak tomu teda říkám opravdové přátelství. Má o tebe strach a je kvůli tomu schopný probudit celé sousedství. Taková věc je strašně vzácná, to … počkat, není to, co si myslím? Že bys včera odmítl můj nápad s holkama jenom proto, že jsi … páni … Hele já neměl tušení, fakt. Vědět, že jsi … však víš, tak bych navrhnul jinej podnik. | ||
| |||
 | Elysium - Bar Nakalis byl v tomhle chaotickém a frustrujícím večeru jediná konstanta. Věděl jsem, že na něj nejspíše narazím, a že jako vždy bude nápomocný, se svou obvyklou mírou lehké profesionální odtažitosti. I když jsme spolu nesdíleli nějaký zásadní vztah, tak jsem ho měl svým způsobem rád. Zkušení lidí, co dělají dobře svou práci, to je vymírající plemeno. Ale jeho zprávy mě dnes příliš nepotěšily. "Kdyby šlo o spolehlivost, tak bych si proti Augisthorovi polepšil i spoluprací s partou krysolidí v temný uličce. Ale někdy sou takový dny, kdy prostě člověk potřebuje konkrétně jeho. Bohužel koukám, že dneska mi to nevyjde. Ale díky za pomoc." Ještě jsem si objednal nějakého toho panáka na zakončení večera. Měl pravdu, něco silnějšího rozhodně přišlo vhod. A pak jsem se vydal domů. Vypadalo to, že skutečně dnes už nic nového nevyřeším. Možná bude lepší si dopřát těch pár hodin mdlob vydávaných za poctivý spánek. A kdoví, třeba se s dalším dnem objeví nějaké nové stopy. Když mě nic nezastaví, tak se skutečně vrátím do svého honosného obydlí, které rozhodně vůbec není jen zadním pokojem mé kanceláře, a půjdu spát. | ||
| |||
 | Elysium, démon a dlouhý rozhovor „Ne to rozhodně není vše, já jsem neříkala že to beru. A také neříkám ne ... já jsem ... budu o tom uvažovat přece jen ... no budu chtít něco vědět.“ Můj výraz karetního hráče se začíná bortit protože jsem překvapená, proč já? A ano vím že tohle nenabízí moc často, proto o tom chci uvažovat protože pracovat pro démona je asi jako pokusit se chytit býka za koule. Na druhou stranu možná ... dobrá tyhle myšlenky počkají až aspoň přibližně zjistím co po mně vlastně Baltazar bude chtít. „Ale já jsem nevěděla čím za to chce Bertold zaplatit dokud jste mi to zde neřekl. Tedy napadlo mně to, ale když se nestalo to co jsem předpokládala myslela jsem že jsem se spletla a i zde asi šlo protislužbu“ A to už neříkám že můj vlastní sen byl docela skromný vzhledem k tomu co jsem čekala od Bertolda. Nejdřív jsem myslela že za moc, uznání, bohatství a opětovné mládí zaplatil časem čímž by si také zajistil to že už znovu nezestárne. Baltazar začne kouřit a to co pak řekne se dalo očekávat. Já vím že pokud se upíšu démonovi démon si mně odnese pokud se něco pokazí. Na druhou stranu budu moci říct ... dobrá, nejdřív bych se měla zeptat co by to vlastně obnášelo. „Chtěly bych se zeptat o co by se asi jednalo, jaké bych měla povinnosti a co bych mohla čekat ...“ A proč já, ano líbím se mu což nevím jestli mi má lichotit nebo mně to děsit i když nevím jestli mi to Baltazar řekne i když bych se ho zeptala. A kdyby mi to řekl asi by to nebyl pravý důvod jako ten co mi řekl teď a předtím. Pokrčím prsty pravé nohy a cítím jak se mi nohy začínají potit, je to nervozita a nejistota kterou jsem už předtím cítila, ale tentokrát jde o něco úplně jiného. | ||
| |||
 | Divadlo, podzemní garáž - představení začíná
| ||
| |||
| Divadlo, podzemní garáž - útok Mahalath Nebylo moc nad čím přemýšlet. Plán byl jednoduchý a jasný. Teď už zbývalo ho jenom provést. A tak jsi vykročila kupředu a dala ses do práce. Jako první ses postarala o muže ležícího pod autem. S pomoci velmi prostého kouzla jsi odstranila špalky podpírající vozidlo a to vzápětí spadlo dolů. Muž se nevzpouzel, nekřičel a popravdě se potom už ani nehýbal. Myslím, že je mrtvý. Nebyl ale čas přemýšlet nad následky. Stále tu ještě byli dva protivníci a o ty ses musela také postarat. Seslala jsi ledové kouzlo, které zasáhlo bližšího z dvojice mužů. Téměř okamžitě zamrzl skoro celý v ledu a zůstala mu koukat jenom ramena a hlava. V jeho pohledu se mísil děs a vztek. “Co to kurva …“ začne nadávat zmrzlý, pohled upřený na tebe. “Kdo do prdele si?“ Druhého muže kouzlo také zasáhlo, ale nebylo už tak přesné jako před tím. Tvému protivníkovy zmrzly jenom nohy a ruce mu i nadále zůstávaly volné. “To byla velká chyba.“ řekne muž a s pomocí volných rukou svírajících páčidlo led rozbije a uvolní se. Pak zaútočí. | ||
| |||
| Elysium - Nová nabídka? Eleanor “To je vše?“ řekne Baltazar, mírně zaskočený tvou odpovědí. “Zajímavé. Vskutku, opravdu zajímavé. Očekával jsem více otázek, možná nejistoty. Nestává se často, aby nějaký člověk dostal podobnou nabídku. Tím spíš, aby s ní tak rychle souhlasil.“ Na tváři se mu objeví široký úsměv a nakonec se začne tiše smát. Tvá odpověď ho očividně velmi pobavila. “Hmm, výzva říkáte? Budiž. Ale co se dá ostatně čekat od někoho, kdo je schopen odsoudit jiného člověka k věčnému zatracení jenom proto, aby dosáhl svého vlastního snu.“ Baltazar sáhne do svého saka a vytáhne si doutník. Ten zapálí jednoduchým gestem, ani se nezdržuje se zaříkáváním nebo zapalovačem. Potom do vzduchu vyfoukne hustý dým, který se vám drží nad hlavou jako dešťový mrak. “Tato dohoda o které tu mluvím je podobná té, kterou jsme spolu už jednou uzavřeli. Tudíž i případné následky mohou být podobné. Říkám vám to, protože se mi líbíte. Dobře tedy mou nabídku promyslete. Pokud máte otázky, tak se klidně ptejte.“ | ||
| |||
| Opět v Elysiu Můj úkol byl splněný a mně se nakonec podaří najít nejkratší cestu ze Spáleniště, změna je doslova cítit a já se můžu nedechnout aby se mi hned nechtělo zvracet. Také odpadky a špína prořídnou a já se vydám k Elysiu, nečekám že tam Baltazar bude, ale zkusit to můžu. Pak se vrátím domů, vyperu co mám na sobě a vykoupu se. V Elysiu však je plno a není zde jediný volný stůl, je tu plno podivných bytostí než nakonec uslyším známý hlas. Doufala jsem že tu bude a tak mně to zase tak moc nevyděsí. Z nějakého důvodu je Baltazar nadšený asi tuší proč jsme za ním přišla, vydáme se ke stolu kde jsme probírali mou smlouvu a který je z nějakého důvodu prázdný. Když se napadne mně že bych si mohla objednat pivo abych oslavila konec toho úkolu protože tím nic nezkazím a když pak Baltazar začne mluvit je mi jasné že mně celou dobu sledoval. „No nebyl důvod otálet ...“ Nebo se moc dlouho zdržovat v tom smetišti, jsem ráda že to tak dopadlo byla jsem si jistá že pokud nevyjde můj blaf tak blafne něco jiného. „Já jsem to nečekala, myslela jsem že jim bude vadit že se chystám vyhodit do vzduchu dům kde vybírají výpalné, ale to že jim bude záležet na těch co bydlí uvnitř mně vážně překvapilo.“ Pak Baltazarovi podám Bertoldovo potvrzení, jsem překvapená že upsal duši skoro za nic, aspoň jsem neviděla že by se něco stalo. Baltazar potvrzení sroluje a zastrčí do vnitřní strany saka aniž by to zmuchlal a přijde s nečekanou nabídkou. Ano já vím že se mám co učit proto jsme tady, ale pracovat pro démona? Myslela jsme že tohle bude jednorázové a já ho už neuvidím, ale dobrá přišla jsme sem kvůli výzvám a co může být větší výzva? „Jsem překvapená ...“zašoupu nohama i když Baltazar asi nečekal že hned řeknu ano. Jistě asi by mi to nenabízel jen tak, také se neptám co by to obnášelo protože to mi řekne až budu souhlasit. „Dobrá jsem tu abych hledala výzvy ...“ | ||
| |||
| Divadlo ve Spáleništi - jakási garáž v průjezdu
| ||
| |||
| Divadlo - cesta skrze vrata Mahalath Vrata se pomalu pohnou. To bohužel doprovází i hlasité zaskřípění prorezlých pantů, které není nejtišší. Čekáš, co bude následovat, ale k ničemu nakonec nedojde. Žádný křik, poplach ani příchod hlídky. Rozhodneš se tedy pokračovat kupředu, do tmavého tunelu. Ten je docela široký a táhne dál do tmy. Ujdeš asi sto metrů, když k tobě začnou doléhat zvuky skřípajícího kovu a nějaké rány. Stále žádné známka útoku. Pokračuješ dál a začneš rozeznávat i nějaké hlasy. Nakonec se přeci jen někam dostaneš. Před tebou je osvětlená místnost. Všude je spousta nářadí a uprostřed napůl rozebrané auto. Hlasy, které jsi před tím zaslechla, patří třem mužům. Všichni oblečení v montérkách a věnují se vozidlu. Jeden leží pod ním a zbylí dva dělají něco s páčidlem. Na nedaleké židli si všimneš přehozené černé bundy. Rozpůlená lebka a zubaté sekery, přesně jak Conrad a ostatní popisovali symbol Smrťáků. “No jo, ale proč tam chodil? Musel přece vědět, že na něj budou čekat.“ “Co já vím, podle mě je to magor. No, ale abych pokračoval. Vlezl do toho baráku a asi za půl hodiny vylezl zase ven. Když pak šli nahoru, našli v bytě krvavý jatka.“ “To kecáš! Chceš mi říct, že je všechny oddělal a neměl na sobě ani škrábanec? To je hovadina“ “Hele jenom říkám, co sem slyšel.“ Muži si tě zatím nevšimli a dokud neopustíš tmavou chodbu, tak to tak asi i zůstane. Kromě nich tu nikdo další není. Naproti sobě na druhé straně místnosti si všimneš vjezdu, kterým sem zřejmě to rozebrané auto dostali a kudy se do divadla dostal i zbytek těch věcí. Vypadá to, že vede někam ven, ale kam, to můžeš jenom hádat. | ||