Zprávy ze světa

Počátek krusády II

Uběhla nějaká doba a do Colarie proudí zástupy věřících a různých dobrodruhů, kteří se chtějí přidat ke svaté výpravě. Město Aurilion se stalo jejich centrem a počty mužů a žen ochotných bojovat za svatou věc rostou každým dnem. Už teď se mluví o deseti ticích věřících nebo chcete-li být skeptičtější několika tisících. A vrchní patriarcha si mne ruce nad slibným začátkem.

Vůdce krusády Aurilian zatím vybírá ty nejschopnější a nejzapálenější věřící a tvoří si z nich svou osobní stráž a budoucí vůdce jednotek.
Né vše je ovšem zalité sluncem, jak se vedení krusády snaží líčit. Aurilion předtím dvou tisícové město čelí poměrně nemilé situaci, to že zde není ani náhodou dost míst pro ubytování tolika nově příchozích a ti kempují ve stanovém městě, které začíná velikostí přerůstat samotné město, je ten menší problém. Mnohem větší je, že nově příchozí doslova vyjídají kraj a ceny letí nahoru.

Místní rada tedy tlačí velení krusády aby vyrazilo ideálně co nejdříve. Tomu se ovšem do toho moc nechce, protože vůdce krusády, chce napřed své muže vycvičit a duchovně vzdělat. Nicméně je otázka za jak dlouho budou dle něho jeho muži připraveni.

Duchové na konci světa II

Ve východních pohraničních horách Maleorijské říše, v místech, kde v minulosti stála slavná trpasličí říše Kazak karak se situace ustanula na mrtvém bodě. Místní trnou hrůzou že něco vyleze z jeskyní, ale k výpravě do hor se nikdo moc nemá. Místo toho se pohraniční města začínají opevňovat a místní lordi houfně sbírají do svých služeb každého muže, který jen trochu ovládá nějakou zbraň.

Námořní bitva u Cal Miry II

Už jsou to dva měsíce co se udál masakr v bitvě mezi námořnictvem Almorie a Avaronu. Ač nedošlo k další podobně rozsáhlé bitvě, kterou obě strany prohlašují za své vítězství menší střety jednotlivých lodí či jejich skupin kolem ostrovů pokračují dál.

Došlo i k několika pozemní bitvám o ten či onen ostrov, ale žádná strana nemá zatím navrch.

Také se šeptá, že místním začíná tato situace poněkud lést na nervy a prý se už ozývají hlasy mezi místními, že by obě které tam nikdo nezval flotily se měli sbalit a vypadnout odkud přišli. Zatím sice nedošlo k žádný větším incidentům, ale ostrovy vyhlásili neutralitu a vykázali tak prozatím boje do neobývaných ostrůvků a na moře kolem, ale všichni ví že to tak nemůže zůstat dlouho.

Blížící se velký lov

Církev Artase vyhlásila že se blíží období Velkého lovu. To což je událost která je známá všem lovcům ať obyčejným či monster. Vždy při tomto úseku se lovci snaží v tuto dobu najít a ulovit co nejneobvyklejší či nejnebezpečnější zvíře či bytost a obětovat jej bohu Artasovi. Výměnou lovec dostane přízeň toho boha.

Také se v té době pořádají kláštery a kněží, malé velké lovy. Jedná se o jejich řešení sporů mezi sebou. Vždy v této době dostanou obě strany stejný úkol ulovte či doveďte toto zvíře. Ta jenž úkol splní lépe vyhrála a je v právu. Občas jsou tyto lovecké závody zábavné, když dostanou kněží za úkol chytit ve městě rezavou kočku s modrýma očima a pak se oni a jejich najatí pomocníci honí za všemi rezavými kočkami po střechách.
Občas to tak vtipné není když dostanou za úkol donést hlavu Gryfa či vlkodlaka. Říká se že ne jen lidé obdrží vždy tuto událost, ale jsou to jen pověsti.

Kračející kopec

V Mariadském knížectví došlo k zajímavému úkazu. Během noci se přesunul kopec o dva kilometry stranou. Za sebou nechal kráter v místě kde byl a dlouhou rýhu jenž sleduje trasu jenž se přesunul.
Prý se nikomu nic nestalo jen vesničané se jeden večer uložili ke spánku a druhý den byli o několik kilometrů jinde. Většina lidí se tomuto směje či to bere jako předzvěst něčeho.

Zájem o kamení?

Pán Farosu vyhlásil, že žádné drahé a zvláštní kameny větší než dvacet centimetrů nesmí pod trestem smrti opustit království. Což vyvolalo pozdvižení protože Faros byl vždy známí svým vývozem drahých kamenů.