Andor.cz - Dračí doupě online

"Na cestě nejde náklad pořádně zabezpečit. Lapkové jsou všude."
pokrčí rameny Titon, načež souhlasně kývne na Oxanin přípitek. Sám se nepřidá, nemá zrovna čím sekundovat.
A pak jen zamyšleně poslouchá její opěvování Razvana.
Je otázka, zda její dohazování mělo kýžený efekt, ale pravdou jest, že Leo muže sleduje, dokud se opět nevrátí ke stolu s plným korbelem.
Následné porušení osobního prostoru, i letmý dotek vyvolají úsměv, stejně jako nevybíravé odsunutí hrozivě se mračících čumilů.
Na Razvanův přípitek pozvedne svůj korbel a zahledí se mu do očí.
"Dozajista na naše šťastné setkání."
přiťuknete si, než se zhluboka napije.

Věnuji návrháři ještě jeden dlouhý pohled a převezmu od něj korbel.
Pomalu se začínám dostávat do role. Na můj vkus toho tedy má Leo v kalhotách až moc (a jinde mu naopak dost chybí), ale lov mě rozhodně baví víc než pochlebování. A taky v tom umím líp chodit.

S vědomím, že jsem pravděpodobně sledován, se po cestě k baru ještě slastně protáhnu.
Dřív jsem byl hubený – možná až příliš – ale od doby, co cestuji s Oxanou a Doreah, které dbají na správnou životosprávu (možná až příliš), se to hodně zlepšilo. Takže se není za co stydět.

U výčepu je tradičně narváno. Probojuji se na pozici a čekám, až hostinský dotočí pivo jednomu ze štamgastů. Přemýšlím při tom, co je vlastně Oxanin záměr a jakou mám hrát přesně úlohu. Doufám tedy, že jsem ji pochopil dobře, protože jestli ne, asi teď bude dost zmatená.
Heh. No, vždycky je tu možnost hodit Titona do tý žumpy, až to nebude absolutně čekat…

Zaplatím jedním ze svých cenných zlaťáků a s pivem se vrátím zpět ke stolu. Nevybíravě odstrčím několik elévů, kteří se pokusili zaujmout svá předchozí stanoviště.
"Tady to je."
Nakloním se k Leovi o chlup blíže, než by bylo společensky přijatelné a postavím před něj opatrně jeho pití. Při tom se ho letmo dotknu, jen jakoby omylem. Pak se poslušně vrátím k Oxaně a zvednu svůj rozpitý žejdlík.
"Tak na co si připijem?" Zeptám se zlehka a obrátím se na svůj cíl.

"Podle mě cenný náklad může přijít k úhoně stejně tak na cestě jako ve městě." Pokrčím rameny. "I když doma šaty může mít uložené někde v trezoru, nebo kde se takové věci schovávají. Určitě je potřeba dobře si model zabezpečit. Závist je, s prominutím, sviňa." Mluvím trochu bujařeji než před tím.

"Na vaše umění a vaši výhru, mistře Titone!" Zhluboka se napiju a škytnu. "Pardon." Zachichotám se a roztouženě propaluju Razvanova záda. Snad jsem dobře pochopila jeho záměr. "Takový fešák, ten Razvan, co?" Vzdychnu. Mluvím spíš k sobě, nebo tak do větru. "Byl by i docela slušná partie, škoda že nemá zájem." Protáhnu obličej.

Titon se na Razvana sladce usměje a vtiskne mu do ruky prázdný korbel, nicméně většinu pozornosti stále věnuje Oxaně.
"Jde o to, jak to mladé paní Houskové dokážete prodat."
pokrčí rameny. Evidentně jej právě tato část úkolu příliš netrápí
"Jak znám Amraniho, je už v Božaku. A Hoss přijíždí na poslední chvíli, aby mu nikdo nedokázal poškodit šaty. Přístup je to efektivní, ale na mě příliš stresující. Na cestách se člověk musí umět trochu pobavit."
pokýve souhlasně hlavou a pohledem střelí za odcházejícím Razvanem


Vozka Rudyho nabídnutou pravici bez váhání stiskne a kývne na znamení souhlasu.
"Odjezd před hostincem. Uvidíme se ráno."
našež si opět sedne a pustí se do studování jedné ze stránek Sluncesvitu.
Situace je taková, že Razvan se prodírá mezi štamgasty k baru pro pití, Oxana si povídá s Titonem a Doreah hraje zapáleně dámu se staříkama.
Zbytek hospody se opět pustil do klasického opilého halekání, hádání a hospodských odrhovaček.

Zadívám se na Oxanu, také pokrčím rameny a téměř nepatrně se usměju.

Sotva domluví, až nečekaně agilně vyskočím od stolu a - což je možná ještě nečekanější - prohrábnu si rukou své zdivočelé vlasy. Natáhnu se po Leově půllitru.

"Já to donesu. Bude to pro mne čest. Pro mistra..."

Vrhnu na Titona pohled, který už mnoho žen označilo za "podmanivý" nebo "uhrančivý", i když já osobně ho mám ve škatulce "lehce nablblý".
Jsem upřímně zvědavý, jestli bude mít účinek i v tomto případě. Na okamžik strnu s nataženou rukou a čekám na reakci.

„Jsme domluvení,“ kývnu na kočího. „Odjezd jeden Hodinář po rozednění, truhlu zaplatíme ráno.“

Podám mu ruku, abychom stvrdili naši dohodu. Potom, pokud nic dalšího nebudou chtít řešit, se vrátím zpátky k našemu stolu a zkouknu situaci, jak jsou na tom ostatní.

"Na prezentaci, hmm. To taky nevím, co si pod tím mám představit." Zadívám se zadumaně na Razvana, co si o tom myslí, ale na odpověď nečekám. "Že by záleželo na modelce, která šaty bude mít na sobě? Nebo na nějakých efektech při přehlídce?"

Znovu ztiším hlas a nakloním se blíž. " Ten Amrani je snad tady?" Oči navrch hlavy, rozhlížím se kolem sebe. "A co Hoss, ten letos není silný hráč?" Tvářím se jako vesnická slípka, která pase po drbech.

Sklouznu pohledem k Leovu prázdnému korbelu. "Dáte si ještě jedno?"

Titon na Oxanu reaguje lehkým pousmáním a souhlasným pokýváním hlavou.
"S Božakem máte pravdu, nicméně díky svému věhlasu se mé šaty dostávají přímo do finále. Proto nemusím řešit korupci poroty, co schvaluje účastníka z lidu. A Diana Housková je asi jediný člověk ve městě, který na úplatky nedá."
pokrčí rameny, ale spokojený evidentně není, byť co právě řekl by mu do karet mělo nahrávat.
"Nicméně je to ženská a tak tomu, s prominutím, hovno rozumí. Mnohem víc než na látce, či střihu, jí sejde na prezentaci. Což může taky znamenat cokoliv, ale rozhodně mi to nahrává proti tomu paprikovi Amranimu, protože se říká, že letos má šaty, jaké zatím nikdo nikdy neviděl. Ale tváří se jak buldok bez večeře a když promluví, padá listí z okolních stromů, takže snad pohoří."
přihne si z korbelu, naráz ho z dopije a s labužnickým mlaskáním položí na stůl.


Kočí na Rudyho kouká trochu zamračeně, když ukazuje velikost bedny a něco si převaluje v puse, asi jak přemýšlí.
"Se psem není problém, ale jestli uvnitř něco poničí, naúčtuju vám to po příjezdu do Božaka. Před vydáním té bedny. No a truhla... za tu budu chtít dva stříbrné. Zabere mi celý zavazadlový prostor, takže už s vámi nenaberu žádné pasažéry. Jestli jste s tím v pohodě, tak si můžem plácnout."