Nová krev pro Kolonii
Na obzoru ani mrak ani loď Někdy začátkem srpna se Konrad Waldhauser plaví na své lodi podél pobřeží Kolonie a užívá si svobodného života. No proč taky ne, pašerácká výměna zajistí slušnou sumičku pro budoucí týdny a měsíce. Stačí jen někde výhodně prodat náklad a může se slavit.
Zdá se to jednoduché. Avšak opak je pravou.
Flotila Alderánské Říše dělá vše proto, aby zastavila kvetoucí pašerácké obchody s Kolonií. Není totiž žádným tajemstvím, alespoň tedy pro ty, kdož se věnují politice, že poslední o co Říše stojí je nějaká forma nezávislosti Kolonie. Zvláště potravinové nezávislosti.
Ale Konrad Waldhauser se toho nebojí. Říšská flotila se málokdy přibližuje k bariéře a to z dobrého důvodu. Stačí totiž málo a loď skončí na její špatné straně. „Lodě na obzoru!“ zazní jednoho srpnového večera ze strážního koše a podle tónu jakým je to oznámeno je zřejmé, že nejde zrovna o dobrou zprávu. Tři lodě Říšské válečné flotily se rychle blíží.
Lilaera si připravuje zbraně, bude to tvrdý boj, ale takových už na lodi pár zažila. A taky to bude těsný boj, ale co zbývá. Vítězství, smrt, nebo hůř. Víc možností situace nenabízí a všichni to vědí.
Námořníci se rychle připravují na zahákování a k boji muže proti muži, kdy půjde všechno. Když tu náhle nejbližší loď nepřítele lehce změní kurz, aby loď Naffurty těsně minula a pak se to stane... Výbuch ohně na palubě, požár v lanový, hořící plachty. Další výbuch, námořníci létají kolem jako hadrové panenky, když mezi ně dopadne ohnivá koule. Lilaera a Konrad Waldhauser mají tak akorát čas si uvědomit, že Říši nejde o obsazení lodi, zajetí posádky a popravu kapitána. Ne. Tentokrát se s tím Říše nesere a úplně se spokojí s tím, když pošle pašeráckou loď ke dnu i s posádkou.
„Padá!“ křičí někdo, když těžká střela z katapultu zasáhne hlavní stěžeň a přerazí ho. A to je to poslední co si Lilaera a Konrad Waldhauser uvědomují, než je pohltí temnota. |